AMOLp Úvod do molekulární biologie a genetiky- přednáška

Lékařská fakulta
jaro 2014
Rozsah
2/0. 3 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. Ing. Petr Dvořák, CSc. (přednášející)
Mgr. Vladimír Rotrekl, Ph.D. (přednášející)
prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc., dr. h.c. (přednášející)
prof. MUDr. David Šmajs, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Stjepan Uldrijan, CSc. (přednášející)
Mgr. Hana Hříbková, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Kateřina Vopěnková, Ph.D. (cvičící)
Jana Růžičková (pomocník)
Eva Skalová (pomocník)
Mgr. Martina Vráblíková (pomocník)
Garance
prof. Ing. Petr Dvořák, CSc.
Biologický ústav – Teoretická pracoviště – Lékařská fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Kateřina Vopěnková, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Biologický ústav – Teoretická pracoviště – Lékařská fakulta
Rozvrh
Út 11:10–12:50 B11/334
Předpoklady
(! VSBI0222p Biologie II -přednáška ) && (! ZLBI0222p Biologie II-přednáška ) && (! PřF:Bi1700 Buněčná biologie )
Gymnázium nebo jiná střední škola gymnaziálního typu,kde byl vyučován předmět biologie
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Jiné omezení: Student nesmí mít absolvovaný ani současně zapsaný předmět Biologie II na LF, ani předmět Bunečná biologie Bi1700 na PřF.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Po absolvování předmětu student porozumí základním dějům v buňce; pochopí komplexitu komunikace jednotlivých buněk a jejich vzájemné regulace v mnohobuněčném organismu jako celku; dokáže vysvětlit rozdíl mezi normálně a patologicky fungující buňkou; je schopen vyjádřit základní souvislosti poruch buněčných dějů se vznikem onemocnění, zejména dědičných a nádorových onemocnění či vývojových vad. Tyto poznatky je poté schopen aplikovat také v dalších předmětech.
Osnova
  • Buněčná organizace živých systémů. Biopolymery.
  • Buněčná paměť. Uchovávání a zdvojování genetická informace.
  • Exprese genetické informace a její regulace.
  • Translace a metabolismus proteinů.
  • Biomembrány a transformace energie. Membránový transport.
  • Organizace buněčného jádra. Chromosomy.
  • Cytoskelet. Molekulární motory.
  • Buněčný cyklus. Mitóza.
  • Mezibuněčné interakce a signalizace. Sekreční dráha a endocytóza.
  • Kmenové buňky a strategie buněčné terapie.
  • Nádorová transformace buňky. Intracelulární přenos signálů.
  • Od genu ke znaku: Mendelovská dědičnost.
  • Mechanizmy oprav DNA a stabilita genomu. Mutace a dědičné choroby.
  • Genetické inženýrství. Genom člověka. Molekulární diagnostika. Genová terapie.
Literatura
    doporučená literatura
  • NEČAS, Oldřich, Augustin SVOBODA, Milan HEJTMÁNEK, Roman JANISCH, Miroslav ČERVINKA, Karel LENHART a Zdeněk KOLÁŘ. Obecná biologie pro lékařské fakulty. 3. přepracované, v H+H 1. Jinočany: H+H, 2000, 554 s. ISBN 80-86022-46-3. info
  • CAMPBELL, Neil A. Biologie. Edited by Jane B. Reece. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2006, xxxiv, 133. ISBN 8025111784. info
  • ALBERTS, Bruce. Základy buněčné biologie : úvod do molekulární biologie buňky. Translated by Arnošt Kotyk. 2. vyd. Ústí nad Labem: Espero Publishing, 2004, xxvi, 630. ISBN 8090290620. info
Výukové metody
dvouhodinová přednáška každý týden
Metody hodnocení
Přednášky jsou nepovinné. Zkouška probíhá formou písemného testu se 45 otázkami. Každá otázka má 4 možné odpovědi, správné mohou být jedna až čtyři odpovědi, student vybírá všechny správné odpovědi (multiple choice). Za chybné odpovědi se body odečítají. Rozsah zkušební látky je uveden v sylabu a zahrnuje témata z přednášek i praktických cvičení. Maximální počet bodů je 45, pro úspěšné složení zkoušky je potřeba dosáhnout 20 bodů. Více informací o zkoušce na: https://is.muni.cz/auth/el/1411/jaro2014/AMOLp/op/Pokyny_ke_zkousce_AMOL.pdf Předpokladem zkoušky je zápočet z praktických cvičení uvedený v ISu.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.