POL714 Politické sytémy zemí východní Evropy a Balkánu

Fakulta sociálních studií
podzim 2003
Rozsah
0/0/0. 8 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. PhDr. Jan Holzer, Ph.D. (přednášející)
doc. PhDr. Věra Stojarová, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Jan Holzer, Ph.D.
Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Olga Cídlová, DiS.
Rozvrh
Pá 3. 10. 12:00–13:40 G23, Pá 7. 11. 12:00–13:40 G23, Pá 12. 12. 12:00–13:40 G23
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Předmět podává informaci o základních variantách podob ústavně-právních a institucionálně-politických uspořádání zemí v postkomunistickém prostoru. Koncentruje se přitom na genezi politických soustav po r. 1989 ve dvou areálech: ve východní (postsovětské) a jihovýchodní Evropě (na Balkáně). Příslusné země klasifikuje z hlediska forem státu a forem vlády (v nutných souvislostech pak téz s ohledem na stranické systémy) a upozorňuje jednak na charakteristické a zákonité tendence, jednak na anomálie uvnitř této mnoziny. V průběhu předmětu studenti sepísí seminární práci, předmět je zakončen zkouskovým testem (viz dále).
Osnova
  • Autorská poznámka: tento materiál-sylabus je určen výhradně pro studenty kombinovaného studia oboru politologie FSS MU v Brně v akademickém roce 2003/2004 předmětu Politické systémy zemí východní Evropy a Balkánu. Jakékoli rozsiřování, kopírování, případně vyuzití tohoto materiálu (nebo jeho části) pro jiné předměty je ve smyslu porusení autorských práv zakázáno. Určení: kombinované studium oboru politologie, bakalářský stupeň - 4. ročník, akademický rok 2003-2004, podzimní semestr Autor a garant: PhDr. Jan Holzer, Ph.D., odborný asistent Katedry politologie Mail kontakt: holzer@fss.muni.cz Telefon: 541 615 124 Konzultační hodiny: Gorkého 7, 2. podlazí, dveře č. 202 a) v období semestru kazdou středu 14.00-16.00 b) v kontaktních dnech 10.00-12.00 Kontaktní osoba: Mgr. Věra Stýskalíková, interní doktorandka Katedry politologie Mail kontakt: 82653@mail.muni.cz Telefon: 541 615 209 Konzultační hodiny: Gorkého 7, 2. podlazí, dveře č. 210 a) v období semestru kazdý pátek 10.00-12.00 b) v kontaktních dnech 9.00-12.00 Semestrální program předmětu ŘÍJEN A LISTOPAD 2003 1. První kontaktní den: pátek 3. října, 12.00, posluchárna G23; úvod, seznámení s organizací předmětu, seznámení s pozadavky pro úspěsné ukončení předmětu, úvodní komentář k obsahu předmětu, základní orientace v tématech, seznámení s pozadovanou a doporučenou literaturou 2. Termín oznámení kontaktní osobě o výběru tématu seminární práce: pondělí 13. října 3. Individuální příprava: první az sesté téma (blíze viz níze) 4. Příprava seminární práce PROSINEC 2003 5. Termín zaslání zadané seminární práce e-mailem kontaktní osobě: pondělí 1. prosince; sankce při nedodrzení termínu viz níze pasáz o seminárních pracích 6. Termín vyrozumění o hodnocení seminární práce (e-mailem): pondělí 8. prosince 7. Druhý kontaktní den: pátek 12. prosince, 12.00, posluchárna G23; zhodnocení odevzdaných prací, konzultace k jednotlivým tématům, oznámení termínů řádných a opravných termínů 8. Termín zaslání seminární práce určené k přepracování (opět e-mailem kontaktní osobě): středa 17. prosince; sankce při nedodrzení termínu: student nebude připustěn ke zkouskovému testu a nebude tudíz v předmětu klasifikován; sankce při odevzdání práce, která opětovně nebude splňovat stanovenou bodovou hranici: student nebude připustěn ke zkouskovému testu az do doby, kdy odevzdá nálezitě kvalitní seminární text; paralelně ztrácí vypsané termíny zkousek LEDEN A ÚNOR 2004 9. Termín vyrozumění o hodnocení přepracované seminární práce (e-mailem): pondělí 5. ledna 10. Písemný zkouskový test (řádný termín): datum bude upřesněno; obsah adekvátní rozsahu odpřednásených témat a zadané literatury (zúčastní se pouze studenti, kterým byla přijata a schválena seminární práce), délka 60 minut, struktura testu: 3 otázky po 4 bodech, 4 otázky po 6 bodech, 3 otázky po 8 bodech - pro obdrzení zápočtu nutný zisk minimálně 36 bodů z 60 mozných bodů (viz níze) 11. Termín seznámení studentů s hodnocením zkouskového testu (e-mailem): nejpozději 3 dny po datu testu 12. První opravný termín: datum bude upřesněno 13. Termín seznámení studentů s hodnocením zkouskového testu v prvním opravném termínu (e-mailem): nejpozději 3 dny po datu testu 14. Druhý opravný termín: datum bude upřesněno 15. Termín seznámení studentů s hodnocením zkouskového testu v druhém opravném termínu (e-mailem): nejpozději 3 dny po datu testu
Metody hodnocení
Příklad zkouskového testu Politické systémy zemí východní Evropy a Balkánu (POL 715) kombinované studium zkouskový test - varianta X Cas 60 minut 4 body 1. Zařaďte z hlediska Kitscheltovy typologie modelů komunismu Bělorusko, Chorvatsko, Srbsko 2. Vyjmenujte některá opoziční (antikomunistická) hnutí druhé poloviny 80. let v Sovětském svazu 3. Uveďte výsledky parlamentních voleb na Ukrajině v březnu 2003 6 bodů 4. Popiste postavení první komory ruského parlamentního tělesa dle současné ústavy: způsob volby, kompetence, vztah k dalsím institucím 5. Popiste slození a funkce slovinské Státní rady 6. Objasněte termín triple transition 7. Vyjmenujte hlavní etnické strany v Bulharsku a charakterizujte jejich postavení v rámci stranického systému 8 bodů 8. Které státy v rámci balkánského areálu lze označit za konsolidované demokracie a proč 9. Charakterizujte regionální rozdělení nástupnických států bývalé SFRJ 10. Charakterizujte působení HDZ ve stranicko-politickém systému Chorvatska v 90. letech 20. století Hodnocení testu: A. Výborně 60-56 bodů B. Výborně minus 55-51 bodů C. Velmi dobře 50-46 bodů D. Velmi dobře minus 45-41 bodů E. Dobře 40-36 bodů (hranicí je tedy zisk 60% bodů, které jsou ve hře) F. Nevyhovující 35 bodů a méně Seminární práce Zadání Cílem práce je systémové zachycení určitého konkrétního problému, události, ústavního materiálu, instituce, subjektu apod. se vztahem k tématu předmětu: tedy systémové tranzici příslusných dvou postkomunistických areálů. Jádro seminární práce tedy bude a musí být tvořeno historickými daty, ale ta je nutno následně klasifikovat, interpretovat, konfrontovat s teoretickými postuláty apod. Pozadavky Vedle uvedeného postřehu stran charakteru musí text splňovat veskeré nároky, kladené na seminární práce z hlediska formálního (viz webové stránky Katedry politologie, které pod názvem Pokyny k unifikaci formálních nálezitostí seminárních prací obsahují sablonu seminárních prací: www.fss.muni.cz/struktura/katedry/polit/info/formulare/sablona.rtf). Jejich porusení je, stejně jako nízká jazyková (gramatická i stylistická) kultura textu, důvodem k odmítnutí práce. To znamená (práce budou zasílány výhradně e-mailem výhradně kontaktní osobě): První strana obsahuje název univerzity, fakulty, katedry, název předmětu a jeho kód, jméno autora, jeho studijní kombinace a imatrikulační ročník, název práce, rok a místo sepsání. Vlastní text v rozsahu 2000-2500 slov je psán ve Wordu, písmo Times New Roman, velikost písma 12, řádkování 1,5. Práce obsahuje poznámkový aparát, a to některou z mozností, které nabízí Word, dle citačních standardů. Práce obsahuje seznam pouzité literatury, zapsané dle současných citačních standardů politologických periodik (viz zmíněná sablona na webových stránkách