Interactive Syllabus

Pojmy „dohoda“ a „smlouva“ nejsou úplně totožné, i když se často používají zaměnitelně. 

Při precizním vyjadřování se pojem smlouva používá pro dvou a vícestranné právní jednání vedoucí ke vzniku závazku (např. kupní smlouva, darovací smlouva, smlouvo o díle, nájemní smlouva). 

Pojem dohoda je využíván v kontextu změny či zániku závazku. Např. dohoda o postoupení pohledávky,  

Nesprávné použití výrazu však nevyvolává právní následky. Rozhodující je vůle smluvních stran právně jednat. Zkoumáme tedy obsah jejich právního jednání, nikoliv to, jak formálně své právní jednání označili. Proto i studentům tuto záměnu odpouštíme 😊. Ostatně i sám zákonodárce používá místy oba výrazy (smlouva a dohoda) promiscue při formulaci právních pravidel. Viz např.  smlouva o postoupení pohledávky (§ 1879 ObčZ), kdy toto právní jednání postupitele a postupníka vede ke změně závazku, nikoliv ke vzniku. Správně bychom tedy měli používat obrat dohoda o postoupení pohledávky. Naopak např. dohoda o provedení práce zmíněná v zákoníku práce by se striktně vzato měla nazývat smlouva o provedení práce. 

Do prodlení se může dostat nejen dlužník, ale také věřitel, nepřijme-li řádně nabízené plnění.

1. Prodlení dlužníka (§ 1968–1974 ObčZ):

   • Dlužník je v prodlení, pokud nesplní svůj závazek řádně a včas. 
   • Věřitel má v případě prodlení dlužníka s plněním peněžitého duhu nárok na úroky z prodlení, a to i tehdy, pokud si jejich výši s dlužníkem nesjednal. Výše úroků z prodlení se pak určí dle obecné právní úpravy (§ 1970 ObčZ - základ nároku + výše úroků dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013). Ve vztazích B2B spojených s dodáním zboží/poskytnutím služby (§ 1963 ObčZ) vzniká rovněž nárok požadovat náklady spojené s vymáháním pohledávky v paušální výši 1200 Kč (40 EUR).
   • Věřitel má rovněž nárok na náhradu škody způsobené tímto prodlením, avšak pouze do výše, jež není kryta úroky z prodlení či paušální částkou 1200 Kč (§ 1971 ObčZ). 
   • Věřitel má dále právo požadovat splnění závazku nebo alternativně může za určitých podmínek odstoupit od smlouvy (při podstatném porušení ihned, při nepodstatném porušení až po výzvě dlužníka a marném uplynutí dodatečné přiměřené lhůty).

2. Prodlení věřitele (§ 1975 občanského zákoníku):

   • Věřitel je v prodlení tehdy, pokud bezdůvodně nepřijme řádné plnění od dlužníka nebo neposkytne dlužníkovi potřebnou součinnost k tomu, aby mohl svůj závazek splnit. 
   • Prodlení věřitele může vést k tomu, že dlužník nebude odpovídat za škody, které vzniknou věřiteli z důvodu neplnění, nebo že si dlužník uloží plnění do soudní úschovy. Pokud je věřitel v prodlení, může to také ovlivnit běh úroků z prodlení a nároky na náhradu škody.

Odpovědnost za PRODLENÍ (§ 1968 ObčZ)

• Prodávající nepředá věc VČAS
• Původní závazek se MĚNÍ
• Kupující má NOVĚ nároky z odpovědnosti za prodlení
• Kupující JE zásadně POVINEN  přijmout i ČÁSTEČNÉ plnění
• x výjimka (§ 1930): povaha závazku, účel smlouvy

Odpovědnost za VADY (§ 1914ObčZ)

• Prodávající (včas) předá věc vykazující VADY
• Původní závazek ZANIKÁ (vadným) splněním
• Kupující má NOVĚ nároky z odpovědnosti za vady
• Kupující zásadně NENÍ POVINEN přijmout VADNÉ plnění
• x výjimka (§ 2628): převzetí stavby – ojedinělé vady 

Základem zahrnutí obsahu obchodních podmínek do obsahu smlouvy je dle § 1751 ObčZ odkaz na tyto obchodní podmínky (např. dodací podmínky, ceník, reklamační řád) obsažený přímo ve smlouvě + připojení. Alternativou připojení je seznámení druhé smluvní strany s obsahem obchodních podmínek. Důkazní břemeno o tom, že druhá smluvní strana byla s obchodními podmínkami seznámena nese ta strana, která se (obvykle svých) obchodních podmínek dovolává. 

Ve vztazích B2B existuje zjednodušení v tom, že obchodní podmínky vytvořené odbornou či zájmovou organizací není nutné přikládat, ani s nimi druhého jednajícího seznamovat (známost se předpokládá). Odkaz na tyto obchodní podmínky (např. FIDIC) je však nutný i v tomto případě. 

Odkaz na obchodní podmínky v těle smlouvy nahradit nelze v žádném z výš uvedených příkladů. Situaci chybějícího odkazu "nezachrání" ani podpis obchodních podmínek oběma smluvními stranami.

Jak dlouhá je reklamační lhůta a od kdy běží?

• Vady zjevné, které lze odhalit při prohlídce (§ 2104) → Bez zbytečného odkladu (§ 2112)
• Vady skryté → bezodkladně, jakmile je možné věc prohlédnout a vadu zjistit (subjektivní lhůta),
• nejpozději ale (v objektivní lhůtě):
• Obecná závazková úprava: 6 měsíců (§ 1921)
• Koupě movité věci: 2 let (§ 2112/1)
• Koupě nemovité věci: 5 let (§ 2129/2)

Důsledky zmeškání lhůty:

• Soud nepřizná nároky z vadného plnění (§ 2112)
• Zánik práva na odstoupení (§ 2111)
• Výjimka: vědomost prodávajícího o existenci vady