POL704 Politická filosofie 20. století

Fakulta sociálních studií
jaro 2002
Rozsah
0/0. 6 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. PhDr. Pavel Barša, Ph.D. (přednášející)
prof. PhDr. Ing. Ondřej Císař, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Olga Cídlová, DiS.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem tohoto kursu je seznámení studentů s nejdůležitějšími politickými filosofy 20. století a jejich dílem. Studenti budou v průběhu kursu uvedeni do stěžejních konceptů politické filosofie minulého století. Kurs je koncipován jako přehledný nástin vývoje základních pojmů, hlavních myslitelů a konceptů spojených s vývojem politického myšlení ve 20. století. Četba je proto strukturována tak, aby přehlednou formou podala přehled o podstatných příspěvcích k soudobé politické filosofii a tematicky koresponduje s tématy jednotlivých konzultací. Z tohoto důvodu je nutné, aby se studenti přidrželi programu samostudia specifikovaným v tomto sylabu. Před jednotlivými konzultacemi musí být studenti podrobně seznámeni se zadanou četbou pro příslušnou část kursu. V průběhu kursu sepíší studenti seminární práci v rozsahu kolem 10 normostran. Kurs je ukončen písemným testem - zkouškou.
Osnova
  • 1. týden (25. 2. - 3. 3. 2002) Studenti se seznámí s programem kursu, prostudují tento sylabus a začnou uvažovat o tématu eseje. Vedle prvního seznámení se s povinnou literaturou studenti také začnou s obstaráváním doporučené literatury (specifikováno níže). 2. týden (4. - 10. 3. 2002) Program samostudia: Modernita a republikanismus: Hannah Arendtová Při studiu se studenti zaměří především na tyto problémové okruhy: rozdíl mezi jednáním (politickým jednáním a jeho předpoklady), prací a vytvářením, pojmy osamělosti, izolace a samoty, problém atomizace jedince v masové společnosti, zákony pohybu a charakter totalitní vlády, politická participace jako realizace svobody (republikánský moment), pojem "banálního zla". Četba: specifikováno níže Konzultace 9. 3. 2002, 18.00 - 19.30 3. týden (11. - 17. 3. 2002) Program samostudia: Kritika liberalismu a pojem politického: Carl Schmitt Při studiu se studenti zaměří především na tyto problémové okruhy: decizionismus a suverenita, politická teologie, pojem politického, kritika liberalismu a způsoby liberální depolitizace politického, politično v technickém světě. Četba: specifikováno níže 4. týden (18. - 24. 3. 2002) Program samostudia: Kritika moderního racionalismu: Michael Oakeshott, José Ortega y Gasset,, Při studiu se studenti zaměří především na tyto problémové okruhy: racionalismus v politice a jeho kritika, tradiční a technická znalost, občanská společnost, podnikatelská společnost. Pro zájemce o esej na toto téma: konzervativní a postmoderní kritika racionalismu v politice. Četba: specifikováno níže 5. týden (25. - 31. 3. 2002) Program samostudia: Kritika osvícenství a projekt emancipace ve 20. století: Frankfurtská škola a Jürgen Habermas Při studiu se studenti zaměří především na tyto problémové okruhy: pojem Kritické teorie, důležití představitelé a jejich postoje, kritika osvícenství a Habermasova odpověď, emancipace a teorie komunikativního jednání. Četba: specifikováno níže 6. týden (1. - 7. 4. 2002) Program samostudia: Liberalismus v ohrožení: Friedrich August Hayek a Isaiah Berlin Při studiu se studenti zaměří především na tyto problémové okruhy: pojmy pozitivní a negativní svobody, struktura Berlinova argumentu, pluralismus hodnot, pojem spontánního sociálního řádu u Hayeka, stát u Hayeka, kritika konstruktivistického racionalismu. Četba: specifikováno níže Studenti, kteří si zvolí téma seminární práce odlišné od témat navržených v tomto sylabu, si jej do 7. 