FSS:PSY110 Psych. výchovy a vzdělávání - Informace o předmětu
PSY110 Psychologie výchovy a vzdělávání
Fakulta sociálních studiípodzim 2019
- Rozsah
- 1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
- Vyučující
- Mgr. David Macek, Ph.D. (přednášející)
doc. PhDr. Šárka Portešová, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Michal Jabůrek, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Ondřej Straka, Ph.D. (cvičící) - Garance
- doc. PhDr. Šárka Portešová, Ph.D.
Katedra psychologie – Fakulta sociálních studií
Dodavatelské pracoviště: Katedra psychologie – Fakulta sociálních studií - Předpoklady
- psy103 Vývojová psychologie I
Předpokladem je i určitá časová flexibilita studentů. Kromě přednášek ve stanoveném čase se počítá s exkurzemi do různých škol s alternativní pedagogikou. Časově je tedy nutné se přizpůsobit možnostem škol. - Omezení zápisu do předmětu
- Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Předmět si smí zapsat nejvýše 15 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/15, pouze zareg.: 0/15 - Mateřské obory/plány
- Psychologie (program FSS, B-HE) (2)
- Psychologie (program FSS, B-HS)
- Psychologie (program FSS, B-KS) (3)
- Psychologie (program FSS, B-KSK)
- Psychologie (program FSS, B-MS) (3)
- Psychologie (program FSS, B-MSK)
- Psychologie (program FSS, B-PL) (3)
- Psychologie (program FSS, B-PLK)
- Psychologie (program FSS, B-PS) (5)
- Psychologie (program FSS, B-PSK)
- Psychologie (program FSS, B-SO) (3)
- Psychologie (program FSS, B-SOK)
- Psychologie (program FSS, B-SP) (3)
- Psychologie (program FSS, B-SPK)
- Cíle předmětu
- Kurz představuje úvod do základních teoreticko-metodologických otázek spojených s výchovou a vzděláváním z pohledu pedagogické a školní psychologie. Studenti v průběhu kurzu získají orientaci v nejdůležitějších pojmech, teoriích a principech týkajících se vzdělávacího procesu a seznámí se s možnostmi, jak je do tohoto procesu možné zasahovat z pozice psychologa. Kurz je koncipován široce tak, aby obsahově pokrýval všechny stupně vzdělávacího systému (předškolní vzdělávání, vzdělávání na základních a středních školách i terciární a celoživotní vzdělávání) a studenti si tak jeho absolvováním rozšířili a prohloubili předchozí znalosti vývojové psychologie a dokázali je aplikovat na relevantní problémy školního vyučování i mimoškolních aktivit. Tematicky se kurz zabývá sociálními, kognitivními i neuropsychologickými aspekty učení, osobnostními a motivačními charakteristikami žáků i učitelů, sociálním klimatem a celkovým prostředím školy a třídy a doplňkově také představením vybraných alternativních vzdělávacích systémů.
- Výstupy z učení
- Student bude po absolvování předmětu schopen:
Orientovat se v základních pojmech a teoriích pedagogické a školní psychologie a chápat vztah těchto oborů k dalším psychologickým disciplínám;
Rozumět vývoji pedagogické a školní psychologie jako disciplíny, mít přehled o aktuálních trendech a tématech, kterým je v rámci oboru věnována zvýšená pozornost;
Aplikovat znalosti psychického vývoje na problémy související s výchovou a vzděláváním;
Chápat základní aspekty motivace žáků k učení a vzdělávání a rozumět možným faktorům, které tuto motivaci narušují;
Vnímat vyučování jako kontinuální, dlouhodobý proces a rozumět tomu, jak osobnostní charakteristiky a výukový styl učitele ovlivňují jeho výsledky;
Rozumět sociální povaze školy a školní třídy a chápat, jakým způsobem ovlivňují tyto faktory proces učení a osobnostní vývoj žáků;
Mít základní přehled o nejrozšířenějších alternativních vzdělávacích systémech, popsat jejich výhody a nevýhody z pohledu psychologie, srovnat jejich metody a postupy s tradičními metodami a postupy hlavního proudu;
Samostatně si doplňovat a rozšiřovat informace o procesech, jevech a konceptech, které svou specifičností přesahují základní přehled v oblasti pedagogické a školní psychologie - Osnova
- Základní charakteristika psychologie výchovy a vzdělávání: Vymezení pedagogické a školní psychologie, vztah k ostatním psychologickým a pedagogickým disciplínám. Vývoj oboru v minulosti, aktuální otázky a možnosti dalšího směřování. Informační zdroje – nejvýznamnější odborná periodika v ČR a v zahraničí. Zopakování nejdůležitějších principů a pojmů z vývojové psychologie, které jsou zásadní pro pochopení vzdělávacího procesu.
- Učení: Nejdůležitější teorie a přístupy k učení a jejich přínos k pochopení tohoto procesu. Analýza „tradičního“ způsobu výuky a jeho efektivity z hlediska psychologie. Pohled na učení v behaviorismu, kognitivním a sociálním konstruktivismu, přednosti a nedostatky každého z těchto směrů. Vybrané neuropsychologické aspekty učení. Individuální rozdíly mezi žáky, kognitivní styly a styly učení – vymezení, definice, vlivné přístupy a jejich kritické zhodnocení.
