POL705 Politický systém ČR I.

Fakulta sociálních studií
podzim 2003
Rozsah
0/0/0. 8 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. PhDr. Jan Holzer, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Jakub Šedo, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Jan Holzer, Ph.D.
Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Olga Cídlová, DiS.
Rozvrh
So 4. 10. 12:00–13:40 G21, So 8. 11. 12:00–13:40 G21, So 13. 12. 12:00–13:40 G21
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je na základě studia výběrové historiografické a politologické literatury poskytnout informaci o charakteristických rysech, terminologii a typologii politické soustavy českých zemí (Slovenska pouze sekundárně, v logických souvislostech) v období let 1848-1989. Jednotlivé periody geneze českého (československého) politického systému jsou zkoumány v chronologické posloupnosti, s důrazem na identifikaci základních charakteristických systémových znaků ústavní a politické historie. Studenti získávají souhrnnou datovou a terminologickou informaci o genezi politické soustavy českých zemí před r. 1989, která je předpokladem pro absolvování navazujícího předmětu Politický systém ČR II. V průběhu předmětu studenti sepíší seminární práci, předmět je zakončen zkouškovým testem.
Osnova
  • ZÁŘÍ 2003 První kontaktní den: sobota 4. října 2003, 12.00-13.40, posluchárna G 21 úvod, seznámení s organizací předmětu seznámení s požadavky pro úspěšné ukončení předmětu úvodní komentář k obsahu předmětu, základní orientace v jednotlivých tématech seznámení s požadovanou a doporučenou literaturou ŘÍJEN - LISTOPAD 2003 Termín oznámení kontaktní osobě o výběru tématu seminární práce - do pátku 17. října 2003 Individuální příprava - první až šesté téma (blíže viz níže) Příprava seminární práce Termín zaslání zadané seminární práce: do pondělí 1. prosince 2003, e-mailem, nebo v tištěné podobě kontaktní osobě sankce při nedodržení termínu: viz níže pasáž o seminárních pracích PROSINEC 2003 Termín vyrozumění o hodnocení seminární práce (e-mailem): do středy 10. prosince 2003 Druhý kontaktní den: sobota 13. prosince 2003, 12.00-13.40, posluchárna G 21 konzultace k zadaným tématům oznámení termínů řádných a opravných termínů Individuální příprava na test Termín zaslání seminární práce určené k přepracování (opět e-mailem kontaktní osobě): do pátku 19. prosince 2003 sankce při nedodržení termínu: student nebude připuštěn ke zkouškovému testu a nebude tudíž v předmětu klasifikován sankce při odevzdání práce, která opětovně nebude splňovat stanovenou bodovou hranici: student nebude připuštěn ke zkouškovému testu až do doby, kdy odevzdá adekvátně kvalitní text; paralelně ztrácí vypsané termíny zkoušek LEDEN A ÚNOR 2004 Termín vyrozumění o hodnocení přepracované seminární práce (e-mailem): do pátku 2. ledna 2004 Písemný zkouškový test (řádný termín) - datum bude oznámeno do 13. prosince 2003 obsah adekvátní rozsahu odpřednášených témat a zadané literatury (zúčastní se pouze studenti, kterým byla přijata a schválena seminární práce) délka 60 minut struktura testu: 3 otázky po 4 bodech, 4 otázky po 6 bodech, 3 otázky po 8 bodech - pro obdržení zápočtu nutný zisk minimálně 36 bodů z 60 možných bodů Termín seznámení studentů s hodnocením zkouškového testu (e-mailem): nejpozději 3 dny po datu testu První opravný termín: datum bude oznámeno do 13. prosince 2003 Termín seznámení studentů s hodnocením zkouškového testu v prvním opravném termínu (e-mailem): nejpozději 3 dny po datu testu Druhý opravný termín: datum bude oznámeno do 13. prosince 2003 Termín seznámení studentů s hodnocením zkouškového testu v druhém opravném termínu (e-mailem): nejpozději 3 dny po datu testu
