PFZAJ Zajištění

Ekonomicko-správní fakulta
podzim 2007
Rozsah
2/1. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Ing. Svatopluk Nečas, Ph.D. (přednášející)
Ing. Svatopluk Nečas, Ph.D. (cvičící)
Garance
prof. Ing. Viktória Čejková, Ph.D.
Katedra financí – Ekonomicko-správní fakulta
Kontaktní osoba: Iva Havlíčková
Rozvrh
Út 15:30–17:05 S305
  • Rozvrh seminárních/paralelních skupin:
PFZAJ/1: každé liché úterý 17:10–18:45 S305, S. Nečas
Předpoklady
PFPOJI Pojišťovnictví
Cílem výuky tohoto předmětu je seznámit a rozšířit znalosti studentů o zajištění jako zásadním prvku systému pojišťovnictví. Pozornost bude věnována i problematice soupojištění jako způsobu horizontálního dělení rizika. Absolvováním tohoto kurzu získají studenti teoretické znalosti, ale i praktické dovednosti z oblasti zajištění a soupojištění. Předpokladem pro zápis tohoto předmětu je absolvování předmětu PFPOJI POjišťovnictví.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 23 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/23, pouze zareg.: 0/23, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/23
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Předmět je koncipován jako doplňkový kurz pro studenty oboru Finanční podnikání z problematiky pojistné vědy. Obsah předmětu je tvořen dvěma oddíly, z nichž první je relativně samostatný a plní funkci úvodu do studia teorie zajištění. Budou v něm vysvětleny vztahy mezi pojištěním a zajištěním, dále vztahy v zajištění a právní základ zajištění. Dále budou v prvním oddílu vysvětleny funkce zajištění a problematika vlastního vrubu pojišťovny. Studenti se také seznámí s klasifikací zajištění dle různých kritérií. Druhý oddíl bude zaměřen na charakteristiku proporcionálního a neproporcionálního zajištění a jejich jednotlivých součástí, včetně způsobů určení zajistného. Dále se bude předmět ve druhém oddílu zabývat strukturou a tvorbou zajistného programu a také alternativními formami zajištění. V neposlední řadě studenti získají vědomosti z oblasti soupojištění jako metody horizontálního dělení rizika, včetně jeho principů.
Osnova
  • Tématický plán a obsah přednášek 1. Souvislosti mezi pojištěním a zajištěním. Historie zajišťovnictví. 2. Zajištění jako metoda vertikálního dělení rizika. Funkce a úkoly zajištění. Analýza pojistných kmenů pojištění vstupujících do zajištění. Vlastní vrub a způsoby jeho určení. 3. Právní vztahy v zajištění. Fakultativní zajištění. Obligatorní zajištění. Zvyklosti při sjednávání zajištění a základní obsah zajišťovacích smluv. 4. Typy a formy zajištění. 5. Proporcionální zajištění. Kvótové a excedentní zajištění. Principy určení zajistného u proporcionálního zajištění. 6. Neproporcionální zajištění. Zajištění škodního nadměrku. Zajištění nadměrku škodovosti. Principy určení zajistného u neproporcionálního zajištění. 7. Zajistný program komerční pojišťovny, jeho tvorba a význam pro hospodaření. 8. Alternativní formy zajištění. Finitní zajištění a jeho základní principy. 9. Základní principy a typy retrospektivních smluv. Základní principy a typy prospektivních smluv. 10. Zajistný trh v mezinárodních souvislostech. Funkce zajišťovacího makléře, jeho postavení v rámci zajištění. 11. Soupojištění jako metoda horizontálního dělení rizika. Principy soupojištění. Úloha vedoucího pojistitele. 12. Pooly v zajištění a soupojištění. 13. Aktuální otázky a problémy v oblasti zajištění a soupojištění. Tématický plán a obsahové zaměření seminářů (podle týdnů výuky): 1. Úvodní seminář - organizace seminářů, podmínky hodnocení a ukončení předmětu, zadání seminárních prací; 2. Nejvýznamnější rizika a zajištění – Povodně a hurikány a jejich pojistitelnost I. Povodně – jejich dopad na zajišťovnictví, hurikány – jejich dopad na zajišťovnictví, možnosti předpověditelnosti a pojistitelnosti těchto rizik; 3. Nejvýznamnější rizika a zajištění – Povodně a hurikány a jejich pojistitelnost II. Povodně – jejich dopad na zajišťovnictví, hurikány – jejich dopad na zajišťovnictví, možnosti předpověditelnosti a pojistitelnosti těchto rizik; 4. Nejvýznamnější rizika a zajištění - Zemětřesení a tsunami I. Zemětřesení a tsunami – jejich dopad na zajišťovnictví, možnosti předpověditelnosti a pojistitelnosti těchto rizik; 5. Nejvýznamnější rizika a zajištění - Zemětřesení a tsunami II. Zemětřesení a tsunami – jejich dopad na zajišťovnictví, možnosti předpověditelnosti a pojistitelnosti těchto rizik; 6. Nejvýznamnější rizika a zajištění - Atomová rizika v pojištění majetku a omezení jejich pojistitelnosti I. Atomová rizika – jejich rozsah a možnosti pojistitelnosti, realizace atomových rizik a jejich dopad na zajišťovnictví, atomová rizika a tzv. pooly. 7. Nejvýznamnější rizika a zajištění - Atomová rizika v pojištění majetku a omezení jejich pojistitelnosti II.; kontrolní test č. 1. Atomová rizika – jejich rozsah a možnosti pojistitelnosti, realizace atomových rizik a jejich dopad na zajišťovnictví, atomová rizika a tzv. pooly, kontrolní test č. 1; 8. Analýza zajistné smlouvy v proporcionálním zajištění I. Obecné podmínky, speciální podmínky, klauzule smlouvy a jejich analýza; 9. Analýza zajistné smlouvy v proporcionálním zajištění II. Obecné podmínky, speciální podmínky, klauzule smlouvy a jejich analýza; 10. Analýza zajistné smlouvy v neproporcionálním zajištění I. Obecné podmínky, speciální podmínky, klauzule smlouvy a jejich analýza; 11. Analýza zajistné smlouvy v neproporcionálním zajištění II. Obecné podmínky, speciální podmínky, klauzule smlouvy a jejich analýza; 12. Ratingové hodnocení a jeho význam v zajištění. Rating v zajišťovnictví, dopady ratingového hodnocení na fungování zajišťoven, příklady a analýza konkrétních ratingových hodnocení; 13. Kontrolní test č. 2 (součást zkoušky) - diskuse zadání testu (pro odstranění případných nejasností), vypracování testu, seminář k problematice kontrolního testu.
