POL702 Dějiny politických idejí

Fakulta sociálních studií
podzim 2004
Rozsah
0/0/0. 8 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. PhDr. Ing. Ondřej Císař, Ph.D. (přednášející)
doc. Mgr. Pavel Dufek, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Ing. Ondřej Císař, Ph.D.
Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Ivona Tolarová
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Jiné omezení: Určeno pouze pro studenty imatrikulačního ročníku 2003/04 a starší
Mateřské obory/plány
předmět má 13 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem tohoto kursu je umožnit studentům seznámení se s nejdůležitějšími politickými filosofy a jejich dílem. Kurs je časově omezen počátkem 20. století. Studenti budou v průběhu kursu uvedeni do stěžejních konceptů západní politické filosofie. Kurs je koncipován jako přehledný nástin vývoje základních pojmů, hlavních myslitelů a konceptů spojených s vývojem západního politického myšlení. Četba je strukturována tak, aby přehlednou a efektivní formou podala přehled o učivu kursu a tematicky koresponduje s tématy jednotlivých konzultací. Z tohoto důvodu je nutné, aby se studenti přidrželi programu samostudia specifikovaným v tomto sylabu. V průběhu kursu napíší studenti seminární práci v rozsahu 10-12 normostran. Kurs je ukončen písemným testem - zkouškou. Termíny testu budou upřesněny v průběhu semestru.
Osnova
  • 1. týden Studenti se seznámí s programem kursu, prostudují tento sylabus a začnou uvažovat o tématu eseje. Vedle prvního seznámení se s povinnou literaturou studenti také začnou s obstaráváním doporučené literatury (specifikováno níže). Konzultace 2. týden Program samostudia: Předplatónská politická filosofie, Sókratés, Platón. Při studiu se studenti zaměří především na tyto problémové okruhy: sofisté a rétorika, Sókratés: dialektická metoda, etický intelektualismus, limity lidského poznání, Platón: pojetí spravedlnosti u Platóna, dva morální principy: teleologický a deontologický, tři třídy a tři složky duše, rozdíl mezi míněním a poznáním, vláda filosofů, charakteristika upadlých politických režimů: tímokracie, oligarchie, demokracie, tyranidy. Četba: specifikováno níže. 3. týden Program samostudia: Aristotelés, politická filosofie po Aristotelovi a myšlení římské republiky. Při studiu se studenti zaměří především na tyto problémové okruhy: vymezení politického společenství u Aristotela, účel života v obci, ctnost podle Aristotela, typologie ústav a jejich charakteristika, sociální kompozice obce, sociální základna stabilní obce, člověk jako politická bytost (republikánská tradice), helénismus, stoicismus: přirozený zákon, světová obec, revize stoicismu, smíšená vláda podle Polybia, Cicero, římská právní teorie. Četba: specifikováno níže. 4. týden Program samostudia: Křesťanské politické myšlení, patristika (Augustinus) a scholastika (Akvinský). Při studiu se studenti zaměří především na tyto problémové okruhy: oddělení světské a duchovní moci, dvě obce, apologetika, obec boží a obec pozemská u Augustina, pojetí státu u Augustina: dvě definice státu, pokoj jako univerzální cíl existence, spása, usmíření víry a rozumu u Akvinského, koncepce sociálního a politického života u Akvinského, chápání zákona, Akvinského klasifikace zákona (věčný, přirozený, zjevený, lidský). Četba: specifikováno níže. 5. týden Program samostudia: Na úsvitu novověku: Niccolo Machiavelli. Při studiu se studenti zaměří především na tyto problémové okruhy: pojem Štěstěny a definice virtú podle Machiavelliho, vlastnosti vladaře a vůdce, cíle vladaře, liška a lev jako vzory vladařova jednání, přetvářka a předstírání, problematičnost klasických ctností, pojetí svobody jako samosprávy v Rozpravách, úloha náboženství, nejlepší ústava podle Machiavelliho. Četba: specifikováno níže. Studenti, kteří si zvolí téma seminární práce odlišné od témat navržených v tomto sylabu, si jej do 25.10. 