CJ3BP_JKHM Kapitoly z historické mluvnice českého jazyka

Pedagogická fakulta
jaro 2005
Rozsah
1/0/0. 1 kr. Ukončení: z.
Vyučující
Mgr. Hana Borovská, Ph.D. (přednášející)
Garance
Mgr. Hana Borovská, Ph.D.
Katedra českého jazyka a literatury – Pedagogická fakulta
Kontaktní osoba: Ivana Luklová
Rozvrh
Čt 8:30–9:15 učebna 1
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Jiné omezení: Předmět je zařazen do 6. semestru a je určen posluchačům, kteří zahájili studium nejdříve v akademickém roce 2002-2003. Z tohoto důvodu se nerealizuje v akademickém roce 2003-2004.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Přednáška navazuje na Kapitoly ze slavistiky a doporučuje se studentům, kteří si zapsali povinnou disciplínu Historická mluvnice českého jazyka. Nástin hláskoslovného, tvaroslovného a lexikálního češtiny ve 14. a 15. století. Syntaktický vývoj češtiny do 18. století. Návaznost na vývoj indoevropský a praslovanský. Odraz historického jazykového vývoje v českých nářečích.
Osnova
  • 1. Vývoj fonologického systému češtiny z praslovanštiny. České střídnice za praslovanské hlásky (nosovky, jery aj.). Staročeské hláskové kontrakce, jejich odraz v proměnách deklinačního a konjugačního systému. 2. Charakteristika pračeského období. Nejznámější literární památky latinské a staroslověnské na českém území. Bohemika a české glosy v latinských a staroslověnských textech (konkrétní příklady; ukázky). 3. Charakteristika fonologického systému češtiny ve 13. století. Hlavní hláskové změny (přehlásky), jejich územní rozsah, diferenciace českého a moravského území. Změny g v h, vznik ř. 4. Charakteristika fonologického systému češtiny ve 14. století. Hlavní hláskové změny, tj. přehlásky, hlavní staročeská depalatalizace. Územní rozsah hláskových změn, počátky nářeční diferenciace. 5. Vývoj fonologického systému češtiny od 15. století, přehlásky, monoftongizace a diftongizace, jejich důsledky pro stratifikaci češtiny 6. Vývoj českého pravopisu od 13. století do doby národního obrození. Pravopis primitivní, spřežkový, diakritický, bratrský, jejich srovnání s pravopisem novočeským. 7. Vývoj gramatického systém češtiny od 14. století. Staročeská deklinační paradigmata, jejich srovnání s paradigmaty novočeskými. Deklinace substantiv, adjektiv, zájmen a číslovek, jejich srovnání se stavem v současné češtině. Odraz hláskových změn v proměnách paradigmat. 8. Staročeská konjugace, řazení sloves do tříd. Srovnání staročeského systému a systému v současné češtině. Hlavní vývojové tendence ve staročeské konjugaci. 9. Problematika zániku některých tvarů jmenných (duál) a slovesných (jednoduchých minulých časů). Pozůstatky zaniklých tvarů v současné češtině (duálové tvary oči, uši aj.; číslovka dvě; tvary slovesa být v kondicionálu). 10. Syntaktické jevy v českých textech od 14. století. Nástin vývoje českého souvětí. Vývoj českých spojovacích výrazů. Charakteristické syntaktické rysy textů období humanismu a renesance a následujících etap.
Literatura
  • LAMPRECHT, Arnošt, Dušan ŠLOSAR a Jaroslav BAUER. Historická mluvnice češtiny. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986, 423 s. URL info
  • VÁŽNÝ, Václav. Historická mluvnice česká. 2. vydání. V Praze: Státní pedagogické nakladatelství, 1970, 202 stran. info
  • KOMÁREK, Miroslav. Historická mluvnice česká. Edited by Karel Horálek. Vydání 2., upravené. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1962, 192 stran. info
  • BAUER, Jaroslav. Vývoj českého souvětí. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960, 402 s. URL info
Metody hodnocení
Typ výuky: přednáška Předmět je ukončen zápočtem.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2004, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019.