4. 2002 nechají schválit (pošlou e-mail s jejich tématem). 7. týden (8. - 14. 4. 2002) Program samostudia: Teorie spravedlnosti: John Rawls Při studiu se studenti zaměří především na tyto problémové okruhy: kritika teleologických teorií (utilitarismu), deontologické teorie a přednost práva před dobrem, spravedlnost jako "férovost" (místo správného ekvivalentu "férovost" je v českém překladu použito slova "slušnost"), předmět spravedlnosti, reflexivní rovnováha, smluvní argument: racionální volba principů spravedlnosti za závojem nevědomosti, původní pozice, maximin, primární dobra, principy spravedlnosti, princip diference. Četba: specifikováno níže Konzultace 13. 4. 2002, 18.00 - 19.30 8. týden (15. - 21. 4. 2002) Program samostudia: Egalitarismus: Ronald Dworkin Při studiu se studenti zaměří především na tyto problémové okruhy: práva jako trumfy, individuální práva a zákony, přirozené právo a morální konstruktivismus, etická neutralita státu, prvotní aukce společenských zdrojů a kompenzace přirozených nerovností, test závisti, hodnota rovnosti a její vztah k hodnotám svobody a společenství, je podle Dworkina rovnost v rozporu se svobodou? Četba: specifikováno níže 9. týden (22. 11. - 28. 11. 2002) Program samostudia: Libertarianismus: Robert Nozick Při studiu se studenti zaměří především na tyto problémové okruhy: libertarianismus, teorie oprávnění, problém modelování, příklad Wilta Chamberlaina, kritika distribuční spravedlnosti, kritika Rawlse, přirozená práva, Nozickovo vysvětlení původu legitimního státu, teorie nabytí majetku. Četba: specifikováno níže 10. týden (29. 4. - 5. 5. 2002) Program samostudia: Komunitaristická kritika liberalismu: Michael Sandel, Michael Walzer, Alasdair MacIntyre, Při studiu se studenti zaměří především na tyto problémové okruhy: kritika deontologického liberalismu, nezakotvené jáství, procedurální republika, spravedlnost a dobro, spravedlnost a pospolitost, občanský republikanismus, Rawls a komunitaristé, politický liberalismus. Četba: specifikováno níže 11. týden (6. 5. - 12. 5. 2002) Program samostudia: Shrnutí a příklad aplikace Při studiu se studenti zaměří především na tyto problémové okruhy: otázky ontologické a otázky obhajoby, komunitaristické a liberální ospravedlnění multikulturalismu. Četba: specifikováno níže 12. týden (13. 5. - 19. 5. 2002) V tomto týdnu mají studenti čas pro to, aby dopsali svůj seminární esej a dočetli všechnu povinnou literaturu. Konzultace, 18. 5. 2002, 18.00 - 19.30 Odevzdání seminárních prací! 13. týden (20. 5. - 24. 5. 2002) V tomto týdnu studenti započnou se systematickou přípravou k závěrečnému testu.
Informace učitele
Poznámka: tento sylabus je určen výhradně pro studenty kombinovaného studia oboru politologie FSS MU v Brně v akademickém roce 2001/2002 kursu Politická filosofie 20. století. Jakékoli rozšiřování, kopírování, případně využití tohoto materiálu (nebo jeho části) pro jiné kursy je ve smyslu porušení autorských práv zakázáno. Struktura témat kursu a zadaná literatura Orientace ve struktuře kursu a v jednotlivých tématech: Látka kursu je rozdělena do deseti tématických celků, které představují nejdůležitější politické filosofy 20. století a jejich díla. Studenti budou v průběhu kursu uvedeni do stěžejních konceptů soudobé politické filosofie. Kurs je koncipován jako přehledný nástin vývoje základních pojmů, hlavních myslitelů a konceptů spojených s vývojem současného politického myšlení. K nastudování každého z deseti témat je určen vždy jeden týden. Zadaná literatura kursu sestává výhradně z českých textů, třebaže existuje také celá řada anglicky, francouzsky a německy psaných