MVZ164 Objektivita, pravda a věda v mezinárodních vztazích

Fakulta sociálních studií
jaro 2006
Rozsah
1/1/0. 6 kr. Ukončení: z.
Vyučující
PhDr. Michal Kořan, Ph.D. (přednášející)
Garance
PhDr. Petr Suchý, Ph.D.
Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Olga Cídlová, DiS.
Rozvrh
Po 14:00–15:40 U42
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
předmět má 17 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Má věda své universální poslání? Co je to, řekne-li se vědecká disciplina? Proměňuje se ideál vědy? Má vědec vysvětlovat, hodnotit či měnit své okolí? Pokud má vysvětlovat jak ví co má vysvětlovat? Pokud má hodnotit, jak ví podle čeho hodnotit? Pokud má měnit, jak ví co a jak měnit? Je objektivní poznání možné? Pokud ano co s ním? Pokud ne co dál? Na konci osmnáctého století byla věda nástrojem k překračování předsudků, ignorance a autority monarchie a církve. Nyní je věda sama v řadě intelektuálních kruhů považována za ideál předsudků, ignorance a cynické autority. Je tedy věda nástrojem moci nebo prostředkem k jejímu překonávání? Dostála věda, tak jak byla definována osvícenstvím, svému poslání? V čem spočívá potenciál vědy a v čem je již vyčerpán? A co na to Hans Morgenthau? Je akademická disciplina Mezinárodní vztahy vědou? Pokud ano, proč a co z toho vyplývá? Proč existuje teorie, metodologie co stojí za jejich vznikem, jak se jejich funkce proměňovala? Proč vůbec uvažujeme o mezinárodní politice v teoretických pojmech? Je to prospěšné, nebo omezující? Kurs si klade za cíl jediné: prohloubit kritické myšlení studentů o své vlastní disciplině. Ukázat, že otázky, které jsou nastíněny v předchozím odstavci byly za všech okolností v samotném středu vědeckého bádání a jako takové stojí i ve středu Mezinárodních vztahů samotných. Každý (sociální) vědec na ně musí odpovědět, ať si tuto možnost připouští, či nikoli. Budou představeny kořeny moderní sociální vědy, proměny jejího ideálu a způsob, jakým se tyto proměny promítaly do výzkumu mezinárodní politiky. Kurs je koncipován tak, aby (1) zohledňoval sociální kontext vzniku té které koncepce, ale zároveň, aby (2) ukázal jejich zásadní a nepopiratelný vztah s koncepcemi předchozími. Po absolvování kursu by student měl mít nejen osvojeny a prohloubeny základy kritického myšlení. Rovněž by měl být schopen pohlédnout za disciplinární hranice a rozpoznat hlavní filosofické, historické a sociální vlivy na způsoby přemýšlení o mezinárodní politice (Thinking Outside the Box).
Osnova
  • 1. týden: Úvodní setkání, organizace kursu, představení záměru kursu 2. týden: Středověký ideál vědy a její vztah k teologii Věda bude představena v jejím podřízeném vztahu vůči náboženství, neaspirující na získání universálního a nenapadnutelného poznání. Věda jako praktické doplnění universální podstaty teologie. Teze Božího míru jako teologické vyrovnání se s problematikou války. 3. týden:Úspěch přírodní vědy a zpochybnění teologického universalismu I.: racionalistický obrat osvícenství Úspěch přírodní vědy určit nezpochybnitelné zákony ovládající přírodu. Rozum člověka jako nástroj k zpochybnění teologických doktrín, rozum člověka jako nástroj k určení pravdy. Reformulace ideálu vědy věda, spasitelka lidstva. Teze Věčného míru jako racionalistické vyrovnání se s problematikou války (Immanuel Kant, J. Benthem) 4. týden: Úspěch přírodní vědy a zpochybnění teologického universalismu II.: empirický obrat osvícenství Neúspěch racionalismu nabídnout živoucí alternativu teologického universalismu, vysvětlení empiricismu. Positivismus a objektivní vědění jako záruka pokroku a řádu společnosti (T. Hume, A. Comte, E. Durkheim) Věda jako záruka řešení válečných sporů a mezinárodní spolupráce. 5. týden: Logický positivismus jako filosofie vědy. Filosofie jako odklízeč cesty pro vědecké poznání. Teorie jako základ vědecké práce První kritiky absolutismu vědeckého poznání (K. R. Popper), věda jako povolání (M. Weber). 6. týden: Anti-racionalismus jako (mezinárodně)politická teorie Hans Morgenthau a jeho zamítavý postoj k vědě, Michael Oakeshott a anti-racionalismus, politika jako moudrost versus amorální věda. 7. 