Katedry politologie). Témata Nabídka je volná, student si tedy volí téma práce sám, dle obsahu předmětu. To znamená popis a analýzu určité fáze tranzice příslusných zemí, instituce, subjektu, specifického problému (např. národnostní problematiky) atd. Svůj výběr student konzultuje s kontaktní osobou, a to nejpozději do pondělí 13. října. Hodnocení Práce bude hodnocena v rozsahu 0-10 bodů (pro přijetí je nutno získat minimálně 6 bodů) dle: 1. obsahu textu: dodrzení a naplnění tématu, míry faktických chyb, originality (5 bodů) 2. pouzité literatury (2 body) 3. dodrzení formálních pozadavků (2 body) 4. jazykové kultury (1 bod) Pokud bude práce odevzdána se zpozděním vůči prvnímu termínu (1. prosince), hranice nutného zisku bodů se zvysuje na 8 bodů. Při navrácení včas odevzdané práce k přepracování se hranice nezvysuje. Nedodrzení termínu při přepracování (17. prosince) znamená, ze student nebude připustěn k závěrečnému zkouskovému testu a nebude v předmětu klasifikován. Pokud pak ani napodruhé odevzdané dílo nedosáhne předepsané hranice bodů, student nemůze absolvovat zkouskový test do té doby, nez bude práce odevzdána v podobě, aby mohla být schválena. Student ztrácí v té době vypsané termíny zkousek a vystavuje se tak riziku mensí sance na úspěch při zkouskovém testu.
Informace učitele
Struktura témat a zadaná literatura Orientace ve struktuře předmětu a v jednotlivých tématech Látka předmětu je rozdělena do sesti tématických celků: první celek je zastoupen teoretickým úvodem, následujících pět je zaplněno politickými systémy jednotlivých postkomunistických zemí. V nich je areál východní Evropy zastupován třemi postsovětskými republikami (Ruská federace, Ukrajina, Bělorusko), areál balkánský (jihovýchodoevropský) je pak dělen do tří skupin: na (1) Bulharsko a Rumunsko, (2) Slovinsko a Chorvatsko, (3) Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Albánii a Srbsko. K nastudování kazdého z sesti témat jsou tedy určeny vzdy přiblizně dva týdny. Na závěrečnou přípravu a zopakování nastudované látky je určeno období na konci semestru a před počátkem zkouskového období. Co se týče literatury, témata jsou pokryta jednak odbornou českou literaturou, jednak zdroji nečeské (anglické, německé, polské a ruské) provenience. Jako povinné jsou nicméně kromě českých textů zadány pouze texty v angličtině. Přesto lze hovořit o jisté jazykové náročnosti; ta ovsem odrází skutečnost, ze práce s reáliemi příslusných zemí předpokládá určitou jazykovou vybavenost. Vlastní literatura je rozdělena na: a) texty k nastudování: celkem 297 stran česky a 35 stran anglicky psaného textu, které musí student nastudovat, neb z něj budou vycházet otázky při zkouskovém testu; jednotlivé texty jsou přístupné následujícím způsobem: v knihovně FSS, nebo se jedná o on-line texty (www.iips.cz/seps.html), nebo je lze koupit v knihkupectví orientujícím se na sociovědní literaturu b) texty doporučené: představují nejvhodnějsí doplňkovou literaturu; proto jsou nabízeny pro pohodlí studenta v různých jazycích (jednotlivé tituly se pak přirozeně co do obsahu dublují); jejich přečtení se jeví jako pro studenty významná, nikoli vsak vyzadovaná pomoc při orientaci v jednotlivých tématech předmětu. Následující výčet obsahuje jednak klíčové pojmy a problémy, na které je nutno se soustředit při individuálním studiu a přípravě, jednak základní literaturu, z jejího obsahu budou vycházet otázky při závěrečném zkouskovém testu. První téma: Postkomunismus a transformace politických systémů zemí východní a jihovýchodní Evropy po roce 1989 Pojem postkomunismus, transformace postkomunistických zemí, přechod politických systémů od nedemokratických modelů k demokracii. Aplikace teorie areálu na postkomunistický prostor. Texty k nastudování: Kubát, M.: Postkomunismus a demokracie. Politika ve středovýchodní Evropě, Praha, Dokořán 2003, s. 14-73. 