publikací. Četba je strukturována tak, aby přehlednou formou podala přehled o učivu kursu. Z tohoto důvodu je nutné, aby se studenti přidrželi programu kursu specifikovaným v této části sylabu. Prameny a literatura ke kursu: ke každému tématu kursu je stanovena povinná literatura (texty k nastudování). Všechny tyto texty jsou obsaženy v čítance, která je k dispozici u paní Soldánové (suterén budova Gorkého, G 011). U každého tématu je také specifikována doporučená literatura, která nebude předmětem závěrečného textu. Tato literatura pomůže studentům se zpracováváním jejich seminárních esejů. Stejnému účelu může sloužit i nadstandardní nabídka další literatury. Tato literatura obsahuje jak texty, které dále prohlubují a rozšiřují témata kursu, tak také nabízí seznam dalších zajímavých textů relevantních autorů. Základním studijním materiálem je čítanka kursu. Tato čítanka vychází z různých zdrojů, avšak nejdůležitějšími knihami z hlediska jejich relevance pro program tohoto kursu jsou: Ballestrem, Karl a Henning Ottmann (eds.). Politická filozofie 20. století. Praha, 1993 a Kis, János (ed.) Současná politická filosofie. Praha, 1997. Z těchto dvou knih vychází většina povinné četby v čítance kursu. Stejně jako v případě kursu Dějiny politických idejí mohou studenti, jako doplňkový studijní materiál, využít příslušná hesla Blackwellovy encyklopedie politického myšlení (Brno, JOTA 1995). Literatura je z hlediska potřeb kursu a studentů rozdělena do tří kategorií na: a) texty k nastudování - ty je nutno podrobně nastudovat, z jejich obsahu budou vycházet otázky při zkouškovém testu; všechny texty k nastudování jsou přístupné v čítance; celkově je nutno přečíst a nastudovat 399 stran výhradně českého textu; b) literatura doporučená - ta představuje nejvhodnější doplňkovou literaturu; přečtení nejméně literatury relevantní k tématu seminární práce studentům výrazně usnadní nejen jeho zpracování, ale také výrazně zvýší jeho kvalitu; tuto literaturu je nutno buď zakoupit v některém knihkupectví nebo si ji zapůjčit v některé z odborných knihoven. c) literatura další (nadstandardní nabídka) - tato literatura obsahuje jak texty, které dále prohlubují a rozšiřují témata kursu, tak také nabízí seznam dalších zajímavých filosofických textů 20. století; to, zda student nabídnuté publikace v této kategorii využije, závisí zcela na jeho vůli a zájmu o předmět; tuto literaturu je rovněž nutno buď zakoupit v některém knihkupectví nebo si ji zapůjčit v některé z odborných knihoven. Povinná a doporučená literatura Následující výčet jednotlivých témat obsahuje jak základní studijní texty (vytištěny tučně), z jejichž obsahu budou vycházet otázky při zkouškovém testu, tak také doporučenou literaturu k jednotlivým tématům. Doporučená literatura nebude předmětem zkoušky. Její prostudování je však garantem kursu doporučeno a tato literatura by také měla být použita při zpracovávání seminárního eseje. 1. Modernita a republikanismus: Hannah Arendt Texty k nastudování: - Vollrath, Ernst. "Hannah Arendtová." In Ballestrem, Karl a Henning Ottmann (eds.). Politická filozofie 20. století. Praha, 1993, s. 11-22 (12 stran). - Arendtová, Hannah. Původ totalitarismu. Praha, 1996, s. 621-645 (25 stran). Doporučená literatura: - Arendtová, Hannah. O násilí. Praha, 1995 (71 stran). - Arendtová, Hannah. Původ totalitarismu. Praha, 1996, s. 426-620 (195 stran). - Arendtová, Hannah. Eichmann v Jeruzalémě. Zpráva o banalitě zla. Praha, 1995 (395 stran). 