VIm002 Aspekty umělecké tvořivosti 2

Pedagogická fakulta
jaro 2025
Rozsah
0/2/0. 3 kr. Ukončení: k.
Vyučováno kontaktně
Vyučující
prof. PaedDr. Radek Horáček, Ph.D. (cvičící)
doc. Mgr. Blahoslav Rozbořil, Ph.D. (cvičící)
Garance
doc. Mgr. Blahoslav Rozbořil, Ph.D.
Katedra výtvarné výchovy – Pedagogická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. et Mgr. Jana Nedomová, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Katedra výtvarné výchovy – Pedagogická fakulta
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Druhý ze tří volně navazujících seminářů usiluje nabídnout odpovědi na otázku, v jakém smyslu rozvíjí edukace uměním lidské „poznání“. Estetickým východiskem je antický koncept mimesis a z něj vyvozované představy (ideje reprezentace přírody a poznávání podstaty, koncepty imaginace a intuice či sebepoznání). Poukazy k různě (odlišně koncipovaným) kognitivním teoriím vedou studenty k hledání vlastních důrazů a postupů v pedagogické praxi. Kurz stojí na aktivní práci studentů s vybranými texty a diskusi v hodinách. Texty konfrontují estetické přístupy s koncepty sociálních věd a filosofie a tím ukázat jednotu hledání poznání i v pluralitě přístupů. Cílem je vidět v didakticky promyšlené pedagogické práci aspekty rozvoje myšlení a vědomí.
Výstupy z učení
1) Student zná základní pojmy a koncepty (odlišných) přístupů ke zkoumané otázce a to jak estetické (humanistické) tak sociologické (scientistické), dokáže je vysvětlit a použít (mimesis, kognitivismus, imaginace, intuice, znak, symbol) 2) Student umí aplikovat tuto znalost na konkrétní umělecké projevy i na pedagogický materiál. 3) Student je schopen zaujmout vlastní, prožité a promyšlené stanovisko k problematice.
Osnova
  • 1) Kognitivismus v estetice (od Platona, Aristotela přes Adorna a Goodmana po Langerovou); mimesis, fikce (klam) a reprezentace, imaginace, intuice (Croce); 2) interakce s prostředím jako obecný zdroj poznání na úrovni smyslového vnímání (Eisner, Zuska), tělo jako médium poznávání, klíčový pojem zkušenosti (Dewey); 3) koncepty estetického formalismu: řád, míra a harmonie (kontingence, heterogenita, ambivalence a konzistence nebo diskontinuita) forma jako eidos a morfé, schéma a Gestalt (Perniola) 5) znak, jazyk a diskurz, symbolické versus znakové (sémiotika versus mytologie); 6) umělecká fikce jako alternativa k realitě: ideologie, utopie (Mannheim, Bloch, Szacki), utopie a dystopie (jako projekty, kategorie estetiky i literární žánr) 7) konvergence vědy a umění; umění jako výzkum; 8) různé formy vědění a poznání (sociologie poznání) stupně (informace/vědění/moudrost viz Aristoteles)
Literatura
    povinná literatura
  • BENOIST, L.: Znaky, symboly a mýty. Victoria Publishing, Praha, 1995.
  • BABYRÁDOVÁ, H.: Symbol v dětském výtvarném projevu. MU, Brno, 2004.
    doporučená literatura
  • FAY, B. : Současná filosofie sociálních věd. Multikulturní přístup. SLON, Praha, 2002.
  • UHL SKŘIVANOVÁ, V a kol.: Pedagogika umění – umění pedagogiky aneb přínos oboru výtvarná výchova ke všeobecnému vzdělávání. UJEP, Ústí nad Labem, 2014.
  • DEWEY, J.: Art as Experience. Perigee Printing, 1980.
  • DAVID, R.: Kresba jako nástroj poznání dítěte:[dětská kresba z pohledu psychologie]. Praha: Portál, 2001.
  • EISNER, E. (2002). The Arts and the Creation of Mind. Yale University Press, 2002.
  • GOODMAN, N.: Způsoby světatvorby. Archa, Praha, 1996.
  • PERNIOLA, Mario. Estetika 20. století. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2000 (pp. 67– 96).
  • BURKE, P.: Společnost a vědění. Od Guttenberga k Diderotovi. Nakladatelství Karolinum, 2000.
Výukové metody
seminář
Metody hodnocení
Test znalostí z celé látky (multiple choice) 25 – 30 otázek
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024.