R2BP_ULP1 Úvod do studia literatury 1

Pedagogická fakulta
jaro 2015
Rozsah
1/0/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. Eva Kudrjavceva Malenová, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. PhDr. Mgr. Simona Koryčánková, Ph.D.
Katedra ruského jazyka a literatury – Pedagogická fakulta
Kontaktní osoba: Helena Rytířová
Dodavatelské pracoviště: Katedra ruského jazyka a literatury – Pedagogická fakulta
Rozvrh
Po 7:30–8:15 učebna 1
Předpoklady
Znalost ruského jazyka.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 70 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/70, pouze zareg.: 0/70, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/70
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Hlavní cíle kurzu jsou: seznámení se základními pojmy literární vědy; uvedení do problematiky teorie literatury; aplikace teorie na vlastní práci s textem; přiblížení vztahu folkloru a literatury; porozumění vztahu literatury a jiných druhů umění; porozumění vztahu stylů, směrů a žánrů
Osnova
  • Osnova úvodu do studia literatury
  • 1. Literatura a folklor
  • 2. Struktura literární vědy
  • 3. Disciplíny literární vědy ve vzájemném vztahu a v poměru k vědám příbuzným (historie, filozofie, sociologie, psychologie, antropologie, estetika)
  • 4. Literární kritika a historie literatury, pomocné vědy (textologie, bibliografie, archivnictví aj.).
  • 5. Literární teorie
  • 6. Poetika
  • 7. Literární komparatistika.
  • 8. Versologie
  • 9. Problémy genologie - literární žánry a směry
  • 10. Estetika, základní pojmy a školy.
  • 11. Kultura četby a vjemu uměleckého díla.
  • 12. Ruská literárněvědná terminologie
Literatura
    povinná literatura
  • RICHTEREK, Oldřich. Úvod do studia ruské literatury. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001, 122 s. ISBN 80-7041-640-8. info
    doporučená literatura
  • www.a4format.ru
  • www.lib.ru
    neurčeno
  • VLAŠÍN, Š. Slovník literární teorie. Praha : Československý spisovatel, 1984. 465 s. 12/13. 22-141-84
  • MOCNÁ, Dagmar a Josef PETERKA. Encyklopedie literárních žánrů. 1. vyd. Litomyšl: Paseka, 2004, 699 s. ISBN 807185669X. info
  • VODIČKA, Felix. Svět literatury. 4., upr. vyd., ve Fortuně 1. Praha: Fortuna, 1995, 279 s. ISBN 8071682136. info
  • PAVELKA, Jiří a Ivo POSPÍŠIL. Slovník epoch, směrů, skupin a manifestů. Brno: Georgetown, 1993, 294 s. Co nás spojuje. ISBN 80-901604-0-9. info
  • POSPÍŠIL, Ivo. Úvod do studia literatury pro rusisty. Vydání první. Brno: Masarykova univerzita, 1991, 116 stran. ISBN 8021002492. info
Výukové metody
Přednáška, samostudium, písemná práce. V rámci tohoto předmětu je testována také samostatná domácí četba dle seznamu povinné literatury: 1. N. M. Karamzin: Ubohá Líza (Бедная Лиза) 2. I. A. Krylov: Свинья под дубом; Лебедь, Щука и Рак; Ворона и Лисица (басни) 3. A. S. Gribojedov: Hoře z rozumu (Горе от ума) 4. A. S. Puškin: Evžen Oněgin (ЕвгенийОнегин) 5. A. S. Puškin: Skoupý rytíř (Скупойрыцарь) 6. M. J. Lermontov: Démon (Демон); И скучно и грустно... (стихотворение) 7. M. J. Lermontov: Hrdina naší doby (Герой нашего времени) 8. A. N. Ostrovskij: Bouře (Гроза) 9. N. V. Gogol: Revizor (Ревизор); Шинель (Plášť)
Metody hodnocení
Písemná odborně-interpretační práce na zadanou báseň - formou odborného pojednání o historii recepce a vzniku básně a interpretace,se soupisem použité literatury dle normy a stručným ruským resumé. Více viz instrukce ve studijních materiálech v IS. Samostatná četba povinné (a doporučené) literatury. Forma zkoušení: písemný test v češtině prověřující znalosti ruské literárněvědné teorie, terminologie, praktického určení uměleckých (básnických forem a prostředků) a znalost povinné četby (seznam viz výukové metody). 75% správných odpovědí je třeba k úspěšnému absolvování.
