PSY110 Psychologie výchovy a vzdělávání

Fakulta sociálních studií
podzim 2017
Rozsah
1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. PhDr. Šárka Portešová, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Michal Jabůrek, Ph.D. (cvičící)
Mgr. et Mgr. Dana Seryjová Juhová (cvičící)
Mgr. Ondřej Straka, Ph.D. (cvičící)
Garance
doc. PhDr. Šárka Portešová, Ph.D.
Katedra psychologie – Fakulta sociálních studií
Dodavatelské pracoviště: Katedra psychologie – Fakulta sociálních studií
Rozvrh
každou lichou středu 13:30–15:00 Aula
  • Rozvrh seminárních/paralelních skupin:
PSY110/01: každou lichou středu 15:15–16:45 P22
PSY110/02: každou sudou středu 17:00–18:30 U33
PSY110/03: každou sudou středu 15:15–16:45 P22
Předpoklady
psy103 Vývojová psychologie I
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 29 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Kurz představuje úvod do základních teoreticko-metodologických otázek spojených s výchovou a vzděláváním z pohledu pedagogické a školní psychologie. Studenti v průběhu kurzu získají orientaci v nejdůležitějších pojmech, teoriích a principech týkajících se vzdělávacího procesu a seznámí se s možnostmi, jak je do tohoto procesu možné zasahovat z pozice psychologa. Kurz je koncipován široce tak, aby obsahově pokrýval všechny stupně vzdělávacího systému (předškolní vzdělávání, vzdělávání na základních a středních školách i terciární a celoživotní vzdělávání) a studenti si tak jeho absolvováním rozšířili a prohloubili předchozí znalosti vývojové psychologie a dokázali je aplikovat na relevantní problémy školního vyučování i mimoškolních aktivit. Tematicky se kurz zabývá sociálními, kognitivními i neuropsychologickými aspekty učení, osobnostními a motivačními charakteristikami žáků i učitelů, sociálním klimatem a celkovým prostředím školy a třídy a doplňkově také představením vybraných alternativních vzdělávacích systémů.
Výstupy z učení
Student bude po absolvování předmětu schopen:
Orientovat se v základních pojmech a teoriích pedagogické a školní psychologie a chápat vztah těchto oborů k dalším psychologickým disciplínám;
Rozumět vývoji pedagogické a školní psychologie jako disciplíny, mít přehled o aktuálních trendech a tématech, kterým je v rámci oboru věnována zvýšená pozornost;
Aplikovat znalosti psychického vývoje na problémy související s výchovou a vzděláváním;
Chápat základní aspekty motivace žáků k učení a vzdělávání a rozumět možným faktorům, které tuto motivaci narušují;
Vnímat vyučování jako kontinuální, dlouhodobý proces a rozumět tomu, jak osobnostní charakteristiky a výukový styl učitele ovlivňují jeho výsledky;
Rozumět sociální povaze školy a školní třídy a chápat, jakým způsobem ovlivňují tyto faktory proces učení a osobnostní vývoj žáků;
Mít základní přehled o nejrozšířenějších alternativních vzdělávacích systémech, popsat jejich výhody a nevýhody z pohledu psychologie, srovnat jejich metody a postupy s tradičními metodami a postupy hlavního proudu;
Samostatně si doplňovat a rozšiřovat informace o procesech, jevech a konceptech, které svou specifičností přesahují základní přehled v oblasti pedagogické a školní psychologie
Osnova
  • Základní charakteristika psychologie výchovy a vzdělávání: Vymezení pedagogické a školní psychologie, vztah k ostatním psychologickým a pedagogickým disciplínám. Vývoj oboru v minulosti, aktuální otázky a možnosti dalšího směřování. Informační zdroje – nejvýznamnější odborná periodika v ČR a v zahraničí. Zopakování nejdůležitějších principů a pojmů z vývojové psychologie, které jsou zásadní pro pochopení vzdělávacího procesu.
  • Učení: Nejdůležitější teorie a přístupy k učení a jejich přínos k pochopení tohoto procesu. Analýza „tradičního“ způsobu výuky a jeho efektivity z hlediska psychologie. Pohled na učení v behaviorismu, kognitivním a sociálním konstruktivismu, přednosti a nedostatky každého z těchto směrů. Vybrané neuropsychologické aspekty učení. Individuální rozdíly mezi žáky, kognitivní styly a styly učení – vymezení, definice, vlivné přístupy a jejich kritické zhodnocení.
  • Žák: Motivace žáků k učení. Vnitřní a vnější motivace a vliv každé z těchto forem na výsledky vyučovacího procesu. Důležité motivační činitele, potřeba výkonu vs. strach ze selhání, sebeaktualizace, flow. Atribuce výukového úspěchu a výukového selhání. Diverzita, žáci se speciálními vzdělávacími potřebami. Druhy hodnocení žáků, jejich výhody a rizika a jejich vztah k motivaci. Formativní a sumativní hodnocení.
