RV2BP_1BI Vybraná témata z biologie

Pedagogická fakulta
podzim 2009
Rozsah
0/1/0. 2 kr. Ukončení: k.
Vyučující
PhDr. Mgr. Lenka Adámková, Ph.D. (cvičící)
PhDr. Mgr. et Mgr. Jitka Reissmannová, Ph.D. (cvičící)
doc. RNDr. Boris Rychnovský, CSc. (cvičící)
Garance
doc. MUDr. Marie Havelková, CSc.
Katedra výchovy ke zdraví – Pedagogická fakulta
Kontaktní osoba: Michaela Daňková
Rozvrh
Út 18:00–19:40 učebna 27
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
předmět má 6 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
- student po úspěšném absolvování předmětu popíše a vysvětlí rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou, prokaryontní a eukaryontní buňky - chápe vliv mikrobů na lidské zdraví, popíše stavbu virusů a interakce mezi virusy a buňkami, vyjmenuje nejčastější virová a bakteriální onemocnění, určí původce, popíše stavbu kvasinky, její způsob rozmnožování - vyjmenuje jedovaté zástupce hub a rostlin, vysvětlí účinek jedů na organismus - určí zástupce alergenních rostlin, vysvětlí mechanismus působení alergenů, určí zástupce léčivých rostlin, popíše, která část rostliny je využitelná pro léčbu a při jakých onemocněních lze využít - určí zástupce živočichů ohrožující člověka a lidské zdraví
Osnova
  • Stavba virusů obecně. Interakce mezi virusy a buňkami. Charakteristika virusu chřipky. Charakteristika virusu HIV. Prokaryontní a eukaryontní buňky. Základní rozdíly ve struktuře a ultrastruktuře mezi eukaryontní a prokaryontní buňkou. Pozorování trvalých preparátů bakterií G+ a G- ve světelném mikroskopu. Ultrastruktura bakteriální buňky. Nejčastější bakteriální choroby. Mikrobiální buňky eukaryotické – struktura a funkce. Pozorování pučících kvasinek ve světelném a elektronovém mikroskopu. Charakteristika plísní, nejčastější plísňová onemocnění. Rostlinné alergeny. Rostliny jako zdroj léčiv. Rostliny jako zdroj drog. Nejčastější antropozoonózy.
Literatura
  • STORCH, David a Stanislav MIHULKA. Úvod do současné ekologie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, 156 s. ISBN 80-7178-462-1. info
  • SEDLÁK, Edmund. Zoologie bezobratlých. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2000, 337 s. ISBN 80-210-2396-1. info
  • OPATRNÝ, Evžen. Zoogeografie. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1999, 190 s. ISBN 8024400111. info
  • Botanika. 1. vyd. Praha: Scientia, 1998, 231 s. ISBN 80-7183-053-4. info
  • ANDĚRA, Miloš. Velká kniha živočichů :hmyz, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci : [1582 barevných ilustrací]. Edited by Ladislav Korbel, Illustrated by Jindřich Krejča. Vyd. 2. Bratislava: Príroda, 1997, 344 s. ISBN 80-07-00991-4. info
  • Zoologie pro zemědělce a lesníky. Edited by Zdeněk Laštůvka. 1. vyd. Brno: Konvoj, 1996, 266 s. ISBN 8085615509. info
  • BUCHAR, Jan. Klíč k určování bezobratlých. 1. vyd. Praha: Scientia, 1995, 285 s. ISBN 80-85827-81-6. info
  • ZICHÁČEK, Vladimír. Zoologie. 1. vyd. Olomouc: Fin, 1995, 292 s. ISBN 8085572745. info
  • ROSYPAL, Stanislav. Bakteriologie a virologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 67 s. ISBN 80-85827-16-6. info
  • LOSOS, Bohumil. Ekologie živočichů. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985, 316 s. info
Výukové metody
Výuka probíhá formou seminářů, exkurze a samostatné práce.
Metody hodnocení
Pro úspěšné ukončení předmětu je nutné získat 17 bodů ze závěrečného 20ti položkového testu, vypracovat portfolio, jehož součástí jsou zadané úkoly s botaniky, zoologie a mykologie vypracovat pracovní listy z oblasti mikrobiologie a aktivně se zúčastnit exkurse v botanické zahradě.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2013.