VLOZ1044 Ochrana a podpora zdraví IV

Lékařská fakulta
jaro 2025
Rozsah
2/0/0. 30. 2 kr. Ukončení: z.
Vyučující
Mgr. Jaroslav Divoký (přednášející)
Mgr. Pavlína Kaňová, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Bc. Michal Koščík, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Aleš Peřina, Ph.D. (přednášející)
Mgr. MUDr. Štěpánka Bibrová, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Petra Lančová (cvičící)
Mgr. Klára Látalová, LL.M. (cvičící)
Mgr. Eliška Vladíková (cvičící)
Ing. Kateřina Novohradská (pomocník)
Garance
Mgr. Bc. Michal Koščík, Ph.D.
Ústav veřejného zdraví – Teoretická pracoviště – Lékařská fakulta
Dodavatelské pracoviště: Ústav veřejného zdraví – Teoretická pracoviště – Lékařská fakulta
Předpoklady
VLOZ0943p Ochrana podpora zdraví III př
Prerekvizity dle studijního řádu LF MU.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
A.PREVENTIVNÍ LÉKAŘSTVÍ - PORADENSTVÍ V PREVENCI ORIENTOVANÉ NA ŽIVOTNÍ STYL
(metody hodnocení a doporučení)

Poradenství má poskytnout taková doporučení životního stylu a jeho úpravy, které povedou ke snížení rizika vzniku onemocnění a zdravotních poruch, ke zlepšení zdraví a zvýšení odolnosti a kondice, případně ke snížení potřeby léků a zlepšení onemocnění. Pro schopnost poskytnout individualizované poradenství je nutná jednak A) znalost jednotlivých rizik a stávajícího životního stylu jedince, respektive metody, jak tyto informace získat (metody vyšetření), jednak B) adekvátní znalost obecných doporučení, založených na principech EBD.

B.VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ (VZ)

VZ vychází z předpokladu, že zdraví, péče o zdraví a zdravotnictví není jen důležitým individuálním zájmem a potřebou, ale i významnou veřejnou prioritou, veřejným statkem a všeobecnou humánní hodnotou. Cílem předmětu je seznámit studenty s tím, že soustava zdravotní péče je složitým sociálním systémem, k jehož náležité funkci jsou nezbytné znalosti o řízení, ekonomii, právu a legislativě a informace o mnoha dalších oblastech. Studenti se učí využívat jak výsledků sociálního lékařství a dalších příbuzných oborů (hygiena, epidemiologie, preventivní lékařství, zdravotní výchova a podpora zdraví, sociologie, demografie, psychologie, filozofie, historie apod.), tak metody a poznatky zejména věd o řízení, práva, medicínské informatiky, zdravotnické ekonomie a sociální psychologie. K důležitým společným obsahovým prvkům výuky patří informace o zaměření, struktuře, funkci, kompetenci a odpovědnosti jednotlivých složek organizační soustavy zdravotnictví. Významnou oblastí výzkumné práce ve VZ je také hodnocení dostupnosti, ekvity, účinnosti, hospodárnosti a kvality zdravotní péče.