60 stran česky Doporučená literatura: Ágh, A.: The politics of Central Europe, London, Sage 1998, s. 37-42. Antoszewski, A. - Herbut, R.: Demokracje Europy Srodkowo-Wschodniej w perspektywie porównawczej, Wroclaw, WUW 1998, s. 15-31. Kitschelt, H.: Formation of Party Cleavages in Post-Communist Democracies: Theoretical Propositions, Party Politics, Vol 1, No 4, 1995, s. 447-472. Druhé téma: Politický systém Ruské federace Rusko - rozpad sovětských struktur a tranzice ke kompetitivnímu uspořádání; ruská ústava 1993, jednotlivé instituce, fenomén voleb, otázka vztahu centrum vs. periferie, ruské politické stranictví, procesní stránka systému; klasifikace systému Texty k nastudování: Holzer, J.: Politický systém Ruské federace. Hledání státu, Brno, CDK 2001, s. 17-69 a 132-140. 62 stran česky Doporučená literatura: Czajowski, A.: Demokratyzacja Rosji w latach 1987-1999, Wroclaw, atla2, s. 15-375. Dawisha, K. - Parrott, B.: Democratic Changes and Authoritarian Reactions in Russia, Ukraine, Belarus and Moldova, Cambridge, Cambridge UP 1997, s. 69-129. Schneider, E.: Das politische System der Russischen Föderation, Wiesbaden, Westdeutscher Verlag 2001, s. 28-167 a 190-228. Sevcova, L.: Rezim Borisa Jelcina, Moskva, Moskovskij Centr Carnegi 1999, s. 7-530. Třetí téma: Politické systémy Ukrajiny a Běloruska Ukrajina a Bělorusko - rozpad sovětských struktur a tranzice k národně-státním a semipluralitním, popřípadě řízeným uspořádáním; ústavní texty, jednotlivé instituce, fenomén voleb, politické stranictví, procesní stránka systémů; jejich klasifikace Texty k nastudování: Dančák, B.: Bělorusko - obraz postkoloniální země, on-line Středoevropské politické studie, roč. I., č. 0, 1999 (www.iips.cz/seps). 10 stran česky Kubová, O.: Ústavní systém Ukrajiny, on-line Středoevropské politické studie, roč. IV., č. 1, 2003 (www.iips.cz/seps). 10 stran česky Doporučená literatura: Dawisha, K. - Parrott, B.: Democratic Changes and Authoritarian Reactions in Russia, Ukraine, Belarus and Moldova, Cambridge, Cambridge UP 1997, s. 223-281 a 330-370. Duleba, A.: Koniec súčasnej Európy? Ukrajina a Slovensko po prvej vlne rozsírenia NATO, Bratislava, IPVO 1998, s. 26-56. Mironowicz, E.: Bialorus, Warszawa, TRIO, s. 213-263. Strmiska, M. - Kopeček, L.: Regionální rozrůzněnost, teritoriální cleavages a utváření stranicko-politických soustav: ukrajinský případ, on-line Středoevropské politické studie, roč. III., č. 3, 2001 (www.iips.cz/seps). Wilson, A.: Ukraine, in: Elgie, R. (ed.): Semi-Prezidentialism in Europe, New York, Oxford UP 1999, s. 260-280. Čtvrté téma: Politické systémy Bulharska a Rumunska Bulharsko, Rumunsko a Moldávie - rozpad komunistických, resp. sovětských struktur a tranzice k (semi)kompetitivním uspořádáním; ústavní texty, jednotlivé instituce, fenomén voleb, politické stranictví, národnostní problematika, procesní stránka systémů; klasifikace systémů Texty k nastudování: Dawisha, K. - Parrott, B.: Politics, Power and the Struggle for Democracy in South-East Europe, Cambridge, Cambridge UP 1997, s. 359-393. 35 stran anglicky Strmiska, M.: Utváření rumunského multipartismu (1990-1999). Pluralita a polarita rumunského systému politických stran, on-line Středoevropské politické studie, roč. II., č. 1, 2000 (www.iips.cz/seps). 