FF:BA_SZk_Mg Státní zkouška - Informace o předmětu

BA_SZk_Mg Státní závěrečná zkouška magisterská

Rozsah

0/0/0. 0 kr. Ukončení: SZk.
Vyučováno kontaktně

Vyučující

Halina Beresnevičiúte Nosalova, Ph.D., M.A. (přednášející)
Mgr. Petra Hebedová, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Nina Kapušová (přednášející)
doc. Mag. Vaidas Šeferis, Dr. phil. (přednášející)
Mgr. Jan-Marek Šík, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Tereza Kabeláčová, Ph.D. (náhr. zkoušející)

Garance

doc. Mag. Vaidas Šeferis, Dr. phil.
Ústav jazykovědy a baltistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: doc. Mag. Vaidas Šeferis, Dr. phil.
Dodavatelské pracoviště: Ústav jazykovědy a baltistiky – Filozofická fakulta

Předpoklady

Předpokladem pro přístup k státní závěrečné magisterské zkoušce je úspěšné uzavření magisterského studia, tj. splnění všech povinností předepsaných studijním programem. Potvrzení o tom vydává Studijní oddělení FF MU.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

• Baltistika (program FF, N-BA_) (3)

Cíle předmětu

Závěrečná zkouška, zákonem předepsaná podmínka pro získání magisterského titulu.

Výstupy z učení

Po úspěšném složení této zkoušky získá student titul magistra v studijním programu Baltistika.