2003 nechají schválit (pošlou e-mail s jejich tématem na adresu kontaktní osoby: Mgr. Martin Bastl, bastl@fss.muni.cz). 6. týden Program samostudia: Teorie společenské smlouvy (Hobbes a Locke). Při studiu se studenti zaměří především na tyto problémové okruhy: definice přirozeného stavu a pojetí člověka podle Hobbese, řešení války všech proti všem, společenská smlouva u Hobbese, Leviathan, ospravedlnění politické moci podle Hobbese, podobnosti a odlišnosti mezi Hobbesem a liberalismem, přirozená práva podle Lockea, přirozený zákon a přirozený stav podle Lockea, nevýhody přirozeného stavu, ustavení státu, vláda zákona, rozdělení mocí, srovnání Hobbese a Lockea. Četba: specifikováno níže. 7. týden Program samostudia: Francouzské osvícenství, Montesquieu a Rousseau. Při studiu se studenti zaměří především na tyto problémové okruhy: osvícenství jako emancipace individua, duch zákonů, tři principy a obchodní duch u Montesquieua, původ nerovností mezi lidmi podle Rousseaua, ustavení legitimní politické autority, pojem obecné vůle a lidové suverenity u Rousseaua, přímá demokracie a podmínky její realizace podle Rousseaua. Četba: specifikováno níže. 8. týden Program samostudia: Osvícenství a deontologická morálka (Kant). Při studiu se studenti zaměří především na tyto problémové okruhy: obecný zákon rozumu, autonomie versus heteronomie, hypotetický versus kategorický imperativ, tři formulace kategorického imperativu, princip univerzalizace, definice osvícenství, veřejné používání rozumu, utilitarismus, deontologická versus konsekvencialistická morální doktrína, dvě pojetí morálky. Četba: specifikováno níže. 9. týden Program samostudia: Konzervatizmus (Burke). Při studiu se studenti zaměří především na tyto problémové okruhy: abstraktní doktrína lidských práv versus práva jako historický produkt, praktický smysl versus teoretická znalost, pojetí občanské společnosti, tradice a reforma, tyranie rozumu, síly revoluce, revoluce versus postupné vylepšování. Četba: specifikováno níže. 10. týden Program samostudia: Revoluční humanismus (Marx). Při studiu se studenti zaměří především na tyto problémové okruhy: tradiční versus moderní společnost, odcizení dělníka v kapitalismu, romantický ideál všestranného lidského rozvoje, popis příchodu moderní společnosti jako kapitalismu, historický materialismus, charakteristika kapitalismu, pojetí proletariátu jako revoluční síly, pojetí komunistické společnosti. Četba: specifikováno níže. 11. týden Program samostudia: Modernita a politika ve 20. století (Weber). Při studiu se studenti zaměří především na tyto problémové okruhy: kapitalismus, moderní racionalizace, odčarování světa, vztah Webera k Marxovi, diferenciace hodnotových sfér, definice státu, pojem a tři typy legitimního panství, oddělení politiky od správy, moderní politika, politika a etika: etika smýšlení a etika zodpovědnosti. Četba: specifikováno níže. Konzultace Poslední termín pro odevzdání seminárních prací! 12. týden V tomto týdnu mají studenti čas pro to, aby dočetli všechnu povinnou literaturu. 13. týden V tomto týdnu studenti započnou se systematickou přípravou k závěrečnému testu.
Metody hodnocení
Kurs je ukončen zkouškou. Podmínkou připuštění k testu je odevzdání seminární práce (délka 10-12 normostran). Délka testu - 60 minut. Podoba testu: čtyři otázky týkající se probíraných témat. Odpovědi budou hodnoceny na škále 0-5 bodů (maximum je tedy 20 bodů). Minimum pro úspěšné zakončení kursu je 12 bodů.