Informace učitele
https://is.muni.cz/auth/dok/rfmgr.pl?fakulta=1441;obdobi=3764;kod=RJ2BP_ULP1;furl=%2Fel%2F1441%2Fjaro2008%2FRJ2BP_ULP1%2Fum%2F;info=
Doplňující literatura:
Svět literatury I. F. Vodička, ved. Kol. SPN, Praha 1992.
Slovník literární teorie. Š. Vlašín, Čs. Spisovatel, Praha 1977.
Encyklopedie literárních žánrů. Dagmar Mocná akol. Paseka, Praha-Litomyšl 2004.
Větší poetický slovník. Jos. Brukner, Jiří Filip, Čs. Spisovatel, Praha 1968. Doporučená literatura k esejím:
Aristoteles: Poetika, Rétorika, Politika. Bratislava, Tatran 1980.
Týž, Etika Níkomachova. Praha, Rezek 1996.
Drozda, Miroslav, Narativní masky ruské prózy.Od Puškina k Bělému. (kapitoly z historické poetiky). Praha, UK 1990.
Hegel, G. W.F.: Estetika. Praha 1966.
Ingarden, R.: O poznávání literárního díla. Praha 1967.
Interpretácia uměleckého textu. A. Popovič, P. Liba a kol..SPN, Bratislava 1981
Kiraj, D., Kovač, A.: Poetika. Trudy russkich i sovetskich poetičeskich škol. Budapešt 1982.
Kožmín, Zdeněk: Smysl dekonstrukce. Brno 1998. Týž: Modely interpretace. Brno 2001.
Kšicová, D.: Poéma za romantismu a novoromantismu. Rusko-české paralely. UJEP, Brno 1983.
Táž: Secese. Slovo a tvar. Brno, MU 1998.
Táž: Od moderny k avantgardě. Brno, MU 2007.
Lessing, G.E.: Laokoon čili o hranicích malířství a poezie. Praha 1960.
Litteraria Humanitas, III, Západ – Východ, Brno 1995.
detto: IV, Roman Jakobson, Brno 1996. detto: VI, Alexandr Veselovskij a dnešek. Brno 1998.
Losev, A. F., Znak, simvol, mif. Moskva 1982.
Losev, A. F., Šestakov, V. P.: Dějiny estetických kategorií. Praha 1984.
Mathauser, Zdeněk, Literatúra a anticipácia. Bratislava 1982.
Týž: Metodologické meditace aneb Tajemství symbolu. Brno 1989.
Týž, Mezi filosofií a poezií. Praha 1995.
Mukařovský, Jan: Studie z estetiky. Praha 1966.
Pavelka, Jiří.: Anatomie metafory. Brno 1982.
Pavelka Jiří, Pospíšil, Ivo: Slovník epoch, směrů, skupin a manifestů.Brno 1993.
Peirce, Charles S.: Lingvistické čítanky. Sémiotika. Praha 1972.
Pospíšil, I.: Ruská literárněvědná metodologie 19. a počátku 20. století. Praha 1987.
Pospíšil I. Ruský román. Nástin utváření žánru do konce 19. stol. Brno,. MU 1998.
Rudnev, V. P.: Slovar kultury 20 veka. Ključevyje ponjatija i teksty. Moskva 1997.
Russkaja slovesnost. Antologija. Moskva 1997.
Staiger, Emil, Základní pojmy poetiky. Praha, Čs. spisovatel 1969.
Šklovskij, V., Teorie prózy. Praha, Melantrich 1933.
Trzynadłowski, J.: Sztuka słowa i obrazu. Wrocłav 1982.
Vinogradov, V. V., Poetika russkoj literatury. Moskva, Nauka 1976.
Wellek, R., Warren, A.: Teorie literatury.