Informace učitele
Autorská poznámka: tento materiál-sylabus je určen výhradně pro studenty kombinovaného studia oboru politologie FSS MU v Brně v akademickém roce 2003/2004 předmětu Politický systém ČR I. Jeho jakékoli rozšiřování, kopírování, případně využití (nebo jeho části) pro jiné předměty je ve smyslu porušení autorských práv zakázáno. Určení: kombinované studium oboru politologie, bakalářský stupeň - 2. ročník, akademický rok 2003-2004, podzimní semestr Autor a garant: PhDr. Jan Holzer, Ph.D., odborný asistent Katedry politologie Mail kontakt: holzer@fss.muni.cz Telefon: 541 615 124 Konzultační hodiny: Gorkého 7, 2. podlaží, dveře č. 204 každou středu v období semestru 14.00-16.00 v kontaktních dnech 10.00-12.00 Kontaktní osoba: Mgr. Jakub Šedo, asistent Katedry politologie Mail kontakt: sedo@fss.muni.cz Telefon: 541 615 127 Konzultační hodiny: Gorkého 7, 2. podlaží, dveře č. 208 každé úterý v období semestru 11.30-13.00 v kontaktních dnech 12.00-16.00 Orientace ve struktuře předmětu a v jednotlivých tématech: Látka předmětu je rozdělena do šesti tématických celků, které představují časově uzavřená období vývoje politického systému českých zemí po roce 1848 do roku 1989. Jedinou výjimkou jsou témata druhé a třetí, a to vzhledem k rozsáhlosti a důležitosti látky, spojené s obdobím tzv. První republiky. K nastudování každého z šesti témat jsou určeny vždy přibližně dva týdny. Na závěrečnou přípravu a zopakování nastudované látky je určeno období na přelomu roku. K tématům je nutno přistupovat s vědomím, že metoda předmětu je politologická, nikoli historická. To znamená, že kvalitní orientace v příslušných historických datech není primárním (byť je velmi významným) cílem předmětu, nýbrž spíše vstupním předpokladem pro následnou klasifikaci dané éry, a to na základě politologických kritérií, typologií a pojmů. V tomto smyslu je nutno si uvědomit, že jednotlivé fáze vývoje českého (československého) politického systému vlastně zastupují většinu klasických modelů státních forem: (a) predemokratický a raně (zárodečně) demokratický model (1848-1918, s tradicionalisticky zaměřeným autoritářským mezidobím v 50. letech XIX. století), (b) liberálně nacionalisticky demokratický model (1918-1938), (c) autoritativní model (1938-1939), (d) nacionálně socialisticky totalitní model (1939-1945), (e) defektní pretotalitní model (1945-1948), (f) klasický komunistický totalitní model (1948-1956) a (g) model posttotalitní (od 60. let). V tomto smyslu tedy česká historie poskytuje překvapivě kompletní a zajímavou exkurzi po rozmanitých typech (ne)demokratických modelů. Právě jejich představení, popis, rozbor a klasifikace je cílem předmětu. Co se týče pramenů a literatury předmětu, jsou témata předmětu pokryta mimořádně bohatými zdroji. Problém tedy často nepředstavuje ani tak zisk odpovídajících údajů, jako spíše orientace v nich, jejich výběr a utřídění, neboť možných historiografických pramenů (knižních titulů) je stále rostoucí řada. Zároveň je nutno si uvědomit, že interpretace některých (či spíše většiny) problémů (viz např. vznik samostatného Československa 1918, postavy T. G. Masaryka a E. Beneše, tzv. mnichovský syndrom, poválečný odsun, únorové události 1948, Pražské jaro 1968 apod.) spjatých s českými politickými dějinami