Literatura
  • CIPRA, Tomáš. Zajištění a přenos rizik v pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 260 s. ISBN 8024708388. info
  • Buchová, J. Zaistenie. 1. vyd. Hronský Beňadik: NETRI, 2004. 152 s. ISBN 80-968904-7-6
  • Bellerose, R. P. Reinsurance for the Beginner (3rd Edition). London : Witherby & Co., 1987
  • Zákon č. 409/2004 Sb., o pojišťovnictví
  • Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě
Metody hodnocení
Systém ověřování znalostí (požadavky na ukončení předmětu) 1. Kontrolní testy ze seminářů se budou psát v 7. a 13. týdnu semestru. Pokud student nemůže tento test fyzicky absolvovat (omluvu posoudí vedoucí semináře), napíše test na některém z dalších seminářů (v případě kontrolního testu č. 1), resp. v prvních dvou týdnech zkušebního období (v případě kontrolního testu č. 2). Hodnocení kontrolních testů ze seminářů bude různé; kontrolní test č. 1 bude hodnocen prospěl nebo neprospěl (v případě hodnocení neprospěl student nebude připuštěn ke zkoušce); kontrolní test č. 2 je součástí zkoušky, podílí na výsledné známce až 50 % a jeho hodnocení bude shodné s hodnocením testu z přednášek a literatury. 2. Hodnocení seminární práce. Hodnocení seminární práce je obdobné jako hodnocení formou kolokvia, tedy prospěl respektive neprospěl. V případě hodnocení neprospěl student nebude student připuštěn ke zkoušce. 3. Závěrečné hodnocení výsledků práce v semináři. Podmínkou účasti na zkoušce je: a) zpracování, předložení a prezentace seminární práce na zadané téma s hodnocením prospěl; b) úspěšné absolvování kontrolního testu č. 1, tedy s hodnocením prospěl a úspěšné absolvování kontrolního testu č. 2. Podmínka (bodové ohodnocení) pro úspěšné absolvování tohoto testu není striktně definována, neboť test je součástí zkoušky. Podmínka je tedy stanovena pro celkové hodnocení zkoušky, nikoli pro její součásti. Tento kontrolní test č. 2 je tvořen max. 10 dílčími otázkami a může být ohodnocen max. 10 body. Kontrolní test č. 1 má stejné parametry (max. 10 otázek, max. 10 bodů), přičemž pro získání hodnocení prospěl je třeba dosáhnout min. 6 bodů; c) alespoň 50% účast na seminářích. 4. Zkouškový test a výsledné hodnocení. Zkouška má obligatorní písemnou formu. Součástí zkoušky je test z přednášek a literatury a kontrolní test č. 2. Podmínka minimálního počtu bodů pro úspěšné absolvování testu z přednášek a literatury není striktně definována. Konečná známka je tvořena: Výsledkem kontrolního testu č. 2 (max. 10 bodů) a výsledkem testu z přednášek a literatury (max. 10 bodů). Stupnice hodnocení: A: 90 – 100 % (18 – 20 bodů), B: 85 - 89 % (17 - 17,9 bodu), C: 75 – 84 % (15 – 16,9 bodu), D: 70 – 74 % (14 – 14,9 bodu), E: 60 – 69 % (12 – 13,9 bodu), F: méně než 60 % (méně než 12 bodů). Student, který po napsání obou testů bude mít méně než 12 bodů, opakuje hůře hodnocený test. Termín pro náhradní test za seminářů (kontrolní test č. 2) se vypisuje prostřednictvím IS MU a uskuteční se v průběhu zkouškového období. Na jakýkoli náhradní test se studenti přihlašují. Pro test z přednášek a literatury platí stejná pravidla. Náhradní test může student psát pouze dvakrát (pokud má v závislosti na předchozích studijních výsledcích nárok na 2. opravný termín). V opačném případě smí opakovat test pouze jednou. Opakování testu se sčítají, neplatí tedy, že student může dvakrát (resp. jednou – viz předchozí věta) opakovat každý test.
Navazující předměty
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2005, podzim 2006, podzim 2008.