Estetika

„Poznávání umělecké nejvyšší jest poznání lidské.“ T. G. Masaryk

Rozbalit vše

Estetika je moderní humanitní disciplína, která se opírá o bohatou písemnou tradici sahající od modernity až k antice. Zabývá se vztahy mezi uměním, vnímáním, literaturou a společenskými a přirozenými normami, které je utvářejí. Estetika rozvíjí schopnosti porozumění a odborného výkladu (interpretace) uměleckých děl a otázek souvisejících s lidskou kulturou, jako například: Jak porozumět umění? Proč existují umělecké druhy, styly a období? Jak a proč se měnil dobový vkus či vkus jednotlivých vrstev? Jaké hodnoty nám umění a kultura zprostředkuje, jak nás vzdělává? Jak spolu souvisí jazyk, pojmy a vnímání? A konečně: jak na takové otázky odpovídaly různé epochy evropské civilizace a jejich vynikající autoři? Smysl estetiky je tudíž informativní i formativní, má za cíl poznání i vzdělání, zisk znalostí i dovedností.

Není divu, že estetická zkoumání načas zaměstnávala i takové osobnosti, jakými byly historik František Palacký (Přehled dějin krásovědy a její literatury), Bernard Bolzano (O pojmu krásna), T. G. Masaryk (O studiu děl básnických) nebo Karel Čapek. Zakladatelem oboru na Univerzitě Karlově se stal roku 1883 Otakar Hostinský a mezi jeho následovníky zvláště vynikli Otakar Zich a Jan Mukařovský (Estetická funkce, norma a hodnota jako sociální fakty), autor strukturalistické školy, která se v druhé polovině XX. století stala světově proslulou. Na Masarykově univerzitě zase působil Karel Svoboda, jehož spisy Aristotelova estetika a Estetika sv. Augustina patří ve světě k nejcitovanějším ve svém oboru. Oleg Sus přednášel estetiku v Brně před r. 1968 a zároveň byl známým literárním kritikem a redaktorem Hosta do domu. Sémiotiku umění zde pěstovali Jiří Fukač a Ivo Osolsobě, teoretik muzikálu.

Již z toho je patrné, že estetika stojí na křižovatce humanitních disciplín, k níž lze dojít po různých cestách – studiem jazyka a literatury, psychologie, filosofie nebo kulturní historie. O podobně integrující úlohu se snaží sémiologie, totiž obecná teorie znaků, která interpretuje projevy jednotlivých kultur jako produkci a výměnu znaků; ostatně nejznámějším profesorem estetiky je italský spisovatel a sémiolog Umberto Eco.

Estetika se studuje v zemích Evropské unie i ve Spojených státech, ale častěji pod hlavičkou Cultural Studies, Literary Theory and Criticism, Cultural Anthropology, Semiotics and Theory of Communication, Art History nebo Cognitive Science aj.

Estetiku je možno studovat v rámci řádného denního tříletého bakalářského studia (Bc.), na něž navazuje studium dvouleté, ukončené magisterským diplomem s rozšířeným názvem Estetika a kulturní studia a získáním akademického titulu (Mgr.), dále je zde studium doktorské (Ph.D.). Budoucí bakaláři i magistři mohou studovat jednooborově, anebo v kombinaci s jiným oborem. Osvědčuje se kombinace s moderními a klasickými jazyky, s češtinou nebo historií.

(?)

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

s porozuměním a jistotou poznávat, analyzovat a předávat umělecké a kulturní hodnoty;
používat světové jazyky v humanitním studiu, při překládání, výměně informací a v praktickém životě;
chápat proměny vkusu, preferencí a estetických funkcí na pozadí vlastních znalostí historie, umění a výchovy;
vést k duchovnímu obohacení a přitom kriticky posuzovat umělecké a společenské jevy a normy;
bezchybně a přesně se vyjadřovat ústní i písemnou formou a komunikovat s odbornou i laickou veřejností.

(?)

