BPR_ENEK Environmentální ekonomie

Ekonomicko-správní fakulta
podzim 2017
Rozsah
2/1/0. 7 kr. k=1. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Milan Viturka, CSc. (přednášející)
doc. Ing. Vilém Pařil, Ph.D. (přednášející)
Ing. Dominika Tóthová, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. RNDr. Milan Viturka, CSc.
Katedra regionální ekonomie – Ekonomicko-správní fakulta
Kontaktní osoba: Ing. Iveta Suchomelová Vašíčková
Dodavatelské pracoviště: Katedra regionální ekonomie – Ekonomicko-správní fakulta
Rozvrh
Čt 14:35–16:15 S313
  • Rozvrh seminárních/paralelních skupin:
BPR_ENEK/01: Čt 21. 9. až Čt 14. 12. Čt 16:20–17:55 S313, V. Pařil, D. Tóthová
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Environmentální ekonomie se zabývá ekonomickými aspekty tvorby a ochrany životního prostředí. V tomto ohledu jsou posluchači seznámeni (po předchozím popisu globálních environmentálních problémů a stavu životního prostředí v ČR) se základními příčinami selhávání trhu v oblasti environmentálních statků a odpovídajícími metodami řešení. Důraz je položen na právní normy, institucionální zabezpečení a nástroje pozitivní a negativní stimulace (zejména v kontextu ČR). Pozornost je rovněž věnována odpovídajícím strategiím, zejména strategii trvale udržitelného rozvoje a rozhodujícím nástrojům a opatřením stimulujícím její prosazování (metoda EIA., EMS, environmentální audit, ecolabelling, ÚSES atd.). Systémový přístup k ochraně životního prostředí je kromě ekologické politiky ČR dokumentován na příkladě 5. environmentálního akčního programu EU.
Výstupy z učení
Po úspěšném ukončení tohoto kurzu bude student schopen: - popsat základní environmentální souvislosti ekonomického rozvoje; - vysvětlit příčíny selhávání trhu v oblasti environmentálních statků; - demonstrovat hlavní nástroje a opatření na podporu zavádění strategie trvale udržitelného rozvoje and; - analyzovat jejich ekonomické dopady.
Osnova
  • 1 Základní pojmy, globální problémy životního prostředí – atmosféra a klima, vodní zdroje, odlesňování, vymírání druhů a další vybrané problémy.
  • 2 Stav životního prostředí ČR a jeho vývojové trendy – ovzduší, voda, půda, biota.
  • 3 Obecný vztah tržní ekonomiky a životního prostředí – pojem externalit, přírodní zdroje a jejich oceňování, makroekonomické a mikroekonomické optimum kvality životního prostředí.
  • 4 Právní úprava ochrany životního prostředí v ČR – základní a všeobecné právní normy, dílčí právní normy (ochrana přírody, ovzduší a vod).
  • 5 Právní úprava ochrany životního prostředí v ČR – dílčí právní normy (ochrana půdy, nakládání s odpady, ostatní složky životního prostředí), související právní normy, harmonizace právních předpisů ČR a EU.
  • 6 Administrativní a ekonomické nástroje v ochraně životního prostředí – nástroje negativní a pozitivní stimulace.
  • 7 Ekologické řízení firem – systémy ekologického managementu, environmentální normy, environmentální účetnictví.
  • 8 Strategické přístupy k řešení environmentálních problémů – reaktivní a proaktivní přístupy, současné technologie čištění odpadních plynů a vod, nakládání s odpady, recyklace.
  • 9 Koncept trvale udržitelného rozvoje a vybrané nástroje a opatření podporující jeho prosazování – environmentální audit a metoda EIA, SEA, ecolabelling, ekologická daňová reforma.
  • 10 Přírodovědné a územní aspekty ochrany životního prostředí – územní systémy ekologické stability krajiny, územní plánování.
  • 11 Ekologická politika – mezinárodní ekologické akce a iniciativy, ekologická politika ČR.
  • 12 Institucionální zabezpečení péče o životní prostředí v ČR – veřejná správa, nevládní organizace.
  • 13 Ekologická politika EU – environmentální akční plány, interakce ekonomické a ekologické politiky.
Literatura
    povinná literatura
  • VITURKA, Milan. Environmentální ekonomie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005, 106 s. ISBN 8021036540. info
    doporučená literatura
  • Moldán, B. – Braniš, M.: Globální problémy životního prostředí. Portál, Praha 2003.
  • Siebert Horst. Economics of Environment. 27th ed., 2008, 333 p., ISBN 978-3-540-73706-3.
Výukové metody
Výuka probíhá především formou přednášek. Předpokládá se průběžné čtení povinné literatury.
Metody hodnocení
Kurz je zakončen písemnou zkouškou (25 otázek). Pro úspěšné absolvování předmětu student musí dosáhnout alespoň 60 bodů (ze 100).
Informace učitele
„Jakékoli opisování, zaznamenávání nebo vynášení testů, používání nedovolených pomůcek jakož i komunikačních prostředků nebo jiné narušování objektivity zkoušky (zápočtu) bude považováno za nesplnění podmínek k ukončení předmětu a za hrubé porušení studijních předpisů. Následkem toho uzavře vyučující zkoušku (zápočet) hodnocením v ISu známkou "F" a děkan zahájí disciplinární řízení, jehož výsledkem může být až ukončení studia.“
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Přednášky jsou dostupné online a ze záznamu.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023.