PSY490 Etnopsychologie

Fakulta sociálních studií
jaro 2010
Rozsah
1/1. 3 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Roman Hytych, Ph.D. (přednášející)
Garance
PhDr. Roman Hytych, Ph.D.
Katedra psychologie – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: PhDr. Roman Hytych, Ph.D.
Rozvrh
Út 18:00–19:30 U23
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 15 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/15, pouze zareg.: 0/15, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/15
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Kurz nabízí seznámení se základními teoretickými a metodologickými východisky etnopsychologie, interdisciplinárního oboru zkoumajícího psychické jevy v různých sociálních skupinách a kulturách. V jednotlivých přednáškách jsou konkrétně dokumentovány vybrané teoretické přístupy se specifickým zaměřením na zvolená témata: etika a hodnoty; duševní zdraví a nemoc; smrt. Studenti by měli po skončení kurzu být schopni využít základních dovedností kvalitativní metodologie užívané v etnopsychologii: vedení a facilitace rozhovoru, příprava a záznam pozorování jakož i analytické zpracování dat vytvářených výzkumníkem. Kurz nabízí jednak prozkoumání studenty přijímaných kulturních reprezentací vybraných témat jednak ukazuje alternativní možnosti vycházející jak ze studia relevantní literatury, tak i z výsledků terénního výzkumu lektora kurzu v tradičně buddhistických kulturách Srí Lanky a Barmy v letech 2002-2004.
Osnova
  • 1. Úvodní přehled problematiky, cíle kurzu a uzavření kontraktu se studenty. Modely osoby, jak lze vysvětlit chování a jednání osob v závislosti na sociálním a kulturním kontextu dané osoby a osoby pozorovatele, vědce? ? Láska, sex a erotika v kulturních odlišnostech.
  • 2. Odlišné reprezentace předmětu výzkumu jako predeterminanty přístupu k problematice. I vědecké modely mají svůj kulturní kontext. Diskutovány budou otázky etiky výzkumu; vlivu výzkumníka na zaznamenávané skutečnosti výzkumu (bias); vlivu zdrojů financování výzkumu na otázky řešené vědou (vested interests of science); módní trendy ve vědě; kulturní zásobárna vědění a sdílené sociální reprezentace vědecké obce a zkoumané populace.
  • 3. Metodologické principy zkoumání psychických jevů v odlišných sociálních skupinách a kulturách. Podrobněji bude diskutována otázka práce s odlišností, explorace relevantní kulturní zásobárny vědění a zpracování vlastních předpokladů zdravého rozumu. Jako nedílnou součástí etnopsychologického výzkumu je postulován rozvoj sebepoznání osoby výzkumníka, metodický trénink introspekce a nácvik pozorování Závazné přihlášení k tématům seminárních prací.
  • 4. Psychoanalýza a hledání odpovědí na povahu vztahu kultury a osoby. Vývoj dítěte. Jakou roli při vývoji dítěte hrají kulturní vzorce, výchovné styly rodiny, vrozené dispozice a tendence dítěte. Jak se dítě vyvíjí? Existují obecné zákonitosti či významné kulturní a sociální variace?
  • Seminář je věnován nácviku vedení a facilitace skupinového rozhovoru (téma vývoj dítěte), záznamu pozorování a analytickému zpracování vytvářených dat. Jednotliví studenti se trénují v rolích facilitátora, pozorovatele, účastníka a zároveň ve skupinové diskusi mapují své vlastní pojetí diskutovaného tématu. Skupinové rozhovory jsou zaznamenány a jsou podkladem pro seminární práce studentů. V přednášce jsou poté nabídnuty alternativní možnosti pohledu na diskutované psychické jevy. V týdnu 4-5 je kladen větší důraz na seznámení se základními teoretickými přístupy, v týdnech následujících naopak na způsoby facilitování, zaznamenání a zpracování skupinové diskuse studentů.
  • 5. Krize antropologie; je řešením užití nástrojů statistiky, zaměření se na strukturu či pozorovatelné chování? Svoboda jednání či programy chování? Vůle, jednání, chování, svoboda, podmíněnost, sociální a kulturní tlak.
  • 6. Kognitivní přístupy či kulturní relativismus? Emoce a identita. Definování identity, prožívání, exprese emocí a jejich kognitivní zaznamenání. Role jazyku.
  • 7. Etika a hodnoty. Role etiky v každodenním životě, profesy psychologa, psychoterapeuta a vědce. Zdroje definice etiky, kulturní odlišnosti. Existuje variace hodnotové hierarchie v různých kulturách? Jakou roli pro mě hraje etika, jaké jsou mé cíle, jaké jsou preferované hodnoty české společnosti? Mohou nás obohatit alternativní pohledy mimoevropských kultur?
  • 8. Duševní zdraví a nemoc I. Co je zdravé a co nezdravé? Norma a vybočení z normy. Norma a ideál, na statistice založené střední hodnoty souboru versus kvalitativní rozlišení typů. Explorace reprezentace duševního zdraví a nemoci studentů semináře. Diskuse tradičního pojetí duševní nemoci a zdraví dle manuálů MKN 10, DSM IV.