C. VYBRANÁ TÉMATA Z MEDICÍNSKÉHO PRÁVA

a) Nároky pojištěnce a spoluúčast pacienta
b) Pracovněprávní předpisy ve zdravotnictví
Výstupy z učení
Po úspěšném absolvování předmětu student:
- je schopen porozumět významu preventivního poradenství zaměřeného na životní styl,
- umí poskytnout individualizované poradenství, které sníží riziko onemocnění a poruch zdraví, zlepší zdraví a zvýší odolnost a kondici, nebo sníží potřebu léků a zlepší onemocnění,
- k prevenci obezity umí použít nutriční poradenské metody,
- umí vysvětlit pojem veřejné zdravotnictví;
- zná základní teoretická východiska i praxi veřejného zdravotnictví;
- je schopen porozumět globálním a národním zdravotním politikám;
- dokáže využít znalosti jiných oborů (epidemiologie, ekonomiky zdravotnictví a ostatních sociálních věd) ke studiu zdravotní politiky, plánování a financování zdravotnických služeb;
- je schopen aplikovat získané multidisciplinární znalosti při hodnocení účinnosti, hospodárnosti a kvality zdravotní péče, včetně otázek spravedlnosti při poskytování zdravotnických služeb,
- umí použít znalosti z medicínského práva v práci lékaře.
Osnova
  • 1. PREVENTIVNÍ LÉKAŘSTVÍ
  • A. PORADENSTVÍ V PREVENCI ZAMĚŘENÉ NA ŽIVOTNÍ STYL
  • 1) Zákonem daný obsah preventivní prohlídky v ČR.
  • 2) Cíle a realizátoři poradenství orientovaného na ŽS.
  • 3) Základní kroky poradenství (individuální rizikový profil, informování, doporučení, stanovení cílů a motivování).
  • 4) Hlavní determinanty zdraví, srovnání se strukturou alokovaných výdajů na zdraví.
  • 5) Behaviorální determinanty zdraví.
  • 6) Zdravotní anamnéza – obsah, význam a účel v poradenství ŽS. Sociální dědičnost, sociální epigenetika.
  • 7)Kouření: Dopady na zdraví, zjišťování kuřáckého stavu (a jeho definice – kritéria), Metoda 5A (5P), Fagerströmův test, krátká intervence, farmakologická pomoc při odvykání kouření.
  • 8) Výživové zvyklosti: Přehled metod zjišťování (hodnocení výživových zvyklostí), nutriční anamnéza, rychlé hodnocení výživy pomocí nutričního skóre WHO, možnosti vyhodnocení 24recallu.
  • 9) Výživová doporučení: Výživové referenční dávky (DRV), obecná výživová doporučení, FBDG, značení GDA. Alternativní způsoby stravování a diety – přínosy a rizika.
  • 10) Pohybová aktivita: Přehled možností hodnocení PA, dotazník IPAQ , způsob jeho vyhodnocení a kategorizace PA. Doporučení pohybové aktivity: Globální doporučení PA pro zdraví (WHO 2011), Doporučení PA pro USA (2018).
  • 11) Alkohol: Dopady konzumace alkoholu na zdraví, zdravotní problémy spojené s užíváním alkoholu (kategorizace – alkoholová závislost, zdravotní poškození), vymezení rizikové spotřeby alkoholu, škodlivého pití. Kritérium škodlivosti 1 dávky. Metody zjišťování: Dotazníky CAGE, AUDIT, SASQ. Kvantifikace alkoholu, obsah v nápojích, pojem alkoholová jednotka a její využití. Frekvenční metody, týdenní recall. Biochemické markery vysoké konzumace.
  • 12) Metody hodnocení výživového stavu, antropometrie: BMI, jeho klasifikace, silné a slabé stránky. Procento tělesného tuku, způsoby zjišťování, diagnostická kritéria. Syndrom NWO. Obvod břicha, způsob měření, diagnostická kritéria, význam ve srovnání s ostatními parametry. Metabolický syndrom.
  • 13) Krevní tlak: Hodnocení TK, možnosti nefarmakologického ovlivnění (je obsaženo podrobně v přidruženém tématu „Primární prevence kardiovaskulárních onemocnění“.
  • 14) Možnosti dalších neinvazivních vyšetření pro identifikaci rizik – hodnocení produktů glykace pomocí přístroje Age reader.
  • 15) Krevní cholesterol: Význam jako rizikový marker, možnosti nefarmakologického ovlivnění (je obsaženo podrobně v přidruženém tématu „Primární prevence kardiovaskulárních onemocnění“.
  • 16) Validované testy hodnocení nutričního stavu z hlediska podvýživy, dotazník MNA.
  • B. VYBRANÁ VÝZNAMNÁ ONEMOCNĚNÍ z hlediska ochrany veřejného zdraví
    (Ovlivnění rizika kardiovaskulárních nemocí a rakoviny životním stylem)