Informace učitele
Struktura témat kursu a zadaná literatura. Orientace ve struktuře kursu a v jednotlivých tématech: Látka kursu je rozdělena do deseti tématických celků. Jednotlivé tématické celky představují nejdůležitější politické filosofy a jejich díla. Kurs je časově omezen počátkem 20. století. Studenti budou v průběhu kursu uvedeni do stěžejních konceptů západní politické filosofie. Kurs je koncipován jako přehledný nástin vývoje základních pojmů, hlavních myslitelů a konceptů spojených s vývojem západního politického myšlení. K nastudování každého z deseti témat je určen vždy jeden týden. Zadaná literatura kursu sestává výhradně z českých textů i když existuje také celá řada publikací v jiných jazycích. Četba je strukturována tak, aby přehlednou formou podala přehled o učivu kursu. Z tohoto důvodu je nutné, aby se studenti přidrželi programu kursu specifikovaným v tomto sylabu. Garant kursu předpokládá, že se jedná o první vážný kontakt studentů s politickou filosofií jako teoretickou a normativní disciplínou. V této souvislosti je nutno studenty upozornit na fakt, že podstatou studia politické filosofie na FSS MU v Brně není nabídnutí způsobu, jak se nejlépe uplatnit v praktické politice, ale uvedení studentů do světa filosofické reflexe politických jevů tak, jak se na západě formovala od dob klasické řecké filosofie. Literatura ke kursu a způsob přípravy: Ke každému tématu kursu je stanovena povinná literatura (texty k nastudování). Všechny tyto texty jsou obsaženy v čítance, která je k dispozici u paní Soldánové (budova Gorkého, G 113). U každého tématu je také specifikována doporučená literatura, která nebude předmětem závěrečného testu. Tato literatura může studentům pomoci se zpracováváním jejich seminárních prací. Stejnému účelu může sloužit i nadstandardní nabídka další literatury. Tato literatura obsahuje jak texty, které dále prohlubují a rozšiřují témata kursu, tak také nabízí seznam dalších zajímavých textů relevantních autorů. Základním studijním materiálem je čítanka kursu. Tato čítanka vychází z různých zdrojů. Základní literaturou, která studenty uvádí do všech témat, jsou úvodní texty přednášek, které byly garantem kursu koncipovány se speciálním ohledem na studenty kombinovaného studia tak, aby jim poskytly relevantní informace co nejpřehlednější formou na co nejmenším prostoru. Texty úvodních přednášek díky svému obsahu i díky struktuře a formě (tučně tištěná důležitá slovní spojení, citace nejdůležitějších pasáží relevantních textů atd.) představují první krok při studiu. Teprve po nastudování příslušné přednášky student přistoupí k četbě navazujícího textu, který zpravidla představuje přístupnou ukázku z textu důležitého filosofa (nebo filosofů), jehož se daný tematický blok týká. Tato ukázka je komentována a uvedena v textu přednášky. Otázky, které mohou jak texty úvodních přednášek tak texty navazující vyvolat, budou zodpovězeny v průběhu konzultací. Jako doplňkový studijní materiál mohou studenti využít příslušná hesla Blackwellovy encyklopedie politického myšlení. Brno, JOTA, 1995. Literatura je z hlediska potřeb kursu a studentů rozdělena do tří kategorií na: a) texty k nastudování - ty je nutno podrobně nastudovat, z jejich obsahu budou vycházet otázky při zkouškovém testu; všechny texty k nastudování jsou