MP907Z Mezinárodní právo veřejné - univerzální a partikulární organizace - seminář

Právnická fakulta
podzim 2001
Rozsah
0/1. 0 kr. Ukončení: z.
Vyučující
prof. JUDr. Dalibor Jílek, CSc. (cvičící)
Garance
prof. JUDr. Dalibor Jílek, CSc.
Katedra mezinárodního a evropského práva – Právnická fakulta
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
MP907Z/1: Rozvrh nebyl do ISu vložen. D. Jílek
MP907Z/2: Rozvrh nebyl do ISu vložen.
Předpoklady
NOW( MP907Zk Mezinárodní organizace ) && NOW_LIMIT( MP907Zk Mezinárodní organizace )
Znalost obecné části mezinárodního práva veřejného a vnitrostátních odvětví veřejného práva, včetně státovědy,mezinárodních vztahů a politologie.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 25 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/25, pouze zareg.: 0/25
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Předmět zachycuje projevy a procesy institutionalizace mezinárodního práva, které se objevily již ve druhé polovině 19. století, a nabírají na průraznosti k postmoderním, globálním mezinárodním společenstvím. Mezinárodní organizace reflektují nejen veřejný zájem v mezinárodním právu, ale staly se také moderními nástroji mezinárodní normotvorby. Výuka předmětu zahrnuje analýzu dvou institucí, jež reprezentují univerzální a regionální (evropskou) úroveň: OSN a Radu Evropy. OSN vznikla primárně jako "mašinérie míru". Její institucionální slabiny se projevují v každodenní konfrontaci se situacemi, které ohrožují mezinárodní mír a bezpečnost. Nadto "mocenský základ" organizace odráží mezinárodní podměty po II. světové válce a nezohledňuje soudobou strukturu "societas maxima". Výuka se cíleně soustřeďuje především na otázky míru a bezpečnosti a na možnou individualizaci těchto sociálních hodnot. Výklad vztažený na Radu Evropy vyzdvihuje její normotvornou úlohu jako účinného média smluvních pramenů, jež zejména naplňují harmonizační účely v Evropě, která sdílí totožné hodnoty? vládu práva, úctu k lidským právům, pluralitní politický systém a demokracii.
Osnova
  • TÉMATA ZVLÁŠTNÍ ČÁSTI 1. Právní pojem "terra nullius" v průvanu času a nároky z okulární, symbolické, efektivní okupace, uti possidetis, geografická blízkost apod. Státní území, územní suverenita a výsost v mezinárodní judikatuře 2. Charakteristické znaky moderního mořského práva. Symbióza národních a mezinárodních režimů (pobřežní moře, souostrovní státy, výlučné hospodářské pásmo, pevninská mělčina, volné moře jako terra communis omnium a mořské dno jako společné dědictví lidstva 3.Dvojohniskový pohled na charakter a právní režim Antarktidy v rozpravě dvou znalců 4. Rozmanité formy diplomacie. Základy diplomatického práva: výsady a imunity a jejich osobní, územní, časová a věcná aplikovatelnost 5. Státní občanství a jeho propojení s mezinárodním právem. Lidsko-právní uchopení občanství: právo nabýt, změnit a nebýt zbaven občanství 6.Povlovné i prudší proměny humanitárního práva a jeho dnešní podoba: jeho zásady jako normativní vektory TÉMATA PVP MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE 1. Charta OSN jako "živý" mezinárodně právní instrument. Přednost závazků podle Charty před jinými smluvními závazky členů 2. Preambule Charty a její význam, cíle a zásady OSN a jejich jazykové, systematické a účelové čtení 