MVZn4202 Dějiny mezinárodních vztahů

Fakulta sociálních studií
jaro 2023
Rozsah
2/0/0. 6 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. PhDr. Zdeněk Kříž, Ph.D. (přednášející)
Ing. Mgr. Adriana Ilavská, Ph.D. (pomocník)
Garance
prof. PhDr. Zdeněk Kříž, Ph.D.
Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Olga Cídlová, DiS.
Dodavatelské pracoviště: Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií – Fakulta sociálních studií
Rozvrh
Út 12:00–13:40 P21a
Předpoklady
! HMV401 Dějiny mezinárodních vztahů
Vstupní znalosti v rozsahu MVZ102, schopnost číst v anglickém jazyce.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Kurs se zabývá problematikou historického vývoje mezinárodních vztahů mezi lety 1648 - 2001. Hlavním cílem kurzu je pochopit základní trendy v historickém vývoji mezinárodních vztahů, charakteristiku mezinárodního systému a jeho aktérů. Po úspěšném absolvování kurzu budou studenti schopni chápat historii mezinárodních vztahů v letech 1948 - 1991; nastínit hlavní milníky ekonomických a vojenských dějin; interpretovat hlavní historické události v daném období a používat nabyté znalosti k argumentaci na expertní úrovni. Kurz rozšiřuje vstupní znalosti v rozsahu předmětu Dějiny mezinárodních vztahů (MVZ 102). Hlavní těžiště studia kurzu spočívá v průběžném nastudování povinné literatury. Přednášky v rámci kurzu se budou zabývat načrtnutím jádra celé látky, případně vybranými problémy z celé látky v rámci jednotlivých tématických bloků a slouží pouze jako uvedení do problému.
Výstupy z učení
- znalost dějin MZV 1815-2011. - schopnost porozumět historickým kořenům současné mezinárodní politiky.
Osnova
  • 1. Seznámení s předmětem, rozdělení referátů. Základní tendence ve vývoji systému mezinárodních vztahů do současnosti a hlavní tendence v mezinárodní politice v letech 1648 – 1815. 2. Evropská politika v 19. století a její důsledky pro svět. 3. Vzestup a úpadek Osmanské říše. Problém „východní otázky“ a její vliv na mezinárodní vztahy. Průběžná prověrka č. 1 z témat 1-3. 4. Svět v předvečer první světové války a první světová válka. 5. Důsledky první světové války pro mezinárodní politiku a pro mocenské postavení evropských zemí. Svět mezi dvěma válkami. 6. Velmocenský nástup Japonska a jeho důsledky pro světovou politiku. 7. Role Číny v mezinárodní politice v 19. a 20. století.Průběžná prověrka číslo 2. z témat 4-6. 8. Problematika kolonizace a dekolonizace. Střety kvůli impériu. 9. Druhá světová válka. Důsledky druhé světové války pro mezinárodní politiku. 10. Studená válka a détent. Průběžná prověrka č. 3 z témat 7-9. 11. Arabsko-izraelský konflikt a jeho dopad na mezinárodní politiku. 12. Konec studené války a svět po skončení studené války 13. Reflexe světové politiky po skončení studené války v akademické literatuře. Průběžná prověrka č. 4 z témat 10-13.
Literatura
    povinná literatura
  • Macmillanová, Margaret. (2004): Mírotvůrci. Pařížská konference 1919
  • Shambaugh, David. The Modern Chinese State. Cambridge: Cambridge University Press, 2000. S. 42-161.
  • Shambaugh, David. The Modern Chinese State. Cambridge: Cambridge University Press, 2000. S. 42-161.
  • ŽÍDEK, Libor. Dějiny světového hospodářství. 2. rozšířené. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, 400 s. ISBN 978-80-7380-184-7. info
  • FERRO, Marc. Dějiny kolonizací : od dobývání po nezávislost 13.-20. století. Vyd. 1. Praha: NLN Nakladatelství lidové noviny, 2007, 503 s. ISBN 9788071060215. info
  • Historie moderní války. Edited by Charles Townshend, Translated by Leonid Křížek. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta, 2007, 429 s. ISBN 9788020415400. info
  • JANOŠ, Jiří. Japonsko a Korea : dramatické sousedství. Vyd. 1. Praha: Academia, 2007, 318 s. ISBN 9788020015037. info
  • NÁLEVKA, Vladimír. Světová politika ve 20. století. Vyd. 1. Praha: Aleš Skřivan ml., 2000, 271 s. ISBN 80-902261-4-0. info
  • HOCKING, Brian a Michael SMITH. World politics : an introduction to international relations. 1st publ. New York: Harvester Wheatsheaf, 1990, xii, 368 s. ISBN 0-7450-0175-9. info
    neurčeno
  • Veselý, Zdeněk. 2020. Mezinárodní vztahy v zrcadle dějin. Plzeň: Aleš Čeněk, 568-611.