přístupné v čítance; celkově je nutno přečíst a nastudovat 389 stran výhradně českého textu; b) literatura doporučená - ta představuje nejvhodnější doplňkovou literaturu; přečtení nejméně literatury relevantní k tématu seminární práce studentům výrazně usnadní nejen jeho zpracování, ale také výrazně zvýší jeho kvalitu; tuto literaturu je nutno buď zakoupit v některém knihkupectví nebo si ji zapůjčit v některé z odborných knihoven; c) literatura další (nadstandardní nabídka) - tato literatura obsahuje jak texty, které dále prohlubují a rozšiřují témata kursu, tak také nabízí seznam dalších zajímavých filosofických textů; to, zda student nabídnuté publikace v této kategorii využije, závisí zcela na jeho vůli a zájmu o předmět; tuto literaturu je rovněž nutno buď zakoupit v některém knihkupectví nebo si ji zapůjčit v některé z odborných knihoven. Povinná a doporučená literatura: Následující výčet jednotlivých témat obsahuje jak základní studijní texty, z jejichž obsahu budou vycházet otázky při zkouškovém testu, tak také doporučenou literaturu k jednotlivým tématům. Doporučená literatura nebude předmětem zkoušky. Její prostudování je však garantem kursu doporučeno a tato literatura by také měla být použita při zpracovávání seminárního eseje. 1. Předplatónská politická filosofie, Sókratés, Platón. Texty k nastudování: Text přednášky: Předplatónská politická filosofie, Sókratés, Platón (8 stran). Platón. Ústava. Praha, Svoboda, 1993, s. 217-232, 315-325, 357-398 (68 stran). Doporučená literatura: Heslo Platón. In Blackwellova encyklopedie politického myšlení. Brno, JOTA, 1995, s. 358-361 (3 strany). Platón. Ústava. Praha, Svoboda, Libertas, 1993 (zbytek). Popper, K. R. Otevřená společnost a její nepřátelé I. Praha, Oikoymenh, 1994, s. 84-153 (69 stran). 2. Aristotelés, politická filosofie po Aristotelovi a myšlení Římské republiky. Texty k nastudování: Text přednášky: Aristotelés, politická filosofie po Aristotelovi a myšlení Římské republiky (11 stran). Aristotelés. Politika. Praha, Rezek, 1998, s. 65-77, 117-124 (20 stran). Císař, Ondřej. "Platón, Aristotelés a jejich typy politických zřízení." In Demokracie, eds. Vít Hloušek a Lubomír Kopeček. Brno, MPU, 2003, 49-56. (7 stran) Doporučená literatura: Heslo Aristoteles. In Blackwellova encyklopedie politického myšlení, Brno, JOTA 1995, s. 18-21 (4 strany). O'Hear, Anthony. Platón a Aristoteles. In Velké postavy politické filosofie. Praha, Občanský institut, 1996, s. 7-16 (10 stran). Heslo Cicero. In Blackwellova encyklopedie politického myšlení. Brno, JOTA 1995, s. 57-59 (2 strany). 3. Křesťanské politické myšlení, patristika (Augustinus) a scholastika (Akvinský). Texty k nastudování: Text přednášky: Křesťanské politické myšlení, patristika (Augustinus) a scholastika (Akvinský) (9 stran). Augustinus, Aurelius. O boží obci II. Praha, Vyšehrad, 1950, s. 64-65, 71-72, 391-393, 400-406, 410-418, 420-424, 433-434, 435-437 (27 stran). Doporučená literatura: Heslo Augustinus z Hippo. In Blackwellova encyklopedie politického myšlení. Brno, JOTA, 1995, s. 21-24 (4 strany). Adamec, Jiří. Stát a právo v díle Tomáše Akvinského. Brno, 2001 (69 stran). 