AEB_A07d Znalectví hmotné kultury raného středověku

Filozofická fakulta
jaro 2025
Rozsah
1/1/0. 3 kr. Ukončení: z.
Vyučováno kontaktně
Vyučující
Mgr. Renáta Přichystalová, Ph.D. (přednášející), Mgr. Šimon Ungerman, Ph.D. (zástupce)
Mgr. Šimon Ungerman, Ph.D. (přednášející)
Garance
Mgr. Renáta Přichystalová, Ph.D.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Šibíčková
Dodavatelské pracoviště: Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Předpoklady
Doporučuje se seminář spojit s předměty AEB_A14f Doba raného středověku ve střední Evropě a AEB_A15f Doba raného středověku ve střední Evropě - seminář
Kurzy se výrazně doplňují.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 15 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/15, pouze zareg.: 0/15
Mateřské obory/plány
předmět má 9 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
V semináři se studenti seznámí s charakteristickým inventářem raného středověku od 6. do 11. století ve střední Evropě, kde se potkává několik etnik se svébytnou hmotnou kulturou: Slované, Avaři, Germáni a Maďaři.
Předměty jsou demonstrovány chronologicky, aby byla zřejmá vývojová návaznost či diskontinuita materiální kultury raně středověkého období.
Cílem semináře je osvojit si jednotlivé „funkční“ skupiny hmotné kultury (šperk, součásti oděvu, zbraně a bojovnická výstroj, nádoby, výrobní nástroje atd.) a v rámci každé skupiny získat podrobný přehled o konkrétních typech a variantách předmětů.
Studenti/tky se naučí odborné termíny sloužící k označování předmětů a jejich součástí, dále typologické členění předmětů, jejich chronologické a etnické zařazení, konstrukční aj. vlastnosti předmětů, v neposlední řadě i použité výrobní technologie. Student/tky by se měli orientovat v základní odborné literatuře. Získané poznatky by měli umět aplikovat při vlastní práci s artefakty.
Kostrou výuky jsou obsáhlé prezentace ve formátu pdf, které si studenti stáhnou z e-learningového portálu ELF. Kromě bohatého obrazového materiálu obsahují prezentace podrobnou českou, anglickou a německou terminologii, dále pak hlavní literaturu k dané problematice i speciální práce, z nichž byla čerpána cizojazyčná terminologie.
Výstupy z učení
Student/tka bude po absolvování předmětu schopen:
- orientovat se v raně středověkých kulturních okruzích ve střední Evropě (geografický rozsah, chronologie, vzájemná současnost či následnost) a umět popsat shody a rozdíly v jejich materiální kultuře
- u konkrétního charakteristického artefaktu uvést jeho název a funkci, popsat jeho části, použitou výrobní technologii, datování a kulturní/etnické zařazení
Osnova
  • 1) Úvod do problematiky raně středověké hmotné kultury.
  • Technologie výroby předmětů z drahých a barevných kovů Definice pojmu „hmotná kultura“, její význam v archeologii. Periodizace raného středověku (Eisnerovo rozdělení doby hradištní vs. novější „historická“ periodizace). Hlavní výrobní a výzdobné techniky využívané při výrobě kovového šperku: vážení kovu, tavení a odlévání, používané nástroje. Výroba plechu a drátu. Filigrán a granulace.
  • 2) Raně středověký šperk I
  • Terminologie částí náušnic. Náušnice aj. druhy ozdob avarského/předvelkomoravského období, byzantské vlivy na jejich genezi. Šperk předköttlašského horizontu coby směs západoevropských a avarských prvků. Způsob označování typů – slovní vs. kódový. Středohradištní náušnice z okruhu podunajského, karantánského a nitranského šperku.
  • 3. Raně středověký šperk II
  • Náušnice z okruhu veligradského šperku – jejich typologie (hrozníčkové, bubínkové, košíčkové, sloupečkové, lunicové), datování a geneze (byzantský původ vs. vliv vkusu místních odběratelů). Nejstarší horizont veligradského šperku a typologické souvislosti s pozdně avarským šperkem. Středohradištní gombíky – plechové lisované, lité, skleněné (jejich výrobní technologie, výzdoba, datování).
  • 4. Raně středověký šperk III
  • Středohradištní prsteny z okruhu podunajského a veligradského šperku (kroužkové, plechové štítkové, s butonem a honosnou výzdobou apod.). Lunicové závěsky, kaptorgy, křížky aj. druhy závěsků do náhrdelníků; jejich tvar, materiály, výzdoba, funkce (šperk vs. amulet) a datování. Rolničky.
