SZ6079 Žáci a sociálně patologické jevy

Pedagogická fakulta
jaro 2018
Rozsah
0/2/0. 3 kr. Ukončení: k.
Vyučující
doc. Mgr. Kateřina Lojdová, Ph.D. (přednášející)
doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. (pomocník)
Garance
doc. Mgr. Kateřina Lojdová, Ph.D.
Katedra pedagogiky – Pedagogická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Katedra pedagogiky – Pedagogická fakulta
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
SZ6079/01: Út 14:50–16:30 učebna 42, K. Lojdová
Předpoklady
!NOWANY( SZ6079 Žáci a sociálně patologické jevy )
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 12 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/12, pouze zareg.: 0/12, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/12
Jiné omezení: Předmět nelze zapsat souběžně nebo po absolvování předmětu SZ6079 Sociálně patologické jevy v životě žáků ZŠ a studentů SŠ
Mateřské obory/plány
předmět má 158 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
The aim of the subject is to provide students with a critical framework for understanding socially pathological phenomena that can be seen at their pupils and students. This critical framework is based on theories of social deviation in the complex bio-psycho-social model and on fidings from international research. The seminars are taught interactively on the basis of research data analysis (especially qualitatively focused research), stories taken from media (e.g. life story of a terrorist) and one’s own experience (e.g. a narrative on the topic of my drunk story). Individual topics are illustrated on examples of real stories that are critically interpreted in the seminar. The seminar puts emphasis on interdisciplinarity; and it is based on sociological, philosophical, psychological, and anthropological findings, which are put into the pedagogical context. Preparation for the seminar includes reading of original research in English. Complex and crticial reflection of socially pathological phenonema is a precondition for prevention and solution of socially pathological phenomena by the subject participant in both curricular and extracurricular environment.
Výstupy z učení
• porozumění teoriím sociálních deviací: student chápe příčiny sociálních deviací v rovině biologické, psychologické, sociální a v jejich vzájemné provázanosti; • dovednost aplikovat teorie sociálních deviací na vysvětlení vzniku, průběhu a společenského hodnocení sociálně patologických jevů; • porozumění žákům a připravenost řešit problémy žáků spojené se sociálně patologickými jevy ve spolupráci s dalšími odborníky ve škole (školní poradenské pracoviště) a mimo školu (SVP, PPP, zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy) • student dokáže fundovaně (s oporou o teorie a výzkumy) a kriticky diskutovat nad otázkami položenými v osnově předmětu.
Osnova
  • Hlavní témata (osnova): 1. Co je normální, co je deviantní a co sociálně patologické? Jak lze definovat sociální normu? Jak se sociální norma proměňuje v prostoru a v čase? Mohou být sociální deviace pozitivní? Normalita, deviace a sociální patologie v instituci školy. Jakou roli hraje sociální reakce na normální a deviantní chování? Kdo je skrytý deviant a kdo falešně označkovaný? Kdo uděluje nálepky? Učitel jako agent sociální kontroly a moc spojená s procesem nálepkování a sekundární deviací. Příběh života žáka s nálepkou. 2. Kde se bere deviant? Jsou zločinci rození? Jsou někteří žáci predisponovaní k deviantní kariéře? (biologické, psychologické, strukturální, subkulturní, konfliktové, kontrolní, interakční, sociologické, situační teorie sociálních deviací). Příběh deviantní kariéry žáka. Co zajímavého přinesly výzkumy sociálních deviací? Od Chicagské školy k CCCS (The Centre for Contemporary Cultural Studies, Birmingham). Proč se někteří žáci socializují do deviantních gangů a subkultur? Kdy se stali někteří britští skinheadi rasisty a proč? Co se stalo s českými skinheady z 90. let? Jaké jsou genderové aspekty v socializaci do deviantních subkultur? Co dělají dívky v motorkářských ganzích (Angela McRobbie)? Příběhy členů subkultur. 