Jakákoliv improvizace ve scénáři se projeví následně v debriefingu.
Základy debriefingu
5 tipů pro začátek
1. PŘÍPRAVA SIMULACE
- Simulace musí být připravená. Musíme na ni mít dostatek času.
- Musíme mít dobře formulované cíle učení, se kterými musí být seznámení všichni lektoři (aby byli při debrieinfu ve shodě).
- Musíme ji jako lektoři perfektně znát (co se stane, když...) a musíme dobře instruovat figuranty nebo simulované pacienty a příp. techniky.
- Měli bychom se snažit o maximální věrnost a dobré nastavení pravidel pro účastníky, než se do simulace pustíme (naším cílem není nachytat je, že neví, ve kterém šuplíku je uložený laryngoskop, ale naším cílem je přesvědčit se, zda ho umí použít, proto je velmi důležité pečlivě je seznámit se vším vybavením a simulátory).
2. CHECKLIST K SIMULACI
Pokud procházíme scénář několikrát během dne, může nám postup jednotlivých skupin splynout. Můžeme se dostat do složité situace, kdy si nejsme jistí, zda daná skupina úkon provedla nebo ne (typicky např. při dávkování léků).
Tvorba checklistu správného postupu nám:
- umožňuje vytipovat si body, kde čekáme, že budou účastníci dělat chyby a připravit se na jejich rozbor
- pomáhá provést rychlou prioritizaci témat pro debriefing
- může tvořit záchytný bod, když se dostaneme do slepé uličky při diskusi v debriefingu
- poskytuje prostor pro strukturované poznámky (např. když sledujeme, v jakém čase byly dané úkony provedeny, stačí připravit si políčka vedle jednotlivých položek, nebo při videodebriefingu si můžeme k položce udělat poznámku, že chceme danou situaci pustit) atd.
V situaci, kdy provádíme debriefing v lektroské dvojici, máme možnost lépe si rozdělit daná témata a zajistit tak plynulost debriefingu. Zároveň také lépe udržujeme logickou návaznost, protože víme, co bude následovat.
V situaci, kdy používáme v debriefingu i videozáznam, můžeme si, pokud nám to software umožňuje, vytvořit checklist v podobě předdefinovaných časových značek, které během sledování simulace přímo umisťuje do videozáznamu.
Checklist nám zároveň umožňuje udělat si např. po kurzu obrázek, kde dělali účastníci nejčastěji chyby a která témata je potřeba např. trénovat více.
3. STRUKTURA DEBRIEFINGU
Struktura je naprosto klíčová pro to, aby byl debriefing přehledný i pro účastníky. Zároveň díky jednotné struktuře jsme schopni mnohem efektivněji dosáhnout výukových cílů dané simulace.
„Novice instructors using a debriefing script were more effective at increasing learners‘ knowledge acquisition and team leader behavioral skills compared with those educators who did not use a script.“
„Most expert simulation educators deliberetely meld several educational strategies during debriefings based on context or specific debriefing goal rather than adhering rigidly to one particular strategy. Many options, however, may overwhelm novice debriefers.“
Zdroj: Eppich, W., & Cheng, A. (2015). Promoting Excellence and Reflective Learning in Simulation (PEARLS): development and rationale for a blended approach to health care simulation debriefing. Simulation in Healthcare, 10(2), 106-115.
Modelů pro debriefing existuje celá řada. Doporučujeme vybrat si jeden, od kterého se pro začátek můžeme odrazit. V lektorské dvojici je třeba se dohodnout na začátek na společném modelu, který budeme používat.
V následující části si představíme model PEARLS.
4. POCKET CARD
Pocket card je zalaminovaná karta, která nám pomůže udržet si strukturu debriefingu. Případně, když se dostaneme do slepé uličky, najdeme na ní nápovědu pro otázku nebo tvrzení, které použít, abychom mohli jít dál.
Naše pocket card obsahuje základní kroky modelu PEARLS:
Pocket card - Debriefing
5. DEBRIEFING DEBRIEFINGU
Každým debriefingem se učíme, proto je potřeba provádět neustálou reflexi, jak se nám to daří. Můžeme poprosit naše účastníky o feedback, můžeme využít možnosti probrat průběh s kolegou lektorem, můžeme poprosit někoho, aby se přišel na náš debriefing podívat a dal nám feedback apod.