  • a) KARDIOVASKULÁRNÍ NEMOCI – primární prevence aterosklerotických kardiovaskulárních onemocnění, specifická doporučení a poradenství zdravého životního stylu ve vztahu ke KVN
  • 1) Základní dokumenty - Evropská doporučení pro prevenci KVN 2016. Použitá klasifikace doporučení dle kvality důkazů - třída doporučení (class of recommendations), respektive „úroveň“ (level of evidence).
  • 2) Systém SCORE a jeho použití a význam pro primární prevenci.
  • 3) Přehled faktorů životního stylu ovlivňujících kardiovaskulární riziko.
  • 4) Rodinná anamnéza a její praktický význam v primární prevenci KVN.
  • 5) Doporučení pohybové aktivity pro prevenci KVN.
  • 6) Doporučení ohledně kouření pro prevenci KVN.
  • 7) Doporučení výživy pro prevenci KVN – přehled, nejdůležitější výživové faktory.
  • 8) Význam MK, jejich rozdělení, doporučení. Potravinové zdroje různých MK. Efekt nahrazení nasycených tuků různými alternativami. Význam ořechů, doporučení.
  • 9) Efekt minerálních látek v prevenci KVN.
  • 10) Vláknina – efekt v prevenci KVN.
  • 11) Ovoce a zelenina – efekt v prevenci KVN.
  • 12) Ryby – efekt v prevenci KVN.
  • 13) Alkohol – efekt alkoholu na kardiovaskulární riziko.
  • 14) Nealko nápoje, cukr – efekt na kardiovaskulární riziko.
  • 15) Středomořská strava, funkční potraviny.
  • 16) Tělesná hmotnost – efekt na kardiovaskulární riziko.
  • 17) Kontrola lipidů, nefarmakologické snížení krevního cholesterolu.
  • 18) Management krevního tlaku v prevenci KVN, nefarmakologické možnosti snížení TK.
  • 19) Cílové hodnoty ohledně důležitých kardiovaskulárních rizikových faktorů.
  • 20) Zásady – strategické kroky intervence k behaviorální změně.
  • b) RAKOVINA – OVLIVNĚNÍ RIZIKA RAKOVINY ŽIVOTNÍM STYLEM
  • 1) Hlavní příčiny rakoviny globálně.
  • 2) Seznam humánních karcinogenů (třída A) – reálný pohled a zhodnocení významu ve srovnání s modifikujícími faktory.
  • 3) Faktor kvality důkazů, kritéria, a vztah k možnosti formulace populačních doporučení.
  • 4) Význam kouření jako hlavního ovlivnitelného rizika pro vznik rakoviny.
  • 5) Efekt ovoce, zeleniny a celozrnných výrobků na riziko rakoviny.
  • 6) Efekt masa, ryb a mléčných výrobků na riziko rakoviny.
  • 7) Efekt zpracování potravin na riziko rakoviny.
  • 8) Efekt alkoholu na riziko rakoviny.
  • 9) Efekt nealko nápojů na riziko rakoviny.
  • 10) Efekt tělesné hmotnosti a váhového přírůstku na riziko rakoviny.
  • 11) Efekt pohybové aktivity na riziko rakoviny.
  • 12) Souhrn doporučení ohledně výživy a pohybové aktivity pro prevenci rakoviny.
  • C. OBEZITA
  • Prevence obezity-výživa.
  • Výživové poradenství-metody.
  • Úprava stravovacích záznamů-praxe.
  • 2. VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ:
  • 1. Úvod do veřejného zdravotnictví – charakteristika oboru, základní pojmy, metody a možnosti výzkumu v oblasti veřejného zdravotnictví.
  • 2. Veřejné zdravotnictví v příbuzných a navazujících oborech.
  • 3. Zaměření systému péče o zdraví. Měření a hodnocení zdravotního stavu populace.
  • 4. Etické normy a hodnoty v péči o zdraví.
  • 5. Demografický tranzit, epidemiologická transformace a proměny zdravotních potřeb obyvatelstva.
  • 6. Sociální determinanty zdraví. Nerovnosti ve zdraví.
  • 7. Transformace systému péče o zdraví.
  • 8. Zdravotnická informatika a její aplikace. Informační základna pro popis a hodnocení oblasti veřejného zdravotnictví.
  • 9. Ekonomika zdravotnictví - charakteristika oboru, teoretická východiska, přehled hlavních oblastí zájmu.
  • 10. Trh a zdravotní péče (tržní selhání).
  • 11. Příčiny nárůstu výdajů na zdravotní péči.
  • 12. Typy zdravotnických systémů ve světě, jejich přednosti a nedostatky.
  • 13. Financování zdravotnictví v ČR (zdroje financí, struktura peněžních vydání na zdravotní péči, formy úhrad).
  • 14. Zdravotní pojištění (veřejnoprávní zdravotní pojištění, soukromoprávní zdravotní pojištění).