Bakalář estetiky se naučil prakticky i teoreticky interpretovat umělecké a kulturní jevy. Dosažené vzdělání kvalifikuje absolventa pro zaměstnání redaktora, editora, kulturního zpravodaje, uměleckého kritika, manažera, mluvčího či poradce. Dále může nalézt uplatnění ve veřejné správě kultury a umění, v médiích, v divadlech, v muzeích, galeriích a jiných státních i soukromých kulturních institucích. Může se uplatnit také v oblasti public relations nebo může najít uplatnění jako učitel estetické výchovy na školách. Získal široké interpretační schopnosti k předávání uměleckého dědictví i ke správě veřejných vztahů v rámci procesů evropské integrace.

(?)

Bakalářské prezenční studium jednooborové:

Student především zapisuje všechny povinné oborové kursy (A) v obdobích, kdy jsou pro něj vypsány, celkem získá 82 kreditů A (45,5 % z celkového minimálního počtu kreditů). Povinně volitelné kursy (B) si zapisuje podle vlastní úvahy. Doporučený studijní plán může posloužit k odhadu náročnosti výběrových kursů. Všechny ostatní kursy vykonané v rámci MU jsou považovány za kredity typu (C), jejich množství nesmí přesáhnout 10 % z celkového počtu kreditů u všech studijních programů. Celkové minimální množství kreditů všech typů je 180.

K postupové zkoušce po 1. ročníku studia je nezbytné vykonat kursy: ESA001 Estetický proseminář, ESA225 Úvod do estetiky, ESA108 Latina pro estetiku I., ESA109 Latina pro estetiku II., ESA141 Základy filozofie I., ESA142 Základy filozofie II., ESA003 Seminář k dějinám estetiky a ESA132 Sémiotika a teorie komunikace.

V pátém a šestém semestru by se měl student věnovat především psaní bakalářské diplomové práce, její přípravě a tvorbě je věnován diplomový seminář (15 kreditů).

Bakalářské prezenční studium dvouoborové:

Pro bakalářské dvouoborové studium platí vše jako pro studium jednooborové, liší se však množstvím povinných A kreditů. Nediplomové studium: 57 kreditů A (včetně jazykové přípravy 4 kredity, tělesné výchovy 1+1 kredity) + kredity B a C. Diplomové studium:

67 kreditů A (včetně jazykové přípravy 4 kredity, tělesné výchovy 1+1 kredity) + kredity B a C. Nediplomové studium je zakončeno odevzdáním oborové závěrečné práce, která se neobhajuje před odbornou komisí. Součástí diplomového studia je odevzdání a obhajoba práce (15 kreditů) splňující parametry akademického textu před odbornou oborovou komisí.

(?)

V rámci tříletého bakalářského studia je propojení s praxí zajišťováno v rámci kursů zaměřených na komunikační dovednosti a soft-skills, a to v rámci kursů ESB089 Počítačové edice a prezentace a ESB063 Veřejná prezentace a rétorika.

Na praxi v oblasti učitelství estetické výchovy připravuje prakticky zaměřený kurs ESA700 Didaktika estetické výchovy.

(?)

Navazující magisterské studium estetiky se ukončuje v souladu se Studijním a zkušebním řádem, a to obhajobou závěrečné diplomové práce v rozsahu 80 000 znaků (včetně mezer). Pokyny pro psaní diplomových prací jsou upřesněny na stránkách Semináře estetiky: http://www.phil.muni.cz/estetika/studium.htm.

Státní zkouška má tři části: 1) dějiny estetiky, česká estetika a strukturalismus; 2) pojmosloví, metodologie, analytická estetika a sémiotika; 3) evropská kulturní studia a přítomnost.

(?)

Na tříleté bakalářské studium estetiky navazuje dvouleté magisterské studium s rozšířeným programem - Estetika a kulturní studia (Mgr.) a na ně dále čtyřleté studium doktorské (Ph.D.). Po ukončení bakalářského studia je rovněž možné pokračovat navazujícím studiem jiného humanitního oboru podle vlastních výběru (po splnění jeho přijímacích podmínek).

(?)

Aktivní studenti

Obhájené závěrečné práce