BTBV0332p Binokulární vidění II - přednáška

Lékařská fakulta
podzim 2017
Rozsah
2/0/0. 2 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
MUDr. Miroslav Dostálek, Ph.D. (přednášející), doc. MUDr. Svatopluk Synek, CSc. (zástupce)
Garance
MUDr. Miroslav Dostálek, Ph.D.
Katedra optometrie a ortoptiky – Pracoviště nelékařských oborů – Lékařská fakulta
Kontaktní osoba: Zdeňka Homolová
Dodavatelské pracoviště: Katedra optometrie a ortoptiky – Pracoviště nelékařských oborů – Lékařská fakulta
Rozvrh
St 20. 9. 13:40–17:30 KOM 257, St 11. 10. 13:40–17:30 KOM 257, St 18. 10. 13:40–17:30 KOM 257, St 25. 10. 13:40–17:30 KOM 257, St 15. 11. 13:40–17:30 KOM 257, St 6. 12. 13:40–17:30 KOM 257, St 20. 12. 13:40–17:30 KOM 257
Předpoklady
BTBV0231p Binokulární vidění I - př. && BTBV0231c Binokulární vidění I - cv.
BTBV0231p && BTBV0231c
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Binokulární vidění je schopnost vidět oběma očima jeden společný obrazový vjem. Není vrozené, vyvíjí se do jednoho roku a upevňuje do šesti let. Dělí se uměle ne 3 stupně (superposice, fuze, stereopse). Je významné pro volbu povolání i pro společenský život. Mezi poruchy jednoduchého binokulárního vidění patří strabismus (šilhání) a amblyopie (tupozrakost). Cílem tohoto preklinického předmětu je seznámit studenty s terminologií, fyziologií a patofyziologií binokulárního vidění.
Výstupy z učení
Po skončení tohoto souboru přednášek bude student schopen:
- definovat termín jednoduché binokulární vidění.
- znát všechny jeho složky a bude vědět jaké faktory ovlivňují správný vývoj jednoduchého binokulárního vidění.
- znát  obecnou patofyziologi poruchjednoduchého binokulárního vidění jako je suprese a anomální retinální korespondence.
- rozumět pojmu konkomitantní strabismus a bude znát jeho patopfyziologii a bude znát reakci senzorické a motorické složky binokularity na něj.
- rozumět pojmům tupozrakost (amblyopie), heteroforie, paralytický strabismus, nystagmus a bude znát patofyziologii těchto klinických jednotek.
Osnova
  • Dekorelovaná fúze (binokularita při anizometropii, suprese rozdílu rozostření, binokularita při strabismu, binokulárn rivalita, amblyogenní patofyziologie...)
  • Senzorická složka binokularity při strabismu (senzorická adaptace a učení, komplexní zorné pole při heterotropii, zony monokulární dominance, anomální retináln í koresponcence, subnormální binokularita, ....)
  • Motorická složka binokularity při strabismu (motorická adaptace, třístupňový adaprační servomechanismus podle Guytona, aktivní Millerovy kladky, kontraktura, ....)
  • Etiologie strabismu (vývojové mechanizmy: kongenitální, akomodační refrakční, akomodační nerefrakční, a neuroanatomické mechanizmy: intaruterinní embolizace, heterotopie kladek, anomálie kladek, myopatie, ...)
  • Binokularita při heteroforiích (dynamická, tonická a anatomická zóna, astenopie...)
  • Biknokularita při inkomitantním strabismu (etiologie, kompenzační postatení, torticollis, diplopie, .....)
  • Binokularita při nystagmu (etiologie, nulová pozice, kompenzační postavení, ...)
  • Výuka je dle potřeby vhodně doplňována aktuálními přednáškami externích odborníků oblasti ortoptiky a strabologie.