- Žák: Motivace žáků k učení. Vnitřní a vnější motivace a vliv každé z těchto forem na výsledky vyučovacího procesu. Důležité motivační činitele, potřeba výkonu vs. strach ze selhání, sebeaktualizace, flow. Atribuce výukového úspěchu a výukového selhání. Diverzita, žáci se speciálními vzdělávacími potřebami. Druhy hodnocení žáků, jejich výhody a rizika a jejich vztah k motivaci. Formativní a sumativní hodnocení.
- Učitel: Motivace k volbě učitelské profese. Osobnostní charakteristiky učitele a jejich vliv na postoj k žákům. Základní druhy učitelských očekávání, stereotypy při posuzování žáků, vliv očekávání učitele na reálné výsledky žáka (sebenaplňující se proroctví – Pygmalion efekt, Golem efekt atd.). Vyučovací styly. Plánování vyučovací hodiny. Přehled nejrozšířenějších typů výuky.
- Škola: Školní třída jako sociální skupina, komunikační vzorce ve třídě. Zásady efektivního řízení třídy, prevence rizikového chování. Systém vzdělávacích programů – Bílá kniha, RVP, ŠVP. Vnitřní a vnější diferenciace a jejich dopad na studijní výsledky a na sebepojetí žáků. Psychosociální klima školní třídy, způsoby jeho zjišťování a možnosti jeho ovlivňování. Kultura školy a intervence měnící kulturu školy.
- Alternativní vzdělávací systémy: Pojmové vymezení – co je a co není alternativní pedagogika. Přehled nejrozšířenějších systémů, které tvoří alternativu hlavnímu vzdělávacímu proudu – Waldorfská pedagogika, Daltonský plán, pedagogický systém Marie Montessoriové, systém „Step-by-step“. Historie jednotlivých směrů, základní principy, požadavky na učitele. Přednosti a nedostatky AP, zejména ve srovnání s tradiční výukou a s přihlédnutím k zákonitostem psychického vývoje.
- Literatura
- povinná literatura
- FONTANA, David. Psychologie ve školní praxi : příručka pro učitele. Vyd. 4. Praha: Portál, 2014, 383 s. ISBN 9788026207412. info
- MAREŠ, Jiří. Pedagogická psychologie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2013, 702 s. ISBN 9788026201748. info
- VÁGNEROVÁ, Marie. Kognitivní a sociální psychologie žáka základní školy. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2001, 304 s. ISBN 8024601818. info
- doporučená literatura
- HEJNÝ, Milan a František KUŘINA. Dítě, škola a matematika : konstruktivistické přístupy k vyučování. Třetí vydání. Praha: Portál, 2015, 232 stran. ISBN 9788026209010. info
- FEUERSTEIN, Reuven, Refael S. FEUERSTEIN, Louis H. FALIK a Jaakov Pinchas RAND. Vytváření a zvyšování kognitivní modifikovatelnosti : Feuersteinův program instrumentálního obohacení. Translated by Věra Pokorná. První české vydání. Praha: Karolinum, 2014, 473 stran. ISBN 9788024624006. info
- PETTY, Geoffrey. Moderní vyučování. Translated by Jiří Foltýn. Šesté, rozšířené a př. Praha: Portál, 2013, 562 stran. ISBN 9788026203674. info
- MONTESSORI, Maria. Od dětství k dospívání. Translated by Pavel Dufek. Vydání 1. Praha: Triton, 2011, 117 stran. ISBN 9788073874780. info
- STERNBERG, Robert J. a Wendy M. WILLIAMS. Educational psychology. Second edition. Upper Saddle River, N.J.: Merrill, 2010, xxiv, 615. ISBN 9780205626076. info
- VARGAS, Julie S. Behavior analysis for effective teaching. London: Routledge, 2009, xxiv, 362. ISBN 9780415990080. info
- PIAGET, Jean a Bärbel INHELDER. Psychologie dítěte. Vyd. 5., V nakl. Portál 4. Praha: Portál, 2007, 143 s. ISBN 9788073672638. info
- GAVORA, Peter. Učitel a žáci v komunikaci. Translated by Veronika Lyková. Brno: Paido, 2005, 165 stran. ISBN 8073151049. info
- FISHER, Robert. Učíme děti myslet a učit se : praktický průvodce strategiemi vyučování. Translated by Karel Balcar. 2. vyd. Praha: Portál, 2004, 172 s. ISBN 8071789666. info
- PRŮCHA, Jan. Učitel :současné poznatky o profesi. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 154 s. ISBN 80-7178-621-7. info
- MAREŠ, Jiří. Styly učení žáků a studentů. Vydání první. Praha: Portál, 1998, 239 stran. ISBN 8071782467. info
- MAREŠ, Jiří a Jaro KŘIVOHLAVÝ. Komunikace ve škole. Vydání první. Brno: Masarykova univerzita, 1995, 210 stran. ISBN 8021010703. info
- VYGOTSKIJ, Lev Semenovič a Jan PRŮCHA. Vývoj vyšších psychických funkcí. Translated by Miluše Sedláková. Vyd. 1. V Praze: Státní pedagogické nakladatelství, 1976, 363 s. URL info
- Výukové metody
- Předmět je koncipován jako kombinace přednášky, diskusí, řešení modelových situací a samostudia literatury, exkurze do škol.
- Metody hodnocení
- Průběžné písemné testy, skupinové prezentace v průběhu semestru, závěrečný písemný zkouškový test.
- Další komentáře
- Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
- Statistika zápisu (nejnovější)
- Permalink: https://is.muni.cz/predmet/fss/podzim2019/PSY110