  • 5. Raně středověký šperk IV
  • Středohradištní skleněné korály: výrobní a výzdobné techniky. Tradiční a novější typologie, principy vyčleňování typů. Časté a vzácné typy korálů, domácí výrobky vs. importy. Chronologický význam skleněných korálů ve starší a novější literatuře. Kovové korály a další součásti náhrdelníků (fosilie, starožitnosti).
  • 6. Raně středověký šperk V 
  • Staromaďarský a belobrdský šperk: náušnice, plakety, dvoudílné ozdoby, gombíky, pukličky, perforované mince, nákrčníky, náramky, prsteny, skleněné a polodrahokamové korály, kauri mušle aj. závěsky do náhrdelníků. Typy šperků přinesené Maďary z východní Evropy a šperky inspirované Byzancí. Povelkomoravský a mladohradištní šperk: náušnice a esovité záušnice (relevantní znaky, způsoby třídění, datace). Soudobé stříbrné mince (denáry) a jejich chronologická hodnota.
  • 7. Militária I
  • Chronologie avarských pohřebišť (tradiční a podle J. Zábojníka). Konstrukce avarských opasků a jednotlivé funkční druhy kování. Vývoj opaskových garnitur od časné po pozdní dobu avarskou: proměna používaných výrobních a výzdobných technologií a vyobrazovaných motivů (nomádské vs. pozdně antické ikonografické motivy). Avarský reflexní luk a šípy; hroty kopí, jednosečné a dvousečné zbraně, ochranná zbroj, třmeny.
  • 8. Militária II
  • Merovejské a karolinské saxy, jejich převzatí Avary a Slovany. Typologie saxů na základě jejich rozměrů a tvaru, jejich chronologie. Karolinské a velkomoravské meče: typologie (Petersen, Ruttkay, Geibig), konstrukce a datování. Mečové pásy a k nim příslušné garnitury kování: garnitury s trojlistým kováním, typ Závada a otázka funkce průvleček s prodlouženým krčkem. Karolinské a středohradištní hroty kopí a sekery.
  • 9. Militária III
  • Středohradištní šipky – typologie, otázka funkce (válečné vs. lovecké). Středoevropský dlouhý (celodřevěný) luk. Honosné velkomoravské opaskové garnitury a jejich kování. Lýtkové a ostruhové řemeny. Použité výzdobné techniky (vrubořez, niello, tauzie), původ a datování. Středoevropské ostruhy a třmeny, jejich konstrukce a typologie. Staromaďarská militária: šavle, reflexní luk, rombické aj. šipky, opasková kování, třmeny.
  • 10. Raně středověká keramika
  • Technologie výroby keramiky (formování v ruce, obtáčení na pomalu rotujícím hrnčířském kruhu, vytáčení na rychle rotujícím kruhu). Keramika pražského typu – typologie, datování. Podunajský typ (keramika středodunajské kulturní tradice). Spektrum keramiky z avarských pohřebišť. Středohradištní keramika a používané názvosloví tvarů a výzdoby. Regionální keramické okruhy na Moravě (blučinský, pomoravský, mikulčický, dolnověstonický, vysočanský). Technologické a plastické značky na dnech nádob. Keramika antických tvarů, grafitová keramika, mladohradištní keramika.
  • 11. Návštěva Moravského zemského muzea I
  • Předměty každodenní potřeby: nože, jejich běžné a speciální tvary; brousky a jejich odlišení od prubířských kamenů; ocílky, křesací kameny, hřebeny atd. Zemědělské nástroje (srpy, kosy, radlice, krojidla atd.), dřevozpracující nástroje (sekery, pily, tesly, vrtáky atd.). Doklady železářství v Moravském krasu. Výroba tkaniny a k tomu potřebné nástroje (vochle, vřeteno, přeslen, přeslice, tkalcovský stav a jeho součásti), doklady výroby oděvů (jehelníčky, jehly) a kožených předmětů (šídla). Předměty z organických hmot (dřevo, roh, paroh, kůže atd.) a používané technologické postupy. Vědra a jejich součásti; další typy dřevěných nádob. Opakování poznatků z přednášek: technologie výroby a výzdoby kovových předmětů. Kultura s keramikou pražského typu z časně slovanského období (keramika, nekeramický inventář, byzantské bronzové přezky coby importy).
