MVZb1006 Bezpečnost v jaderném věku

Fakulta sociálních studií
podzim 2021
Rozsah
2/0/0. 8 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Petr Suchý, Ph.D. (přednášející)
Garance
PhDr. Petr Suchý, Ph.D.
Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Olga Cídlová, DiS.
Dodavatelské pracoviště: Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií – Fakulta sociálních studií
Rozvrh
St 14:00–15:40 Aula
Předpoklady
! MVZ106 Bezpečnost v jaderném věku && !NOW( MVZ106 Bezpečnost v jaderném věku )
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
předmět má 23 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Předmět MVZ106 Bezpečnost v jaderném věku si klade za cíl seznámit studenty s vývojem zásadních bezpečnostních témat 2. poloviny 20. století, souvisejících zejména s průběhem a ukončením studené války. Studenti se budou v kurzu věnovat hodnocení proměny mezinárodního bezpečnostního prostředí, vyplývající ze završení studené války, a nejvýznamnějších bezpečnostních problémů a hrozeb druhého jaderného věku (např. proliferace zbraní hromadného ničení a raketových technologií, role jaderných zbraní či problematika darebáckých států). Na konci tohoto kurzu by měli být studenti schopni analyzovat vývoj mezinárodního bezpečnostního prostředí v období studené války; prokázat základní znalosti o současné bezpečnostní architektuře světa a v neposlední řadě ovládat práci s historickými dokumenty a primárními zdroji.
Výstupy z učení
Po absolvování předmětu by studenti měli být schopni orientovat se ve vývoji mezinárodního bezpečnostního prostředí v období studené války i po zániku bipolárního systému. Budou schopni vysvětlit a postihnout motivy státních aktérů pro proliferaci jaderných zbraní, případně dalších druhů zbraní hromadného ničení; budou se orientovat v rozšiřování jaderného klubu; v problematice jaderného odstrašování a závodů ve zbrojení; ve vývoji, průběhu a výsledcích procesů kontroly zbrojení a odzbrojování; budou znát principy nejvýznamnějších bilaterálních i multilaterálních smluv, upravujících limity, redukce, testování, rozmísťování, nešíření jaderných zbraní.
Osnova
  • 1. Úvodní do předmětu
  • 2. Úvod do problematiky
  • 3. Bezpečnostní otázky ve čtyřicátých letech
  • 4. Masivní odveta, první éra americké vojenské superiority a sovětská reakce
  • 5. Od druhé éry americké vojenské superiority ke strategické paritě
  • 6. Rozšíření jaderného klubu I (případ Velké Británie a Francie)
  • 7. Rozšíření jaderného klubu II (Čína a proliferace jaderných zbraní v Asii)
  • 8. Vývoj bezpečnostních otázek v 70. letech
  • 9. Vývoj a role sovětských systémů protiraketové obrany
  • 10. Vývoj a role amerických systémů protiraketové obrany
  • 11. Vývoj bezpečnostních otázek v 80. letech
  • 12. Proměny bezpečnostního prostředí po ukončení studené války I
  • 13. Proměny bezpečnostního prostředí po ukončení studené války II
Literatura
  • GOLDSTEIN, Avery. Deterrence and security in the 21st century : China, Britain, France, and the enduring legacy of the nuclear revolution. Stanford: Stanford University Press, 2000, 356 s. ISBN 0804746869. info
  • KUCHYŇKOVÁ, Petra a Petr SUCHÝ. Vývoj a výsledky procesů kontroly zbrojení a odzbrojování. Marnost nad marnost? 1. vyd. Brno: IIPS, 2005, 235 s. Studie. ISBN 80-210-3881-0. info
  • SUCHÝ, Petr. Americká protiraketová obrana a ruský pocit nejistoty. Obrana a strategie. Univerzita obrany, Brno: Ústav strategických studií, 2007, roč. 7, č. 1, s. 29-44. ISSN 1214-6463. URL info
  • SUCHÝ, Petr. Reagan a říše zla. Vývoj americké zahraniční politiky a vztahů mezi supervelmocemi v letech 1981 - 1989. 1. vyd. Brno: CDK, 2004, 283 s. Politologická řada, svazek 16. ISBN 80-7325-046-2. info
  • Voas, J.: Soviet Attitudes towards Ballistic Missile Defence and the ABM Treaty. IISS 1990
  • NSC-68 (kap. 5, 6, 7, 8) (http://www.fas.org/irp/offdocs/nsc-hst/nsc-68.htm)
Výukové metody
Přednášky zahrnují teoretickou přípravu. Seminární práce zlepšují schopnosti studentů analyzovat problematiku bezpečnosti v jaderném věku, stejně jako schopnosti používat historické dokumenty a primární zdroje a správně s nimi pracovat. Pravidelné průběžné testování napomáhá studentům pravidlelně se připravovat na výuku, řešit s vyučujícími případné nevyjasněné otázky a maximalizovat úspěšnost u závěrečné zkoušky.
Metody hodnocení
Předmět je ukončen písemnou zkouškou. Celkové hodnocení je stanoveno na základě součtu bodů zízkaných v osmi průběžných testech, za aktivitu v hodinách, u písemné zkoušky ( 40 bodů) a za seminární práce (10 bodů).
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2020, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.