4. Na úsvitu novověku: Niccolo Machiavelli. Texty k nastudování: Text přednášky: Na úsvitu novověku: Niccolo Machiavelli (9 stran). Machiavelli, Niccolo. Vladař. In Úvahy o vládnutí a o vojenství. Praha, Argo, 2001, s. 52-68 (16 stran). Doporučená literatura: Machiavelli, Niccolo. Vladař. In Úvahy o vládnutí a o vojenství. Praha, Argo, 2001 (zbytek). Strauss, Leo. Niccolo Machiavelli. In Eseje o politické filosofii. Praha, Oikoymenh, 1995, s. 65-84 (20 stran). 5. Teorie společenské smlouvy (Hobbes a Locke). Texty k nastudování: Text přednášky: Teorie společenské smlouvy (Hobbes a Locke) (12 stran). Hobbes, Thomas. O občanu. In Výbor z díla. Praha, Svoboda, 1988, s. 133-142, 172-177 (16 stran). Locke, John. Druhé pojednání o vládě. Praha, Svoboda, 1992, s. 29-42, 102-124 (36 stran). Doporučená literatura: Heslo Hobbes, Thomas. In Blackwellova encyklopedie politického myšlení, Brno, JOTA, 1995, s. 171-174 (4 strany). Heslo Locke, John. In Blackwellova encyklopedie politického myšlení, Brno, JOTA, 1995, s. 264-267 (3 strany). Hobbes, Thomas. O občanu. In Výbor z díla. Praha, Svoboda, 1988 (zbytek). Locke, John. Druhé pojednání o vládě. Praha, Svoboda, 1992 (zbytek). 6. Francouzské osvícenství, Montesquieu a Rousseau. Texty k nastudování: Text přednášky: Francouzské osvícenství, Montesquieu a Rousseau (10 stran). Rousseau, Jean Jacques. O společenské smlouvě neboli zásady státního práva. In Jean Jacques Rousseau. Rozpravy. Praha, Svoboda, 1989, s. 217-231, 235-243 (22 stran). Doporučená literatura: Heslo Montesquieu, Charles-Louis de Secondat. In Blackwellova encyklopedie politického myšlení, Brno, JOTA, 1995, s. 320-324 (4 strany). Heslo Rousseau, Jean-Jacques. In Blackwellova encyklopedie politického myšlení, Brno, JOTA, 1995, s. 430-433 (3 strany). Reisert, Joseph. Jean-Jacques Rousseau: Moderní kritik modernity. In Velké postavy politické filosofie. Praha, Občanský institut, 1996, s. 35-54 (19 stran). 7. Osvícenství a deontologická morálka (Kant). Texty k nastudování: Text přednášky: Osvícenství a deontologická morálka (Kant). (7 stran) Kant, Immanuel. Odpověď na otázku: co je to osvícenství? Filosofický časopis č. 3, 1993, s. 381-387 (6 stran). Doporučená literatura: Kant, Immanuel. K věčnému míru, O obecném rčení: Je-li něco správné v teorii, nemusí se to ještě hodit pro praxi. Praha, Oikoymenh, 1999 (90 stran). Foucault, Michel. Co je to osvícenství? In Myšlení vnějšku. Praha, Herrmann a synové, 1996, s. 227-240 (13 stran). 8. Konzervatizmus (Burke). Texty k nastudování: Text přednášky: Konzervatizmus (Burke) (8 stran). Fellows, Roger. Edmund Burke. In Velké postavy politické filosofie. Praha, Občanský institut, 1996, s. 71-80 (10 stran). Doporučená literatura: Heslo Burke, Edmund. In Blackwellova encyklopedie politického myšlení, Brno, JOTA, 1995, s. 47-50 (3 strany). Burke, Edmund. Úvahy o revoluci ve Francii. Brno, CDK, 1997 (278 stran). 9. Revoluční humanismus (Marx). Texty k nastudování: Text přednášky: Revoluční humanismus (Marx) (5 stran). Marx, Karel a Bedřich Engels. Manifest komunistické strany. In Sebrané spisy ve dvou svazcích. Svazek I. Praha, Svoboda, 1950, s. 25-47 (23 stran). Doporučená literatura: Marx, Karel. Teze o Feuerbachovi. In Odcizení a emancipace člověka. Praha, Mladá fronta, 1967, s. 133-34 (2 strany). Marx, Karel. Úvod ke kritice Hegelovy filosofie práva. In Spisy, sv. 1. Praha, SNPL, 1961, s. 401-414 (13 stran). Heslo Marx, Karel. In Blackwellova encyklopedie politického myšlení, Brno, JOTA, 1995, s. 293-95 (3 strany). 