  • 12. Návštěva Moravského zemského muzea II
  • Opakování poznatků z přednášek (terminologie vztahující se k nálezům hmotné kultury, diskuze o typologickém zařazení, datování, odborné literatuře atd.). Předvelkomoravské období: avarská pohřebiště na jižní Moravě, nálezy avarské lité industrie v prostředí slovanských hradišť (Mikulčice aj.). Keramika podunajského typu. Středohradištní období: ukázky produkce jednotlivých regionálních keramických okruhů; podunajský a veligradský šperk, skleněné aj. korály; zbraně a bojovnická výstroj. Doklady obchodu na Velké Moravě (ekvivalenty hodnoty, importované luxusní předměty). Doklady křesťanství (křížky) a vzdělanosti (pisátka, rámečky voskových tabulek). Technická keramika používaná při stavbě velkomoravských kostelů. Mladohradištní keramika.
Literatura
    povinná literatura
  • MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. Morava na úsvitě dějin. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 2011, 655 s. ISBN 9788072750887. info
  • MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. České země od příchodu Slovanů II. 1. vyd. Praha: Libri, 2006, 967 s. ISBN 80-7277-105-1. info
  • MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I. Praha: LIBRI, 2002, 564 s. LIBRI, I. ISBN 80-7277-104-3. info
  • LUTOVSKÝ, Michal. Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2001, 431 s. ISBN 8072770543. info
  • DOSTÁL, Bořivoj. Slovanská pohřebiště ze střední doby hradištní na Moravě. 1962, 151 s. info
    doporučená literatura
  • BERANOVÁ, Magdalena a Michal LUTOVSKÝ. Slované v Čechách : archeologie 6.-12. století. 1. vyd. Praha: Libri, 2009, 475 s. ISBN 9788072774135. info
  • KLANICA, Zdeněk. Nechvalín, Prušánky : čtyři slovanská pohřebiště. Brno: Archeologický ústav Akademie České republiky Brno, 2006, 293 s. ISBN 8086023753. info
  • KLANICA, Zdeněk. Počátky slovanského osídlení našich zemí. Vyd. 1. Praha: Academia, nakladatelství Československé akademie věd, 1986, 259 s. info
  • NEKUDA, Rostislav. Typologie a chronologie keramiky 10.-15. století na Moravě. Edited by Bořivoj Dostál. 1979, 197 s. info
  • MICHNA, Pavel. Vývoj otopného zařízení u moravských Slovanů na základě památek hmotné kultury. Edited by Bořivoj Dostál. 1966, 176 s. info
Výukové metody
teoretická příprava, návštěva muzea nebo depozitáře
Metody hodnocení
Písemný test
Požadavky k zápočtu:
aktivní účast na semináři, suverénní znalost hmotné kultury a orientace ve vývojových trendech raného středověku
Navazující předměty
Informace učitele
Studijní literatura:
Dostál, B. 1966: Slovanská pohřebiště ze střední doby hradištní na Moravě. Praha.
Fusek, G. 1994: Slovensko vo včasnoslovanskom období. Nitra.
Internationale Tagungen in Mikulčice I - V.
Hanuliak, M. – Rejholcová, M. 1999: Pohrebisko v Čakajovciach (9.-12. storočie). Vyhodnotenie. Nitra.
Hanuliak, M. 2004: Velkomoravské pohrebiská. Pochovávanie v 9.-10. storočí na území Slovenska. Nitra.
Hrubý, V. 1955: Staré Město. Velkomoravské pohřebiště „Na valách“. Praha.
Galuška, L. 1996: Uherské Hradiště - Sady. Křesťanské centrum říše velkomoravské. Brno.
Klanica, Z. 2006: Nechvalín, Prušánky. Čtyři slovanská pohřebiště. Díl I. Příspěvek ke chronologii časně středověké hmotné kultury ve střední Evropě. Díl II. Katalog. Spisy Archeologického Ústavu AV ČR Brno 28. Brno.
Měřínský, Z. 1986: Morava v 10. století ve světle archeologických nálezů, PA LXXVII, 18-80.
Měřínský, Z. 2002: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I. Praha.
Rejholcová, M. 1995: Pohrebisko v Čakajovciach (9.-12. storočie). Analýza. Nitra.
Studien zum Burgwall von Mikulčice I, III, IV, V.
Další komentáře
Poznámka k ukončení předmětu: Informace o ukončení viz sylabus.
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024.