Bi1BK_EKOP Ekologie pro ZV

Pedagogická fakulta
podzim 2009
Rozsah
1/0/0. 2 kr. Ukončení: k.
Vyučující
doc. RNDr. Boris Rychnovský, CSc. (přednášející)
Mgr. Robert Vlk, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. RNDr. Boris Rychnovský, CSc.
Katedra biologie – Pedagogická fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Boris Rychnovský, CSc.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je otevřen studentům libovolného oboru.
Cíle předmětu
Úvod do problematiky ekologie, ekologické faktory vodního prostředí, podnebí a ekologické faktory ovzduší, ekologické faktory půdy, ekologické faktory výživy a potravy, mezidruhové vztahy, vnitrodruhové vztahy, ekologie populací (demekologie), společenstva (biocenózy), vlastnosti biocenóz, ekosystém.
Osnova
  • 1. Definice, zaměření a úkoly ekologie, návaznost a dělení ekologie; ekologické faktory – zdroje a podmínky existence: vymezení a rozdělení ekologických faktorů, ekologická valence, ekologická nika.
  • 2. Nejdůležitější abiotické faktory: světlo, teplota, vlhkost, atmosférický tlak, proudění vzduchu, počasí a podnebí, oheň, obsah plynů, reakce prostředí, salinita, obsah minerálních živin, těžké kovy.
  • 3. Antropogenní faktory: zemědělství, průmysl a jiné činnosti, vznik kulturních rostlin a domestikace živočichů, introdukce a reintrodukce.
  • 4. Prostředí – komplex faktorů: Biosféra a její členění, obývaná prostředí, vodní prostředí a jeho vlastnosti, půda, bioindikace, adaptace.
  • 5. Populace – vymezení, charakteristika a funkce populace, velikost populace a její určování; struktura populace – prostorová struktura (disperze jedinců), zastoupení (poměr) pohlaví, věková a velikostní struktura, sociální struktura; vztahy uvnitř populace.
  • 6. Dynamika populace: Natalita (množivost) a mortalita (úmrtnost), typy růstu populace, populační strategie, populační cykly, přirozená regulace početnosti populace.
  • 7. Migralita – stěhování a šíření populace: Migralita živočichů, šíření populací rostlin, invaze cizích druhů.
  • 8. Vztahy mezi populacemi: Amensalismus (inhibice) a alelopatie, predace, herbivorie (= fytofágie), mycetofágie (= fungivorie) a bakteriofágie, parazitizmus a patogenie, komensalismus, protokooperace a mutualismus, konkurence (= kompetice).
  • 9. Potravní vztahy: autotrofie, heterotrofie a mixotrofie, šíře potravních nároků, potravní zaměření.
  • 10. Biocenóza: Základní charakteristika a typy biocenóz, struktura biocenóz, druhové bohatství.
  • 11. Kvalitativní a kvantitativní vlastnosti biocenóz: Abundance (početnost) a biomasa, frekvence (+ konstance a fidelita), dominance, diverzita (a ekvitabilita), druhová podobnost.
  • 12. Dynamika biocenóz: Krátkodobé změny biocenózy, dlouhodobé změny – sukcese; klimax.
  • 13. Ekosystém: Charakteristika ekosystému, produktivita a produkce, potravní řetězce, tok energie, ekologické pyramidy, dekompozice, koloběhy látek – cyklus vody, uhlíku, dusíku, fosforu.
  • 14. Důležité ekosystémy a struktura jejich společenstev: Ekosystém lesa, louky a pole (agroekosystém); rybníka a řeky; srovnání přirozeného a antropogenního ekosystému.
  • 15. Biom: Vegetační pásma – zonobiomy, azonální společenstva – pedobiomy a orobiomy.
Literatura
  • LAŠTŮVKA, Zdeněk a Pavla KREJČOVÁ. Ekologie. 1. vyd. Brno: Konvoj, 2000, 184 s. ISBN 8085615932. info
Výukové metody
Přednášky, domácí teoretická příprava.
Metody hodnocení
Colloquium - written choice (abcd) test (from 18 questions minimum 16).
Informace učitele
Doporučená literatura: 2. Losos B. a kol.: Ekologie živočichů, SPN, Praha, 1985. 3. Slavíková J.: Ekologie rostlin, SPN, Praha, 1986.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
předmět je povinný pro specializaci Environmentální vzdělávání a pěstitelství, pro ostatní je volitelný.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2010, podzim 2011.