Krátkosrstý králík A byl křížen s dlouhosrstým králíkem B za vzniku krátkosrstého potomstva.
Jiný krátkosrstý králík C po křížení s dlouhosrstým králíkem D měl v potomstvu stejný počet krátko i dlouhosrstých jedinců.
Jsou-li dlouhosrstí jedinci (B a D) kříženi navzájem, vždy tvoří potomstvo stejného fenotypu.
Na základě těchto křížení odvoďte, jak se dědí dlouhosrstost u králíků, a napište genotypy všech jedinců.
Dlouhosrstost je znak .
genotyp králíka A | genotyp králíka B | ||
genotyp králíka C | genotyp králíka D |
Dlouhosrstost je znak recesivní.
V lidské populaci se vyskytuje zajímavý znak, kterým je schopnost srolování jazyka do tzv. korýtka (viz obrázek). Tento znak je podmíněn dominantní alelou (označme jako B), naopak jedinci bb tuto schopnost nemají. Vyzkoušejte sami na sobě.
Zjistěte co nejvíce o dědičnosti tohoto znaku v následujících rodinách.
obrázek – srolování jazyka
Děti muže, který umí dát jazyk do korýtka a ženy, která tuto schopnost nemá, jsou všechny schopny jazyk srolovat. Jaké jsou genotypy všech členů rodiny?
Genotyp otce: Genotyp matky:
Genotyp dětí:
P: | BB | x | bb |
F1: | Bb |
Muž se schopností srolovat svůj jazyk do korýtka, jehož oba rodiče to umějí také, se oženil s ženou, která také umí jazyk srolovat, avšak tuto schopnost má pouze její otec, matka to nedokáže. Měli jedno dítě, které neumí dát jazyk do korýtka. Jaké byly nejpravděpodobnější genotypy všech těchto jedinců?
Genotyp muže: Genotyp ženy:
Genotyp dítěte:
Bb | Bb | BB | bb | ||
P: | Bb | x | Bb | ||
F1: | bb |
Jaká je pravděpodobnost, že první dítě dvou heterozygotních rodičů se schopností srolování jazyka toto nebude umět? Umí-li první dítě dát jazyk do korýtka, jaká bude pravděpodobnost, že druhé dítě to nebude umět?
Pravděpodobnost, že první dítě nebude umět
srolovat jazyk je: %
Pravděpodobnost, že druhé dítě nebude umět
srolovat jazyk je: %
P: | Bb | x | Bb |
F1: | bb pravděpodobnost je 25 % |
P: | Bb | x | Bb |
F1: | 1. dítě sroluje jazyk 2. dítě neumí dát jazyk do korýtka |
Pravděpodobnost že druhé dítě neumí dát jazyk do korýtka je také 25 %, jedná se vlastně o nové početí, při němž je pravděpodobnost vzniku bb znovu 25 %.
Dvě černé myší samičky byly kříženy s hnědými samečky. V několika vrzích měla jedna samička 9 černých a 7 hnědých myší, druhá samička v několika vrzích 57 černých myší. Odvoďte, jak se dědí černé a hnědé zbarvení srsti u myší. Jaké byly genotypy rodičů v uvedených kříženích?
Černé zbarvené je znak: .
Genotyp samičky 1: | samičky 2: | ||
Genotyp samečka 1: | samečka 2: |
Z druhého křížení je zřejmé, že černé zbarvení je znak dominantní, v potomstvu je velké množství jedinců a všichni jsou černě zbarvení – jde o křížení dominantního homozygota s recesivním homozygotem.
V prvním křížení jsou oba rodiče fenotypově shodní jako u druhého křížení, avšak v potomstvu se vedle černých myší objevují téměř se stejnou četností také myší hnědé. Černá samička musí být tedy heterozygot, aby mohl v potomstvu vyštěpit recesivní homozygot aa. Křížení představuje současně zpětné analytické křížení, kterým jsou zviditelněny gamety hybridní černé samičky nesoucí buď dominantní alelu A (potomci Aa) nebo recesivní alelu a (potomci aa).
Bezrohost u dobytka (P) je dominantní nad rohatostí (p). Bezrohý býk byl pářen se třemi kravami. S krávou A, která byla rohatá, byla telata bezrohá. S krávou B, která byla rohatá, byla telata rohatá. S bezrohou krávou C byla telata rohatá.
Jaké byly genotypy těchto čtyř zvířat a jejich potomků?
Genotyp býka: | |||||
Genotyp krávy A: | Genotyp krávy B: | Genotyp krávy C: |
Křížení býka s krávou B ukazuje, že genotyp býka musel být Pp, jinak by se totiž nemohla narodit telata pp. Totéž je zřejmé z křížení s krávou C, která navíc musela být také heterozygotní, aby mohli vyštěpit dvojnásobně recesivní homozygoti pp.