3. Organizační struktura OSN. Valné shromáždění jako reprezentativní orgán OSN v souvislosti těchto stránek: složení, pravomoci, působnost, jednání a přijímání aktů 4. Rada bezpečnosti jako operativní, svrchovaně politický orgán OSN a její závazné a nezávazné akty 5. Mírové operace OSN jako vitální (nebo neúčinný) prostředek udržování a "tvorby" světového míru 6. Spektrum neozbrojených sankcí Rady bezpečnosti OSN podle čl. 41 Charty a jejich evoluce 7. Rozbor ozbrojených operací v Koreji a Kuvajtu podle kapitoly VII Charty OSN a jejich dichotomie
Literatura
  • MALENOVSKÝ, Jiří, Dalibor JÍLEK a Vladislav DAVID. Organizace spojených národů. Evropská společenství. Rada Evropy. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 1992, 167 s. ISBN 8021005009. info
  • JÍLEK, Dalibor. Mezinárodní organizace. In Základy práva. 1., Veřejné právo. 2. opr. a dopl. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1994, s. 384-387. Edice učebnic Právnické fakulty MU v Brně ; č. 118. ISBN 80-210-1037-1. info
  • JÍLEK, Dalibor. Problémy mezinárodně právní odpovědnosti mezinárodních organizací. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 1991, 112 s. ISBN 8021002700. info
  • JÍLEK, Dalibor. K některým aspektům mezinárodně právní odpovědnosti mezinárodních organizací vzhledem ke třetím státům. 1979, 80 l. info
  • JÍLEK, Dalibor. Stručný nástin univerzálních mezinárodních organizací. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 1993, 28 s. ISBN 8021005920. info
  • JÍLEK, Dalibor. Je předloha mezinárodního zločinu v bezvýchodné soutěsce? Časopis pro právní vědu a praxi. Brno: Masarykova univerzita. Právnická fakulta, 1997, roč. 5, č. 4, s. 603-616. ISSN 1210-9126. info
  • JÍLEK, Dalibor. Přemítání o založení Mezinárodního tribunálu pro stíhání osob odpovědných za závažná porušení mezinárodního práva humanitárního spáchaná na území bývalé Jugoslávie od roku 1994. Časopis pro právní vědu a praxi. Brno: Masarykova univerzita. Právnická fakulta, 1996, roč. 4, č. 1, s. 53-65. ISSN 1210-9126. info
Metody hodnocení
Semináře se konají 1x za 14 dní. Zkouška je ústní, společná s předmětem Mezinárodní právo veřejné.
Informace učitele
Zadání na semináře z mezinárodního práva veřejného ve dnech 1. - 11. 10. 2001 (Doc. JUDr. Dalibor Jílek, CSc) Na základě dohody mezi Českou republikou a Velkou Británií byly zavedeny, ale také rušeny, předběžné kontroly osob na letišti v Ruzyni pro vstup na území posledně jmenovaného státu. Podkladem pro zavedení kontrol se stala Konzulární úmluva mezi ČSSR a Velkou Británií a dále dohody sjednané mezi oběma státy ve zjednodušené formě. Otázky pro seminář: 1. Omezení výkonu (plný či výlučný) územní výsosti České republiky 2. Právo kontroly vstupu osob na území státu a jeho výkon teritoriální a exteritoriální (srov. cizinecký zákon) 3. Svoboda pohybu jednotlivce a právo opustit stát (srov. čl. 12 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) 4. Obsah práva vyhledat azyl podle čl. 13 Všeobecné deklarace lidských práv z 10. 12. 1948 a jeho zevní forma 5. Nebezpečí porušení závazků podle Úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace Mezinárodní a vnitrostátní dokumenty: 1. Konzulární úmluva mezi ČSSR a Velkou Británií (č. 135/1976 Sb.) 2. Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (č. 120/1976 Sb.) 3. Úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace (č. 95/1974 Sb.) 4. Zákon o pobytu cizinců na území ČR (č. 326/1999 Sb.) Vzpoura v Krajině Ervin Konjecic, Univerzita Salzburg I. Ve městě Knin, hlavním městě samozvané Republiky Srbská Krajina (RSK), došlo k povstání. Tato zpráva se objevila po prvních svobodných volbách a po následném převzetí moci Chorvatskou demokratickou stranou (ChDS). Srbové žijící v Chorvatsku měli obavy z diskriminace ve všech oblastech veřejného života a obávali se represálií ze strany Chorvatů a jejich úřadů. Volební kampaň pod vedením (ChDS) byla založena na národnostním principu a směřovala k odtržení Chorvatska od Svazové Republiky Jugoslávie, kde dominovala srbská nadvláda. Na druhé straně Srbové žijící v Chorvatsku pociťovali, že jejich menšinová práva budou chráněna jen ve spojení se Srbskem, a to buď jako v minulém uspořádání Jugoslávie nebo v Jugoslávii s novými hranicemi, která by v každém případě zahrnovala oblast Krajiny. Dragan Lazarevič, který pocházel z Jugoslávie (SFRJ), jenž se posléze stal rakouským občanem na základě naturalizace a pracoval ve Vídni, pozoroval situaci ve své původní vlasti se znepokojením. Jeho bratr Srboljub, policejní důstojník z Kninu, založil ozbrojenou jednotku odporu a jeho skupina za pomoci Srbů obsadila místní policejní stanici. Několik chorvatských policistů bylo přinuceno opustit policejní stanici. Velmi úzké kontakty se SRJ zajišťovaly Srbské Krajině, že jejich boj s vládními silami Chorvatska na území bývalé Jugoslávie bude podporován srbskou vládou, jež vyslala Jugoslávské pozemní síly (JNA) za účelem ochrany Srbů žijících v Krajině. Obyvatelé Kninu poté založili ozbrojené hlídky. Mezitím dorazila slíbená pomoc JNA pro Srbskou Krajinu. Dragan L. se obával opakování krutostí druhé světové války, ve které "ustašovci" zabili jeho otce. Strach z blížící se genocidy, přivedla Srby k domněnce o nutnosti zabránit nové "srbské tragédii". Dragan L. se proto vrátil do svého rodného města pomáhat v boji. Výsledek referenda, ve kterém Chorvaté vyjádřili vůli vytvořit nezávislý stát, byl Srbskou Krajinou bojkotován. Chorvaté, kteří pobývali v Kninu, byli nuceni opustit město. Dne 19. prosince 1991 byla vyhlášena "Republika Srbská Krajina" (RSK). Konflikt mezi chorvatskou armádou a ozbrojenými jednotkami RSK postupně zesílil v důsledku zapojení JNA. Proto Rada bezpečnosti OSN (RB OSN) uvalila embargo na dovoz zbraní do bývalé Jugoslávie, a to podle rezoluce č. 713 (1992). Franz Schisseisen, jenž podporoval Chorvaty, nakoupil zbraně pro chorvatskou armádu, které byly vyřazeny ze zbrojního arzenálu bývalé NDR.V lednu 1992 získaly jednotky RSK za podpory JNA kontrolu nad jednou třetinou chorvatského území, čímž eliminovaly chorvatskou svrchovanost v této části teritoria. Toto území zahrnovalo Krajinu, Západní a Východní Slavonii a Baranju. Zmíněné oblasti měly být připojeny k tzv. "Velkému Srbsku". Na základě rezoluce RB OSN č. 742 z 21. února 1992 byly rozmístěny mírové síly (UNPROFOR) do čtyřech sektorů, které se rozkládaly na územích ovládaných RSK. Mírové jednotky OSN rozmístěné podél linie střetu měly zabránit dalším vojenským operacím válčících stran. Mezinárodní mandát UNPROFOR byl ukončen RB OSN dne 31. března 1995 a nahrazen