SZc011 Školní pedagogika

Pedagogická fakulta
podzim 2020
Rozsah
0/0/.7. 12 hodin. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. PaedDr. Hana Horká, CSc. (přednášející)
doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. PaedDr. Hana Horká, CSc.
Katedra pedagogiky – Pedagogická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Sabina Autratová
Dodavatelské pracoviště: Katedra pedagogiky – Pedagogická fakulta
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
SZc011/Kombi01: Pá 13. 11. 12:00–15:50 učebna 30, Pá 20. 11. 12:00–15:50 učebna 30, Pá 27. 11. 15:00–18:50 učebna 30, H. Horká
Předpoklady
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Předmět navazuje, prohlubuje a zobecňuje poznatky a zkušenosti studujících osvojované v průběhu učitelské praxe a v oborových didaktikách. Předmět reaguje na nové poznatky pedagogických, psychologických a didaktických výzkumů o školním vyučování a učení a pokouší se je integrovat a zhodnotit pro školní praxi. Posláním předmětu je iniciovat, podporovat a rozvíjet profesní vidění, vědění a jednání budoucích učitelů. Předmět je vystavěn ze tří obsáhlejších bloků: (a) teorie a praxe školy jako instituce a organizace, (b) teorie a praxe tvorby, implementace a revize kurikula, (c) teorie a praxe školní výuky (vyučování a učení).
Výstupy z učení
Po absolvování předmětu student je schopen:
• s porozuměním používat základní odbornou terminologii školní pedagogiky;
• aplikovat základní odbornou terminologii školní pedagogiky na popis, analýzu, interpretaci a zhodnocení školy jako instituce a organizace, vybraných kurikulárních dokumentů a vybraných výukových situací;
• charakterizovat edukační prostředí školy, na níž absolvoval učitelskou praxi;
• na příkladu popsat a vysvětlit kurikulární procesy;
• popsat a kriticky analyzovat práci cvičného učitele s kurikulárními dokumenty;
• na příkladech z praxe charakterizovat vybraná kritéria kvality výuky a zdůvodnit jejich důležitost pro každodenní práci učitele;
• naplánovat a s využitím sebereflexe zhodnotit vyučovací hodinu (zdůvodnění, relevance učiva, cíle, obsahy, metody, hodnocení a alterace);
• s využitím portfolia uvést příklady správně a nesprávně formulovaných výukových cílů;
• vysvětlit možné způsoby zjišťování a ovlivňování žákova pojetí učiva;
• formulovat učební úlohy různé kognitivní náročnosti;
• s využitím teorie zdůvodnit v průběhu vlastní učitelské praxe uplatňované výukové metody, tyto metody zpětně kriticky posoudit í a navrhnout další možné alternativy zprostředkování stejného (obdobného) učiva;
• na příkladech ukázat různé možnosti hodnocení žáků a posoudit jejich výhody a nevýhody.
Osnova
  • 1. Didaktická transformace obsahu (ontodidaktická, psychodidaktická, kognitivní). Práce učitele s kurikulem. Obsah: vzdělávací standardy, RVP, ŠVP, učitel jako tvůrce a uživatel kurikula. Učebnice, učební materiály. Výstupy: Studující: (a) přiřadí vybrané cíle a obsahy školního vzdělávání k základním pojetím/teoriím kurikula (materiální vs. formální vzdělávání, esencialismus vs. progresivismus aj.); (b) identifikuje klíčové oblasti v RVP relevantní pro výuku vybraného oboru; (c) prostuduje ŠVP zvolené školy a charakterizuje deklarované principy/strategie, na nichž škola staví ŠVP; (d) zjistí, jak je v ŠVP vymezeno učivo a výstupy pro jeden z jeho aprobačních předmětů a jak korespondují s filozofiemi vzdělávání Pasche et al. Výstupy c) a d) shrne do 1–2 odstavců a odevzdá vyučujícímu podle pokynů. 