XPSp04 Pedagogická psychologie

Pedagogická fakulta
jaro 2020
Rozsah
1/1/0. 3 kr. Ukončení: k.
Vyučující
PhDr. Kateřina Koros Bartošová, Ph.D. (přednášející)
PhDr. Josef Lukas, Ph.D. (přednášející)
Mgr. et Mgr. Jan Mareš, Ph.D. (přednášející)
Mgr. et Mgr. David Havelka, Ph.D. (cvičící)
Garance
Mgr. et Mgr. Jan Mareš, Ph.D.
Katedra psychologie – Pedagogická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Sekaninová
Dodavatelské pracoviště: Katedra psychologie – Pedagogická fakulta
Rozvrh
Út 10:00–10:50 učebna 35
  • Rozvrh seminárních/paralelních skupin:
XPSp04/01: každé liché pondělí 15:00–16:50 učebna 38, K. Koros Bartošová
Předpoklady
Předmět navazuje na kurzy Úvod do pedagogiky a psychologie, Vývojová psychologie, Sociální psychologie a Pedagogicko-psychologická diagnostika, prohlubuje a teoreticky ukotvuje poznatky a zkušenosti studujících s důrazem na rozvoj psychologické gramotnosti osvojované v průběhu učitelské praxe a v oborových didaktikách. Předmět vychází z aktuálních poznatků psychologických a pedagogických výzkumů týkajících se formálních i informálních výukových situací a přispívá k reflektovanému profesnímu vývoji studentů učitelství. Struktura témat předmětu vychází z komparace české a zahraniční výukové tradice. Důraz je kladen na poznání zvláštností a přístup k dětem předškolního věku.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem je teoretické ukotvení poznatků a zkušeností v souladu s rozvojem psychologické gramotnosti studentů.
Výstupy z učení
o absolvování předmětu bude student umět: • s porozuměním používat základní odbornou terminologii pedagogické a školní psychologie; • aplikovat základní odbornou terminologii a poznatky pedagogické a školní psychologie na popis, analýzu, interpretaci a zhodnocení vybraných výukových situací; • charakterizovat v psychologických pojmech edukační prostředí školy, na níž absolvoval učitelskou praxi; • na příkladu popsat a vysvětlit individuálně specifické procesy učení; • reflektovat typické výukové situace z pohledu vybraných teorií pedagogické psychologie; • vysvětlit možné způsoby zjišťování a ovlivňování žákovských pojetí učiva; • vyhledávat ke konkrétní kazuistice relevantní informace v odborné literatuře; • formulovat příklad zadání učební úlohy zohledňující různou míru kognitivní náročnosti a zohledňující individuální specifičnost žáka.
Osnova
  • 1. Učitelská profese, její proměny a pregraduální studium učitelství. Radosti a strasti učitelství. Výzvy a změny v historické perspektivě. K čemu může být učiteli pedagogická psychologie užitečná. Cílem přednášky a následného semináře je navázat na předchozí kurzy rozvíjející psychologickou gramotnost, postihnout rozdíl mezi osobní zkušeností žáka a studenta, mediálním obrazem edukace a vlastní vědní disciplínou a nabídnout individuálně specifickou perspektivu vnímání poznatků pedagogické psychologie s ohledem na profesní vývojové stádium.
  • 2. Proces učení. Proces učení (se) a učitel. Vybrané teorie učení. Cílem přednášky a navazujícího semináře je propojit předchozí praktickou zkušenost s individuálním doučováním, vlastní zkušenost studenta se současnými psychologickými přístupy k procesu učení a jejich aplikací ve vlastním učení (se) a výukovou praxí.
  • 3. Vztah učení, vývoje a výchovy. Somatický, kognitivní, sociální a morální vývoj. Rozdíl mezi přístupem k „typickému žáku“ a individuálním přístupem. Cílem přednášky a navazujícího semináře je propojit předchozí teoretickou přípravu i praktickou zkušenost s individuálním doučováním, vlastní zkušenost studenta se současnými psychologickými přístupy zohledňujícími individuální vývojové zvláštnosti.
  • 4. Osobnost a individuální specifičnost současných žáků. Styly myšlení a učení. Mnohočetná inteligence. Nadání a další individuální specifika z pohledu inkluzivní praxe. Talent. Genderové otázky ve výuce. Vrozené a naučené v současné perspektivě. Sociální reprodukce, kulturní stereotypy a očekávání. Práce s diversitou ve výuce. Cílem přednášky a navazujícího semináře je představit výběr z aktuálních témat postihujících rostoucí míru diverzity žákovské populace a příklady dobré výukové praxe. Práce s kazuistikami, dotazníky stylů učení, testování inteligence vs. Testování učebního potenciálu.