novou mírovou misí UNCRO. Dne 22. května 1992 bylo Chorvatsko přijato za člena OSN. Postupně Chorvatsko budovalo silnou armádu, jež byla schopna zvrátit vojenskou nerovnováhu., Chorvatská armáda znovu dobyla letiště v Dubrovníku a Maslenici, most v Zadaru v létě 1993. Po dalších úspěších Chorvatské armády velení armády RSK rozhodlo o ofenzívě, která mj. směřovala k útokům proti chorvatskému hlavnímu městu Záhřebu. Dragan L. se stal vrchním velitelem RSK a v této funkci vydal rozkaz k použití řízených střel krátkého doletu typu "Orkan". Jedna ze střel vybuchla přímo ve středu Záhřebu. Střepiny rakety zabily dva chodce na cestě do práce. Dále bylo poškozeno mnoho obchodů a okolní činžovní domy utrpěly velkou materiální škodu. Chorvatská vláda odsoudila tento útok jako barbarský a oznámila, že z tohoto incidentu vyvodí důsledky, pokud by se znovu atak opakoval. Chorvatská armáda, jež získala vojenskou pomoc USA, nabyla silnějšího postavení, které přispělo k obratu ve vývoji válečného konfliktu. Chorvatská armáda provedla v květnu 1995 válečnou operaci "Flash", která vedla k znovudobytí celé Západní Slavonie. Srbští obyvatelé města Knin se obávali chorvatských vojenských jednotek, když předpokládaná srbská vojenská pomoc selhala. Srbská Krajina musela respektovat novou vojenskou situaci a přijala příměří, jež se stalo důležitou i důvěrnou částí dohody mezi Záhřebem a Bělehradem. Další vyjednávání mezi zainteresovanými stranami na počátku května 1995 nevedla k žádnému výsledku. V srpnu 1995 začala obávaná chorvatská ofenzíva. Srbové byli vyzýváni chorvatským rozhlasem nepodnikat žádné kroky a vyčkat příchodu chorvatských vojsk. Ti, kdož se nedopustili žádných válečných zločinů, se nemuseli podle chorvatských úřadů obávat sankcí. Většina srbských obyvatel Kninu nereagovala na tyto záruky, spěšně upustila Knin a prchala do Srbska. Blížící se chorvatské vojsko uprchlíkům nebránilo. Dragan L., převlečen za civilistu, avšak vyzbrojený pistolí, byl zadržen chorvatskými jednotkami. Posléze byl odvezen do vojenské věznice blízko Záhřebu. Při ověřování jeho totožnosti bylo zjištěno Draganovo rakouské občanství a o této skutečnosti bylo vyrozuměno Velvyslanectví Rakouské republiky v Chorvatsku a rakouské Ministerstvo zahraničí. Když jej navštívil rakouský velvyslanec Karl Swoboda , tvrdil Dragan L., že chorvatské úřady neměly k zatčení žádný důvod, neboť byl pouze navštívit své přátele. Dále prohlásil, že zbraň měl u sebe jen pro svou ochranu. Následně velvyslanec Rakouska požadoval Draganovo okamžité propuštění. Mezitím bylo zjištěno že Dragan L. vykonával funkci velitele armádního sboru RSK, jež byla odpovědná za spáchané válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Dragan L. byl proto souzen a 20. ledna 1996 uznán vinným podle § 120 chorvatského trestního zákona a uvězněn na 15 let. Výkon trestu si odpykával ve vězení v Záhřebu. Dne 1. srpna 1996 předložil vrchní žalobce Haagskému tribunál pro zločiny spáchané v bývalé Jugoslávii žádost o Draganovo vydání. Otázky: 1) Jak je posuzováno rakouským právem uvěznění Dragana Lazareviče? 2) Za jakých podmínek může podle mezinárodního práva dojít ke vzniku nového státu a ve kterém okamžiku vzniká autonomní status Chorvatska? Jak může být z hlediska mezinárodního práva posuzováno vytvoření "Republiky Srbská Krajina" (RSK)? Je RSK státem? 