je i v odborné literatuře často velmi odlišná až protikladná. To je dáno jednak ještě přetrvávajícími mezerami v pramenném ošetření některých etap moderních českých dějin (viz např. 50. a 60. léta XX. století), ale také odlišnými autorskými pohledy na konkrétní události, jevy, osoby, pojmy a problémy. Markantní je tato skutečnost např. při srovnání textů, které byly vydány před r. 1989, s texty publikovanými v poslední dekádě (v tomto smyslu je nutno upozornit na možnou ideologickou "zatíženost" textů, které byly psány před r. 1989, na druhé straně jejich srovnání s aktuální historiografickou produkcí není nezajímavé). Rozdílnost, ba rozporuplnost interpretací českých moderních dějin je však vlastní i současným sociovědním debatám (viz např. otázka tzv. Benešových dekretů). Celý předmět je nicméně přirozeně postaven na striktní hodnotové neutralitě a pracuje s nenormativním politologickým pojmoslovným aparátem. I vzhledem k právě konstatovaným peripetiím s prameny je nutno přesně definovat vlastní zadanou a z hlediska závěrečného testu vyžadovanou literaturu. Ta je z hlediska potřeb předmětu a studentů rozdělena do dvou kategorií na: texty k nastudování - celkem se jedná o 200 stran výhradně česky psaného textu, které musí student přečíst a nastudovat, neboť z jejich obsahu budou vycházet otázky při zkouškovém testu; jednotlivé texty jsou přístupné na webové knihovně Katedry politologie; texty doporučené - představují nejvhodnější doplňkovou (datově bohatou) literaturu, sumarizující historickou látku daných period; jejich přečtení se garantovi jeví jako pro studenty významná pomoc při orientaci v jednotlivých tématech předmětu. Tyto texty je možno koupit v některém knihkupectví, které se orientuje na sociovědní literaturu, jsou též dostupné v odborných knihovnách včetně knihovny FSS. Následující výčet jednotlivých témat obsahuje jednak klíčové pojmy a problémy, na které je nutno se soustředit při individuálním studiu a přípravě, jednak základní literaturu (znovu lze upozornit, že textů, pojednávajících o tématech tohoto předmětu je mnohem větší množství, což, jak je možno předpokládat, se odrazí v pramenech seminárních pracích), z jejíhož obsahu budou vycházet otázky při závěrečném zkouškovém testu. Vývoj politického systému českých zemí v rakouské éře (1848-1918) Revoluční rok 1848, "jaro národů", dubnová (1848) a březnová (1849) ústavy, odlišnosti vnímání soudobých procesů v Čechách a na Moravě, Kroměřížské intermezzo, neoabsolutistická fáze 1851-1859, únorová (1861) a prosincová (1867) ústavy a tzv. rakousko-uherské vyrovnání, dopady na českou politiku. Vývoj po roce 1867, postupné proměny rakouské parlamentní soustavy, vznik a geneze stranické soustavy a jednotlivých stran v českých zemích, vývoj volebního práva a systému, pokusy o úpravu národnostního uspořádání, problém česko-německých vztahů, zemské úrovně (moravská, slezská) a jejich zvláštnosti, parlamentní volby v letech 1907 a 1911. Vývoj ve válečných letech 1914-1918, česká vnitřní politika (konformismus vs. radikalismus), exil a proces konstruování československé státnosti, ideové a historické prameny modelu samostatného československého státu, mezinárodně-politické okolnosti rozpadu Rakouska-Uherska. Texty k nastudování: Hloušek, V.: Politický systém habsburské monarchie a Předlitavska (1848-1918), web. Doporučené texty: Kořalka, J.: Češi v habsburské říši a v Evropě 1815 - 1914, Praha, Argo 1996, s. 90-137. Malíř, J.: Počátky politických stran a jejich systém(y) v českých zemích, in: Marek, P. (ed.): Přehled politického stranictví na území českých zemí a Československa v letech 1861-1998, Olomouc, FF UP 2000, s. 9-23. Hye, H.