Výukové metody
Přednášky zahrnují diskuse a vyžadují aktivní participaci studentů. Četba má za cíl rozšířit a prohloubit znalosti, které studenti získají na přednáškách. Zpracování úvahy má za cíl prohloubit analytické schopnosti studentů.
Metody hodnocení
Zkouška proběhne ústní formou ve zkouškovém období. Zkoušený si vybere z 30 široce pojatých zkušebních okruhů jedno témata a bude na ně po krátké přípravě odpovídat. Druhé téma vybere zkoušející dle vlastní úvahy. K připuštění ke zkoušce bude nutné prezentovat a odevzdat prezentaci pomocí IS (texty k referátům si studenti vyhledají pomocí databází, pokud narazí na problém, neprodleně informují vyučujícího kurzu), zpracovat seminární práci na vybrané téma a uspět v průběžných prověrkách. V průběhu semestru studující napíší čtyři průběžné prověrky. Na prověrku bude 15 minut a bude se skládat ze tří otevřených otázek hodnocených 0-3 body. Prověrky se píší v pátek příslušného týdne dle sylabu v časech 10:00, 14:00 a 16:00. Na prověrku bude 20 minut času. Okno se bude otevírat v celou+25 minut. Průběžné prověrky budou obsahovat látku z povinné literatury a PP prezentací učitele. Hodnocení průběžných prověrek 36-32 bodů - A 31-27 bodů - B 26-23 bodů - C 22-20 bodů - D 19-18 bodů - E Přednáška bude pouze úvodem do problematiky a sumarizací hlavních problémů. Po přednášce zazní 1 až 2 referáty studentů/studentek, které se budou týkat probírané problematiky. Zadání referátů proběhne na úvodní hodině. Smyslem referátu je přednést kolegům hlavní teze a závěry textu a poskytnout jim k němu vlastní komentář. Referát bude probíhat ve struktuře představení autora textu, nastínění výzkumného tématu textu, výzkumných otázek, sumarizace zjištění a vlastní komentář zdrojového textu. Referující budou mít na přednesení hlavních tezí podkladových textů 10 – 12 minut. Zpracování PP prezentace a její odevzdání prostřednictvím IS je povinné. U referátu se očekává, že bude z 80% reprodukovat zdrojový text a z 20% obsahovat vlastní postřehy a hodnocení autora. Při hodnocení referátu (A-F) bude brán zřetel na věcnou správnost, logickou správnost postřehů referujícího, přehlednost, srozumitelnost a systematičnost výkladu a v neposlední řadě i na dodržení časového limitu. Výrazné překročení časového limitu referátu může být důvodem pro hodnocení F. V takovém případě ale bude student připouštěn ke zkoušce. Výsledek referátu bude zanesen formou poznámkového bloku do IS. Pokud nebude referát na příslušné hodině přednesen bez omluvy ze závažných důvodů, je hodnocení automaticky F. Jestliže nebude přednesen z organizačních důvodů jdoucích k tíži učitele, bude ohodnocena jeho powerpointová verze nahraná do IS. Formátem této seminární práce je rozšířený position paper v rozsahu 9 000-10 500 znaků, tedy 5-6 normostran. Obecně se očekává, že seminární práce bude obsahovat hlavní argument, který bude představen v samém úvodu textu. Argument se musí vztahovat ke zvolenému tématu. Argument (česky postaru teze) je vlastně formulací tvrzení, které se budete snažit obhájit. Cílem práce je obhájit konkrétní argumentační pozici k vybranému problému mezinárodních vztahů a světové politiky. Příkladem mohou být například teze, že svět se stává stále více mírumilovný (S. Pinker), že carské Rusko je největší kontrarevoluční hrozba evropským buržoazním demokraciím (K. Marx), že civilní mocnost je kvalitativně novým typem státního aktéra v mezinárodních vztazích (H. Maull), že za mír mezi demokraciemi vděčíme americké hegemonii (S. Rosato) nebo že Československo se v roce 1938 nemělo šanci samo vojensky ubránit (M. John) atp. U hlavního argumentu se v seminární práci očekává jeho rozvedení/strukturování o důvody, proč je zastáván. Příklad: Československo se v roce 1938 nemohlo ubránit, protože nebylo dokončeno budování opevnění, jeho armáda nedisponovala dostatkem protitankových zbraní, nemělo spolehlivé spojence a mohlo být přepadeno nejenom Německem ale i Maďarskem a Polskem. Hlavní