3) Jak je třeba posuzovat konflikt mezi: a) chorvatskými ozbrojenými silami a Svazovou Republikou Jugoslávie b) chorvatskými ozbrojenými silami a RSK? Jde ve výše uvedených případech o mezinárodní či národní konflikt? Jaké postavení mají podle válečného práva armádní složky RSK? 4) Jaké důsledky vyplynou pro stát z porušení rezoluce č. 713 Rady bezpečnosti OSN? Může být pan Schiesseisen individuálně odpovědný za dodávky zbraní? 5) Jak jsou podle mezinárodního práva posuzována území opětovně dobytá Chorvaty? 6) Jak by měl být podle mezinárodního práva posouzen Lazarevičův rozkaz odpálit střely typu "Orkan"? Může nést Lazarevič individuální odpovědnost i v případě, kdyby on sám k palbě rozkaz nedal, ale střelu by odpálil některý z vojáků? Existovaly by určité rozdíly v právním posouzení případu, jestliže by byl konflikt posouzen jako národní? 7) Který soudní orgán je příslušný k projednání Lazarevičových skutků? Chronologie Chorvatsko-srbského konfliktu. 1989-1998 Obecná fakta: Celkové státní území: 89,810 km2 ; pevnina 56,610 km2; vnitřní mořská linie 33,200 km2; délka pobřeží 5,835 km. Populace: 4,494,000 (1999) V roce 1991: 4,784,265; 78,1% Chorvati, 12,2% Srbi (1995 pod 8%); 43,500 etnick. Muslimové; 22,400 Slovicni; 22,400 Maďaři; 21,300 Italové; 13,100 Češi; 12,000 Albánci Náboženství (1991): 76,6% katolíků; 11,1% ortodoxních Srbů; 1,4% protestantů; 1,2% muslimů Územně-administrativní členění: 20 oblastí - žup a hlavní město Záhřeb se 121 městy a 416 komunitami Chronologie: 22.4.1990 první svobodné volby v Chorvatsku září 1990 povstání Srbů v oblasti Krajina; ulice jsou zablokované ozbrojenými civilisty, turisti jsou zastavováni a napadáni. 19.5.1991 93,24 % lidí podpořilo nezávislost Chorvatska, Krajina - Srbové to bojkotovali. 25.6.1991 ústavní rozhodnutí o suverenitě a nezávislosti Chorvatska. 3.7.1991 Baranja obsazená jugoslávská armáda (JNA). 8.7.1991 juni dohoda je podepsaná EC, Slovinskem, Chorvatskem a Srbskem; dohoda říká, že národy Jugoslávie rozhodnou o své budoucnosti samy. 19.8.1991 JNA bombarduje Osijek. 25.9.1991 OSN se aktivně účastní krize v bývalé Jugoslávii Bezpečnostní Rada OSN přijímá Rezoluci 713, která vyzývá všechny země k uplatnění obecného a úplného embarga na bývalou Jugoslávii. 10.11.1991 JNA zintenzivnila své útoky na Dubrovník a vyzývá Chorvaty, aby se vzdali. 4.12.1991 Ústavní právo o lidských právech a svobodách a právech etnických a národních skupin a menšin v Chorvatsku se stává platným. Srbům jsou garantována speciální kulturní a politická práva v oblastech Chorvatska s převahou Srbů. 5-6.12.1991 JNA pokračuje v ničení Dubrovníku, Vukovaru a Osijeku. 19.12.1991 Srby okupovaná území v Chorvatsku vyhlašují mezinárodně neuznanou "Srbskou Republiku Krajina" a vyhlašují jednostranně unii se Srbskou republikou. 15.1.1992 Členské státy EC uznávají Chorvatsko. 7.4.1992 plné rozmístnění OSN Ochranných sil ( UNPROFOR) podle Rezoluce 749 do 4 sektorů: Východ (Východní Slavosnko a Baranja), Západ (Západní Slavonsko), Sever (Banija), Jih (Krajina). 18.5.1992 doporučení Rady bezpečnosti OSN Generálnímu shromáždění, aby přijalo Chorvatsko do OSN. 22.5.1992 Chorvatsko se stává plnoprávným členem OSN. 22.1.1993 Chorvatská armáda začíná ofenzívu vůči oblastem okupovaným Srbi v pobřežní oblasti Zadaru, Maslenického mostu (jediná spojnice Chorvatska s jižní Dalmácií), letiště Zemunik a přehrada Peruča se dostávají pod Chorvatskou kontrolu. 