-P.: Das politische System in der Habsburgermonarchie, Praha, Karolinum 1998, s. 13-44. Malíř, J.: Od spolků k moderním politickým stranám, Brno, MU 1996, s. 22-69, 81-160, 249-253, 267-269. Olivová, V.: Dějiny první republiky, Praha, Karolinum 2000, s. 11-65. Období První republiky (1918-1938) I. Vznik ČSR, prozatímní ústava 1918, otázka pozice prezidenta, únorová ústava 1920, koncepce československého státního zřízení. Parlamentarismus, moc zákonodárná, Národní shromáždění, Sněmovna a Senát, Pětka, výbory a komise obou sněmoven, Stálý výbor, zmocňovací zákon, volby a prvorepublikový volební systém. Idea čechoslovakismu. Prezident a vláda v rámci ústavního a politického systému, T. G. Masaryk, E. Beneš a model českého prezidentství, Hrad, prezidentské volby, prosincový blok. Typy koaličních vlád, úřednické kabinety. Opozice. Struktura soudů. Texty k nastudování: Holzer, J.: Politický systém První republiky (1918-1938), web. Doporučené texty: Broklová, E.: Československá demokracie. Politický systém ČSR 1918 - 1938, Praha, SLON 1992, s. 11-147. Gerloch, A. - Hřebejk, J. - Zoubek, V.: Ústavní systém České republiky, Praha, PROSPEKTRUM 1994, s. 13-21. Klimek, A.: Boj o Hrad I. - II., Praha, PANEVROPA 1996, 1998. Olivová, V.: Dějiny první republiky, Praha, Karolinum 2000, s. 66-286, 309-335. Období První republiky (1918-1938) II. Systém státní správy a samosprávy, župní zákon a zemské zřízení. Koncept lidských práv a svobod, tendence v oblasti menšinové, národnostní (německá, slovenská, polská a zakarpatoruská otázka), rasové (židovská otázka), náboženské (boj s "Římem", postavení katolické církve, vztahy ČSR s Vatikánem, církev československá). Prvorepubliková politická kultura, soudobá mediální scéna, ekonomický, sociální a demografický vývoj ČSR. Stranický systém ČSR - typologie, tendence, formální zachycení v ústavě, vliv volebního systému na stranickou soustavu, vývoj jednotlivých subjektů, politické stranictví jednotlivých menšin, zákon o politických stranách, společenské organizace, odbory. Texty k nastudování: Holzer, J.: Politický systém První republiky (1918-1938), web. Doporučené texty: Broklová, E.: Československá demokracie. Politický systém ČSR 1918-1938, Praha, SLON 1992, s. 11-147. Gerloch, A. - Hřebejk, J. - Zoubek, V.: Ústavní systém České republiky, Praha, PROSPEKTRUM 1994, s. 13-21. Harna, J.: Stranicko-politický systém v Československu v letech 1918-1938, in: Marek, P. (ed.): Přehled politického stranictví na území českých zemí a Československa v letech 1861-1998, Olomouc, FF UP 2000, s. 24-30. Klimek, A.: Boj o Hrad I. - II., Praha, PANEVROPA 1996, 1998. Olivová, V.: Dějiny první republiky, Praha, Karolinum 2000, s. 66-286, 309-335. České tranzice: Druhá republika, Protektorát Čechy a Morava, Třetí republika (1939-1948) Model zániku První republiky. Mnichov a tzv. mnichovská otázka, zahraničně-politické souvislosti, debata o Mnichově v české historiografii. Druhorepubliková éra: ústavní a politické proměny v autoritativním období Druhé republiky, rekonstrukce stranického systému, zahraničněpolitická orientace, otázka omezení lidských práv a svobod. Ústava Slovenského státu. Březen 1939. Protektorát: systém protektorátní správy, opozice a odboj. Exil a jeho centra, exilová institucionální struktura a politické reálie, tzv. Benešovy