2. Příprava učitele na výuku. Obsah: Cíle vzdělávání, motivace žáků, vztah vyučování a učení, psychodidaktická transformace, učební úlohy. Výstupy: Studující na základě kritického zhodnocení své vlastní přípravy na výuku: (a) uvede příklady formulace cílů kognitivních, afektivních a psychomotorických, (b) klasifikuje cíle výuky a učební úlohy dle úrovní Bloomovy taxonomie kognitivních cílů, (c) kriticky posoudí náročnost cílů výuky podle reálných schopností žáků, (d) připraví pracovní podmínky a prostředí pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami. 3. Kvalita výuky a její charakteristiky/komponenty. Obsah: organizace výuky (využití času, přiměřené tempo, strukturovanost), zprostředkování cílů a obsahů (jasnost, strukturovanost, soudržnost), učební úlohy (kognitivní aktivizace), podpůrné učební klima (konstruktivní práce s chybou, adaptivita výukových postupů). Výstupy: Studující: (a) vysvětlí, jaké činnosti spadají do organizace a řízení výuky; (b) zdůvodní, jak organizace výuky souvisí s její kvalitou; (c) na příkladech ilustruje důvody nekázně ve výuce a navrhne možná řešení; (d) navrhne učební úlohy s různou úrovní kognitivní náročnosti, přičemž aplikuje principy kvalitní výuky. 4. Vyučování jako didaktická transformace/cyklus pedagogického uvažování a jednání. Aktéři a procesy výuky. Obsah: učitel a žák ve výukové interakci, kvalita a efektivita výuky, organizace výukového procesu, reflexe výukového procesu Výstupy: Studující: (a) aplikuje své vědomosti a dovednosti při analýze výukového procesu a zhodnocení jeho kvality a efektivity na základě své zkušenosti z praxe, na vybrané videonahrávce vyučovací hodiny (z Virtuálních hospitací dostupné na www.rvp.cz) apod. (b) provede reflexi vlastní vyučovací hodiny a na jejím základě navrhne alteraci. 5. Realizace výuky Obsah: vyučovací styly, výukové metody ve vyučování a učení, organizační formy výuky, didaktické prostředky a média. Výstupy: Studující: (a) navrhne vhodné výukové metody, organizační formy a didaktické prostředky a média pro výuku vybraného učiva; (b) na příkladu konkrétního učiva kriticky posoudí a ověří vhodnost zvolené metody a formy z pohledu učebního stylu žáka, vyučovacího stylu učitele a požadavku didaktické transformace obsahu. 6. Hodnocení žáků Obsah: Formativní a sumativní hodnocení, normativní a kriteriální hodnocení, autonomní a heteronomní hodnocení a validita hodnocení, kompetence, strategie osvojování klíčových kompetencí Výstupy: Studující (a) používá vhodné diagnostické metody a nástroje s ohledem na jejich silné a slabé stránky; (b) aplikuje své vědomosti a dovednosti při tvorbě návrhu způsobu hodnocení konkrétní vyučovací hodiny/výukové aktivity; (c) stanoví cíl výuky a adekvátní způsob hodnocení úrovně jeho dosažení.
Literatura
    povinná literatura
  • PASCH, Marvin, Trevor G. GARDNER, Georgea M. LANGER, Alane STARK a Christella MOODY. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Translated by Milan Koldinský. Vydání druhé. Praha: Portál, 2005, 416 stran. ISBN 8073670542. info
  • SLAVÍK, Jan. Hodnocení v současné škole : východiska a nové metody pro praxi. Vyd. 1. Praha: Portál, 1999, 190 s. ISBN 8071782629. info
    doporučená literatura
  • JANÍKOVÁ, Marcela. Základy školní pedagogiky. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 119 stran. ISBN 9788021048799. info
  • SKALKOVÁ, Jarmila. Obecná didaktika. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2007, 322 s. ISBN 9788024718217. URL info
    neurčeno
  • KRATOCHVÍLOVÁ, Jana. Systém hodnocení a sebehodnocení žáků, Zkušenosti z České republiky i Evropských škol. 1. vyd. Brno: MSD, 2011, 153 s. ISBN 978-80-7392-169-9. info
Výukové metody
Předpokládané výukové činnosti a výukové metody: přednáška, doplněná aktivizujícími prvky a navazujícím samostatným studium odborné literatury.
Metody hodnocení
V den zkoušky student nejdříve absolvuje písemný test. Po jeho úspěšném vykonání ve stejný den student pokračuje ústní zkouškou. Je-li test hodnocen F, student je povinen se hlásit na opravný termín. je-li zkouška hodnocena F, student je povinen se hlásit na opravný termín.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2018, jaro 2019, podzim 2019, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.