3. Proč žáci užívají návykové látky? Je konzumace návykových látek závislost? Jak se liší cesta k závislosti u dětí a dospívajících? Jak se pozná závislý? Alkohol a jeho konzumace dětmi a dospívajícími. Příběhy o konzumaci alkoholu: opilecké historky. Mýtus alkoholu v životě dospívajících, analýza opileckých historek ve studijní skupině. 4. Nelegální drogy v životě dětí a dospívajících. Jak poznáme žáka pod vlivem opiátů, stimulantů, těkavých látek, konopných drog atd.? Jak přistupovat k žákovi pod vlivem návykových látek? 5. Agresivita ve škole. Rvačka jako kulturní forma (Bittnerová). Je agresivní chování pro dospívající normální? A kdy se jedná o šikanu? Jaké podoby může mít šikana? Proč to agresor dělá? A jak šikanu vnímá oběť? Jaký je vzájemný vztah agresora a oběti? Kdo jsou aktéři šikany? Jak šikanu ve škole vyšetřovat? Jak ji řešit? Analýza rozhovoru s obětí a agresorem šikany. 6. Kyberšikana. Jaký je vztah mezi šikanou a kyberšikanou? Jak snadné je stát se obětí či agresorem šikany v online prostředí? Jaké jsou prostředky kyberšikany? Příběh Megan Mayer. Prevence kyberšikany, příklad projektu http://www.e-bezpeci.cz/. 7. Agresivita mimo školu. Fotbalové chuligánství. Prožívání deviantního chován ve skupině. Co je atraktivního na vandalismu? Vandalismus jako skupinová sociální deviace. Proč graffiti? Chtějí sprejeři ničit nebo tvořit? Možnosti prevence vandalismu. Příběhy sprejerů. Mohou si děti vzít život? Proč? Sebevražednost (suicidalita) u dětí a dospívajících, sebevražedné pokusy a demonstrativní sebevraždy. Profily mladistvých sebevrahů. Kontinuální model sebevražedného chování a možnost intervence pedagoga v jednotlivých fázích. Sebepoškozování (parasuicidum) aneb proč se řežou? Souvislost s emo subkulturou? 8. Rasismus a etnicita ve škole. Co je rasa? Existují dnes rasy? Rasa jako tabu v sociálních vědách? Co říkají výzkumy o vztahu rasy a vzdělávacích výsledků žáků? Školní úspěch jako znak kultury „bílých“ (příklad výzkumu Fordham a Ogbu)? Jak zvládnout etnickou rozmanitost ve škole a předcházet sociálně patologickým jevům? (výzkum Jarkovské). 9. Extremismus u dětí a dospívajících? Proč mají děti radikálnější názory než dospělí? V čem spočívá pravicový a v čem levicový extremismus? Co mají společného? Socializace do extremistických subkultur. 10. Terorismus ve škole. Proč někdo zastřelí učitele a spolužáky? Analýza případu masakru ve škole. Terorismus ve společnosti. Analýza životního příběhu teroristy (aktuální teroristický čin). Přístupy k analýze jevu, motivace teroristy a dynamika teroristické skupiny, charakteristiky profilu teroristy, formy. Proč mohou být ženy nebezpečnější teroristé než muži? Genderové aspekty terorismu – např. příběh Ulrike Meinhoff. Další podoby terorismu a příklady teroristických organizací: ultralevicový terorismus, ultrapravicový terorismus, etnický terorismus, náboženský terorismus, environmentální terorismus, single-issue terorismus; 11. Jaké podoby má komerční sexuální zneužívání dětí? Obchodování s dětmi (intrafamiliární x extrafamiliární forma), dětská prostituce, dětská pornografie. Děti a dospívající jako oběť pedofila. Analýza strategie pedofila k získání oběti. 12. Prevence sociálně patologických jevů, institucionální rámec primární, sekundární a terciární prevence SPJ. Prevence a řešení sociálně patologických jevů ve škole. Prevence a řešení sociálně patologických jevů ve školních poradenských pracovištích. Inkluzivní škola a sociálně patologické jevy.
Literatura
  • Harnett, R., Thom, B., Herring, R., & Kelly, M. (2000). 'Alcohol in transition: Towards a model of young men's drinking styles'. Journal of Youth Studies, 3(1), 61–77.
  • Cohen, A. (1966). Devinace and control. New Yersey: Prentice Hall.
  • Tutenges, S., & Rod, M. H. (2009). ‘We got incredibly drunk… it was damned fun’: Drinking stories among Danish youth. Journal of youth studies, 12(4), 355–370.
Výukové metody
přednáška, diskuse, skupinový projekt
Metody hodnocení
1) aktivní účast na semináři, 2) projekt.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022.