Průchod studijním plánem

Státní doktorskou zkoušku student koná po splnění:
- předmětů zvoleného individuálního studijního plánu;
- splnění předmětů jazykové specializace a složení jazykové zkoušky z jednoho jazyka;
- splnění dalších předmětů metodologického základu, resp. zapsaných v souladu se svým individuálním studijním plánem do určeného počtu kreditů;
Zpravidla zkoušku koná po ukončení 6. semestru studia, nejpozději do konce 8. semestru.

Státní doktorská zkouška se uskuteční podle individuálního studijního plánu v jednom ze tří tematických okruhů.

Při zkoušce jsou pokládány dvě otázky. Zkouška probíhá formou rozpravy, kdy student nejprve zařazuje institut obsažený v otázce do celkového oborového kontextu a poté se k němu vyjadřuje podrobněji. Průběžné otázky zkoušejících mohou směřovat k širšímu kontextu, komparaci s jinými instituty apod. Hodnotí se nejen konkrétní znalosti, ale především celkový přehled doktoranda v rámci kontextu oboru.

Zkouška studentů, jejichž disertační práce a individuální studijní plán jsou zaměřeny na oblast mezinárodního práva soukromého, procesního a obchodního, představuje odbornou diskusi zahrnující doktrinální přístupy, principy a instituty tohoto oboru práva. Vedle analýz na úrovni vědy českého mezinárodního práva soukromého odráží i přístupy unijní. Stranou nezůstává ani komparativní uchopení na úrovni velkých systémů práva.

Zkouška studentů, jejichž disertační práce a individuální studijní plán jsou zaměřené na oblast mezinárodního práva veřejného, představuje odbornou diskusi zahrnující problematiku pramenů, subjektů, odpovědnosti, vztahu s vnitrostátními právy se zaměřením na právo české a unijní a na konkrétní právní úpravu odpovídající vybraným předmětům a tématu disertační práce.

Zkouška v případě studentů, jejichž disertační práce a individuální studijní plán jsou zaměřené na oblast práva EU, představuje odbornou diskusi zahrnující specifika tohoto nadnárodního právního řádu, jeho uplatnění, prameny, procedury, roli základních práv a mezinárodního práva a základní hospodářské svobody a na konkrétní právní úpravu odpovídající vybraným předmětům a tématu disertační práce.

Teze disertační práce se zpracovávají a předkládají zpravidla ve čtvrtém semestru. Jejich obhajoba probíhá zpravidla v průběhu pátého semestru studia. Jejich konečná verze je předložena současně s přihláškou ke státní doktorské zkoušce.

Obhajoba disertační práce probíhá tak, že nejprve student svou práci krátce uvede případně též pomocí powerpointové prezentace. Pokud jde o celkové pojetí práce i jednotlivosti, student odpovídá na dotazy a reaguje na připomínky uvedené v posudcích. Podle těchto kritérií je pak obhajoba hodnocena.

Obecné podmínky přístupu ke státní doktorské zkoušce jsou uvedeny ve Studijním a zkušebním řádu (posudky, vyhlášení termínu atd.). Podmínkou je získání kreditů a naplnění podmínek individuálního studijního plánu.

Příprava disertační práce probíhá po celou dobu studia a tvoří min. 60 % pracovní zátěže. Jednotlivé dílčí části práce jsou po vyjasnění jejího pojetí a konkrétního obsahu vypracovávány v dílčích kontrolovaných termínech.

Povinné a povinně volitelné předměty se člení do tří skupin:
1. předměty celofakultního společného základu (celkem min. 12 kreditů);
2. předměty oborové specializace (celkem min. 48 kreditů);
3. ostatní předměty (celkem min. 180 kreditů).

Publikační činnost se upřesňuje v individuálním studijním plánu. Sestává se minimálně: ze tří článků publikovaných v recenzovaném časopise v tuzemsku či zahraničí, dvou recenzovaných článků ve sborníku v tuzemsku či zahraničí či kapitoly v knize. Část publikací může být nahrazena vědeckou monografií. Podstatná produkce doktoranda musí být v angličtině či jiném světovém jazyce.

Student se zúčastní s příspěvkem či jinou aktivní formou nejméně pět konferencí, z toho nejméně jednu mezinárodní a jednu zahraniční.

Student musí absolvovat zahraniční studijní stáž v délce nejméně jednoho měsíce.

- Materializace hodnot v kolizním řešení soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem
- Interakce unifikovaného hmotného práva a práva nestátního
- Prorogační úmluva komparativním pohledem - případ regionální, mezinárodní a vnitrostátní úpravy dohod o prorogaci soudu
- Unifikační trendy v legislativě EU (nařízení místo směrnic a rozhodnutí)
- Konstitucionalizace jednoduchého práva v právu EU
- Vliv judikatury SDEU na výklad české Listiny základních práv a svobod
- Pnutí mezi teritorialitou mezinárodního práva soukromého a právními poměry vznikajícími online.
- Mimosmluvní závazkové vztahy s mezinárodním prvkem pohledem judikatury Soudního dvora EU
- Soulad ekonomických sankcí EU s mezinárodním právem
- Mezinárodněprávní regulace práva na vodu