FSS:ZUR203 Současný český jazyk - Informace o předmětu

ZUR203 Současný český jazyk (Vybrané kapitoly pro žurnalisty - dílna)

Rozsah

1/1/0. 4 kr. Ukončení: z.

Vyučující

Mgr. Radovan Plášek (přednášející)
Mgr. Samuel Prílepok (pomocník)

Garance

doc. Mgr. Lenka Waschková Císařová, Ph.D.
Katedra mediálních studií a žurnalistiky – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Ing. Bc. Pavlína Brabcová
Dodavatelské pracoviště: Katedra mediálních studií a žurnalistiky – Fakulta sociálních studií

Rozvrh seminárních/paralelních skupin

ZUR203/01: Po 12:00–13:40 PC54, R. Plášek
ZUR203/02: Po 16:00–17:40 PC54, R. Plášek

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 30 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/30, pouze zareg.: 0/30

Mateřské obory/plány

předmět má 20 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Kurz je koncipován jako praktická dílna (workshop). Cílem je frekventanty motivovat k profesnímu zájmu o český jazyk, upevnit znalosti získané předchozím studie a soustředěným tréninkem tyto znalosti prohloubit. Nedílnou součástí kurzu je práce se základními příručkami (zejména Akademickou příručkou českého jazyka a její internetovou podobou) a s dalšími jazykovými zdroji, jež by měla vést k větší pravopisné jistotě a samostatnosti. Každé setkání je zaměřeno na několik tematických oblastí: jednotlivé jevy jsou prakticky procvičovány při korekturách účelově vytvořených textů, společně analyzovány a vysvětlovány. Po zvládnutí tematického okruhu studenti/ky píší kontrolní testy, k nimž dostávají zpětnou vazbu. Probrané jazykové jevy se následně stávají součástí jednotlivých cvičení a kontrolních testů. Kromě jevů pravopisných se frekventanti v kurzu seznámí i se základními typografickými pravidly, stavbou věty a některými stylistickými aspekty textu.

Výstupy z učení

Student si v průběhu kurzu nejen upevní znalosti gramatiky a stylistiky, ale také je prohloubí a doplní. Získá větší citlivost ve vztahu k některým jazykovým jevům. V případě pochybností umí použít potřebné příručky a text jazykově opravit či vylepšit. Bude tedy schopen vytvářet jazykově kvalitní texty a provádět jejich korektury.

