CORE171 Jak číst z učebnice historické kulturní krajiny

Pedagogická fakulta
jaro 2025
Rozsah
2/0/0. 3 kr. Ukončení: k.
Vyučující
Mgr. Miroslav Jireček, Ph.D. (přednášející)
doc. PhDr. Bohuslav Klíma, CSc. (přednášející)
doc. Mgr. Marie Koldinská, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Jiří Mihola, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Jaroslav Novotný (přednášející)
PhDr. Kamil Štěpánek, CSc. (přednášející)
Mgr. et Mgr. Jana Vlčková Musilová, Ph.D. (přednášející)
Garance
Mgr. et Mgr. Jana Vlčková Musilová, Ph.D.
Katedra historie – Pedagogická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Katedra historie – Pedagogická fakulta
Rozvrh
St 18:00–19:50 učebna 60
Předpoklady
!(PROGRAM(B-AE_) || OBOR(FBAEpV) || PROGRAM(B-HI_) || OBOR(FBHIpV))
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je otevřen studentům libovolného oboru.
Předmět si smí zapsat nejvýše 100 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 10/100, pouze zareg.: 0/100, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/100
Cíle předmětu
Předmět představí netradiční a fascinující pohled na místa, která se na první pohled mohou jevit jako nezajímavá, zanedbaná, vágní, nebo naopak se pokusí demytizovat strategicky pěstovanou popularitu systémově zvolených lokalit. Předmět se zabývá problematikou historické kulturní krajiny, chápáním toho, v jakém prostředí žijeme a jak se toto prostředí vyvíjelo a jaké jsou jeho specifické nejen kulturně historické hodnoty, které vnímáme jako jednu z klíčových kompetencí nejen při budování osobní identity, jejíž součástí je i pocit přináležení (belonging) k místu, ve kterém žiji nebo ze kterého pocházím, ale především se zaměřuje na budování povědomí, které může přispět  udržitelnému přístupu k historické kulturní krajině. Vzhledem k tomu, že historická kulturní krajina tvoří absolutní většinu prostředí, ve kterém žijeme, je nutné podporovat její znalost a chápání významů v ní zakomponovaných.
Výstupy z učení
Po absolvovaní předmětu budou studenti a studenti schopni porozumět pojmu historická kulturní krajina, stejně tak jako jeho významu: - pochopit a následně (i samostatně) dekódovat mnoho vrstevnatost historické kulturní krajiny; - vnímat a reagovat na aktuální proměny historické kulturní krajiny (budování přináležitosti k místu, respektive osobní, národní a kulturní identity); - schopnost analyzovat hodnoty tvořící historickou kulturní krajinu (s ohledem na budování udržitelné historické kulturní krajiny pro budoucí generace).
Osnova
  • Časová dotace jednotlivých témat: jedna až dvě přednášky. 1.„Bez nudného úvodu to nejde…“ (vymezení pojmu historická kulturní krajina; situace v ČR; kategorie, skupiny a typy; vývoj; představení přednášejících, literatury, právní a metodický rámec); 100 minut. 2. "Co se stane, když se potká „vějíř“, „obelisk“ a „alej“? (komponovaná krajina záměrně vytvořená v průběhu času člověkem z estetických důvodů, např. v období baroka, klasicismu, vlivem romantismu). 3. "Kde leží Golgota a Olivetská hora?" (sakrální architektura, poutní místa, sakralizace kulturní krajiny). 4. "Vidím, že nic nevidím". (způsoby rozeznávání pozůstatků starobylého lidského osídlení v krajině; význam rituální krajiny a symbolů v krajině; představení metody letecké archeologie atd.). 5. "Okolo lesa pole lán…" (proměna krajiny s ohledem na proměny venkova a zemědělství). 6. "Na „Hradiště“ (seznámení s vývojem forem osídlení krajiny, a především s budováním opevněných sídlišť – hradišť od doby pravěku až do vzniku středověkých hradů a měst). 7. "(Není) město jako město"(rozpoznávání vzájemného vlivu přírodních podmínek a znaků kulturního vývoje krajiny a městského prostředí). 8. Memoriální krajina (výzkum bojišť, specifika krajiny po bitvě, terénní zásahy, přínos experimentální a letecké archeologie pro odkrývání dosud neprozkoumaných pozůstatků bitevních střetů atd.). 9. Krajina významných osobností (příklady osobností, které se nesmazatelně podepsaly do podoby a charakteru české krajiny).
Literatura
  • ŠANTRŮČKOVÁ, M., SALAŠOVÁ, A., SOKOLOVÁ, K., SEDLÁČEK, J. (2020): Mapping military landscape as a cultural heritage: Case study of the Austerlitz/Slavkov battlefield site. AUC Geographica 55(1), 66–76.
  • SALAŠOVÁ, A. (2020): Komponované krajiny České republiky a jejich formování. Životné prostredie, 54, 3, 166 - 177.
  • EHRLICH, M.; KUČA, K.; KUČOVÁ, V.; PACÁKOVÁ, B.; PAVLÁTOVÁ, M.; SALAŠOVÁ, A.; ŠANTRŮČKOVÁ, M.; VOREL, I.; WEBER, M. (2020): Typologie historické kulturní krajiny České Republiky, Praha 2020.
  • SVOBODOVÁ, A., EHRLICH, M., VITOCHOVÁ KADEŘÁBKOVÁ, K. (2020): Objevujeme krajinu společně s památkáři - katalog výstavy, NPÚ ÚOP v Českých Budějovicích
  • KUČA, K. (ED.), MALINA, O., SALAŠOVÁ, A., WEBER, M. a kol. (2020): Historické kulturní krajiny České republiky. VÚKOZ. ISBN 978-80-87674-32-1
  • NOKKALA MILTOVÁ, Radka. Typologie a hierarchie raně novověkých šlechtických sídel. In Chodějovská, Eva. Krajina v rukou barokního člověka : Lidé a krajina 16.-18. století na východě Čech. 1. vyd. Josefov: Národní památkový ústav, ú. o. p. v Josefově, 2020, s. 92-101. ISBN 978-80-88226-23-9. info
Výukové metody
Přednáška. Část přednášky bude věnována diskuzi se studenty, na základě, které bude průběžná získávána zpětná vazba (porozumění tématu, připomínky, reflexe, formulování a vyjádření vlastního názoru na společensky aktuální téma).
Metody hodnocení
Kolokvium sestává z písemného testu, který má podobu výběru správné odpovědi nebo odpovědí k předloženým otázkám. K úspěšnému získání kolokvia musí student získat alespoň 60 bodů ze 100 možných. Test ověřuje faktografické znalosti a interpretační dovednosti získané během přednášek. Účast na přednáškách je nepovinná, součástí všech přednášek kromě úvodní ale bude kontrolní otázka/úkol zadávaná/ý v jejím průběhu. Za každou správnou odpověď získají studenti jeden bod. Za kontrolní otázky/úkoly je v průběhu semestru možné získat max. 11/12 bodů (dle délky semestru), které budou připočteny k výsledku závěrečného testu.
Další komentáře
Studijní materiály
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/ped/jaro2025/CORE171