EVS101 Moderní politické dějiny Evropy

Fakulta sociálních studií
podzim 2004
Rozsah
1/1/0. 10 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. (přednášející)
PhDr. David Müller, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Olga Cídlová, DiS.
Rozvrh
Út 18:00–19:30 U5
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
předmět má 9 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Předmět Moderní evropské politické dějiny slouží k seznámení se základními společenskými, ekonomickými ale zejména politickými procesy, které vedly od konce 18. století k utváření moderní evropské masové politiky. Předmět poskytne metodologický základ a elementární sumu znalostí nutnou pro pochopení evropského politického vývoje ve 20. století a zároveň představuje uvedení do problematiky politologicky orientovaných evropských studií. Ve druhé části kursu seznámí posluchače s vývojem moderních politických dějin evropských zemí ve 20. století.
Osnova
  • 1) Úvodní hodina (23. 9. 2003) 2)Pojem "Evropy", specifika evropského vývoje, vnitřní geopolitické členění kontinentu (30. 9. 2003) Povinná četba: Davis, Norman (2000): Evropa. Dějiny jednoho kontinentu. Praha: Prostor a Knižní klub, s. 28-67. 40 stran Wandycz, Piotr S. (1998): Cena svobody. Střední Evropa v dějinách od středověku do současnosti. Praha: Academia, s. 11-20. 10 stran 3)Zánik "ancient régime" - vliv francouzské revoluce na podobu evropské politiky (7. 10. 2003) Povinná četba: Davis, Norman (2000): Evropa. Dějiny jednoho kontinentu. Praha: Prostor a Knižní klub, s. 695-765. 71 stran 4)Industriální revoluce, modernizace a společenské a demografické proměny Evropy 19. století (14. 10. 2003) Povinná četba: Davis, Norman (2000): Evropa. Dějiny jednoho kontinentu. Praha: Prostor a Knižní klub, s. 782-789, 792-800. 17 stran Gilbert, Felix; Large, David Clay (2003): Konec evropské éry. Dějiny Evropy 1890- 1990. Praha: Mladá fronta, s. 17-49 31 stran 5)Moderní nacionalismus v evropské politice (21. 10. 2003) Povinná četba: Hroch, Miroslav (1999): V národním zájmu. Praha: NLN, s. 7-52. 46 stran Hobsbawm, Eric J. (2000): Národy a nacionalismus od roku 1780. Brno: CDK, s. 99- 126. 28 stran 6)Počátky vytváření masových demokracií na přelomu 19. a 20. století (4. 11. 2003) Povinná četba: Davis, Norman (2000): Evropa. Dějiny jednoho kontinentu. Praha: Prostor a Knižní klub, s. 817-833, 851-858. 24 stran Rokkan, Stein (1999): The Four Thresholds of Democratization. In: Flora, Peter (ed.): State Formation, Nation Building, and Mass Politics in Europe. Oxford: Oxford University Press, s. 244-260. 19 stran 7)Vývoj v nejdůležitějších evropských státech do roku 1914 (11. 11. 2004) Povinná četba: Gilbert, Felix; Large, David Clay (2003): Konec evropské éry. Dějiny Evropy 1890- 1990. Praha: Mladá fronta, s. 50-119. 70 stran 8) Evropa mezi světovými válkami - krize demokratické politiky (18. 11. 2004) Povinná četba: Nálevka, Vladimír (2000): Světová politika ve 20. století I. Praha: Aleš Skřivan ml., s. 13-23, 24-35. 23 stran Gilbert, Felix; Large, David Clay (2003): Konec evropské éry. Dějiny Evropy 1890- 1990. Praha: Mladá fronta, s. 196-200, 214-230, 254-271, 280-286, 310-326. 64 stran 9)Fašismus, nacismus, komunismus a autoritativní režimy (25. 11. 2004) Povinná četba: Nálevka, Vladimír (2000): Světová politika ve 20. století I. Praha: Aleš Skřivan ml., s. 39-46, 64-91, 102-123. 58 stran 10) Druhá světová válka a rozdělení Evropy 1939-1948 (2. 12. 2004) Povinná četba: Gilbert, Felix; Large, David Clay (2003): Konec evropské éry. Dějiny Evropy 1890- 1990. Praha: Mladá fronta, s. 347-405. 59 stran 11)Střední a jihovýchodní Evropa pod sovětským panstvím (9. 12.. 2004) Povinná četba: Wegs, J. Robert; Ladrech, Robert (2002): Evropa po roce 1945. Praha: Vyšehrad, s. 38- 54, 128-145, 201-219. 54 stran Gilbert, Felix; Large, David Clay (2003): Konec evropské éry. Dějiny Evropy 1890- 1990. Praha: Mladá fronta, s. 576-603. 28 stran 12)Země západní Evropy po roce 1945 (16. 12. 2004) Povinná četba: Wegs, J. Robert; Ladrech, Robert (2002): Evropa po roce 1945. Praha: Vyšehrad, s. 55- 106, 167-200, 220-229, 266-311. 142 stran
Metody hodnocení
Zkouškový test * ke zkoušce jsou připuštěni pouze ti studenti, kteří obdrželi 6 a více bodů za seminární práci * obsahem testu bude odpřednášená látka a povinná četba v rozsahu všech témat kursu * délka 70 minut * struktura testu: 8 otevřených otázek po 5 bodech - pro úspěšné absolvování zkoušky je nutno získat minimálně 24 bodů ze 40 možných * Hodnocení testu: A. Výborně 36 - 40 bodů B. Velmi dobře plus 33 - 35,5 bodu C. Velmi dobře 30 - 32,5 bodu D. Dobře plus 27 - 29,5 bodu E. Dobře 24 - 26,5 bodu F. Neprospěl 23,5 bodu a méně Datum seznámení studentů s hodnocením zkouškového testu v řádném termínu bude upřesněno v závislosti na řádných termínech zkoušky. Opravné termíny budou upřesněny a v závislosti na nich rovněž data seznámení studentů s hodnocením testů v opravných termínech. Student se dozví výsledek (známku) prostřednictvím informačního systému (www.is.muni.cz), přesné bodové hodnocení se dozví prostřednictvím poznámkového bloku "Hodnocení zkouškového testu" tamtéž.