dekrety, východiska rekonstrukce politického systému po osvobození. Po osvobození - pretotalitní režim: Košický vládní program, konflikt exil versus domácí odboj, odsun. Princip tzv. uzavřené plurality v českém poválečném politickém systému, formální a faktická omezení ve stranické soustavě, ústavněprávní souvislosti, Prozatímní národní shromáždění, Národní fronta, Socialistický blok, soustava národních výborů, volební systém, parlamentní volby v květnu 1946, zahraničně-politické okolnosti. Strategie jednotlivých stranických subjektů po parlamentních volbách 1946, metodika KSČ na přelomu let 1947 a 1948, Únor 1948 jako model převzetí moci. Texty k nastudování: Holzer, J.: Politický systém Druhé republiky (1938-1939), web. Holzer, J.: Politický systém Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945), web. Holzer, J.: Politické uspořádání zahraničního odboje a tzv. Prozatímní státní zřízení (1939-1945), web. Balík, S.: Politický systém Třetí republiky (1945-1948), web. Doporučené texty: Fiala, P. - Holzer, J. - Mareš, M. - Pšeja, P.: Komunismus v České republice. Vývojové, systémové a ideové aspekty působení KSČM a dalších komunistických organizací v české politice, Brno, MPÚ MU 1999, s. 36-43. Gerloch, A. - Hřebejk, J. - Zoubek, V.: Ústavní systém České republiky, Praha, PROSPEKTRUM 1994, s. 22-31. Holzer, J.: Stranický systém Druhé republiky, in: Marek, P. (ed.): Přehled politického stranictví na území českých zemí a Československa v letech 1861-1998, Olomouc, FF UP 2000, s. 289-298. Kuklík, J.: Londýnský exil a obnova československého státu 1938-1945, Praha, Karolinum 1998, s. 71-108. Kaplan, K.: Pravda o Československu 1945-1948, Praha, Panorama 1990, s. 5-192. Olivová, V.: Dějiny první republiky, Praha, Karolinum 2000, s. 287-308. Rataj, J.: O autoritativní národní stát, Praha, Karolinum 1997, s. 11-235. Politický systém českých zemí v komunistické éře (1948-1968) Povaha komunistického totalitního režimu v ČSR, česká (československá) "specifika", květnová ústava 1948. Tzv. třetí odboj, jev emigrace, institucionalizace české emigrace. Posttotalitní období destalinizace a česká reflexe, socialistická společnost a ústava 1960. Politický systém ČSSR a česká společnost v 60. letech, vnitrostranický vývoj v KSČ a proces tzv. tání. Pražské jaro 1968 a tzv. socialismus s lidskou tváří. Limity reformního procesu. Texty k nastudování: Balík, S.: Politický systém Československa (1948-1968), web. Doporučená literatura: Fiala, P. - Holzer, J. - Mareš, M. - Pšeja, P.: Komunismus v České republice. Vývojové, systémové a ideové aspekty působení KSČM a dalších komunistických organizací v české politice, Brno, MPÚ MU 1999, s. 43-62. Gerloch, A. - Hřebejk, J. - Zoubek, V.: Ústavní systém České republiky, Praha, PROSPEKTRUM 1994, s. 32-39. Trapl, M.: Politické strany v exilu, in: Marek, P. (ed.): Přehled politického stranictví na území českých zemí a Československa v letech 1861-1998, Olomouc, FF UP 2000, s. 347-356. Politický systém českých zemí v normalizační éře (1969-1989) Poinvazní období, zákon o československé federalizaci 1968 a jev federalismu, normalizace české společnosti, byrokratický (reálný) socialismus 70. a 80. let. Opoziční platformy - jejich personální a ideové zdroje, Charta 77, krize a krach komunistické soustavy, mezinárodní "perestrojkový" kontext. Listopad 1989. Texty k nastudování: Balík, S.: Politický systém Československa (1968-1989), web. Doporučené texty: Fiala, P. - Holzer, J. - Mareš, M. - Pšeja, P.: Komunismus v České republice. Vývojové, systémové a ideové aspekty působení KSČM a dalších komunistických organizací v české politice, Brno, MPÚ MU 1999, s. 63-83. Mandler, E. (ed.): Dvě desetiletí před listopadem 89, sborník ÚSD AV ČR, Praha, Maxdorf 1993, s. 11-35, 57-86. Příklad možného zkouškového testu Politický systém ČR I. (POL 705) - kombinované studium zkouškový test - varianta X Jméno: Datum: Čas: 60 minut --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 4 body 1. Uveďte (bez popisu) ústavní akty, které ohraničují tzv. bachovskou periodu v českých dějinách 2. Vyjmenujte stranické subjekty, které se zúčastnily Švehlovy vlády tzv. "panské jednoty" 3. Uveďte výsledky voleb v květnu 1946 (v českých zemích i na Slovensku) 6 bodů 4. Stručně popište formální proměny ústavního postavení prezidenta v období listopad 1918 - únor 1920 5. Popište úpravu zákonodárného orgánu dle únorové ústavy r. 1920 6. Vyjmenujte základní rysy prvorepublikového volebního systému 7. Krátce časově zařaďte a charakterizujte tzv. socialistickou ústavu 8 bodů 8. Charakterizujte stranický systém českých zemí v období Druhé republiky 9. Charakterizujte londýnské prozatímní státní zřízení z hlediska ústavního a z hlediska rozložení hlavních politických sil 10. Charakterizujte a klasifikujte český politický systém v období 1948-1953 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Hodnocení testu: A. Výborně 60-56 bodů B. Výborně minus 55-51 bodů C. Velmi dobře 50-46 bodů D. Velmi dobře minus 45-41 bodů E. Dobře 40-36 bodů (hranicí je tedy zisk 60% bodů, které jsou "ve hře") F. Nevyhovující 35 bodů a méně Seminární práce Zadání: Vzhledem k charakteru předmětu je nutno studenty před vlastním sepsáním seminární práce upozornit na fakt, že jejím cílem v žádném případě není historický (chronologický) výčet s tématem spojených událostí, což je nejčastěji v těchto pracích se objevující chyba, nýbrž systémové zachycení určitého konkrétního problému, období, události, ústavního materiálu, instituce, subjektu, osobnosti apod. Jádro seminární práce tedy pochopitelně bude a musí být tvořeno historickými daty, ale ta je nutno následně klasifikovat, interpretovat, dát do širších souvislostí, konfrontovat s teoretickými postuláty apod. Práce, které budou vykazovat čistě chronologický charakter bez jakékoli politologické analýzy a typologizace či konfrontace přístupu různých autorů a pramenů, budou odmítnuty. Požadavky: Vedle právě uvedeného (a klíčového) postřehu stran charakteru předkládané práce musí přirozeně text splňovat veškeré nároky, kladené na seminární práce z hlediska formálního (doporučit lze webové stránky Katedry politologie, které obsahují šablonu seminárních prací, odpovídající veškerým formálním parametrům včetně zápisu literatury či úpravy poznámkového aparátu). Jejich porušení je, stejně jako nízká jazyková (především gramatická, ale i stylistická) kultura textu, důvodem k odmítnutí práce. To znamená (následující body se týkají jak prací, které budou zaslány e-mailem, tak odevzdaných v tištěné podobě): První strana obsahuje název univerzity, fakulty, katedry, název předmětu a jeho kód, jméno autora, jeho studijní kombinace a imatrikulační ročník, název práce, rok a místo sepsání Vlastní text v rozsahu 2500-3000 slov je psán po jedné straně, ve Wordu, písmo Times New Roman, velikost písma 12, řádkování 1,5 Práce obsahuje poznámkový aparát, a to některou z technických možností, které nabízí Word (pod Vložit - Poznámka pod