Žirmunskij, V. M., Teorija literatury. Poetika. Stilistika. Lenigrad, Nauka 1977 Doporučená četba
Pověst dávných let – (Nestorův letopis) – ukázky
Slovo o pluku Igorově
Citlivé duše – výbor z ruské sentimentální povídky – N. M.-
Karamzin, Ubohá Líza
Ivan A. Krylov, Bajky, komedie dle výběru – Člověk a stín (bajky, satiry a komedie v překladu Hany Vrbové)
Vasilij A. Žukovskij, Světlana

Alexandr Sergejevič Puškin, Lyrika, poemy: Kavkazský zajatec,
Bachčisarajská fontána, burleska – Tři žerty:Domek v Kolomenském aj. Evžen Oněgin, Bělkinovy povídky, Piková dáma, Kapitánská dcerka
Alexandr Sergejevič Gribojedov, hra: Hoře z rozumu
Michail Jurjevič Lermontov, lyrika, poemy: Mcyri, Demon, Paní důchodní z Tambova; román: Hrdina naší doby; drama:Maškaráda Nikolaj Vasiljevič Gogol, Večery na dědince nedaleko Dikaňky – ukázky, Taras Bulba, Něvský prospekt, Nos, Plášť. Román - Mrtvé duše, komedie: Ženitba, Revizor
Ivan Sergejevič Turgeněv, Lovcovy zápisky – ukázky, Asja, První láska, Jarní vody Romány: Šlechtické hnízdo, Otcové a děti, Dým
Ivan Alexandrovič Gončarov, Oblomov
Alexandr Nikolajevič Ostrovskij, hry: Výnosné místo, Bouře, Les, Sněhurka
Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin, Pohádky, Historie jednoho města – ukázky,
Román: Golovlevské panství
Nikolaj Alexejevič Někrasov, lyrika, poemy: Mráz – pán všech krás, Ruské ženy
Fjodor Ivanovič Ťutčev, lyrika
Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Bílé noci, Něžná, romány: Zločin a trest, Idiot, Bratři Karamazovovi
Lev Nikolajevič Tolstoj, Kozáci, Kreutzerova sonáta, romány: Anna Kareninová, Vojna a mír, Vzkříšení
Nikolaj Semjonovič Leskov, Lady Mackbeth Mcenského újezdu
Vsevolod Michajlovič Garšin, Čtyři dny
Anton Pavlovič Čechov, Step, Pokoj č. 6, Dáma s psíčkem aj. Hry: Racek, Strýček Váňa, Tři sestry, Višňový sad
Dmitrij Sergejevič Merežkovskij, hra: Pavel I. Román: Leonardo da Vinci
Ivan Bunin, Pán ze San Francisca, Temné aleje lásky, Román: Arseňjevův život
Alexandr Blok, Verše o Krásné dámě, poemy: Slavičí sad Dvanáct; hry. Bufonáda, Neznámá
Valerij Brjusov, lyrika; povídky: Za zrcadlem, Republika Jižního Kříže; román: Ohnivý anděl; hra: Tajemný host
Andrej Bělyj, lyrika; novela: Kotík Letajev, romány: Stříbrný holub, Petrohrad
Konstantin Dmitrijevič Balmont, lyrika – Sonety slunce, medu a luny
Zinaida Gippiusová, lyrika
Leonid Andrejev, Povídka o sedmi oběšených; hry: Ten, kdo dostává políčky
Fjodor Sologub, román: Posedlý
Michail Arcybašev, román: Svůdce (Sanin)
Velemir Chlebnikov, lyrika, poemy: Šaman a Venuše; hra: Světodkonce (Mirskonca) Otázky ke zkoušce z Úvodu do studia literatury:
1. Literatura a slovesnost, charakteristika, členění, funkce
2. Literární věda, členění, charakteristika jednotlivých disciplin
3. Struktura literárního díla, charakteristika obsahu a formy, členění
4. Plán jazykový: jazykové vrstvy, styl a jeho prostředky, básnické výrazy a prostředky, zvukové prostředky
5. Charakteristika nejdůležitějších tropů
6. Symbol a mýtus
7. Plán tematický (téma, motiv, postavy, postavení autora v uměleckém díla)
8. Plán kompoziční, typy kompozičních uspořádání
9. Fabule a syžet, charakteristika, syžetové fáze, čas a prostor v literárním díle, umělecké vyprávění (narace)
10. Členění literatury z hlediska žánrového, charakteristika lyriky, epiky, dramatiky a jejich vzájemných vztahů, genologie
11. Nejdůležitější lyrické žánry
12. Epické žánry 1
3. Dramatické žánry
14. Členění versologie, charakteristika metriky, prozódie a strofiky
15. Rozdíly mezi českými a ruskými prozódickými systémy, jejich historické začlenění a uplatnění
16. Rým a strofika v české a ruské literatuře, nejdůležitější strofické útvary
17. Literárněvědné metodologie
18. Komparatistika – charakteristika, základní pojmy


6 bezkontaktních výukových hodin bude využito k písemné práci formou eseje či recenze o literárněvědném či uměleckém díle a k samostatné četbě zadané odborné literatury. Písemná práce by měla prokázat, že student je schopen využít nabytých teoretických vědomostí v oblasti literárněvědné metodologie. Hodnotí se především schopnost samostatného kritického názoru na analyzované dílo. Kurz je ukončen zkouškou. Nedílnou součástí zkoušky je předložení vypracované eseje a písemný test znalostí ruské literárněvědné terminologie.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019.