  • 15. Zdravotnický management, jeho vývoj, přínosy a úskalí. Ekonomické nástroje řízení zdravotnických systémů.
  • 16. Teorie řízení a management zdravotnického zařízení.
  • 17. Přínosy a rizika ekonomických analýz, plýtvání v oblasti zdravotní péče.
  • 18. Hodnocení zdravotnických služeb (význam a metody hodnocení, používané ukazatele a jejich interpretace: produktivita, účinnost, efektivita, utilita).
  • 19. Dostupnost zdravotnických služeb.
  • 20. Kvalita zdravotní péče, definice, vlastnosti, možnosti hodnocení.
  • 21. Zdravotní potřeba (potřeba, požadavky a spotřeba služeb).
  • 22. Prevence a její překážky (motivace k prevenci, kategorizace prevence, překážky prevence).
  • 23. Primární péče a sebepéče.
  • 24. Zdravotní výchova; role, význam a typy zdravotní gramotnosti.
  • 25. Role státu ve zdravotní péči.
  • 26. Státní správa v ochraně veřejného zdraví.
  • 27. Koncepce péče o zdraví, zdravotní politika (pojem, zaměření, nástroje a cíle zdravotní politiky).
  • 28. Globalizace a zdraví. WHO. Evropská zdravotní politika (zdroje a východiska evropské zdravotní politiky, program SZO Zdraví 2020).
  • 29. Lidské zdroje ve zdravotnictví.
  • 30. Aktuální otázky vývoje zdravotnictví.
  • 3. VYBRANÁ TÉMATA Z MEDICÍNSKÉHO PRÁVA
  • a) Nároky pojištěnce a spoluúčast pacienta
  • - Nároky pojištěnce vyplývající ze systému veřejného zdravotního pojištění
  • - Vztah poskytovatel zdravotní péče - pojišťovna
  • - Spoluúčast pacienta (doplatek, přímá hotovostní úhrada, regulační poplatek)
  • - Etický a regulatorní rozměr přímých hotovostních úhrad
  • b) Pracovněprávní předpisy ve zdravotnictví
  • - Základní práva a povinnosti vyplývající z pracovního poměru
  • - Regulace organizace práce (směny, přesčasy, doba odpočinku)
  • - Kvalifikační růst a kvalifikační dohody
  • - Pracovněprávní odpovědnost zdravotnických pracovníků
Literatura
    povinná literatura
  • ČELEDOVÁ, Libuše a Jan HOLČÍK. Nové kapitoly ze sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví. Vydání první. Praha: UK, Nakl. Karolinum, 2017. 203 stran. ISBN 9788024638096. DOSTUPNÉ Z: https://ezdroje.muni.cz/
  • MÜLLEROVÁ, Dana. Hygiena, preventivní lékařství a veřejné zdravotnictví. Praha: Karolinum, 2014. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-80-246-2510-2, POUZE STRANY 239 - 248.
  • Prezentace v ISu - výklad ve výuce.
    doporučená literatura
  • TULCHINSKY, Theodore H. a Jelena Aleksejevna VARAVIKOVA. The new public health. 2nd ed. Boston: Elsevier Academic Press, 2009. xxiv, 672. ISBN 9780123708908. DOSTUPNÉ Z: https://ezdroje.muni.cz/
  • BARTÁK, Miroslav. Ekonomika zdraví : sociální, ekonomické a právní aspekty péče o zdraví. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 223 s. ISBN 9788073575038. info
  • GLADKIJ, Ivan. Management ve zdravotnictví. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2003, xii, 380. ISBN 8072269968. info
  • Global recommendations on Physical Activity for Health (2011). https://www.who.int/dietphysicalactivity/factsheet_recommendations/en/
  • Physical Activity Guidelines for Americans - 2nd edition. U.S. Department of Health and Human Services, 2018, 118 pp. https://health.gov/paguidelines/second-edition/pdf/Physical_Activity_Guidelines_2nd_edition.pdf
  • 2016 European guidelines on CD prevention in clinical practice. European Heart Journal (2016) 37, 2315–2381. www.athero.cz/media/1542/2016-esc-eas-eacpr.pdf
  • World Cancer Research Fund International: Diet, Nutrition, Physical Activity and Cancer: a Global Perspective - The Third Expert Report. London, UK, World Cancer Research Fund International; 2018 Available from: https://www.wcrf.org/dietandcancer
    neurčeno
  • TUČEK, Milan. Hygiena a epidemiologie. 2., doplněné vydání. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018, 358 stran. ISBN 9788024639338. info
Výukové metody
Semináře/cvičení.