Literatura
    doporučená literatura
  • Stidwill, D., Fletcher, R.: Normal Binocular Vision, Theory, Investigation and Practical Aspects, Willey-Blackwell, Chichester, 2011
  • Evans, B.J.: Pickwell's Binocular Vision Anomalies, 5th edition, Butterworth Heinemann Elsevier, Edinburgh, 2007
  • Campos, E.C. von Noorden: Binocular vision and ocular motility, Theory and Management of Strabismus, 6th edition, Mosby, St. Louis, 2002
  • Miller, N.R., Newman, N.J.:Walsh & Hoyt's Clinical Neuro-Ophthalmology, the Essentials, 5th edition, Lippincot Williams & Wilkins, Philadelphia, 1999
  • Ciuffreda, K.J., Tannen, B.: Eye Movement Basics for the Clinician, Mosby, St. Louis, 1995
    neurčeno
  • Steinman, S.B., Steinman, B.A., Garzia, R.P.: Foundations of Binocular Vision, McGraw-Hill Companies, New York, 2000
Výukové metody
Přednáška
Metody hodnocení
Ústní zkouška (dvě otázky): (1) fyziologie binokulárnío vidění a (2) obecná patologie binokulárního vidění (viz informace učitele. K úspěšnému zvládnutí je potřeba dosáhnout v obou otázkách hodnocení alespoň E.
Informace učitele
Požadavek ke zkoušce: Znalosti v rozsahu přednášené problematiky. The requirement for the exam: Knowledge of taught topics: Obecná fyziologie BV 1. Binokulární vidění, jeho výhody a nevýhody, reflexní oblouk binokulární fúze 2. Komplexní motorická úloha očnice 3. Odlišnost zevních okohybných svalů od kosterního svalstva (podpůrná a brzdná ligamenta, kladky, hladké svaly, vrstvy EOS) 4. Aferentní a eferentní inervace zevních okohybných svalů 5. Typy postavení oka, Listingův a Dondersův zákon 6. Sherringtonův a Heringův zákon, 7. Vergence, typy, segmentové řízení vergencí 8. Komplexní motorické reakce 9. Subjektivní pohledový směr, korespondující a disparátní body sítnic (NRK/ARK), 10. Neuroanatomie sítnicové korespondence (konvergence signálů z korespondujících míst sítnic, první binokulární neuron) 11. Typy a vlastnosti horopteru a metody jeho měření, fyziologická diplopie 12. Binokulární sumace a maskování 13. Panumův prostor, fixační disparita 14. Monokulární stereopse 15. Detekce disparitního signálu a binokulární stereopse 16. Duálně-interaktivní model vergenčně akomodační synkinézy 17. Fyziologické suprese (přehled typů) 18. Binokulární rivalita a 2. Leveltův zákon 19. Receptivní pole neuronů zrakové dráhy a analytického CTX 20. Struktura analytického vizuálního CTX (V1 a V2) 21. Struktura asociačního vizuálního CTX (magno a parvocelulární dráha) 22. Vývoj, adaptace a plasticita binokulárního vidění Obecná patologie BV 1. Soutěž o synaptický prostor na prvním binokulárním neuronu při dekorelaci v kritické periodě vývoje 2. Hebbova teorie učení a její vztah k amblyopii 3. Mechanizmy suprese na prvním binokulárním neuronu při anizometropii a strabismu 4. Modifikace senzorické složky BV při strabismu (komplexní ZP se supresemi a ARK) 5. Anomální retinální korespondence (neurální mechanismus, klinické projevy) 6. Modifikace motorické složky BV pri konkomitantním strabismu (modifikace neurální a svalové složky, Guytonova třístupňová teorie, význam tonusu) 7. Etiologie neuroanatomického strabismu 8. Etiologie CCDDs 9. Etiologie kongenitální esotropie (Gyuton-Brodski) 10. Etiologie refrakční složky akomodační esotropie (Donders-Wort) 11. Etiologie nerefrakční složky akomodační esotropie 12. Adaptace motorické složky u inkomitantních strabismů 13. Klinické projevy inkomitantních strabismů 14. Diplopie při inkomitantním strabismu 15. Typy nystagmů podle etiologie 16. Oscillopsie 17. Nulová pozice u nystagmu
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.