2. Kritika liberalismu a pojem politického: Carl Schmitt Texty k nastudování: - Ottmann, Henning. "Carl Schmitt." In Ballestrem, Karl a Henning Ottmann (eds.). Politická filozofie 20. století. Praha, 1993, s. 59-78 (20 stran). Doporučená literatura: - Schmidt-Biggemann, Wilhelm. "Carl Schmitt. Filosofie a nacionální socialismus." Filosofický časopis č. 5, 1991, s. 771-781 (11 stran). - Toth, Daniel a Martina Tothová. " Carl Schmitt - diskuse pokračuje." Politologická revue č. 1, 2001, s. 149-159 (11 stran). 3. Kritika moderního racionalismu: Michael Oakeshott, José Ortega y Gasset Texty k nastudování: - Grant, Robert. "Michael Oakeshott." In Velké postavy politické filosofie. Praha, 1996, s. 163-172 (10 stran). Doporučená literatura: - Ortega y Gasset, José. "Zánik revolucí." In Úkol naší doby. Praha, 1969, s. 79-104 (26 stran). - Lyotard, Jean Francois. "Hrobka intelektuála." In Hrobka intelektuála a iné články. Bratislava, 1997, s. 11-18 (8 stran). - Lyotard, Jean Francois. O postmodernismu. Praha, 1993, s. 29-43 a 69-75 (22 stran). 4. Kritika osvícenství a projekt emancipace ve 20. století: Frankfurtská škola a Jürgen Habermas Texty k nastudování: - Münkler, Herfried. "Kritická teorie Frankfurtské školy." In Ballestrem, Karl a Henning Ottmann (eds.). Politická filozofie 20. století. Praha, 1993, s. 169-187 (19 stran). Doporučená literatura: - Habermas, Jürgen. Strukturní proměna veřejnosti. Praha, 2000, s. 9-86, 231-368 (216 stran). - Habermas, Jürgen. "Moderna - nedokončený projekt." In Za zrkadlom moderny. Bratislava, 1991, s. 299-318 (20 stran). 5. Liberalismus v ohrožení: Friedrich August Hayek a Isaiah Berlin Texty k nastudování: - Berlin, Isaiah. "Dva pojmy svobody." In Kis, János (ed.) Současná politická filosofie. Praha, 1997, s. 47-99 (53 stran). - Vanberg, Viktor. "Friedrich August Hayek." In Ballestrem, Karl a Henning Ottmann (eds.). Politická filozofie 20. století. Praha, 1993, s. 45-56 (12 stran) . Doporučená literatura: - Hayek A., Friedrich. "Rovnost, hodnota a zásluha." In Kis, János (ed.) Současná politická filosofie. Praha, 1997, s. 101-122 (22 stran). - Hayek A., Friedrich. Právo, zákonodárství a svoboda. Pravidla a řád. Praha, 1991, s. 9-131 (122 stran). 6. Teorie spravedlnosti: John Rawls Texty k nastudování: - Kis, János. "Úvod." In Kis, János (ed.) Současná politická filosofie. Praha, 1997, s. 7-46 (40 stran). - Rawls, John. Teorie spravedlnosti. Praha, 1995, s. 17-32, 38-42, 92-105 (34 stran). Doporučená literatura: - Barša, Pavel. "Teorie spravedlnosti Johna Rawlse." Politologický časopis 4, 1995, s. 339-350 (12 stran). - Rawls, John. Teorie spravedlnosti. Praha, 1995, s. 17-119 (103 stran). - Rawls, John. "Spravedlnost jakožto "fairness": politická, nikoliv metafyzická." Reflexe č. 14, 1995 (30 stran). 7. Egalitarismus: Ronald Dworkin Texty k nastudování: - Barša, Pavel. "Brát práva vážně." Filosofický časopis 2, 1996, s. 291-304 (14 stran). - Dworkin, Ronald. "Svoboda, rovnost a společenství." In Kis, János (ed.) Současná politická filosofie. Praha, 1997, s. 273-299 (27 stran). Doporučená literatura: - Dworkin, Ronald. Když se práva berou vážně. Praha, 2001, s. 195-258 (64 stran). - Dworkin, Ronald. "Liberalizmus." In O Slobode a spravodlivosti. Bratislava, 1993, s. 200-221 (22 stran). 8. Libertarianismus: Robert Nozick Texty k nastudování: - Barša, Pavel. "O libertarianismu Roberta Nozicka." Filosofický časopis 6, 1996, s. 990-1002 (13 stran). - Nozick, Robert. "Distribuční spravedlnost." In Kis, János (ed.) Současná politická filosofie. Praha, 1997, s. 205-237 (33 stran). Doporučená literatura: - Nozick, Robert. "Morální omezení a spravedlnost v rozdělování." Filosofický časopis č. 6, 1996, s. 969-989 (21 stran). - Nozick, Robert. "Anarchia, štát a utópia." In O Slobode a spravodlivosti. Bratislava, 1993, s. 114-172 (59 stran). 