10. Modernita a politika ve 20. století (Weber). Texty k nastudování: Text přednášky: Modernita a politika ve 20. století (Weber). (8 stran) Weber, Max. Politika jako povolání. In Metodologie, sociologie a politika. Praha, Oikoymenh, 1998, s. 246-296 (51 stran). Doporučená literatura: Weber, Max. Věda jako povolání. In Metodologie, sociologie a politika. Praha, Oikoymenh, 1998, s. 109-134 (26 stran). Heslo Weber, Max. In Blackwellova encyklopedie politického myšlení, Brno, JOTA, 1995, s. 562-65 (3 strany). Další literatura: Tento seznam obsahuje jak texty, které dále prohlubují a rozšiřují témata kursu, tak také nabízí další zajímavé relevantní texty. To, zda student nabídnuté publikace v této kategorii využije, závisí zcela na jeho vůli a zájmu o předmět. Knihy jsou seřazeny v abecedním pořádku. Aristoteles. Politika. Praha, Rezek, 1998 (zbytek). Hirschman, Albert. The Passions and the Interests. Princeton, New Jersey, Princeton University Press, 1977 (české vydání, 2000) (151 stran). Hobbes, Thomas. Leviathan. London, Penguin Books, 1985 (české vydání 1941) (729 stran). Im Hof, Ulrich. Evropa a osvícenství. Praha, Lidové noviny, 2001 (268 stran). Kant, Immanuel. Základy metafyziky mravů. Praha, Svoboda, 1990 (128 stran). Marx, Karel. Odcizení a emancipace člověka. Praha, Mladá fronta, 1967 (377 stran). Rousseau, Jean Jacques. Rozpravy. Praha, Svoboda, 1989 (288 stran). Sabine, George. A History of Political Theory. Fort Worth, Chicago, San Francisco, Philadelphia, Montreal, Toronto, London, Sydney, Tokyo, Holt, Rinehart and Winston, 1973 (871 stran). Schiller, Friedrich. Listy o estetické výchově. In Výbor z filosofických spisů. Praha, Svoboda, 1992, s. 128-228. (100 stran) Simmel, Georg. Peníze v moderní kultuře a jiné eseje. Praha, Slon, 1997 (157 stran). Skinner, Quentin. Machiavelli. Praha, Svoboda, 1995 (105 stran). Weber, Max. Protestantská etika a duch kapitalismu. In Metodologie, sociologie a politika. Praha, Oikoymenh, 1998, s. 185-245 (60 stran). Weber, Max. Autorita, etika a společnost. Praha, Mladá fronta, 1997 (294 stran). Seminární práce: V seminární práci (délka 10-12 normostran) má student předvést svou schopnost zpracovat určitý problém na základě použití textů primární i sekundární literatury. Mělo by se jednat o srovnání či konfrontaci dvou autorů či směrů (či filosofických pozic) s ohledem na jeden problém či otázku. Hodnocena bude schopnost pochopit, shrnout a vyjádřit co nejstručněji pozici daného autora (směru) a srovnat ji s jiným autorem či směrem. Spíše než na počet citací a bibliografických odkazů bude kladen důraz na myšlenkovou koherenci textu a jeho přehlednou strukturu. Odevzdávaná práce tedy musí splňovat veškeré nároky, kladené na seminární práce z hlediska obsahového i formálního (doporučit lze webové stránky Katedry politologie, které obsahují šablonu seminárních prací, obsahující veškeré nutné formální parametry). Seminární práce musí být odevzdána v tišťené podobě. Odevzdání a přijetí seminární práce tvoří podmínku pro připuštění studenta ke zkoušce. Způsob hodnocení: Práce bude hodnocena dle následujících kritérií (uvedená kritéria mají rovnou váhu, tj. každé hledisko tvoří 25 procent hodnocení práce a studenti musí uspokojivě naplnit všechny čtyři): 