MVZ156 Analýza zahraniční politiky

Fakulta sociálních studií
podzim 2016
Rozsah
1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Michal Kořan, Ph.D. (přednášející)
Garance
PhDr. Petr Suchý, Ph.D.
Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Olga Cídlová, DiS.
Dodavatelské pracoviště: Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií – Fakulta sociálních studií
Rozvrh
Út 11:30–13:00 U32
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 53 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/53, pouze zareg.: 0/53
Mateřské obory/plány
předmět má 17 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Po absolvování tohoto kurzu bude student schopen definovat a vysvětlit základní procesy tvorby zahraniční politiky na její individuální, byrokratické, státní i mezinárodní úrovni. Kurz rovněž umožní studentovi identifikovat hlavní aktéry zahraniční politiky, analyzovat jejich zapojení do procesu tvorby zahraniční politiky, pojmenovat a interpretovat základní problémy, které se s procesem tvorby zahraniční politiky pojí a demonstrovat tyto problémy při konkrétní analýze zahraniční politiky. Cílem je rovněž rozvoj kritického myšlení o zahraniční politice, student si tedy osvojí i argumentační schopnosti v oblasti tvorby a hodnocení zahraniční politiky, stejně tak jako schopnosti své argumenty a hodnocení odůvodnit.
Kurs je zaměřen zejména na interakci v průběhu seminářů a na aktivní písemnou přípravu před semináři. Studenti tedy budou v průběhu semestru aplikovat jednotlivé analytické koncepty na vybranou zemi a tyto analýzy budou kriticky diskutovány a reflektovány v seminárních částech.Písemné přípravy umožní hodnotit argumentační a analytické schopnosti studentů v průběhu semestru. Pochopení a demonstraci hlavních výzev tvorby zahraniční politiky pak studenti prokáží v závěrečné práci, která bude sestávat z návrhu zahraničněpolitické koncepce vybrané země.
Osnova
  • 1. Role a místo zahraniční politiky v hlavních teoriích mezinárodních vztahů: výzkum bottom-top, top-bottom, ideas all the way down.
  • 2. Vznik, vývoj a současný stav analýzy zahraniční politiky
  • 3. - 4. Individuální rovina analýzy: psychologické kognitivní přístupy, vliv rolí na rozhodování aktérů (operational code),racionalita instrumentál/ omezená, vztah aktér prostředí
  • 5. - 8. Státní úroveň analýzy byrokracie: - model byrokratické politiky, organizační politiky, rozhodovací proces,skupinová dynamika aktéři - politické strany,instituce,zájmové skupiny kulturní kontext - ideje, normy,identita, kultura, média, veřejné mínění, národní dějiny.
  • 9. - 10. Systémová úroveň analýzy: proměny systémové polarity a jejich dopad na tvorbu zahraniční politiky, velké vs. malé státy, vliv systémových ideových diskurzů na ZP, nestátní mezinárodní aktéři, státní suverenita.
  • 11. - 12. Kritické přístupy k zahraniční politice:
  • 13. Does Foreign Policy Matter?
Literatura
  • HOLLIS, Martin a Steve SMITH. Mezinárodní vztahy: výklad a porozumění : Explaining and understanding international relations (Orig.) : Teorie mezinárodních vztahů : interpretace a porozumění (Variant.). 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2000, 248 s. ISBN 80-85959-64-X. info
  • NEACK, Laura a Jeanne A. K. HEY. Foreign Policy Analysis. Continuity and Change in its Second Generation. Englewood Cliffs: Prentice Hall, 1995. ISBN 0-13-060575-1. info
  • NEACK, Laura. The New Foreign Policy. New York, Oxford: Rowman and Littlefield Publishers, Inc., 2003. ISBN 0-7425-0147-7. info
  • SINGER, Eric a Valerie HUDSON. Political Psychology and Foreign Policy. Oxford, Boulder: Westview Press, 1992. ISBN 0-8133-8013-8. info
  • WALTZ, Kenneth. Man, the State and War. A Theoretical Analysis. New York: Columbia University Press, 2001. ISBN 0-231-12537-2. info
  • WENDT, Alexander. Social theory of international politics. 1st pub. Cambridge: Cambridge University Press, 1999, xv, 429 s. ISBN 0-521-46557-5. info