Informace učitele
Seminární práce Důležitou součástí práce v předmětu Moderní politické dějiny Evropy bude vypracování písemné seminární práce, jejíž formou bude strukturovaná essay. Cílem tohoto úkolu je jednak naučit studenty pracovat s nezbytným aparátem potřebným ke zpracovávání odborného textu, jednak poskytnout prostor k samostatným úvahám nad několika problémovými okruhy, které jsou spjaty s látkou probíranou v rámci předmětu. Student si jako obecné téma své seminární práce vybere z následujících tématických okruhů: 1) Změny v životních způsobech Evropanů v 19. století 2) Nacionalismus v 19. století v Evropě a jeho proměny 3) Zrod nových ideologií (liberalismus, konservatismus, socialismus) 4) Revoluce v Evropě 1789-1848 5) Masová demokracie a vznik politických stran v Evropě 6) Rozšiřování volebního práva v Evropě 7) Kultura a politika na přelomu 19. a 20. století 8) Restrukturace evropského prostoru po první světové válce 9) Komunismus, nacismu, fašismus a demokracie - ideologické a politické soupeření 10) Italský fašismus a německý nacismus - komparativní analýza 11) Sovětská agrese a komunizace států střední Evropy 12) Stranické a politické systémy v západní Evropě po druhé světové válce - historická a politologická analýza Tyto tématické okruhy je nutno chápat pouze jako obecné zadání, v jejich rámci si student podle svého zájmu a dostupnosti informací vybere konkrétní problém (například literární reflexe rakouské politiky v letech 1900-1914) a ten zpracuje. Požadavky: Odevzdávané práce musejí splňovat veškeré nároky, kladené na seminární práce z hlediska obsahového i formálního (doporučit lze např. webové stránky Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií http://www.fss.muni.cz/mve, které v rámci oddílu studium obsahují pokyny pro vypracování seminárních prací); jejich nedodržení znamená snížení bodového zisku práce (viz níže). Zejména je nutno dbát na korektní citace použité literatury, na vhodné strukturování textu do odstavců a kapitol, na vytvoření seznamu použité literatury, používání poznámkového aparátu atd. Seminární práce musí být vypracována v rozsahu cca 7 normostran (zhruba 12 500 znaků) včetně seznamu literatury a poznámkového aparátu. Seminární práci student odevzdává prostřednictvím elektronické pošty vyučujícímu do 2. 12. 2003 včetně. Seminární práce musejí být doručovány formou příloh k mailům. Přijaty mohou být pouze takové soubory se seminární prací, které budou formátovány pro Word 97 nebo Word 2000 (formáty doc či rtf). Práci je rovněž možno odevzdat v tištěné podobě. Hodnocení: Seminární práce bude hodnocena v rozsahu 0-10 bodů na základě obsahové (věcné) správnosti, snahy o vlastní reflexi popisovaného problému, dodržení formálních požadavků (poznámkový aparát, grafická úprava textu, citace literatury či pramenů, seznam použité literatury) a jazykové kultury. Hodnocena nebude shoda názoru studenta s obecně přijímanými historickými schématy, ale schopnost porozumění problému a vlastní reflexe popisovaných skutečností. Pokud student nezíská dostatečný počet bodů za vypracování seminární práce, může seminární práci přepracovat v termínech uvedených výše. Sankce za pozdní odevzdání první verze seminární práce bez řádné omluvy ze závažných důvodů je automatické snížení bodového hodnocení o 50%. Sankce se bude v takovém případě vztahovat rovněž na případnou opravenou verzi seminární práce.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2003, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021.