SZ2MP_Ps11 Psychologie osobnosti

Pedagogická fakulta
jaro 2007
Rozsah
0/0/1. 10 hodin. 3 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. PhDr. Otto Čačka (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Evžen Řehulka, CSc.
Katedra psychologie – Pedagogická fakulta
Kontaktní osoba: Renata Buganová
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 6 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Předmět poskytuje přehled o koncepcích osobnosti a didakticky uspořádanou formou prezentuje poznatky o skladbě, dynamice i vzájemné součinnosti činitelů osobité integrovanosti a vyspělosti osobnosti. Její individuální charakteristiky jsou určovány dosaženou kvalitou východisek autoregulace. Charakteristiky sebeřízení se opírají o míru rozvoje dílčích duševních funkcí zajišťujících základní orientaci, přes sociálním učením osvojené obecné aspekty socializace, ke stále individualizovanějším a flexibilnějším útvarům sebeutváření a seberealizaci, až po osobní autokultivací rozvinutá sebepřekračující východiska prožívání, chování a jednání zhodnocené a kultivované osobnosti.
Osnova
  • 1. Význam psychologie osobnosti, pojem osobnost, teorie osobnosti, vrstvový model. Význam a možnosti formování osobnosti. Koncepce psychologie osobnosti. Pojetí osobnosti. Teorie vrstev osobnosti. Východiska a vymezení vrstvového modelu osobnosti. 2. Poznávací procesy a orientace osobnosti. Druhy myšlení. Inteligence a schopnosti. Schopnosti: rozumově-intelektové, názorně-percepční, manipulačně-psychomotorické. Výkonové faktory způsobilosti: vědomí, čivost, vnímání, pozornost, paměť, myšlení. 3. Charakteristika a funkce emocionality a emocí. Temperament a osobnost. Pojem emocionality a emocí, činitelé diferenciace a integrace, druhy emocí. Vědomá, vegetativní a výrazová úroveň. Bazální emocionalita. Patická reakce. Temperament. 4. Osobnost a vůle. Frustrace, maladaptace a frustrační tolerance. Potřeby organické, psychické a sociální. Motiv a jeho složky. Volní procesy: rozhodování, rozhodnutí a volní jednání. Frustrace, sumace tenze, odolnost, neurastenický syndrom. 5. Dlouhodobá paměť a učení - jejich podíl na rozvoji osobnosti. Samostudium. Nabývání vědomostí a dovedností (teorie, postupy). Paměť deklarativní a procedurální. Dlouhodobá paměť a učení. Druhy učení. Samostudium a jeho optimalizace. 6. Formování postojů a jejich funkce v subjekt-objektové interakci. Postoje a empatie. Pojem postoje (třísložkový model), vlastnosti postojů (konzistence, konsonance, extrémnost aj.). Formování postojů (sociální učení), empatie (druhy a možnosti rozvoje). 7. Racionálně - sociální aspekty role a její místo v jedinečném celku osobnosti. Organizace, normy a role. Druhy rolí (nabývané, přechodné, volné, formalizované aj.). Funkce role ve výchově. Existenciální přístup. Role a individualita. Místo role v osobnosti. 8.Vědomí vlastní individuality. Možnosti a metody sebepoznávání. Vymezení jáství a jeho funkce v osobnosti. Kognitivní složky Já: Sebeuvědomování (faktory formování, charakteristiky); Sebepoznávání (sebepopis, sebereflexe, přístupy). 9. Proměny pojetí člověka. Osobní aspekty a kvality sebepojetí a sebehodnocení. Historické změny společenského vědomí. Afektivní složky Já: Sebepojetí (imaginativní jádro osobnosti); Sebehodnocení (formování, druhy, nesoulad reálného a ideálního Já) 10. Seberozvíjení osobnosti. Zájmy. Sebeuplatňování a profesní orientace. Sebeuskutečňování a osobnost (koncepce, vliv raných zkušeností, teorie růstu, podpůrné charakteristiky osobnosti). Konativní složky Já: Sebeaktualizace (zájmy); Seberealizace. 11. Vzdělanost jako osobní míra integrace poznání, její vztah k rozhodování a tvořivosti. Nejvyšší útvary řídících mechanizmů osobnosti. Situace adjustačního a kreativníhy typu. Organizace informací (druhy mentální reprezentace). Problematiky rozhodování a tvořivosti. 12. Funkce imaginace pro harmonizaci psychiky. Osobní filozofie a funkce ideálů. Orientační, katartická, anticipační, fixační, emancipační, kreativní aj. funkce imaginace. Životní moudrost jako integrativní chápání reality. Funkce ideálu jako standardu dokoalosti. 13. Hodnoty a hodnotové vědomí. Typy charakteru. Kultivace a autokultivace. Pojem, význam a druhy hodnot. Proměny hodnotového vědomí. Hodnotící vědomí. Pojem, vývoj a druhy charakteru. Morálka a evoluce ctností. 14. Životní styl, smysl a poslání. Aspekty životní spokojenosti. Normalita. Člověk jako autonomní seberegulující bytost. Autokultivace sebepřekračujících východisek sebeřízení. Principy humanistické teleologie a evoluce. Životní smysl, poslání a životní styl.
Literatura
  • SMÉKAL, Vladimír. Pozvání do psychologie osobnosti :člověk v zrcadle vědomí a jednání. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2002, 517 s. ISBN 80-85947-80-3. info
  • ČAČKA, Otto. Psychologie vrstev duševního dění osobnosti a jejich autodiagnostika. Vyd. 3., opr. Brno: Doplněk, 2002, 382 s. ISBN 8072391070. info
  • NAKONEČNÝ, Milan. Psychologie osobnosti. Vyd. 2. Praha: Academia, 1997, 336 s. ISBN 8020006281. info
Metody hodnocení
test- při nesplnění požadavků ústní zkouška
Informace učitele
Nutno zvládnout rámcové okruhy látky: Pojem a struktura osobnosti; teorie osobnosti; vrstvový model; poznávací funkce a schopnosti; emocionalita a temperament; potřeby, cíle a motivace; fáze vůle; učení a samostudium; společenské postoje; role a osobnost; pojem Jáství a jeho složky; sebeuvědomování, sebepoznávání, sebepojetí, sebehodnocení, seberozvíjení a seberealizace; vzdělanost, rozhodování a tvořivost; humanizace a funkce ideálů; hodnoty a hodnotové vědomí; charakter a jeho typy; životní styl a poslání.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2006, jaro 2008.