  • 5. Učitel ve výuce. Reflektivní praxe. Sebemonitorování. Vyučovací styly učitele. Psychohygiena učitele. Cílem přednášky a navazujícího semináře je ukotvit zkušenost studentů v roli reflektujícího učitele v psychologické teorii a prostřednictvím nácviku konkrétních metod a technik ukázat výhody reflektivní praxe. Práce s reflektivními deníky z praxí, práce se sebemonitorovacími protokoly.
  • 6. Motivace žáků. Vztah mezi učitelem a žáky jako dynamický fenomén. Cílem přednášky je představit současné přístupy k motivaci žáků a současné přístupy k práci s mocenskou pozicí učitele ve třídě. V semináři studenti pracijí s dotazníky učební motivace (Mann, Pavelková).
  • 7. Psychologie vyučování. Plánování výuky, výukové cíle a specifika studentů. Psychologické aspekty využití ICT ve výuce. Cílem přednášky a navazujícího semináře je prohloubit poznatky z předcházejících přednášek a na konkrétních příkladech převést evidence based přístupy dobré výukové praxe od jejího plánování po realizaci v konkrétních podmínkách. Práce s materiály z praxí.
  • 8. Psychosociální klima školy, třídy a řízení třídy. Cílem přednášky a navazujícího semináře je představit frekventované a mezioborové téma v psychologických souvislostech a předvést a studenty zacvičit v používání konkrétního diagnostického nástroje.
  • 9. Hodnocení. Školní úspěch a neúspěch. Cílem přednášky je představit problematiku hodnocení (na různých úrovních) jako nedílnou součást výukového procesu i jako psychologický fenomén s důsledky pro sebepojetí žáků, jejich motivaci, akademické aspirace i vztah k učiteli či rodičům. V semináři různé ukázky hodnocení, simulované dialogy s žáky.
  • 10. Psychologie výchovy. Rodina a škola. Komunikace s rodiči a její specifika. Komunikace s příslušníky pomáhajících profesí. Cílem přednášky a navazujícího semináře je představit problematiku rodičovských přístupů, očekávání a vztahů k žákovi a ke vzdělávací instituci nikoli jako problém, ale jako příležitost. Simulované dialogy, práce s kazuistikami.
  • 11. Plánování a hodnocení intervencí v pedagogicko-psychologické perspektivě. Cílem předposlední přednášky a navazujícího semináře je na konkrétních příkladech demonstrovat výhody cíleného získávání informací (vč. diagnostiky), plánování intervence a evaluace jejich výsledků pro rozvoj žáka, učitele i školy.
  • 12. Psychologický výzkum a výuková praxe učitele. Cílem přednášky je představit výhody učitele jako aktivního aktéra výzkumných aktivit i jako spokojeného zadavatele či uživatele výsledků pedagogicko-psychologického výzkumu. V semináři studenti pracují s konkrétními výstupy současných výzkumů edukační reality ve vztahu k oborové aprobaci.
  • Výstupy:
  • Po absolvování předmětu bude student umět:
    • s porozuměním používat základní odbornou terminologii pedagogické a školní psychologie;
    • aplikovat základní odbornou terminologii a poznatky pedagogické a školní psychologie na popis, analýzu, interpretaci a zhodnocení vybraných výukových situací;
    • charakterizovat v psychologických pojmech edukační prostředí školy, na níž absolvoval učitelskou praxi;
    • na příkladu popsat a vysvětlit individuálně specifické procesy učení;
    • reflektovat typické výukové situace z pohledu vybraných teorií pedagogické psychologie;
    • vysvětlit možné způsoby zjišťování a ovlivňování žákovských pojetí učiva;
    • vyhledávat ke konkrétní kazuistice relevantní informace v odborné literatuře;
    • formulovat příklad zadání učební úlohy zohledňující různou míru kognitivní náročnosti a zohledňující individuální specifičnost žáka;
    • aplikovat znalosti z oboru pedagogické psychologie na předškolní děti.
Literatura
    povinná literatura
  • MAREŠ, Jiří. Pedagogická psychologie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2013, 702 s. ISBN 9788026201748. info
  • Seifert, K., & Sutton, R. (2011). Educational psychology. Athens: The Global Textbook Project.
  • Vybrané studie z časopisů: Pedagogika, Pedagogická orientace, Orbis scholae, Studia paedagogica Vybrané studie z relevantních databází. Vybrané online články z denního tisku, blogy a TED videa
Výukové metody
Přednášky, skupinová diskuse, řešení kazuistik, samostatné studium odborné literatury, zpracování a prezentace tezí z četby odborné literatury, plnění průběžných úkolů, příprava posteru.
Metody hodnocení
Příprava a prezentace posteru, písemný test (20 otázek; 60% minimum)
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2019, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.