PSYb1050 Psychologie kognitivních procesů

Fakulta sociálních studií
podzim 2019
Rozsah
1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. Miroslav Šipula (přednášející)
Mgr. Lenka Štěpánková, Ph.D. (přednášející)
doc. Mgr. Stanislav Ježek, Ph.D. (pomocník)
Mgr. Jakub Kraus, Ph.D. (pomocník)
Garance
Mgr. Lenka Štěpánková, Ph.D.
Katedra psychologie – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Mgr. Miroslav Šipula
Dodavatelské pracoviště: Katedra psychologie – Fakulta sociálních studií
Rozvrh
Po 16. 9. 14:00–15:40 Aula, Po 30. 9. 14:00–15:40 Aula, Po 14. 10. 14:00–15:40 Aula, Po 11. 11. 14:00–15:40 Aula, Po 25. 11. 14:00–15:40 U23, Po 9. 12. 14:00–15:40 Aula
  • Rozvrh seminárních/paralelních skupin:
PSYb1050/01: Po 16. 9. 16:00–17:40 U23, Po 30. 9. 16:00–17:40 U23, Po 14. 10. 16:00–17:40 U23, Po 11. 11. 16:00–17:40 U23, Po 25. 11. 16:00–17:40 U23, Po 9. 12. 16:00–17:40 U33, M. Šipula, L. Štěpánková
PSYb1050/02: každé liché pondělí 16:00–17:40 U23, M. Šipula, L. Štěpánková
PSYb1050/03: každé liché pondělí 18:00–19:40 U23, M. Šipula, L. Štěpánková
PSYb1050/04: každou lichou středu 18:00–19:40 U53, M. Šipula, L. Štěpánková
Předpoklady
! PSY105 P. kognitivních procesů
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
předmět má 38 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Kurz Psychologie kognitivních procesů si klade za cíl poutavým způsobem studentům nastínit zákonitosti vnímání světa kolem nás a ukázat, jak zajímavé je lidskou kognici zkoumat. Témata přednášek představují základ znalostí o lidských poznávacích procesech a vytváří bázi pro budoucí studium psychologických disciplín. Kurz klade důraz na vědecké zpracování jednotlivých témat a pohled na kognitivní procesy optikou současných vědeckých studií.
Výstupy z učení
Po ukončení studia bude student schopen:

1. Charakterizovat jednotlivé kognitivní procesy, vztahy mezi nimi a jejich manifestaci v chování

2. Vysvětlit jednotlivé teorie vnímání, paměťové modely a modely pozornosti

3. Formulovat závěry o propojení jednotlivých kognitivních funkcí s emocemi, motivací a chováním

4. Popsat výzkumné metody používané v kognitivní psychologii při experimentování v oblasti kognitivních procesů

5. Integrovat poznatky o lidské kognici do jiných psychologických disciplín
Osnova
  • Úvod do kurzu

    Historický pohled na kognitivní psychologii: psychologie jako samostatná věda, psychologické školy předcházející kognitivní revoluci a neudržitelnost behaviorismu, kognitivní revoluce a její dopad na psychologii, od kognitivní revoluce po dnešek: trendy ve zkoumání lidské kognice, otázka vědomí a umělé inteligence (od Turinga, přes Searlea až po Dennetta).

  • Vnímání

    Psychofyzika (Weber-Fechnerův zákon), rozpoznávání objektů (Marrův model, Biedermanův model), konstruktivistická teorie vnímání vs. přímé vnímání (Gibson) a tzv. embedded cognition, affordance, vnímání barev (Young-Helmholtzova teorie, Heringova teorie a Hurvichova teorie), gestalt zákony percepce, zrakové iluze, patologie ve vnímání (blindsight, neglect, prozopagnózie…), nestandardní vnímání (synestezie), mentální reprezentace, Paiviův model duálního kódování, Schémata (Bartlett), scénáře (Schank & Abelson), představy (Kosslyn), mentální rotace (Shepard & Metzler), boundary extension (Intraub).

  • Pozornost

    Definice a vlastnosti pozornosti, klasické teorie pozornosti (teorie filtru: Treismanová, Deutsch & Deutschová, Broadbent), kapacitní model pozornosti (Kahneman, Norman & Bobrow), zaměřená pozornost, rozdělení pozornosti, coctail party fenomén, slepota ke změně (change blindness), chybné výkony, testování pozornosti (zrakové, sluchové).

  • Paměť

    Druhy paměti dle uložených informací (epizodická, sémantická, autobiografická), vztah mezi epizodickou a autobiografickou pamětí (Pathman et al., 2011), deklarativní a procedurální paměť, druhy paměti dle délky podržení informací (model Atkinson & Shiffrin), pracovní paměť (Baddeley & Hitch) a její složky, Conwayův model autobiografické paměti, autobiografická paměť a trauma, vzpomínkový boom a životní skripty (Berntsen & Rubin), zábleskové vzpomínky (Brown & Kulik), Living in History (Brown), zapomínání, amnézie.

  • Jazyk a řeč

    Začátky výzkumu jazyka, kognitivní antropologie, Sapir-Whorfova hypotéza jazykové relativity a vztah jazyka a myšlení, kategorizace pojmů (teorie prototypů, teorie exemplářů, teorie definujících atributů, fuzzy pojmy, ad hoc pojmové kategorie – Barsalou), teorie osvojování řeči (Piaget, Vygotsky, Chládková), čtení a produkce řeči, teorie memů (Blackmore), afázie.