1. dodržení a naplnění zvoleného tématu; 2. dodržení formálních požadavků; 3. gramatická a jazyková kultura; 4. logická koherence výkladu a přehledná struktura textu. Důležité upozornění: Seminární práce budou porovnávány jak s pracemi odevzdanými v předchozích letech, tak také s obsahem sítě internet! Odevzdání práce opsané či stažené z některé z četných internetových databází seminárních prací automaticky znamená, že student nesplnil podmínky stanovené pro absolvování tohoto kursu. Zároveň s tím bude jeho případ předán disciplinární komisi s návrhem na vyloučení ze studia. Studenti, kteří si zvolí téma seminární práce odlišné od témat navržených v tomto sylabu, si jej do 22. 10. 2004 nechají schválit (pošlou e-mail s jejich tématem na adresu kontaktní osoby). Základní termín odevzdání práce je 6. 12. 2004. Termín vyrozumění těch studentů, jejichž eseje neodpovídají požadavkům stanoveným garantem kursu (e-mailem): do 21. 12. 2004. Možnost předběžného odevzdání práce je k 5. 11. 2004. Termín vyrozumění těch studentů, jejichž eseje neodpovídají požadavkům stanoveným garantem kursu je 19. 11. 2004. V případě nepřijetí práce bude mít student možnost ji přepsat a odevzdat novou verzi. Příklady možných témat seminární práce: 1. Aristotelovo a Platónovo pojetí politiky. 2. Srovnání typologií režimů (ústav) u Platóna a Aristotela. 3. Moderní totalitarismus a Platónova utopie. (Studenti využijí Popperovy knihy Otevřená společnost a její nepřátelé.) 4. Pojetí státu u Augustina a Tomáše Akvinského. 5. Srovnání Machiavelliho Vladaře a Rozprav. 6. Hobbesovo a Rousseauovo pojetí státu. 7. Hobbesovo a Lockeovo pojetí přirozeného stavu. 8. Rousseau a Kant: srovnejte jejich pohled na osvícenství. 9. Burkeova a Marxova kritika liberalismu. 10. Marxova a Weberova koncepce modernity. Písemný test: Termíny písemného testu - budou upřesněny, zúčastnit se mohou pouze ti studenti, kteří do řádného termínu odevzdali seminární práci. Podoba testu: čtyři otázky týkající se probíraných témat. Odpovědi budou hodnoceny na škále 0-5 bodů (maximum je tedy 20 bodů). Minimum pro úspěšné zakončení kursu je 12 bodů. Podmínkou připuštění k testu je odevzdání seminární práce. Délka testu - 60 minut. Hodnocení testu: A. Výborně 20-19 bodů B. Velmi dobře plus 18-17 bodů C. Velmi dobře 16-15 bodů D. Dobře plus 14-13 bodů E. Dobře 12 bodů F. Neprospěl 11 bodů a méně Příklady možných otázek v písemném testu 1. Kdo má podle Platóna vládnout? Vysvětlete proč. 2. Jaké typy ústav rozlišujeme podle Aristotela? 3. Jaký je podle Augustina rozdíl mezi světskou a duchovní mocí? 4. V čem se liší Hobbesovo a Lockeovo pojetí společenské smlouvy? 5. Co je "obecná vůle" u Rousseaua. Jak se tvoří? 6. Je Rousseau ve svém pojetí demokracie blíže antické nebo moderní představě o demokracii? 7. Jak charakterizuje Kant osvícenství? 8. Co je kategorický imperativ? Podejte a vysvětlete jeho tři formulace. 9. Jak Burke reaguje na Francouzskou revoluci? Co je jeho ideál politika a jak se od něj dle Burkea francouzští zákonodárci lišili? 10. Jaké jsou tři typy legitimního panství podle Webera? Charakterizujte je.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá blokově.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 1999, podzim 2000, podzim 2001, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2012.