DSBcA09 Dějiny starověkého Říma I

Filozofická fakulta
jaro 2025
Rozsah
2/2/0. 3 kr. (plus 3 za zk). Doporučované ukončení: zk. Jiná možná ukončení: k.
Vyučující
doc. PhDr. Jarmila Bednaříková, CSc. (přednášející)
Mgr. Bc. Jana Malaníková, Ph.D. (cvičící)
Mgr. et Mgr. Markéta Melounová, Ph.D. (cvičící)
Garance
Mgr. et Mgr. Markéta Melounová, Ph.D.
Ústav klasických studií – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Erlebachová
Dodavatelské pracoviště: Ústav klasických studií – Filozofická fakulta
Předpoklady
V případě studentů Dějin starověku (s výjimkou vedlejšího plánu) se předpokládá předchozí absolvování dějin Řecka II.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem kurzu je:
- osvětlit problematiku vzniku Říma, jeho vývoje z rodové společnosti v městský stát;
- charakterizovat fungování římských státních institucí a společnosti za doby královské a za epochy republikánského zřízení;
- vyložit příčiny a důsledky vzniku středomořského panství Římanů, jejich politiku vůči provinciím a zahraničí;
- nalézt kladné a záporně působící prvky římského vývoje.
Výstupy z učení
Student bude na základě svých teoretických poznatků s to správně interpretovat texty příslušných historických pramenů, srovnávat způsob života Řeků, Římanů a staroorientálních civilizací, posoudit význam starého Orientu, Etrusků a Řeků pro vývoj římské kultury. Bude umět posoudit význam romanizace části Evropy a Afriky.
Osnova
  • 1) Zeměpisné a etnické poměry v Itálii, Indoevropané a italská doba železná.
  • 2) Vznik Říma podle římské historiografie a moderní vědy.
  • 3) Historický a institucionální vývoj římské doby královské, společnost tohoto období.
  • 4) Serviovská ústava a vznik římské civitas.
  • 5) Problematika soužití patriciů a plebejů, vyrovnání práv těchto skupin římských občanů.
  • 6) Politické instituce a hospodářské poměry římské republiky.
  • 7) Dobývání a správa Itálie Římany.
  • 8) Období punských válek z hlediska vojenského a sociálního vývoje v římském státě.
  • 9) Správa provincií za republiky, otázky romanizace provinciálních území, helénizace Římanů.
  • 10) Přičiny politické a hospodářské krize římské republiky, pokusy o řešení problémů římského zemědělství a armády. Římská sociální politika.
  • 11) Římské výboje na konci republiky. Politické směry pozdní republiky. Svoboda a další životní hodnoty Římanů.
  • 12) Problematika římského občanství.
  • 13) Římsko-barbarské otázky.
  • 14) Optimáti a populárové. Římský stát v době občanských válek a význam Caesarova působení.
  • 15) Hlavní kulturní přínos republikánského období. Zhodnocení římského politického systému za republiky. Politické teorie a praxe.
Výukové metody
Přednášky a semináře v multimediálních učebnách, využití volných dotazů studentů, četba a interpretace historických pramenů.
Metody hodnocení
Zkouška ze znalostí získaných na přednáškách a individuální přípravou.
Seminární část: povinná účast (70 %), aktivita v hodinách, prezentace v průběhu semestru.
Studenti s ukončením zk: Ke zkoušce je možné se přihlásit pouze po splnění semináře!
Informace učitele
Předmět se vyučuje dvakrát týdně (přednáška, seminář); seminář je povinný pouze pro studenty Dějin starověku.
Další komentáře
Poznámka k ukončení předmětu: Studenti Dějin starověku ukončují zkouškou. Studenti jiných oborů ukončují kolokviem.
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Poznámka k četnosti výuky: dvakrát týdně (přednáška, seminář); seminář je povinný pouze pro studenty Dějin starověku.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024.