MVZ157 Malé evropské státy v současné světové politice

Fakulta sociálních studií
podzim 2008
Rozsah
1/1/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Michal Kořan, Ph.D. (přednášející)
Garance
PhDr. Petr Suchý, Ph.D.
Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Olga Cídlová, DiS.
Rozvrh
Po 16:00–17:40 U43
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
předmět má 18 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Kurs je koncipován tak, aby poskytl ucelený úvod do problematiky výzkumu malých evropských států, poukázal na jejich postavení a roli ve světové politice. Bude strukturován do třech částí.
První část bude mít za cíl zmapovat dosavadní vývoj a výsledky na poli výzkumu zahraniční a bezpečnostní politiky malých států. Bude se týkat následujících bodů: jaká vysvětlení ohledně zahraničněpolitického chování malých států nabízí (vybrané) hlavní teorie mezinárodních vztahů (realismus, liberalismus, pluralismus a konstruktivismus); výzkum malých států na základě Foreign Policy Analysis; různé způsoby definování malosti států; užitečnost konceptu malého státu jako takového; charakteristické rysy a vzorce chování malých států v dějinách mezinárodních vztahů (důraz bude kladen například na ideje neutralismu a vývoj pojetí státní suverenity).
Druhá část bude věnována srovnávací analyse zahraniční politiky malých evropských států (bude se jednat o následující státy:Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Rakousko, Lucembursko, Skandinávské státy, Švýcarsko, Irsko). Chování těchto států bude popisováno z hlediska individuální, státní a systémové úrovně.
V části třetí budou sumarizovány informace ze srovnávací části. Na jejich základě budou kladeny a zodpovídány otázky týkající se toho, zda lze v současném světě hovořit o něčem, jako je universální zájem malého státu, popřípadě jakým způsobem se tento zájem projevuje; zda v polarizovaném mezinárodním systému, charakterizovaném rostoucí vzájemnou závislostí a prohlubující se integrací dochází k proměnám postavení a chování malých států; zda malost státu představuje v mezinárodní aréně výhodu či nevýhodu; zda zásadní zdroje zahraniční politiky leží na úrovni systému, v domácí politice (byrokracie, aktéři, národní identita apod.) či na úrovni vůdčích státníků jednotlivých států.
Osnova
  • 1.Dosavadní vývoj na poli výzkumu malých států,definice "malého státu", koncepce analytických rovin
  • 2. Charakteristizace současného mezinárodního systému,reformulace zahraniční politiky "malých států" po konci studené války
  • 3. Charakteristika a vývoj neutrality v dějinách mezinárodních vztahů;
  • 4. Adaptace ministerstev zahraničních věcí "malých států" na současnou mezinárodní situaci
  • 5. Rakousko
  • 6. Maďarsko
  • 7. Slovensko
  • 8. Česká republika
  • 9. Norsko, Finsko, Švédsko
  • 10. Irsko
  • 11. Švýcarsko
  • 12. Zhodnocení existujících teorií "malých států" ve světle informací z předešlých přednášek a seminářů
  • 13. Zápočtový týden
Literatura
  • HEY, Jeanne, A. K. Small States in World Politics. Explaining Foreign Policy Behavior. London Boulder: Lynne Rienner Publishers, 2003. ISBN 1-55587-943-8. info
  • KOŘAN, Michal. Evropská otázka a předčasné volby v Rakousku. Edited by Šedo, Jakub. In Evropská otázka ve volebních kampaních. Brno: Mezinárodní politologický ústav, 2004, s. 84-125. ISBN 80-210-3212-x. info
  • KOŘAN, Michal. Rakousko a ostatní státy Visegradské skupiny. In Hloušek, Vít - Sychra, Zdeněk (eds.) Rakousko v evropské a středoevropské politice. 1. vyd. Brno: Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity v Brně, 2004, 125 s. ISBN 80-210-3589-7. info
  • NEACK, Laura a Jeanne A. K. HEY. Foreign Policy Analysis. Continuity and Change in its Second Generation. Englewood Cliffs: Prentice Hall, 1995. ISBN 0-13-060575-1. info
  • NEACK, Laura. The New Foreign Policy. New York, Oxford: Rowman and Littlefield Publishers, Inc., 2003. ISBN 0-7425-0147-7. info
  • Small states in Europe and dependence. Edited by Otmar Hőll. Boulder: Westview Press, 1983, 341 s. ISBN 0-8133-0303-6. info
Metody hodnocení
Výuka bude probíhat formou přednášek a seminářů. Předpokladem pro úspěšné absolvování kursu je vypracování seminární práce (téma bude upřesněno na počátku semestru, rozsah min. 12 stran). V seminární práci bude hodnoceno: formulace výzkumné otázky (max 3 b.); vhodnost vybraného teoretického konceptu (max 3 b.); schopnost užití teoretického konceptu (6 b.); inovativnost výzkumu (max. 2 b.); způsob zpracování – práce s empirickými daty (max. 4 b.); jazyk a stylistika (max.4 b.); práce se závěrem, shrnutí výsledků a prezentace (max. 4 b.), formální náležitosti (max. 4 b.). Za seminární práci je možné získat maximálně 30 bodů. Druhým předpokladem je úspěšné zvládnutí písemného testu (max. 30b.). Kurs lze absolvovat po získání alespoň 41 bodů. Bodová škála: 60 – 57 A; 56 – 53 B; 52 – 49 C; 48 – 45 D; 44 – 41 E.
Informace učitele
UPOZORNĚNÍ: Výuka na FSS MU předpokládá, že studenti znají studijní předpisy a že se nedopouštějí podvodného plnění studijních povinností, zejména opisování u zkoušek a plagiátorství, tedy vydávání cizích myšlenek za vlastní a přebírání myšlenek jiných autorů bez uvedení autorství. Plagiátorství patří k nejzávažnějším etickým proviněním v akademickém prostředí, popírá poslání university i smysl studia. Z právního hlediska je plagiátorství krádeží cizího duševního vlastnictví. Podvodné plnění studijních povinností nemůže být za žádných okolností na FSS tolerováno. Každý případ podvodného chování bude trestán nejpřísnější sankcí, a to nepodmínečným vyloučením ze studia. Studentům doporučujeme co nejdůkladněji se seznámit s problémem plagiátorství a se způsoby, jak se mu vyhnout.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018.