9. Komunitaristická kritika liberalismu: Michael Sandel, Michael Walzer, Alasdair MacIntyre. Texty k nastudování: - Barša, Pavel. "Individualismus a komunitarismus. Americké diskuse o liberalismu a hodnotě společenství." Politologický časopis 3, 1995, s. 192-203 (12 stran). - Sandel, Michael. "Procedurální republika a nezakotvené jáství." Filosofický časopis č. 2, 1995, s. 249-265 (16 stran). Doporučená literatura: - Walzer, Michael. "Bezpečnost a blahobyt." In Kis, János (ed.) Současná politická filosofie. Praha, 1997, s. 423-445 (22 stran). - MacIntyre, Alasdair. "Je patriotismus ctností?" In Kis, János (ed.) Současná politická filosofie. Praha, 1997, s. 447-464 (17 stran). - Walzer, Michael. Interpretace a sociální kritika. Praha, 2000 (148 stran). 10. Shrnutí a příklad aplikace Texty k nastudování: - Taylor, Charles. "Nedorozumění v diskusi mezi liberály a komunitaristy." In Kis, János (ed.) Současná politická filosofie. Praha, 1997, s. 465-494 (29 stran). - Barša, Pavel. "Filosofická zdůvodnění multikulturalismu." In Politická teorie multikulturalismu. Brno, 1999, s. 65-94 (30 stran). Doporučená literatura: - Walzer, Michael. "Tři cesty v morální filosofii." Filosofický časopis č. 4, 1996, s. 641-662 (22 stran). - Forst, Rainer. "Komunitarismus a liberalismus - stadia diskuse." In Spor o liberalismus a komunitarismus. Praha, 1996, s. 39-84 (46 stran). Další literatura Tento seznam obsahuje jak texty, které dále prohlubují a rozšiřují témata kursu, tak také nabízí další zajímavé relevantní filosofické texty 20. století. To, zda student nabídnuté publikace v této kategorii využije, závisí zcela na jeho vůli a zájmu o předmět. Knihy jsou seřazeny v abecedním pořádku. Arendtová, Hannah. Krize kultury. Praha, 1994 (152 stran). Aron, Raymond. Demokracie a totalitarismus. Brno, 1993 (218 stran). Banfield, Edward (ed.). Občanské ctnosti. Praha, 1995 (130 stran). Barša, Pavel. Imanence a sociální pouto. Brno, 2001 (140 stran). Bell, Daniel. Kulturní rozpory kapitalismu. Praha, 1999 (321 stran). Berger, Peter. Kapitalistická revoluce. Bratislava, 1993 (289 stran). Foucault, Michel. Dohlížet a trestat. Praha, 1999 (424 stran). Foucault, Michel. Myšlení vnějšku. Praha, 1996 (302 stran). Fromm, Erich. Strach ze svobody. Praha, 1993 (154 stran). Hayek A., Friedrich. Cesta k nevolnictví. Praha, 1991 (129 stran). Hayek A., Friedrich. Osudná domýšlivost. Praha, 1995 (200 stran). Honneth, Axel. Sociální filosofie a postmoderní etika. Praha, 1996 (143 stran). Horster, Detlef. Jürgen Habermas. Praha, 1995 (103 stran). Levy, David. Politický řád. Praha, 1993 (163 stran). Levy, David. Realismus. Pojednání o interpretaci a společenské realitě. Brno, 1993 (189 stran). Lyotard, Jean-Francois. O postmodernismu. Praha, 1993 (202 stran). Marcuse, Herbert. Psychoanalýza a politika. Praha, 1969 (71 stran). Marcuse, Herbert. Jednorozměrný člověk. Praha, 1991 (190 stran). Oates-Indrichová, Libora (ed.). Dívčí válka s ideologií. Praha, 1998 (304 stran). Ortega y Gasset, José. Vzpoura davů. Praha, 1993 (158 stran). Popper, Karl. Otevřená společnost a její nepřátelé I a II. Praha, 1994 (351 a 386 stran). Rorty, Richard. Nahodilost, ironie, solidarita. Praha, 1996 (227 stran). Strauss, Leo. Eseje o politické filosofii. Praha, 1995 (111 stran). Voegelin, Eric. Nová věda o politice. Brno, 2000 (170 stran). Za zrkadlom moderny. Filozofia posledného dvatsaťročia. Bratislava, 1991 (318 stran). Seminární práce V seminárním eseji (délka kolem 10 normostran) má student předvést svou schopnost zpracovat určitý problém na základě použití textů primární i sekundární literatury. Mělo by se jednat o srovnání či konfrontaci dvou autorů či směrů (či filosofických