Osnova

• Úvodní lekce: seznámení s náplní kurzu a podmínkami absolvování; seznámení s příručkami a dalšími zdroji (tištěnými i internetovými), které budou využívat; spisovný jazyk, úzus a kodifikace; vstupní test a jeho analýza. Druhá lekce: velká písmena; psaní slov přejatých (předpony dis/dys, poli/poly, vice/více); cvičení na s/z; jevy spojené s podstatnými jmény (osobní jména – domácí, antická atd.; zeměpisná jména – psaní i skloňování); zrádná slova (abychom, aniž by, být s to, lobbovat…). Třetí lekce: opakování z minula (úvodní cvičení); přídavná jména a zájmena; shoda podstatného a přídavného jména (mladá děvčata); složená přídavná jména a spojovník; psaní slov typu tematický; chytáky v přídavných jménech (bizarní, dceřiný, spontánní, potenciální, tamější…); přídavná jména účelová a dějová; zájmeno mě/mně, já, jenž/jež, týž/tentýž, můj/svůj, vaši/vaší; velká písmena podruhé. Čtvrtá lekce: interpunkce (přívlastky, přístavky, vsuvky); stupňování přídavných jmen a příslovcí; číslovky a jejich pravopis; duál; opakování s/z; přechodníky; velká písmena potřetí. Pátá lekce: dublety; interpunkce ve větě jednoduché; shoda podmětu a přísudku; zrádná slova a jiné pravopisné nástrahy (průběžně); podstatná jména – opakování a doplnění; souhrnné opakování s vyhodnocením v další hodině. Šestá lekce: vyhodnocení souhrnného opakování; interpunkce v souvětí; infinitiv a sloveso být; zrádné pravopisné jevy – spřežky a spřahování (například/ na příklad, poprvé/ po prvé, v celku/ vcelku, za to / zato, na to/ nato); skloňování cizích jmen (vyhledávání a vzájemná korekce); složitější shody podmětu s přísudkem. Sedmá lekce: další interpunkční znaménka (tečka, dvojtečka, středník, otazník, vykřičník, tři tečky, závorky, lomítko, uvozovky a přímá řeč); interpunkce v souvětí – doplnění a procvičení; sémantika některých slov (důvod a příčina, trasa a trať, komunikační a komunikativní, katastrofický a katastrofální, povědomí a podvědomí…). Osmá lekce: věta a výpověď; slovosled; aktuální větné členění a využití otázky; prohřešky (slovesná substantiva, jmenné části věty, nadužívání trpného rodu, vynechání činitele…); slovesné a jmenné vazby (poprvé). Devátá lekce: kondenzace a dekondenzace textu; odchylky od větné stavby (základní vymezení a příklady); vybrané problémy aneb setkávání gramatiky a stylistiky (konkurence 1. a 7. pádu v přísudku jmenném se sponou, příznak trvalý v 1. pádě, příznak platný aktuálně v 7. pádě – je pravdou / je pravda; díky něčemu, diskutovat o něčem/něco, hlasovat o něčem/něco, je to o tom). Desátá lekce: složité souvětí a spojovací výrazy (opakování); zkratky, značky a tituly (jejich pravopis); vybrané typografické otázky/problémy. Jedenáctá lekce: úvod do administrativních dovedností – úprava písemností, jazyková zdvořilost a nezdvořilost; vybrané typografické otázky/problémy; na závěr souhrnné opakování. Dvanáctá/třináctá lekce: vyhodnocení souhrnného opakování; upevňování probraných jevů a zjištění nedostatků.