čarou), v intencích citačních standardů Práce v závěru obsahuje seznam použité literatury, zapsané dle současných citačních standardů politologických periodik (viz Politologický časopis; obecně viz již zmíněná šablona na webu Katedry politologie) Hodnocení: Práce bude hodnocena v rozsahu 0-10 bodů (pro přijetí je nutno získat minimálně 6 bodů) dle následujících kritérií: obsahu textu - dodržení a naplnění tématu, míry faktických chyb, originality (5 bodů) použité literatury (2 body) dodržení formálních požadavků (2 body) jazykové kultury (1 bod) Pokud bude práce odevzdána se zpožděním vůči prvnímu termínu (1. prosince 2003), hranice nutného zisku bodů se zvyšuje na 8 bodů. Při navrácení včas odevzdané práce k přepracování se hranice nezvyšuje. Nedodržení termínu při přepracování (19. prosince 2003) znamená, že student nebude připuštěn k závěrečnému zkouškovému testu a nebude tím pádem v předmětu klasifikován. Pokud pak ani napodruhé odevzdané dílo nedosáhne předepsané hranice bodů, student nemůže absolvovat zkouškový test do té doby, než bude práce odevzdána v podobě, aby mohla být schválena. Student ztrácí v té době vypsané termíny zkoušek a vystavuje se tak riziku menší šance na úspěch při zkouškovém testu. Témata: Nabídka není striktní, po konzultaci s kontaktní osobou lze akceptovat i další náměty v oblasti geneze českého politického systému, případně v seznamu nabízená témata rozdělit: 1. Zárodky pluralitního politického uspořádání: dubnová ústava 1848 a březnová ústava 1849 2. Absolutistická fáze 1851-1859 3. Geneze v 60. letech XIX. století: únorová ústava 1861 a prosincová ústava 1867 4. Zárodky českého politického systému v rámci rakouské monarchie po r. 1867 5. Česko-německé vztahy na konci XIX. a začátku XX. století 6. Geneze stranického systému českých zemí v podmínkách habsburské monarchie 7. Geneze jednotlivých stranických subjektů v Čechách a na Moravě před r. 1914 8. Proměny volebního systému Předlitavska 9. Česká politika v období první světové války 10. Vznik Československa 11. Idea čechoslovakismu 12. Fáze let 1918-1920 z hlediska ústavního 13. Únorová ústava 1920 - moc zákonodárná 14. Únorová ústava 1920 - moc výkonná 15. Únorová ústava 1920 - moc soudní 16. První republika - vývoj administrativně-správního uspořádání 17. Národnostní politika ČSR 18. První republika - systém politických stran 19. Geneze jednotlivých stranických rodin či subjektů - jejich klasifikace a typologizace 20. Zahraničně-politická doktrína ČSR v meziválečném období 21. Autoritativní politický systém Druhé republiky 22. Protektorát Čechy a Morava - systémové aspekty 23. Válečný exil - londýnské prozatímní zřízení 24. Válečný exil - program a strategie moskevského centra 25. Benešovy dekrety 26. Perioda květen 1945 - květen 1946 27. Perioda před únorem 1948 28. Únor 1948 z hlediska teorie převzetí moci 29. Květnová ústava 1948 30. Politický systém komunistického Československa ve stalinském období 31. Geneze exilových struktur po r. 1948 32. Třetí odboj 33. Ústava roku 1960 34. Socialistické Československo let šedesátých 35. Socialismus s lidskou tváří 36. Zákon o československé federalizaci 1968 37. Normalizační období 1969-1972 38. Opoziční projevy v 70. a 80. letech 39. Politický systém ČSSR v letech reálného socialismu 40. Eroze komunistického systému v druhé polovině 80. let
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, podzim 2000, podzim 2001, podzim 2002, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2012.