30.9.1993 president Tudman (Chorvatsko) a Čosič (Jugoslávie) podepisují Deklaraci o konsolidaci a normalizaci Chorvatsko - jugoslávských vztahů. Uznávají neporušitelnost existujících hranic a souhlasí s ukončením útoků z poloostrova Prevlaka odkud JNA napadá Dubrovník. 2.11.1993 Tudman oznamuje, že srbská menšina v Chorvatsku může obdržet místní autonomii v oblastech, ve kterých byla majorita před válkou (Knin a Glina) a kulturní autonomii v Chorvatsku jako celku, když budou souhlasit s trvalým mírem a uznají chorvatskou územní jednotu a suverenitu. Srbové trvají na oddělení. 1.2.1994 Martič, president RSK, trvá na pokračování RSK jako státu a žádá navrácení území získaném při chorvatské ofenzívě. Jeho vláda (RSK) se chce připojit k užívaní Zadarského letiště, Maslenického mostu a elektrárny v Peručii. Chorvati zdůrazňují, že Krajina je neodlučitelnou součástí Chorvatska, Srbové mohou získat místní autonomii v oblastech, kde byla majorita Srbů před válkou. 30.3.1994 Chorvatsko a RSK souhlasí s příměřím. Chorvatsko považuje dohodu za první krok k míru a normalizaci, RSK se cítí být rovnocenným partnerem a má pozici nepřímého uznání Chorvatskem. 1.7.1994 V rámci Chorvatska vnitřně přemístěné osoby začínají blokovat UNPROFOR kontrolní místa při cestách do OSN chráněných oblastí na protest proti neefektivitě ochranných sil. 2.12.1994 Chorvatsko a Krajina Srbská podepisují ekonomickou dohodu; dálnice Záhřeb - Bělehrad je otevřená pro veřejnou dopravu 23.12. 31.3.1995 Chorvatská vláda je nespokojená s výsledky mandátu UNPROFOR a nechává ho vypršet. Je nahrazen United Nations Operací na obnovu důvěry UNCRO. Hlavní úkol nového mandátu je kontrola chorvatských mezinárodních hranic se Srbskem a Bosnou-Hercegovinou, implementace Záhřebské dohody o příměří, ekonomické dohody a příštích dohod pro reintegraci území v držení Srbů do Chorvatska. 1.-4.5.1995 Chorvatská armáda získala nazpět Západní Slavonsko ve vojenské ofensivě "Flash"; Srbové odpověděli bombardováním Zagrebu. Rada Bezpečnosti žádá zastavení ofensivy. 3.8.1995 V Ženevských vyjednáváních začala mezi vládami Republiky Srbská Krajina a Chorvatska, mírová reintegrace oblasti Krajina do Chorvatska, vyjednávání skončila neúspěšně. 4.-10.8.1995 Chorvatská armáda začíná operaci "Bouře". Celá oblast Krajina je vojensky obnovená. Tisíce Srbů utíkají do oblastí v Bosně a Srbsku držených Srby. 12.11.1995 vyjednávání mezi Srby Východního Slavonska a vládou Chorvatska vede k dohodě z ERDUTU, která poskytuje mírovou reintegraci posledních oblastí držených Srby do Chorvatska. 12.12.1995 Daytonská dohoda o míru v Bosně a Hercegovině je podepsaná v Paříži presidenty Tudmanem, Miloševičem a Izetbegovičem. leden 1996 Bezpečnostní Rada OSN vytváří OSN Přechodnou Administrativu pro Východní Slavonsko (UNTAES - United Nations Transitional Administration for Eastern Slavonia), se sídlem ve Vukovaru. listopad 1996 Chorvatsko se stává 40. členem Rady Evropy. leden 1998 zapojení Chorvatské Dunajské Oblasti do chorvatského ústavního a právního systému je ukončena.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004.