PST450 Psychoterapeutické praktikum - postmoderní perspektiva

Fakulta sociálních studií
jaro 2012
Rozsah
Jeden týden přednáška - 2 hodiny, druhý týden cvičení - 2 hodiny - střídá se. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. Pavel Nepustil, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Bc. Kateřina Novotná (přednášející)
Garance
Mgr. Bc. Kateřina Novotná
Katedra psychologie – Fakulta sociálních studií
Dodavatelské pracoviště: Katedra psychologie – Fakulta sociálních studií
Rozvrh
Pá 6. 4. 14:00–17:40 U23, Pá 27. 4. 14:00–17:40 U23, Pá 18. 5. 14:00–17:40 U23
Předpoklady
SOUHLAS
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 15 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/15, pouze zareg.: 0/15
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Kurz usiluje o to, aby si studenti osvojili základní dovednosti pro vedení terapeutických konverzací v postmoderní perspektivě, přičemž základními přístupy budou kolaborativní praxe a reflektující proces. Na konci kurzu by měl být každý student schopen:  popsat a vysvětlit základní principy kolaborativní praxe a reflektujícího procesu  naslouchat a reagovat jako člen reflektujícího týmu  reflektovat terapeutický proces v kontextu postmoderní praxe Výuka se skládá ze seminářů, cvičení a samostatné práce s literaturou.
Osnova
  • Semináře Semináře se konají v učebně na FSS. Na seminářích studenti rozvíjí své povědomí o postmoderních směrech v terapii se zaměřením na kolaborativní přístup a reflektující proces. Dochází k reflexi jak četby, tak zkušeností ze cvičení. Studenti mají možnost navzájem diskutovat a sdílet otázky týkající se tématů. Celková dotace je 12 vyučovacích hodin. Témata seminářů jsou následující: 1. seminář: Filozofické předpoklady postmoderních přístupů k terapii se zaměřením na kolaborativní praxi a reflektující proces. Literatura Blecha, I. (2000). Filozofická čítanka. Olomouc: Nakladatelství Olomouc. Kapitola 4: Postmoderna. Anderson, H. (2007). Konverzace, jazyk a jejich možnosti. Brno: NC Publishing. Kapitola: „Filozofický postoj“ a „Příprava scény“ Andersen, T. (1995). Reflecting Processes: Acts of Informing and Forming. In S. Friedman, The reflecting team in action: collaborative practice in family therapy. New York: Guilford Press. 2. seminář: Principy a vodítka pro kolaborativní praxi a reflektující proces, cíle a záměry terapeuta. Literatura Anderson, H. (2007). Konverzace, jazyk a jejich možnosti. Brno: NC Publishing. Kapitola: „Terapeutické systémy“ Hoffman, L. (2002). Therapy: An intimate history. New York, NY: Norton. Kapitola 12 a 14. 3. seminář: Etika v postmoderních přístupech k terapii. Anderson, H. (2007). Konverzace, jazyk a jejich možnosti. Brno: NC Publishing. Kapitola: „Terapie jako dialogická konverzace“ Gergen, K. (2009). Relational Being. New York: Oxford University Press. Kapitola 11, 349 – 371 (český překlad J. Černý, K. Novotná, B. Petránková) Cvičení Cvičení se konají na pracovištích lektorů. Studenti se účastní sezení s klienty jako členové reflektujících týmů, popř. analyzují videonahrávky konzultací anebo vedou vzájemné konzultace. Každý student se musí zúčastnit minimálně 4 cvičení. Studenti se na jendotlivá cvičení zapisují elektronicky přes aplikaci doodle. Na konci semestru odevzdávají reflexi svého zapojení ve cvičeních s rozsahem min. 2 normostrany. Práce s literaturou Studenti dostávají zadanou povinnou literaturu vždy z jednoho semináře na další. Nejpozději 24 hodin před konáním semináře vkládají do studijních materiálů reflexe četby – buď všech zadaných textů zvlášť anebo všech textů jako celku. Rozsah: 2 normostrany
Literatura
    povinná literatura
  • H. Anderson: Konverzace, jazyk a jejich možnosti. 2009, NC Publishing, a.s.: Brno.
    neurčeno
  • S. Friedman. The Reflecting Team in Action: Collaborative Practice in Family Therapy. New York: The Guilford Press, 1995.
  • K. J. Gergen. Relational Being: Beyond Self and Community. Oxford: OUP, 2009.
  • H. Anderson, P. Jensen (Eds.). Innovations in the reflecting process: The inspirations of Tom Andersen. London: Karnac, 2007.
  • D. A. Schon. The Reflective Practitioner: how professionals think in action. London: Temple Smith, 1983.
Výukové metody
V souladu s postmoderní perspektivou bude hlavním výukovým formátem model kolaborativního vzdělávacího společenství. Kolaborativní vzdělávání je založeno na představě, že nelze nikoho učit, jak být správným terapeutem. Nelze ani dost dobře vybrat, co a kdy by se jednotliví členové skupiny měli naučit. Čemu je naopak věnována velkou pozornost je prostředí, přesněji konverzační prostor, ve kterém se členové mohou obohatit a najít si svou cestu, jak se stát terapeutem. Tento proces by měl vést členy skupiny k tomu, aby převzali zodpovědnost za své vlastní učení a stali se tak jeho architekty.
Metody hodnocení
Podmínky ukončení Od studentů bude vyžadováno: - 80% docházka na cvičeních i seminářích - písemná reflexe vlastního zapojení ve cvičeních (min. 2 normostrany) - písemné reflexe četby literatury (3x2 normostrany)
Informace učitele
Rozšiřující literatura Anderson, H. (2007) A Postmodern Umbrella: Language and Knowledge as Relational and Generative, and Inherently Transforming. In H. Anderson & D. Gehart (Eds.). Collaborative Therapy: Relationships and Conversations that Make a Difference. New York: Routledge. Balášová, J. Reflektující proces. Staženo z www.narativ.cz. Berger, P. L., Luckmann, T. (1999). Sociální konstrukce reality. Brno: CDK. “Základy vědění v každodenním životě”, s. 25-50. Gergen, K. (2003). K postmodernej psychológii. Biograf, 31, s. 55-67. Gergen, K. (2000). The Saturated Self. Dilemmas of Identity in Contemporary Life. New York: Basic Books. Goolishian, Anderson. Lidské systémy a jak s nimi pracujeme. London, S., St. George, S., Wulff, D. (2009). Guides for Collaborating. International Journal of Collaborative Practices, 1(1), s. 1-8. Marková, I. (2007). Dialogičnost a sociální reprezentace: dynamika mysli. Praha: Academia. „Dialogické antinomie“, s. 115-123. McNamee, S. (2004). Social Construction as Practical Theory. Lesons for Practice and Reflection in Psychotherapy. In D. A. Paré, G. Larner, Collaborative practice in psychology and therapy. New York: Haworth Press. McNamee, S. (2007). Relational Practices in Education: Teaching as Conversation. In H. Anderson & D. Gehart (Eds.). Collaborative Therapy: Relationships and Conversations that Make a Difference. New York: Routledge.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každý semestr.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2011, podzim 2011, jaro 2013, jaro 2014.