pozic) s ohledem na jeden problém či otázku. Hodnocena bude schopnost pochopit, shrnout a vyjádřit co nejstručněji pozici daného autora (směru) a srovnat ji s jiným autorem či směrem. Spíše než na počet citací a bibliografických odkazů bude kladen důraz na myšlenkovou koherenci textu a jeho přehlednou strukturu. Odevzdávaná práce tedy musí splňovat veškeré nároky, kladené na seminární práce z hlediska obsahového i formálního (doporučit lze webové stránky Katedry politologie, které obsahují šablonu seminárních prací, obsahující veškeré nutné formální parametry). Seminární práce musí být odevzdána v tištěné podobě. Hodnocení: Práce bude hodnocena v rozsahu 0-10 bodů (pro přijetí je nutno získat minimálně 6 bodů) dle následujících kritérií: 1. dodržení a naplnění tématu (4 body) 2. dodržení formálních požadavků (2 body) 3. gramatická a jazyková kultura (2 body) 4. logická koherence výkladu a přehledná struktura textu (2 body) Studenti, kteří si zvolí téma seminární práce odlišné od témat navržených v tomto sylabu, si jej do 7. 4. 2002 nechají schválit (pošlou e-mail s jejich tématem). Základní termín odevzdání práce je 17. 5. 2002. Termín vyrozumění těch studentů, jejichž eseje neodpovídají požadavkům stanoveným garantem kursu (e-mailem): do 2. 6. 2002. Možnost předběžného odevzdání práce k 12. 4. 2002. Termín vyrozumění těch studentů, jejichž eseje neodpovídají požadavkům stanoveným garantem kursu je 28. 4. 2002. V případě nepřijetí práce bude mít student možnost ji přepsat a odevzdat novou verzi k 17. 5. 2002. Modelová témata seminárních prací: 1. Kritika liberalismu u Arendtové a Schmitta. 2. Pojetí politična u Arendtové a Schmitta. 3. Konzervativní a postmoderní kritika racionalismu v politice - spojenci nebo nepřátelé? 4. Lyotard, Habermas a nedokončený projekt moderny. 5. Oakeshott a Hayek: konzervativec proti liberálovi? 6. Nozick versus Rawls. Konfrontace východisek. 7. Sandelova kritika deontologického liberalismu a Rawlsova odpověď na ni. 8. Pojem práv u Dworkina a Nozicka. Srovnání koncepcí a jejich reálných politických dopadů. 9. Walzer versus Rawls: cesta interpretace proti cestě vynalézání. 10. Liberalismus versus komunitarismus (republikanismus). Konfrontace východisek. Písemný test Termíny písemného testu - budou upřesněny, zúčastnit se mohou pouze ti studenti, kteří do řádného termínu odevzdali seminární práci. Podoba testu: pět otázek týkajících se probíraných témat, odpovědi mají být stručné a zacílené pouze na otázky, odpověď bude hodnocena jako výborná (2 body), slušná (1 bod) a nedostatečná (0 bodů), takže maximální počet bodů je 10, délka - 60 minut. Hodnocení testu: A. Výborně 10 bodů B. Velmi dobře plus 9 bodů C. Velmi dobře 8 bodů D. Dobře plus 7 bodů E. Dobře 6 bodů F. Neprospěl 5 bodů a méně Modelové testové otázky: 1. S jakými jinými typy činností dává Arendtová do protikladu politické jednání a proč? 2. Jak Habermas odpovídá kritikům osvícenství? 3. V čem se liší negativní a pozitivní svoboda podle Isaiaha Berlina? 4. V čem se liší Rawlsova koncepce od teorií společenské smlouvy 17. století? 5. V čem se shodují a v čem liší koncepce spravedlnosti u Nozicka a Rawlse? 6. Srovnejte individualistické a komunitaristické zdůvodnění multikulturalismu. 7. Jaký je rozdíl mezi etickou a kulturní neutralitou státu podle Kymlicky? 8. Uveďte hlavní rozdíly v Nozickově a Hayekově zdůvodnění minimálního státu. 9. Charakterizujte rozdíl mezi egalitariánským a libertariánským kantovským liberalismem. 10. Jaké jsou hlavní body komunitaristické kritiky liberalismu?
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá blokově.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013.