Osnova

• PŘIHLÁŠENÍ NA KONKRÉTNÍ TERMÍN STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY JE NUTNO PROVÉST NEJPOZDĚJI 7 KALENDÁŘNÍCH DNÍ PŘED KONÁNÍM ZKOUŠKY Zkouška sestává ze čtyř částí:
• 1) Z obhajoby diplomové práce (probíhá v češtině)
• 2) Z výkladu systému litevštiny nebo finštiny (dle specializace studenta; probíhá v češtině).
• 3) Z jazykového a literárního výkladu litevské nebo finské literatury (dle specializace studenta, probíhá v litevštině, resp. finštině).
• 4) Z literárního výkladu lotyšské nebo estonské literatury (dle specializace studenta; probíhá v češtině)
• K bodu (2) si student vylosuje jednu otázku z gramatického sytému litevštiny resp. finštiny (dle své specializace) a k ní připraví soustavný výklad v češtině.
• K bodu (3) komise vybere konkrétní litevské nebo finské literární dílo: text je přidělen každému studentovi individuálně, přičemž seznam literárních děl není předem stanoven a volba textu je zcela v kompetenci komise. K tomuto textu student dostane seznam 5 otázek v litevštině resp. finštině. Následně komise požádá studenta o literární a jazykovědnou interpretaci přiděleného textu. Student má na přípravu dvě hodiny. Interpretace musí obsahovat následující aspekty:
• * Student předvede, že text umí zařadit do kulturních a historických souvislostí, zná jeho obsah a je schopen uvést důležité shody, či naopak rozdíly, jež lze pro srovnatelné období a odpovídající žánr najít v jiných literaturách baltického prostoru.
• * Student předvede, že je schopen dotyčný text exaktně přeložit, identifikovat v textu použité tvary po stránce morfologické a syntaktické a je pro tyto tvary schopen předvést gramatické systémové souvislosti.
• * Student během přípravy písemně vypracuje odpovědi na zmíněných 5 otázek k textu (v litevštině resp. finštině), předloží je komisi a následně bude o nich konverzovat s komisí v litevštině resp. finštině.
• K bodu (4) student připraví výklad o lotyšském, resp. estonském literárním díle (dle své specializace), který představuje žánrovou a chronologickou paralelu pro litevský, resp. finský text rozebraný v bodě č. 3: poskytne základní data k tomuto dílu, vysvětlí žánrový a literárně-historický kontext, vyjádří se k obsahu zvoleného díla.
• OTÁZKY K BODU (2)
• Specializace litevština
• 1) Typologická charakteristika litevštiny – co je to typologie a co zkoumá, základní jazykové typy (izolační, aglutinační, flexivní, introflexivní, polysyntetický), typologický popis litevštiny, případně srovnání s dalším jazykem.
• 2) Fonologický aparát litevštiny – inventář litevských fonémů, slabika, přízvuk a intonace v litevštině, zejména pravidla pro přízvukování jmen a sloves, litevská ortografie a přehled jejího vývoje.
• 3) Morfologie jmen – základní morfologické termíny, problematika slovních druhů, charakteristika litevských jmen, morfologické kategorie, specifika.
• 4) Morfologie slovesa – základní morfologické termíny, problematika slovních druhů, charakteristika litevských sloves, morfologické kategorie, participia.
• 5) Slovní zásoba litevštiny – její skladba, slovotvorné prostředky litevštiny, procesy tvoření slov, současné tendence v litevštině.
• 6) Větné členy – jejich vymezení, zvláštní důraz na predikát a základní predikační struktury, syntaktické vztahy.
• 7) Věta a výpověď – věty jednoduché a složené, slovosled, téma a réma.
• 8) Jazyk ze sociolingvistického pohledu – vývoj standardního jazyka, dialekty, slang a jiné útvary, jazyková komise.
• Specializace finština:
• 1) Fonologie finštiny: inventář finských fonémů a jejich distribuce, slabika a přízvuk ve finštině, hraniční signály, finská ortografie a nástin jejího vývoje.
• 2) Finská morfologie: vymezení základních pojmů (morfém, alomorf, rozlišení sufixů podle pozice za kmenem a funkce) a popis chování kmenových morfémů a afixů ve finštině (pravidelné kmenové alternace a čím jsou podmíněny, pravidelné interakce kmene a koncovky, morfotaktika).
• 3) Morfologie ohebných slov: vymezení kategorií jmen, sloves a infinitních tvarů z hlediska morfologie ‒ jaké kategorie mohou vyjadřovat a jak se tyto kategorie vzájemně mohou kombinovat, k jakým syntaktickým rolím tyto vlastnosti jednotlivé vymezené kategorie předurčují.
• 4) Finská syntax I: vymezení větných členů ve finštině (pojetí subjektu a případy vět bez subjektu, objektové pády, predikativ, adverbiale) a charakteristika větných typů (věta existenciální, nesesivní, pocitově kauzativní, stavová, věta výsledku atp.).
• 5) Finská syntax II: možnosti využití infinitních tvarů pro polovětné konstrukce (typy těchto konstrukcí a jejich charakteristika), pořádek slov ve finštině a možnosti jeho funkčního využití.
• 6) Typologická charakteristika finštiny: v čem spočívá typologické srovnání, demonstrace využití typologicky různých prostředků (aglutinace, flexe, introflexe, izolace, polysynteze) ve finštině (případně ve srovnání s dalším jazykem).
• 7) Slovní zásoba: charakteristika skladby slovní zásoby, slovotvorné možnosti jazyka a s pomocí jakých pojmů jsou popisovány, vývoj slovní zásoby.
• 8) Standardní finština: proces standardizace a vývoj psané finštiny, jazyková politika ve Finsku.
• 9) Jazyk ze sociolingvistického pohledu: dialekty, sociolekty, slang a jiné útvary; jejich vzájemné vztahy a proměny těchto vztahů; vývoj postojů k těmto jazykovým útvarům ve společnosti; metody sociolingvistického výzkumu.

Literatura

• Literature for the diploma thesis is assigned on an individual basis based on the topic of the thesis
• Literatura pro diplomový seminář je předepsána individuálně podle tématu práce.

Výukové metody

Státní zkouška

Metody hodnocení

Ústní a písemná zkouška předepsaná studijním řádem FF MU

Další komentáře

Studijní materiály
Předmět je vyučován každý semestr.

• Statistika zápisu (nejnovější)
  
• Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/podzim2024/BA_SZk_Mg