MVZb2003 NATO v evropské bezpečnostní architektuře

Fakulta sociálních studií
jaro 2022
Rozsah
1/1/0. 4 kr. Ukončení: z.
Vyučující
prof. PhDr. Zdeněk Kříž, Ph.D. (přednášející)
Ing. Mgr. Adriana Ilavská (pomocník)
Garance
prof. PhDr. Zdeněk Kříž, Ph.D.
Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Olga Cídlová, DiS.
Dodavatelské pracoviště: Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií – Fakulta sociálních studií
Rozvrh
St 16:00–17:40 P51 Posluchárna V. Čermáka
Předpoklady
! MVZ123 NATO v evropské bezp. arch. && ! NOW ( MVZ123 NATO v evropské bezp. arch. ) && (! POL125 NATO a evrop. bezpečnost )
Jediným předpokladem pro absolvování předmětu je schopnost číst materiály v anglickém jazyce.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 50 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 7/50, pouze zareg.: 0/50
Jiné omezení: Nemohou zapisovat studenti, kteří již absolvovali kurs POL125 nebo MVE132
Mateřské obory/plány
předmět má 46 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem kurzu je poskytnout studentům hlavní interpretační linie vývoje NATO po skončení studené války na pozadí obecných trendů v mezinárodní bezpečnosti. Kurz se zejména zaměřuje na objasnění historických okolností vzniku NATO, analýzu rozhodovacího mechanismu NATO a adaptace NATO na nové mezinárodní bezpečnostní prostředí po skončení studené války. Kurz se dotýká aktivit dalších evropských bezpečnostních institucí, zvláště Varšavské smlouvy, ZEU, OBSE a EU.
Výstupy z učení
- porozumět základním principům fungování NATO. - naučit se historickou evoluci NATO. - pochopit hlavní rozdíly mezi NATO a dalšími bezpečnostními organizacemi v Evropě. - porozumět soudobým trendům v NATO.
Osnova
  • 1. Úvod do problematiky, seznámení s parametry kurzu. Historické okolnosti formování evropské bezpečnostní architektury po 2. světové válce. Vznik NATO. 2. Washingtonská smlouva, NATO v průběhu studené války a rozhodovací mechanismus. 3. Vývoj francouzské pozice v NATO. 4. NATO v 70. a 80. letech a na sklonku studené války. 5. Varšavská smlouva v době studené války. Opravdu dvojče NATO? 6. Adaptace NATO po konci studené války, proměna strategických koncepcí a adaptace vojenských struktur. Průběžný test č. 1 z povinné literatury č. 1 - 6 v pátek příslušného týdne via IS. 7. Rozšiřování NATO. 8. NATO a vojenské operace krizového managementu. 9. NATO a válka proti Jugoslávii roku 1999. 10. NATO a Rusko po skončení studené války. 11. NATO, Ukrajina a hybridní válka. 12. NATO v Afghánistánu. 13. Adaptace vojenských struktur NATO, sdílení nákladů v alianci a trendy ve vývoji armád členských států. Průběžný test č. 2 z povinné literatury č. 7-13 v pátek příslušného týdne via IS.
Literatura
    povinná literatura
  • Kříž, Z. 2015. NATO after the End of the Cold War. Brno: MUNI, 123 s.
  • Ratti, Luca. 2014. Stepping up to reintegration: French security policy between transatlantic and European defence during and after the Cold War. Journal of Transatlantic Studies, 12(4), 367-378.
  • Mercier, D. 2018. NATO's Adaptation in an Age of Complexity. PRISM, no. 4, 2-11.
  • Svárovský, M. 2019. The NATO Eastern Flank and the US Military Presence in the Region. Prague, 24 s.
  • Voyger, M. 2019. NATO at 70 and the Baltic States. Strengthening the Euro-Atlantic Alliance in an Age of non-linear Threats. Tartu, 14-21, 52-82.
  • FIDLER, Jiří a Petr MAREŠ. Dějiny NATO. Praha: Paseka, 1997, 243 s. ISBN 8071851450. info
Výukové metody
Přednášky, studium literatury, prezentace studentů
Metody hodnocení
K udělení zápočtu je nutné splnit vše následující: 1. Napsat dva průběžné testy (30 minut). Každý se bude skládat z 5 otázek hodnocených 0-3 body. Celkem je nutné z testů získat nejméně 70% maximálního možného zisku, tedy 21 bodů. 2. Zpracovat seminární práci o 9-12 000 znaků (5-7 normostran) formou position paperu na téma, které se týká role NATO ve světové politice odevzdat ji do 15. května 2022 via IS. 3. Zpracovat prezentaci v PowerPointu a přednést ji na hodině v délce cirka 10-12 minut ze zadané literatury. Prezentace budou zadány prostřednictvím IS.
Informace učitele
Celková zátěž kurzu je 125 hodin (5ECTS), které jsou rozděleny takto: 26 hodin - výuka 8 hodin - studium textu k prezentaci, zpracování prezentace a příprava na prezentaci 41 hodin - studium textů na úvahu (minimálně 8 zdrojů) a zpracování úvahy. 50 hodin - studium textů na průběžné prověrky. Seminární práce Formátem této seminární práce je position paper. Obecně se očekává, že seminární práce bude obsahovat hlavní argument, který bude představen v samém úvodu textu. Argument se musí vztahovat ke zvolenému tématu. Argument (česky postaru teze) je vlastně formulací tvrzení, které se budete snažit obhájit. Cílem práce je obhájit konkrétní argumentační pozici k vybranému problému mezinárodních vztahů a světové politiky, ve kterém jako aktivní aktér působilo nebo působí NATO. Příkladem mohou být například teze, že svět se stává stále více mírumilovný, že NATO vojenským zásahem v Kosovu roku 1999 porušilo mezinárodní právo, že NATO v Afghánistánu dosáhlo skvělého úspěchu, že Západ slíbil Rusku nerozšiřovat NATO atp. Hlavní argument bude nutné v textu podpořit daty. Stejnou pozornost je třeba věnovat datům, které jdou proti hlavnímu argumentu textu a řádně je vypořádat. Jinými slovy je nutné vypořádat odlišné interpretační linie problému. Na závěr textu musí následovat stručné shrnutí celé práce. Podrobnosti prosím na https://www.masterclass.com/articles/how-to-write-a-good-argumentative-essay#how-to-outline-an-argumentative-essay-in-4-steps Každá seminární práce bude zpracována na základě alespoň 8 akademických zdrojů, které budou uvedeny v seznamu literatury. Alespoň 6 z nich bude mimo povinnou literaturu kurzu. K vyhledání textů doporučuji využít elektronické databáze odborné literatury, které jsou k dispozici přes web knihovny FSS. Povinná struktura práce je následující: 1. Úvod, ve kterém autorka/autor nastíní téma a poskytne informace nezbytné k porozumění argumentu; 2. Formulace argumentu, ve kterém bude v podobě oznamovací věty naformulováno tvrzení práce; 3. Data hovořící ve prospěch argumentu práce v podobě příkladů, statistik, dokumentů, tvrzení autorit atd.; 4. Vyvrácení dat, která argumentu práce oponují; 5. Závěr sumarizující argumentaci autorky/autora práce; 6. Seznam literatury. Při psaní textu je třeba vzít v potaz, že publikem je odborná akademická obec a tomu přizpůsobit jazyk. V případě odmítnutí první verze mají studenti čas na opravu příslušené úvahy do konce června 2022. Plagiarismus bude postihován dle míry provinění v souladu s platnými předpisy MU.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2020, jaro 2021, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.