FSS:MVZ162 Foreign Policy of Rus. Fed. - Course Information

MVZ162 Foreign Policy of Russian Federation

Extent and Intensity

1/1/0. 6 credit(s). Type of Completion: z (credit).

Teacher(s)

Mgr. Petra Kuchyňková, Ph.D. (lecturer)
doc. Tomáš Šmíd, Ph.D. (lecturer)

Guaranteed by

PhDr. Petr Suchý, Ph.D.
Department of International Relations and European Studies – Faculty of Social Studies
Contact Person: Olga Cídlová, DiS.

Timetable

Mon 12:00–13:30 U42

Prerequisites (in Czech)

Předmět je určen studentům bakalářského cyklu oboru mezinárodní vztahy. Alespoň pasivní znalost ruského jazyka vítána.

Course Enrolment Limitations

The course is only offered to the students of the study fields the course is directly associated with.

fields of study / plans the course is directly associated with

there are 17 fields of study the course is directly associated with, display

Course objectives (in Czech)

Cílem kurzu je seznámení studentů s vývojem a klíčovými problémy ruské zahraniční (i bezpečnostní) politiky po roce 1991. Kurz se zabývá problematikou vývoje zahraničněpolitických priorit jednotlivých administrativ prezidentů Borise Jelcina a Vladimira Putina, vývojem zahraničněpolitických a bezpečnostních doktrín RF, projevem vlivu jednotlivých ideových koncepcí, myšlenkových škol (liberalismus, atlantismus, eurasianismus, geopolitika realismus) i jednotlivých politických osobností v klíčových funkcích exekutivy i legislativy RF na vývoj ruské zahraniční politiky po roce 1991. Kurz se dále pokouší o mapování nejdůležitějších oblastí zahraničněpolitických (včetně politicko-ekonomických a politicko-bezpečnostních) vztahů postsovětského Ruska v areálovém smyslu vývoj vztahů k USA, evropská dimenze ruské zahraniční politiky včetně vztahů k někdejším postkomunistickým satelitům v Evropě, ruská zahraniční politika v rámci SNS (Bělorusko, Ukrajina, Moldávie, Kavkaz, státy střední Asie), východoasijská dimenze ruské zahraniční politiky (vývoj vztahů s Čínou, Indií, Japonskem, jihovýchodní Asií), další vybrané problémy zahraniční politiky Ruska: politika Ruska v oblasti Blízkého východu, vztah Ruska ke klíčovým bezpečnostním, politickým a politicko-ekonomickým organizacím v evropském i mezinárodním kontextu (NATO, EU, WTO, Rada Evropy).

Syllabus (in Czech)

• 1) Úvod Seznámení se strukturou kurzu a požadavky na jeho absolvování. Uvedení do problematiky výzkumu ruské zahraniční politiky. 2) Přehled vývoje zahraničněpolitických a bezpečnostních koncepcí a doktrín v RF po roce 1991 Vliv liberalistických koncepcí Gajdarovy vlády a jejích osobností (atlantismus, nové západnictví), Kozyrevova doktrína, nástup Černomyrdinovy vlády a Primakova do funkce ministra zahraničí, vznik prvních zahraničněpolitických a bezpečnostních doktrín RF, odklon od liberalismu k novému eurasianismu, projevy geopolitiky a realismu v nové ruské zahraniční politice poloviny 90. let, nástup Ivanova, odchod Jelcina z prezidentské funkce a nástup Putina, nové koncepce a doktríny ruské zahraniční a bezpečnostní politiky z let 1999/2000, mechanika tvorby ruské zahraniční politiky a její projevy v praxi (role jednotlivých resortů exekutivy prezident, ministerstvo zahraničí, ministerstvo obrany; role legislativy). (1 přednáška) 3) Vývoj vztahů Rusko USA Klíčové problémy v zahraničněpolitické, bezpečnostní i politicko-ekonomické oblasti od roku 1991 do současnosti. (1 přednáška) 4) Rusko a Evropa I (postkomunistické státy střední a východní Evropy) Proměny politicko-ekonomických vztahů Ruska k někdejším satelitům, problematika rozšiřování NATO ve vztahu Ruska k těmto zemím, rusko-polské vztahy, otázka rusko-slovenských vztahů v 90. letech 20. století, Rusko a Balkán, problémy v hledání nových vztahů Ruska k pobaltským státům, otázka kvality česko-ruských vztahů. (1-2 přednášky) 5) Rusko a Evropa II Mezníky ve vztazích Ruska ke státům západní Evropy a jejich význam v celkovém kontextu hledání mezinárodněpolitické role Ruska (Rusko-Německo, Rusko-Francie, Rusko-Velká Británie), vývoj zahraničněpolitických a politicko-ekonomických vztahů Ruska a EU, Rusko jako člen Rady Evropy. (1 přednáška) 6) Rusko jako geopolitický aktér v postsovětském prostoru I. Vznik rusko-běloruského soustátí a cesta k němu, Rusko a Ukrajina, Moldávie. (1 přednáška) 7) Rusko jako geopolitický aktér v postsovětském prostoru II. Gruzie, Arménie, Ázerbajdžán, ruský vliv v kontextu etnických a etnonáboženských konfliktů na Kavkaze. (1 přednáška) 8) Rusko jako geopolitický aktér v postsovětském prostoru III. Střední Asie (Kazachstán, Kyrgyzstán, Uzbekistán, Tádžikistán, Turkmenistán), otázka surovinových zdrojů, geopolitický a geostrategický význam regionu. (1 přednáška) 9) Východoasijská dimenze ruské zahraniční politiky Pokusy o budování strategického partnerství s Čínou a Indií, ekonomické aspekty těchto vztahů. (1 přednáška) 10) Další vybrané problémy ruské zahraniční politiky Otázka rusko-japonských vztahů, role Ruska na Blízkém východě, pozice Ruska v rámci globálních ekonomických vztahů. (1 přednáška) 11) Zápočtový test