Literatura

• Česká technická norma Úprava písemností zpracovaných textovými editory nebo psaných strojem ČSN 016910. Kolektiv Ústavu pro českou literaturu ČSAV: Editor a text (úvod do praktické textologie). Paseka, Praha – Litomyšl, 2006.
• Náhradní obsah: Hlavsová, J. Čeština bez chyb. 333 slov, v nichž se často chybuje. Fortuna, Praha 1997.Hlavsová, J.: Čeština na každý den. 365 slov, v nichž se často chybuje. Víkend. Praha 2007.Hlavsová, J: Opravník omylů v českém jazyce. Víkend, Praha
• Náhradní obsah: Marek, J.: Český pravopis, obtížná slova. Alda, Olomouc 2000.Svozilová, N.: Jak mluvíme, píšeme a jak hřešíme proti dobré češtině. H+H 1999.Kolektiv autorů z jazykové poradny: Na co se nás často ptáte. Scientia, Praha 2002. www.ujc.cas.cz
• Chadim, O.: Jak bysme (bychom) měli mluvit, kdybychom (kdybychom) chtěli. Adonai, Praha 2001. Kol.autorů: Čeština jak ji znáte i neznáte. Academia, Praha 1998. Sgall, P., Panelová, J: Jak psát a jak nepsat česky. UK Karolinum 2004. Praha.
• Náhradní obsah: Kol.autorů: Jak zacházet s náboženskými výrazy (pravopis, výslovnost, tvary, význam. Academia , Praha 2004.Kol. autorů: Na co se nás často ptáte. JAK POUŽÍVAT ČÁRKU a další interpunkční znaménka. Klett, Praha 2006.
• Staněk, V.: Jak psát správně čárky. Fortuna. Praha 1997. Kol. autorů: Hrátky s češtinou. SPN. Praha 2007.Kol. autorů: Hrátky s češtinou II. ISV, Praha 2001.Fucimanová, M.: Jak psát správně velká počáteční písmena v češtině. Vakát, Brno 2008.
• Hůrková, J.: Antická jména. Jak je číst a skloňovat. AMU, Praha 2005. Sochorová, M.: Český jazyk v kostce. Fragment, Praha 2007. Martincová, O a kol: Nová slova v češtině. Slovník neologismů. Academia Praha 1998.
• Polívková, A.: Naše místní jména a jak jich užívat, Academia, Praha 1985.Korekturní znaménka: Čsl. státní norma (ČSN 88 04 10.) Čmejrková, A., Daneš, F., Světlá, J.: Jak napsat odborný text. Praha: Leda 1999.
• Šanderová, J: Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách. Praha: SLON 2005.Filka, J.: Metodika tvorby diplomové práce. Vydavatelství KNIHAŘ, Brno 2002.Meško, D., Katušák, D., Bindera, J., a kol: Akademická příručka. Osveta 2006.
• Šesták, Z.: Jak psát a přednášet o vědě. Academia. Praha 2000.Čechová, M a kol.: Stylistika současné češtiny. ISV – nakladatelství. Praha 1997.Čechová, M. a kol.: Současná česká stylistika. ISV – nakladatelství. Praha 2003.
• Náhradní obsah: Pravidla českého pravopisu. Academia, Praha 2004.Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Academia, Praha 2000.SSJČ (Spisovný slovník jazyka českého), osmidílný. ČSAV, Academia, Praha 1989.
• Příruční mluvnice češtiny. Edited by Miroslav Grepl - Petr Karlík - Marek Nekula - Zdenka Rusínová. Vyd. 2., opr. Praha: Lidové noviny, 1996, 799 s. ISBN 8071061344. info
• HÁLA, Bohuslav. Výslovnost spisovné češtiny. výslovnost slov českých. Praha: Academia, 1967. info
• ROMPORTL, Milan. Výslovnost spisovné češtiny : výslovnost slov přejatých : výslovnostní slovník. Vyd. 1. Praha: Academia, 1978, 318 s. URL info
• HŮRKOVÁ, Jiřina. Česká výslovnostní norma. Praha: Scientia, 1995. ISBN 80-85827-93-X. info
• DOLANSKÁ, N. 1994. Jak se stát Hemingwayem : příručka pro budoucí žurnalisty. Praha : Karolinum.
• JIRÁK, Jan, Otakar ŠOLTYS a Jiří NEKVAPIL. Jazyk ve společenském kontextu : základy jazykovědy pro studenty sociálních věd. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 1996, 102 s. ISBN 8071842109. info
• KRAUS, Jiří a Jana HOFFMANNOVÁ. Písemnosti v našem životě. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1996, 159 s. ISBN 8071683019. info
• OSVALDOVÁ, Barbora a Jan HALADA. Encyklopedie praktické žurnalistiky. 1. vyd. Praha: Libri, 1999, 256 s. ISBN 80-85983-76-1. info
• DANEŠ, František. Český jazyk na přelomu tisíciletí. Vydání 1. Praha: Academia, 1997, 292 stran. ISBN 8020006176. info
• NĚMEC, Igor a Jan HORÁLEK. Dědictví řeči. 1. vyd. Praha: Panorama, 1986, 468 s. info
• JELÍNEK, Jaroslav a Vlastimil STYBLÍK. Čtení o českém jazyku. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1971, 362 s. info
• Jazyková příručka, najdete: http:////prirucka.ujc.cas.cz/

Výukové metody

jazyková cvičení textové úkoly diskuse výklad četba

Metody hodnocení

Základní podmínkou absolvování kurzu je aktivní účast studenta/ky (80% účast), plnění zadaných úkolů a cvičení včetně domácích (četba, příprava na seminář, textové výstupy), napsání průběžných kontrolních testů i testu závěrečného.

Další komentáře

Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.

• Statistika zápisu (nejnovější)
  
• Permalink: https://is.muni.cz/predmet/fss/jaro2019/ZUR203