8. týden: Pronikání positivistické filosofie společenských věd do MV Behavioralismus a jeho vliv na společenské vědy. Behavioralismus vs. realismus jako zásadní střet o podstatu akademické discipliny MV, změna výzkumné agendy MV v souvislosti s působení positivismu 8. týden: Čtecí týden žádný seminář 9. týden: Anti-osvícenství a romantismus Věda jako nástroj dominance a útlaku, metody přírodní vědy jako neschopné vyrovnávat se se sociálními problémy. Anti-osvícenské postoje jako ideové počátky současných post-positivismů. Relativismus (J. G. Hamann), partikularismus (Montesquieu), základy interpretativní tradice (G. Vico) 10. týden: Interpretativní tradice a jazykový obrat Max Weber a metoda porozumění, Peter Winch jako propagátor filosofie namísto vědy o společnosti. Ernst Haas a Karl Deutsch jako průkopníci interpretativní tradice v MV. Konstruktivismus, pokusy o propojení konstruktivismu s positivismem. 11. týden: Zdroje post-positivistické reformulace vědy Thomas Kuhn a věda jako sled intelektuálních revolucí, pragmatismus jako alternativa k objektivnímu vědeckému poznání (W. James, J. Dewey, R. Rorty). Kritická teorie, historická sociologie a jejich vliv na proměnu pohledu na mezinárodní politiku. 12. týden: Postmodernismus jako zpochybnění universality vědeckého poznání Jean Francois Lyotard a věda jako metapříběh. Odmítnutí vědy jako objektivního nástroje k poznávání reality, věda jako mocenský nástroj, vliv tohoto obratu na přemýšlení o mezinárodní politice: dekonstrukce suverenity a anarchie 13. týden: Pohled do budoucnosti: odvaha nevědět nebo odvaha zpochybnit?
Metody hodnocení
Smysl kursu spočívá v kombinaci výkladu a diskuse na daná témata, přičemž na diskusi bude kladen větší důraz. Výklad bude koncipován tak, že student bude již předem seznámen s obecnou charakteristikou probírané problematiky. Hlavním předpokladem smysluplného absolvování kursu je rovněž aktivní účast na seminářích. Splnění obou podmínek bude vyžadovat individuální přípravu na každé setkání, vycházející ze studia zadané literatury. Převážná většina textů (cca 250 stran textu pro celý semestr, tj. zhruba 20 stran na týden) bude v anglickém jazyce, což klade zvláštní nároky na jazykovou schopnost studenta. Kurs svým zaměřením a náročností předpokládá alespoň základní orientaci v problematice v dějinách a teoriích mezinárodních vztahů. Na každou hodinu budou zadány dva texty jeden z obecné filosofie či historie vědy, druhý, který ukazuje reflexi toho kterého filosofického impulsu v Mezinárodních vztazích. Tyto texty budou sloužit jako základ pro přípravu (krátké shrnutí, kritická reflexe textu, otázka) v rozsahu cca jedné strany. Příprava musí být zaslána nejpozději do půlnoci dne, který předchází konání kursu. Zápočet obdrží ti studenti, kteří vypracují 8 příprav a budou mít alespoň 70-ti procentní účast. Při předpokládaném počtu 12-ti setkání se tak jedná o osm účastí. Podmínkou absolvování kursu není vypracování seminární práce ani zápočtový vědomostní test. Kurs bude vyučován formou jedné přednášky a jednoho semináře
Informace učitele
Předpokladem absolvování kursu je aktivní účast na seminářích. Bude vyžadována individuální příprava na každé setkání, vycházející ze studia zadané literatury. Převážná většina textů (cca 250 stran textu pro celý semestr, tj. zhruba 20 stran na týden) bude v anglickém jazyce Na každou hodinu budou zadány dva texty jeden z obecné filosofie či historie vědy, druhý, který ukazuje reflexi toho kterého filosofického impulsu v Mezinárodních vztazích. Tyto texty budou sloužit jako základ pro přípravu (krátké shrnutí, kritická reflexe textu, otázka) v rozsahu cca jedné strany. Příprava musí být zaslána nejpozději do půlnoci dne, který předchází konání kursu. Zápočet obdrží ti studenti, kteří vypracují 8 příprav a budou mít alespoň 70-ti procentní účast. Při předpokládaném počtu 12-ti setkání se tak jedná o osm účastí. Podmínkou absolvování kursu není vypracování seminární práce ani zápočtový vědomostní test. Kurs bude vyučován formou jedné přednášky a jednoho semináře
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009.