Výukové metody
Kurs je koncipován s důrazem na komunikaci se studenty a na prohloubení dovedností analytického a zejména kritického myšlení.Hlavním předpokladem pro úspěšné a smysluplné absolvování předmětu je proto PŘÍPRAVA, AKTIVNÍ ÚČAST a SEMINÁRNÍ PRÁCE . Na počátku semestru si každý student zvolí libovolnou zemi, kterou bude v průběhu celého semestru analyzovat. Průběžné analýzy (PÍSEMNÉ PŘÍPRAVY) budou vycházet ze zadaných textů, které vždy představí určitý analytický koncept. Analýza bude mít vždy rozsah 2 strany a bude se skládat z užití konceptu na zemi zvolenou na začátku semestru (1,5 strany) kritické zamyšlení nad konceptem samotným (0,5 strany). Základní podmínkou AKTIVNÍ ÚČASTI je méně než 30 % absence na seminářích (tj. při předpokládaném počtu 12 seminářů minimální účast na 8 seminářích).Třetím nezbytným předpokladem je vypracování SEMINÁRNÍ PRÁCE v rozsahu cca 8 – 10 normostran. Seminární práce bude v tomto případě mít poněkud netradiční podobu. Bude se jednat o návrh zahraniční strategické koncepce státu, který byl vybrán na počátku semestru. Návrh musí obsahovat – zhodnocení existující zahraničněpolitické strategie (pokud taková existuje), východiska a zájmy dané země (s ohledem na kontext, velikost, geografické umístění, historickou zkušenost atd.), způsoby jejich prosazování, organizační zabezpečení výkonu zahraniční služby a tvorby zahraniční politiky a podobně.
Literatura, zadaná v syllabu je pouze seznamem nejzákladnějších titulů k probírané problematice, podrobný seznam je k dispozici v učebních materiálech v sekci "organizační pokyny k výuce" v informačním systému MU.Dílčí texty k jednotlivým přípravám budou zadávány v průběhu semestru, s celkovou zátěží 250 stran anglického textu.
Metody hodnocení
HODNOCENÍ A ZAKONČENÍ KURZU Za každou písemnou přípravu je možné získat 0 až 3 body. O hodnocení písemných příprav budou studenti informováni průběžně. V průběhu semestru ovšem bude hodnoceno i konkrétní zapojení studentů do seminárních diskusí, za aktivní zapojení je možné získat 1 bod (rovněž o tomto hodnocení budou studenti zpravováni průběžně).  návrhu bude hodnocena zejména informovanost, komplexita, inovativnost a relevance. Celkem je možné ze seminární práce získat 22 bodů.
Za písemné přípravy je možné získat celkem 36 bodů, za individuální aktivitu při seminářích 12 bodů a za seminární práci 22 bodů. Maximálně je tedy možné získat 70 bodů, pro úspěšné absolvování kurzu je nutné získat alespoň 44 bodů. Pro účelné vyvážení mezi jednotlivými aktivitami je však nutné odevzdat alespoň 8 písemných příprav a získat z nich alespoň 18 bodů, zúčastnit se alespoň 8 seminářů a získat alespoň 6 bodů za individuální aktivitu a získat alespoň 11 bodů za seminární práci. Toto jsou minimální kritéria, jejichž splnění je nutnou, nikoli dostačující podmínkou pro absolvování kursu (splněním minimálních kritérií dosáhnete pouze 37 bodů, nikoli potřebných 44)
Bodová škála:
70 – 66 A; 65 - 61 B; 60 – 55 C; 54 – 50 D; 49 - 44 E.
Informace učitele
UPOZORNĚNÍ: Výuka na FSS MU předpokládá, že studenti znají studijní předpisy a že se nedopouštějí podvodného plnění studijních povinností, zejména opisování u zkoušek a plagiátorství, tedy vydávání cizích myšlenek za vlastní a přebírání myšlenek jiných autorů bez uvedení autorství. Plagiátorství patří k nejzávažnějším etickým proviněním v akademickém prostředí, popírá poslání university i smysl studia. Z právního hlediska je plagiátorství krádeží cizího duševního vlastnictví. Podvodné plnění studijních povinností nemůže být za žádných okolností na FSS tolerováno. Každý případ podvodného chování bude trestán nejpřísnější sankcí, a to nepodmínečným vyloučením ze studia. Studentům doporučujeme co nejdůkladněji se seznámit s problémem plagiátorství a se způsoby, jak se mu vyhnout.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2017.