  • 9. Duševní zdraví a nemoc II. Příklady pojetí duševního zdraví a nemoci v neevropských kulturách, diskuse odlišností, podobností, možných důsledků rozdílného pojetí psychických jevů.
  • 10. Prezentace seminárních prací I. Studenti mají 10 min k prezentaci své práce, po níž následuje krátká diskuse. Písemně zpracovaná seminární práce je po prezentaci odevzdána v minimálním rozsahu 7 normostran.
  • 11. Smrt I. Smrt a umírání v realitě střední Evropy. Vývoj pojímání smrti. Křesťanské kořeny, postmoderní konzum, institucionalizace, medikalizace a profesionalizace umírání. Staronové trendy, domy bolesti, hospice. Explorace reprezentace smrti studentů semináře. Vztah smrti a života. Má téma smrti i blahodárné účinky, například v psychoterapii?
  • 12. Smrt II. Příklady pojetí smrti v neevropských kulturách, diskuse odlišností, podobností, možných důsledků rozdílného pojetí psychických jevů. Existuje jediná pravda?
  • 13. Prezentace seminárních prací II., reflektování kurzu. Studenti mají 10 min k prezentaci své práce, po níž následuje krátká diskuse. Písemně zpracovaná seminární práce je po prezentaci odevzdána v minimálním rozsahu 7 normostran.
Literatura
  • HYTYCH, Roman. Smrt a nesmrtelnost: Sociální reprezentace smrti. první. Praha: TRITON, 2008, 231 s. Edice Psyché, svazek č. 56. ISBN 978-80-7387-092-8. info
  • MIOVSKÝ, Michal. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 332 s. ISBN 9788024713625. info
  • HYTYCH, Roman. Využití principů zakotvené teorie při etnopsychologickém výzkumu: Sociální reprezentace smrti v České republice a na Srí Lance. In MIOVSKÝ, Michal, Ivo ČERMÁK a Vladimír CHRZ. Kvalitativní výzkum ve vědách o člověku IV. – vybrané aspekty teorie a praxe. první. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, s. 339-351. ISBN 80-244-1159-8. info
  • SHWEDER, Richard A. Why do men barbecue? : recipes for cultural psychology. Cambridge, Mass.: Harvard University Press, 2003, viii, 419. ISBN 067401135X. info
  • PLICHTOVÁ, Jana. Metódy sociálnej épsychológie zblízka: Kavlitatívne a kvantitatívne skúmanie sociálnych reprezentácií. Bratislava: Média, 2002, 350 s. ISBN 80-967525-5-3. info
  • MOSCOVICI, Serge. Social representations :explorations in social psychology. Edited by Gerard Duveen. 1st pub. Cambridge: Polity Press, 2000, viii, 313. ISBN 0-7456-2226-7. info
  • BOCK, Phil. Rethinking Psychological Anthropology: Continue and Change in the Study of Human Action. New York: W.H. Freeman and Company, 1999, 309 s. 2nd edition. ISBN 978-1-57766-055-2. info
  • FOUCAULT, Michel. Psychologie a duševní nemoc. Translated by Věra Dvořáková - Richard Vyhlídal. Praha: Horizont, 1971, 83 s. info
Výukové metody
1 přednáška a 1 seminář (každý týden); studenti v průběhu semináře v dvoučlenném týmu vedou skupinový rozhovor na zvolené téma, který později zpracovávají prostředky kvalitativní metodologie jako empirický podklad závěrečné práce.
Metody hodnocení
Je požadována aktivní účast na seminářích (80%). Předmět je ukončen zkouškou. Podkladem pro hodnocení je zpracování, prezentování a obhájení seminární práce. Cílem zpracování závěrečné práce je explorace pojímání vybraného tématu ve skupině studentů a osvojení si alternativního pohledu na danou problematiku, který není běžně přijímaný v domovské kultuře studenta. Očekává se podrobná diskuse presentovaných pohledů na základě aktivního studia relevantní literatury a výstupů výzkumného projektu (záznam skupinové diskuse) provedeného studentem (či týmem studentů) v průběhu vybraného semináře. Dokončená práce je prezentována v hlavních bodech na semináři a podrobena diskusi ostatních studentů. Písemně zpracovaná závěrečná práce je do tří týdnů po prezentaci odevzdána lektoru v minimálním rozsahu 7 normostran, který ji písemně ohodnotí. Závazné vybrání tématu závěrečné práce je termínováno třetím týdnem výuky, prezentace prací je realizována desátý a třináctý týden výuky. Vedle nabízených témat závěrečných prací lze s lektorem kurzu dohodnout odlišná témata. Závěrečné práce lze zpracovat ve dvojici či trojici s adekvátním rozšířením rozsahu práce (prezentace 15-20 minut, práce minimálně 10 normostran).
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015.