Průchod studijním plánem

Jakkoliv je klíčovým úkolem doktoranda vytvořit kvalitní disertační práci, je třeba zohlednit, že pro úspěšné uplatnění po absolvování studia je nezbytné, aby měl absolvent doktorského studijního programu znalosti významně přesahující úroveň absolventa magisterského studia v širší oblasti než jen v té, jež se přímo dotýká jeho kvalifikační práce. Státní doktorská zkouška směřuje právě k ověření této úrovně znalostí a celkové orientaci doktoranda v oboru srovnávacího ústavního práva.

Státní doktorská zkouška se může konat po absolvování všech povinných předmětů programu. Typicky se předpokládá, že se státní doktorská zkouška uskuteční společně s obhajobou disertační práce.

Hlavním úkolem doktorského studenta je sepsání kvalitní disertační práce. Ostatní obsah studijního plánu je sestavován s ohledem na tento cíl. V rámci svého studia musí student absolvovat všechny předměty označené jako povinné a rovněž potřebný počet předmětů povinně volitelných v předepsané struktuře.

Předměty obsažené ve studijním plánu se člení do tří skupin. Klíčová je první skupina povinných předmětů zaměřených individualizované aktivity. Z celkového počtu 240 ECTS tvoří 140 ECTS předměty monitorující průběžný výzkum a sepisování disertační práce včetně jednotlivých dílčích milníků.

V souladu s nařízením vlády č. 274/2016 Sb. bude vyžadováno, aby se student zapojil do internacionalizačních aktivit. Toto zapojení bude zajištěno povinným předmětem, jehož konkrétní obsah bude dán individuálním studijním plánem a jeho upřesněním pro konkrétní semestr. Obsah tudíž navrhuje student a následně ho schvaluje školitel a oborová rada. Obsah vždy musí odpovídat požadavkům nařízení vlády, je tedy třeba se zúčastnit zahraniční stáže v rozsahu nejméně jednoho měsíce nebo se zapojit do mezinárodního tvůrčího projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí.

Minimální standard publikačních aktivit v průběhu doktorského studia je dán povinnými předměty, které vyžadují nejméně jedno vystoupení na odborné konferenci a kombinaci publikačních výstupů. Publikační výstupy jsou dle své kvality členěny do tří skupin (A za 15 ECTS, B za 10 ECTS, C za 5 ECTS), přičemž vymezení jednotlivých kategorií provede oborová rada a vždy doplnění nejméně dva typické příklady publikací, které do dané kategorie spadají, aby studenti dopředu věděli, co se od nich očekává. Předmět bude v ISu vypsán s variabilním počtem kreditů – při hodnocení se zadá 5, 10, nebo 15 ECTS. Povinností studenta je za studium získat nejméně 20 ECTS, přičemž musí student získat vždy nejméně jednu publikaci typu A či B (tj. nelze splnit povinných 20 ECTS tím, že získá 4 publikace typu C).

Další skupinu předmětů tvoří oborové předměty Ústavní právo 1-4 a Státověda 1 a 2 (celkem 48 ECTS), které slouží k prohloubení znalostí v širším oboru ústavního práva nad rámec znalostí absolventa magisterského studia. Tyto předměty jsou nezbytné s ohledem na to, že profil absolventa předpokládá zapojení většiny absolventů programu v roli vyučujících na vysokých školách, což nezbytně vyžaduje přehled v oboru ústavního práva a státovědy v širším rozsahu než jen v oblasti, na kterou je zaměřena absolventova disertační práce.

Konečně třetí skupina předmětů slouží pro ověření znalostí ve světovém jazyce (v souladu se Studijním a zkušebním řádem MU jsou v programu zařazeny povinné předměty v rozsahu dvou semestrů ukončené zkouškou) a předměty zaměřené na rozvoj metodologických dovedností (ze skupiny předmětů musí student absolvovat kurzy v celkovém rozsahu nejméně 8 ECTS – konkrétní volbu předmětů provede student po poradě se školitelem v závislosti na potřebách konkrétního disertačního projektu).

Témata disertačních prací obhájených v posledních letech:

2019:

• Právo na ochranu zdraví a cizinci (Michal Hájek)
  
• Přístup k novým formám rodičovství jako součást práva na respektování soukromého a rodinného života (Martina Grochová)
  
• Role of Constitutional Courts in the Mechanisms of Implementation of the ECtHR case law (Jan Petrov)
  

  
  2018:
  

• Ústavněprávní reflexe postavení televize veřejné služby (Rostislav Vrzal)
  
• Zdravotní zákroky bez souhlasu pacienta (Pavel Doubek)
  

  
  Přehled všech obhájených prací včetně jejich plného textu a všech posudků je k dispozici na https://is.muni.cz/auth/thesis/