Literature

• Tsygankov, A., P. (1999): Od mezinárodního institucionalismu k revolučnímu expanzionismu: Zahraničně politická debata v současném Rusku. In: Politologický časopis, 2/1999, s. 31-47
• Webber, M.: Russia and Europe: Conflict or Cooperation? Basingstoke: Macmillan Press 2000. s. 1-21, 28-45, 47-65, 99-124, 179-209.
• Danilin, I., V.: Lokal'nyje konflikty za rubežom i interesy Rossiji. Moskva : Centr političeskoj informaciji, 2003.ISBN 5-94750-024-8. s. 28 38.
• Cornell, S.: Small Nations and Great Powers. London: Curzon Press. 2003. p. 333 - 365.
• Duleba, A. - Hirman, K.: Rusko na konci Jelcinovej éry. Bratislava: IVO 1999.
• Sergunin, A., A.: Discussions of international relations on post-communist Russia, s. 19 - 35.
• Toward an Understanding of Russia : New European Perspectives / Edited by Janusz Bugajski and Marek Michalewski. New York : Council on Foreign Relations, 2002.ISBN 0-87609-310-1, s. 59-78; 183-209; 153-182; 97-106.
• Smith, M., A.: Current Russo-Chinese Relations. Camberley : Defence Academy of the United Kingdom, 2003.
• Berman, I.: The New Battleground: Central Asia and the Caucasus. The Washongton Qurterly. Winter 2004 - 2005. p. 59 - 68.
• Kanet, R.E. - Kozhemiakin, A.V.: The Foreign Policy of the Russian Federation. Basingstoke: Macmillan Press. 1997, s. 1- 27, 102 - 118, 125 - 191, 28 - 75.
• Vnešnjaja politika i bezopasnost' sovremennoj Rossiji 1991-2002. Tom 1 - 4 : Issledovanija / Ed.: T. A. Šakleina. Moskva : ROSSPEN, 2002. ISBN 5-8243-0363-0;5-8243-0364-9.
• Dawisha, A. - Dawisha, K.: The Making of Foreign Policy in Russia and the New States of Eurasia, s. 17 - 65, 84 - 109.
• Rossija i osnovnyje instituty bezopasnosti v Jevrope : Vstupaja v 21 vek. Red. Dmitrij Trenin. Moskva : Centr Karnegi ; S a R, 2000. ISBN 5-94043-001-5. s. 10-22, 23-48.
• Litera, B. - Hirman, K. - Vykoukal, J. - Wanner, J.: Ruské produktovody a střední Evropa, s. 81 - 241.
• Hadžijev, K. S.: Geopolitika Kavkaza. Moskva: Meždunarodnyje otnošenija, 2001. s. 280 - 328.
• Garthoff: The great transition: american-soviet relations and the end of the cold war. Washington: Brookings institution, 1994.

Assessment methods (in Czech)

Podmínky k absolvování kurzu: Seminární práce 15 bodů Aktivita v semináři 5 bodů Zápočtový test 20 bodů Pro úspěšné získání zápočtu je třeba získat minimálně 25 bodů z celkového počtu 40 bodů. 1)Seminární práce. Každý student musí k úspěšnému absolvování kurzu odevzdat seminární práci s veškerými vědeckými náležitostmi (struktura, poznámkový aparát, literatura) v rozsahu 10 000 znaků textu (s povoleným pásmem +/- 10%). Jako téma seminární práce si student vybere konkrétní téma vztahující se k odpřednášeným okruhům 3-10 (konkrétní seznam témat bude upřesněn v Informačním systému MU). Seminární práce bude hodnocena s ohledem na splnění formálních kritérií, obsahovou stránku a stylistické požadavky maximálním počtem 15 bodů. 2) Dalších 5 bodů může získat za diskusní příspěvek v podobě stručného ústního přednesení klíčových bodů seminární práce a za účast v diskusích k příslušným seminárním tématům. 2)Zápočtový test. Zápočtový test bude složen z otevřených otázek. Maximální možný počet bodů, které lze získat v zápočtovém testu je 20.

Language of instruction

Czech

Further comments (probably available only in Czech)

The course is taught annually.

• Enrolment Statistics (Spring 2006, recent)
  
• Permalink: https://is.muni.cz/course/fss/spring2006/MVZ162