10 stran česky Doporučená literatura: Dawisha, K. - Parrott, B.: Politics, Power and the Struggle for Democracy in South-East Europe, Cambridge, Cambridge UP 1997, s. 403-450. Setnička, T. - Strmiska, M.: Rumunské parlamentní a prezidentské volby v roce 2000. Příspěvek k analýze výsledků voleb a k charakteristice postavení a profilu rumunských politických stran, on-line Středoevropské politické studie, roč. III., č. 2, 2001 (www.iips.cz/seps). Strmiska, M.: Moldavský multipartismus. Poznámka k interpretaci utváření moldavského systému politických stran (1990-1999), on-line Středoevropské politické studie, roč. II., č. 1, 2000 (www.iips.cz/seps). Strmiska, M.: Bipolarita, třetí strany a utváření postkomunistického multipartismu v Bulharsku: teoreticko-metodologická poznámka, on-line Středoevropské politické studie, roč. II., č. 2, 2000 (www.iips.cz/seps). Páté téma: Politické systémy Slovinska a Chorvatska Slovinsko a Chorvatsko - rozpad jugoslávských komunistických struktur a tranzice k (semi)kompetitivním uspořádáním, válečné konflikty; ústavní texty, jednotlivé instituce, fenomén voleb, politické stranictví, národnostní problematika, procesní stránka systémů; klasifikace systémů Texty k nastudování: Cabada, L. - Dvořáková, V.: Komparace politických systémů III., Praha 2000, s. 135-184. 50 stran česky Doporučená literatura: Hlousek, V.: Slovinský stranický systém a model umírněného pluralismu. Popis vývoje a analysa fungování systému politických stran ve Slovinsku v letech 1996-2000, on-line Středoevropské politické studie, roč. III., č. 1, 2001 (www.iips.cz/seps). Hlousek, V.: Parlamentní volby v Chorvatsku 2000, on-line Středoevropské politické studie, roč. II., č. 1, 2000 (www.iips.cz/seps). Sesté téma: Politické systémy Bosny a Hercegoviny, Srbska, Černé Hory a Albánie Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Albánie a Srbsko: rozpad Jugoslávie a tranzice k (semi)kompetitivním uspořádáním, válečné konflikty; ústavní texty, jednotlivé instituce, fenomén voleb, politické stranictví, národnostní problematika, procesní stránka systémů; klasifikace systémů Texty k nastudování: Cabada, L. - Dvořáková, V.: Komparace politických systémů III., Praha, UK 2000, s. 115-133 a 185-241. 75 stran česky Strmiska, M.: Polarizací k dynamickému pluralismu? Případ černohorského multipartismu, on-line Středoevropské politické studie, roč. III., č. 3, 2001 (www.iips.cz/seps). 10 stran česky Stýskalíková, V.: Politický systém Albánie, on-line elektronická studovna katedry politologie, (http://www.fss.muni.cz/struktura/katedry/polit/). 20 stran česky Doporučená literatura: Dawisha, K. - Parrott, B.: Politics, Power and the Struggle for Democracy in South-East Europe, Cambridge, Cambridge UP 1997, s. 69-284. Fiala, P. , Holzer, J. , Strmiska, M. a kol.: Politické strany ve střední a východní Evropě, Brno, MPU 2002, s. 28-42, 65-82, 106-121 a 400-420. Hlousek, V.: Kantonální a parlamentní volby v Bosně a Hercegovině 2000, on-line Středoevropské politické studie, roč. III., č. 2, 2001 (www.iips.cz/seps). Strmiska, M.: Bosensko-hercegovské lokální stranicko-politické pluralismy: Příspěvek k analýze voleb do obecních zastupitelstev v roce 2000 a vývoji lokálních stranicko-politických konfigurací, on-line Středoevropské politické studie, roč. II., č. 4, 2000 (www.iips.cz/seps). Strmiska, M.: The Macedonian Multipartism. A Note on the Typology of the Macedonian Party Arrangement, on-line Středoevropské politické studie, roč. I., č. 0, 1999 (www.iips.cz/seps). Country update Albania, on-line text http://www.europeanforum.net/country_updates/albania Country update Albania, on-line text, http://www.europeanforum.net/country_updates/yugoslavia
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2002, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2012.