  • Myšlení a rozhodování

    Usuzování, indukce, dedukce, analýza, syntéza, konvergentní, divergentní myšlení, řešení problémů a expertství, rozhodování, Tversky a Kahneman (prospect theory, heuristiky), Damasio a Bechara (hypotéza somatických markerů, Iowa Gambling task + kritika), tvořivost.
Literatura
    povinná literatura
  • EYSENCK, Michael W. a Mark T. KEANE. Cognitive psychology : a student's handbook. Seventh edition. London: Psychology Press, Taylor & Francis Group, 2015, xviii, 838. ISBN 9781848724167. info
  • EYSENCK, Michael W. a Mark T. KEANE. Kognitivní psychologie. Translated by Miroslav Filip. Vyd. 1. Praha: Academia, 2008, 748 s. ISBN 9788020015594. info
    doporučená literatura
  • GOLDSTEIN, E. B. (2014). Cognitive psychology: Connecting mind, research and everyday experience. Nelson Education.
  • STERNBERG, Robert J. Kognitivní psychologie. Translated by František Koukolík. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 636 s. ISBN 80-7178-376-5. info
  • KAHNEMAN, Daniel. Myšlení - rychlé a pomalé. Translated by Eva Nevrlá. Vydání první. V Brně: Jan Melvil, 2012, 542 stran. ISBN 9788087270424. URL info
    neurčeno
  • Baars, B. J., & Gage, N. M. (2010). Cognition, brain, and consciousness: Introduction to cognitive neuroscience. Academic Press.
  • PLHÁKOVÁ, Alena. Učebnice obecné psychologie. Vyd. 1. Praha: Academia, 2004, 472 s. ISBN 9788020014993. info
  • ŠIKL, Radovan. Zrakové vnímání. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2012, 312 stran. ISBN 9788024730295. URL info
Výukové metody
Přednáška
PowerPoint slidy přednášek budou studentům k dispozici v studijních materiálech. Slidy poskytnuté studentům se mohou lišit od přednášených slidů. Studentům je doporučeno, aby si slidy nepřepisovali v průběhu přednášek, protože se tak ubírají o energii a připravují o možnost místo opisování slidů přemýšlet nad přednáškovým materiálem. Zapisování doplňujících poznámek či diskuzních bodů je doporučeno a vítáno.

Seminární cvičení
V rámci seminárního cvičení se studenti v menších skupinách setkají s aplikací přednášených informací prostřednictvím zajímavých aktivit a aktivně se do průběhu cvičení zapojí. Jedna absence na seminárním cvičení je povolena bez jakéhokoli vysvětlení, vypracování úkolu k vynechanému semináři je ale i v případě absence vyžadováno.

Samostudium literatury
Každé z pěti témat bude od studentů vyžadovat prostudování jedné vědecké studie (vložené vyučujícím do studijních materiálů) před samotným seminárním cvičením věnovaném tomuto tématu. Je doporučeno přečtení všech studií, jejich obsah může být předmětem závěrečného testu. K prvému seminárnímu cvičení se úkol nevztahuje, je však doporučeno si studii k tomuto cvičení i navzdory tomu přečíst.

Povinné domácí úkoly
Student v průběhu semestru vypracuje minimálně jednu diskusní otázku ke každé ze TŘÍ studií, které vloží do příslušné odevzdávárny. Ke zbývajícím dvěma tématům, k nimž se student rozhodne neodevzdat diskusní otázku, jako náhradu vypracuje jednu otázku (multiple-choice), která se bude týkat tématu a bude obsahovat 5 možností odpovědi, kdy vždy právě jedna je správná.

Diskuze v rámci seminárních cvičení
Na příslušném seminárním cvičení se studie na začátku představí (participace studentů). Dále se bude o studii diskutovat a otevřou se připravené diskuzní otázky studentů.
Metody hodnocení
Hodnocení domácích úkolů (podrobné zadání a bodování je popsáno v rámci interaktivní osnovy). Odevzdání pěti domácích úkolů je povinné, studentovi bude za odevzdání všech úkolů udělen zápočet, bez kterého nebude student připuštěn ke zkoušce. Pozdně odevzdaný úkol nebude akceptován.

Průběžné testy. V průběhu semestru budou pro studenty připraveny dva průběžné testy. V testu se mohou objevit otázky multiple choice nebo otevřené otázky. Do finálního hodnocení se započítají body z úspěšněji zvládnutého testu. V případě, že student jeden test vynechá, automatiky se započítají body z testu druhého. Maximální počet bodů za jeden průběžný test je 20.

Závěrečná zkouška. Písemný test obsahující otevřené otázky a otázky multiple-choice administrovaný na PC. Maximální počet bodů za finální test je 50. Maximálně je tedy možné získat v kurzu 70 bodů.

Pro úspěšné absolvování předmětu je nutno získat minimálně 60 % bodů z celkových 70. Přesné informace o známkování student nalezne v interaktivní osnově.
Informace učitele
https://is.muni.cz/auth/predmet/fss/podzim2019/PSYB1050


Odkaz na interaktivní osnovu: https://is.muni.cz/auth/el/fss/podzim2019/PSYb1050/index.qwarp

Kontakt na vyučující:

Mgr. Lenka Štěpánková, Ph. D., Místnost 2.47, Konzultace ideálně po domluvě emailem, Konzultační hodiny: úterý 14 - 16:00 hod.

Mgr. Miroslav Šipula, Místnost 2.54, Konzultace ideálně po domluvě emailem: miro@fss.muni.cz, konzultační hodiny dle osobní vizitky v ISu.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.