  • Učitel: Motivace k volbě učitelské profese. Osobnostní charakteristiky učitele a jejich vliv na postoj k žákům. Základní druhy učitelských očekávání, stereotypy při posuzování žáků, vliv očekávání učitele na reálné výsledky žáka (sebenaplňující se proroctví – Pygmalion efekt, Golem efekt atd.). Vyučovací styly. Plánování vyučovací hodiny. Přehled nejrozšířenějších typů výuky.
  • Škola: Školní třída jako sociální skupina, komunikační vzorce ve třídě. Zásady efektivního řízení třídy, prevence rizikového chování. Systém vzdělávacích programů – Bílá kniha, RVP, ŠVP. Vnitřní a vnější diferenciace a jejich dopad na studijní výsledky a na sebepojetí žáků. Psychosociální klima školní třídy, způsoby jeho zjišťování a možnosti jeho ovlivňování. Kultura školy a intervence měnící kulturu školy.
  • Alternativní vzdělávací systémy: Pojmové vymezení – co je a co není alternativní pedagogika. Přehled nejrozšířenějších systémů, které tvoří alternativu hlavnímu vzdělávacímu proudu – Waldorfská pedagogika, Daltonský plán, pedagogický systém Marie Montessoriové, systém „Step-by-step“. Historie jednotlivých směrů, základní principy, požadavky na učitele. Přednosti a nedostatky AP, zejména ve srovnání s tradiční výukou a s přihlédnutím k zákonitostem psychického vývoje.
Literatura
    povinná literatura
  • FONTANA, David. Psychologie ve školní praxi : příručka pro učitele. Vyd. 4. Praha: Portál, 2014, 383 s. ISBN 9788026207412. info
  • MAREŠ, Jiří. Pedagogická psychologie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2013, 702 s. ISBN 9788026201748. info
  • VÁGNEROVÁ, Marie. Kognitivní a sociální psychologie žáka základní školy. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2001, 304 s. ISBN 8024601818. info
    doporučená literatura
  • HEJNÝ, Milan a František KUŘINA. Dítě, škola a matematika : konstruktivistické přístupy k vyučování. Třetí vydání. Praha: Portál, 2015, 232 stran. ISBN 9788026209010. info
  • FEUERSTEIN, Reuven, Refael S. FEUERSTEIN, Louis H. FALIK a Jaakov Pinchas RAND. Vytváření a zvyšování kognitivní modifikovatelnosti : Feuersteinův program instrumentálního obohacení. Translated by Věra Pokorná. První české vydání. Praha: Karolinum, 2014, 473 stran. ISBN 9788024624006. info
  • PETTY, Geoffrey. Moderní vyučování. Translated by Jiří Foltýn. Šesté, rozšířené a př. Praha: Portál, 2013, 562 stran. ISBN 9788026203674. info
  • MONTESSORI, Maria. Od dětství k dospívání. Translated by Pavel Dufek. Vydání 1. Praha: Triton, 2011, 117 stran. ISBN 9788073874780. info
  • STERNBERG, Robert J. a Wendy M. WILLIAMS. Educational psychology. Second edition. Upper Saddle River, N.J.: Merrill, 2010, xxiv, 615. ISBN 9780205626076. info
  • VARGAS, Julie S. Behavior analysis for effective teaching. London: Routledge, 2009, xxiv, 362. ISBN 9780415990080. info
  • PIAGET, Jean a Bärbel INHELDER. Psychologie dítěte. Vyd. 5., V nakl. Portál 4. Praha: Portál, 2007, 143 s. ISBN 9788073672638. info
  • GAVORA, Peter. Učitel a žáci v komunikaci. Translated by Veronika Lyková. Brno: Paido, 2005, 165 stran. ISBN 8073151049. info
  • FISHER, Robert. Učíme děti myslet a učit se : praktický průvodce strategiemi vyučování. Translated by Karel Balcar. 2. vyd. Praha: Portál, 2004, 172 s. ISBN 8071789666. info
  • PRŮCHA, Jan. Učitel :současné poznatky o profesi. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 154 s. ISBN 80-7178-621-7. info
  • MAREŠ, Jiří. Styly učení žáků a studentů. Vydání první. Praha: Portál, 1998, 239 stran. ISBN 8071782467. info
  • MAREŠ, Jiří a Jaro KŘIVOHLAVÝ. Komunikace ve škole. Vydání první. Brno: Masarykova univerzita, 1995, 210 stran. ISBN 8021010703. info
  • VYGOTSKIJ, Lev Semenovič a Jan PRŮCHA. Vývoj vyšších psychických funkcí. Translated by Miluše Sedláková. Vyd. 1. V Praze: Státní pedagogické nakladatelství, 1976, 363 s. URL info
Výukové metody
Předmět je koncipován jako kombinace přednášky, diskusí, řešení modelových situací a samostudia literatury.
Metody hodnocení
Průběžné písemné testy, skupinové prezentace v průběhu semestru, závěrečný písemný zkouškový test.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 1999, podzim 2000, podzim 2001, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2018, podzim 2019.