argument bude nutné v textu podpořit daty. Stejnou pozornost je třeba věnovat datům, které jdou proti hlavnímu argumentu textu a řádně je vypořádat. Jinými slovy je nutné vypořádat odlišné interpretační linie problému. Na závěr textu musí následovat stručné shrnutí celé práce. Povinná struktura práce je následující: 1. Úvod, ve kterém autorka/autor nastíní téma a poskytne informace nezbytné k porozumění argumentu; 2. Formulace strukturovaného argumentu, ve kterém bude v podobě oznamovací věty naformulováno tvrzení práce a strukturovány důvody pro něj; 3. Data hovořící ve prospěch argumentu práce v podobě příkladů, statistik, dokumentů, tvrzení autorit atd.; 4. Vyvrácení dat, která argumentu práce oponují; 5. Závěr sumarizující argumentaci autorky/autora práce; 6. Seznam literatury. Při psaní textu je třeba vzít v potaz, že publikem je odborná akademická obec a tomu přizpůsobit jazyk. Je vhodné se vyvarovat hovorové češtině/slovenštině a žurnalismů. Podrobnosti k tomuto akademickému formátu prosím na https://www.masterclass.com/articles/how-to-write-a-good-argumentative-essay#how-to-outline-an-argumentative-essay-in-4-steps V případě odmítnutí první verze mají studenti čas na opravu příslušené úvahy do konce semestru. Úvahy musí být odevzdány do IS do 15. 4. 2022. Vyhodnocení bude vloženo formou poznámkového bloku. Opravené verze musí být přijaty do začátku zkouškového období. Ústní zkouška proběhne ve zkouškovém období v rozsahu všech textů k průběžným prověrkám. Studujícím bude na konci semestru dán k dispozici seznam 30 okruhů ke zkoušce. První okruh si zvolí student/studentka, druhý okruh zvolí zkoušející. Výsledná známka bude váženým průměrem z hodnocení průběžných prověrek, hodnocení referátu, hodnocení úvahy a hodnocení závěrečné ústní zkoušky. Závěrečná ústní zkouška bude do průměru započítávána dvakrát. V případě hodnocení jedné části stupněm F (s výjimkou F za referát z důvodu překročení časového limitu) bude výsledná známka F. V případě dosažení hodnoty přesně mezi dvěma stupni rozhoduje o konečné známce zkoušející zejména s přihlédnutím k výsledku a průběhu ústní zkoušky.
Informace učitele
Celková zátěž kurzu je 150 hodin (6ECTS), které jsou rozděleny takto: 26 hodin - výuka 8 hodin - studium textu k prezentaci, zpracování prezentace a příprava na prezentaci 41 hodin - studium textů na úvahu (minimálně 8 zdrojů) a zpracování úvahy. 50 hodin - studium textů na průběžné prověrky. 25 hodin - opakování látky na ústní zkoušku. Témata úvah: 1. Nacionalismus jako projev probuzení spících národů v 19. století? Pojmy „národ“ či „národní identita“ a možnosti jejich politického zneužití v minulosti i současnosti. 2. Pozitiva a negativa evropského kolonialismu. Je břímě bílého muže skutečně břemenem? 3. Bylo Německo skutečně jediným viníkem první světové války? 4. Nemocný muž na Bosporu a řešení východní otázky. Jaké byly příčiny úpadku Osmanské říše? 5. Je Mnichov traumatem nebo mýtem české společnosti? 6. Německo: výlučný viník druhé světové války? 7. Jakou roli při vzniku druhé světové války sehrál SSSR? 8. V čem spočíval význam Helsinského procesu pro světovou politiku? 9. Zbrojení versus kontrola zbrojení. Kdo začíná války, zbraně nebo člověk? 10. Michail Gorbačov: reformátor socialismu nebo zrádce? 11. Země třetího světa – aktivní hráči v mezinárodních vztazích, nebo nezajímaví outsideři? 12. Arabsko-izraelský konflikt a jeho peripetie. Může Izrael dlouhodobě přežít? 13. Ztráta relativní pozice Západu ve světě. Nevyhnutelný jev nebo důsledek špatné politiky? 14. Čína – opravdu hegemon 21. století? 15. Proč je zbytečné znát dějiny mezinárodní politiky? Je racionalismus lepší empirismu? 16. Proč jsou dějiny mezinárodní politiky pro studium mezinárodních vztahů nepostradatelné? Je empirismus lepší racionalismu? 17. Devadesátky ve světové politice. Konec dějin nebo střet civilizací?
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2021, jaro 2022, jaro 2024, jaro 2025.