Nastudování veškeré povinné literatury.
Metody hodnocení

POŽÁDAVKY K ZÍSKÁNÍ ZÁPOČTU (ÚSPĚŠNÉMU UKONČENÍ PŘEDMĚTU):
1. Student musí splnit veškeré předpoklady předmětu.
2. Účast na cvičeních je povinná. Povolena je pouze jedna omluvená absence (1 den v týdenním bloku). Více než jednu omluvenou absenci (2 a více dnů) je nutno nahradit s jinou seminární skupinou tak, aby byla nahrazena zameškaná témata. Nahrazování je možné pouze po předchozí domluvě s vyučujícím (pořadí témat v bloku se může během semestru měnit).
V případě jedné neomluvené absence (1 den v týdenním bloku) je student povinen napsat náhradní seminární práci nebo zpracovat prezentaci na téma, které zadá vyučující zameškaného tématu (student vyučujícího požádá o téma mailem). Hotový materiál odsouhlasený vyučujícím pak student vloží do Odevzdávárny předmětu v IS nejpozději týden před absolvováním zápočtového testu. Více než jedna neomluvená absence není povolena a student musí předmět opakovat v následujícím akademickém roce.
3. Splnění zadaných úkolů (náhradní seminární práce atd.)
4. Úspěšné složení zápočtového testu. Studenti budou k zápočtovému testu připuštěni pouze tehdy, pokud splnili předchozí podmínky.

INFORMACE O ZÁPOČTOVÉM TESTU:
1. V zápočtovém testu je potřeba získat minimálně 70 % (14 z 20) otázek / bodů.
2. Každý student se musí v ISu registrovat na jeden z vypsaných termínů zápočtového testu. Tyto termíny jsou pevně stanovené (pouze v průběhu zkouškového období s výjimkou předtermínu). Žádné další termíny se vypisovat nebudou.

3.   Studenti zapsaní na konkrétní termín zápočtového testu o něj přijdou v případě, že:
  a-) se v den testu dostaví pozdě.
  b-) se k testu nedostaví a včas si nezrušili zápis na termín v systému (viz IS).

4.   V případě neúspěšného složení zápočtového testu může být test opakován DVAKRÁT a to pouze ve vypsaných termínech.

5.   V případě, že student u zápočtového testu neuspěje ani při třetím pokusu (druhé opakování), musí předmět zopakovat v následujícím semestru / školním roce.

6.   Všechny otázky v rámci zápočtového testu vycházejí z VEŠKERÉ POVINNÉ LITERATURY, cvičení a přednášek.

Zápočtový test probíhá písemnou formou → 20 otázek s výběrem z možností, vždy jen jedna odpověď je správná (k úspěšnému složení testu je požadováno získat minimálně 14 bodů).

BODOVÉ HODNOCENÍ:

  Uspěl → 14 a více správných odpovědí / bodů.
  Neuspěl → 13 a méně správných odpovědí / bodů.

Správná odpověď = 1 bod.
Žádná odpověď = 0 bodů.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá blokově.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů

Zobrazit další předměty

Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024.