AEA_30 Evropa v mladší a pozdní době kamenné

Filozofická fakulta
jaro 2001
Rozsah
2/0/0. 2 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. PhDr. Eliška Kazdová, CSc. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Dobešová
Předpoklady
Požadavky ke zkoušce: - dostatečná účast na práci v semináři - znalost problematiky evropského neolitu - synchronizační schopnosti hlavních neolitických komplexů
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Kurz navazuje na neolit a eneolit střední Evropy a umožní studentům rozšířit faktografické znalosti o době neolitické a eneolitické z hlediska celoevropského. Bude rovněž poukázáno na vznik neolitické civilizace v oblasti Přední Asie. Na rozdíl od studia mladší a pozdní doby kamenné ve střední Evropě nepůjde nyní o podrobné zvládnutí materiální kultury tohoto období, ale o získání přehledu směrů studia a nejnovější problematiky mladší a pozdní doby kamenné v jednotlivých evropských zemích s přihlédnutím k počátkům neolitizace na Předním východě.
Osnova
  • 1. Procesy neolitizace. Teorie vzniku neolitické civilizace. Předkeramický neolit v Přední Asii a v Evropě. Absolutní a relativně-chronologický systém. Doklady posunu neolitické civilizace od jihovýchodu do Evropy. 2. Dějiny neolitu v Přední Asii. Přehled hlavních kultur a jejich vztahů. Odlišnosti od evropského neolitu. 3. Neolit Egejské oblasti. Kréta. Pevninské Řecko. Problémy prekeramického neolitu. Periodizace. Přehled hlavních archeologických kultur. Tellová sídliště. Stručná charakteristika materiální kultury. 4. Neolit Makedonie a Bulharska. Geneze neolitu. Relativní chronologie na tellových sídlištích. Systematika materiální kultury bulharského neolitu a eneolitu. Zvláštnosti jednotlivých oblastí. 5. - 6. Neolit a eneolit Jugoslávie. Otázky geneze neolitu - Lepenski Vir. Přehled neolitických kultur a jejich vztahy. Vliv a význam pro střední Evropu. Rozdílnosti vývoje podle oblastí. 7. Neolit a eneolit Rumunska. Geografické členění. Předkeramický neolit. Zásah lineární keramiky do Rumunska. Významné místní kultury. Vztahy k sousedním oblastem. 8. Neolit a eneolit Ukrajiny (včetně jihovýchodní Evropy. Kultury jihobužská, dněprodoněcká, jamkovo-hřebenová aj. Komplex Cucuteni-Tripolje a jeho význam. Periodizace. 9. Neolit Polska. Podunajské kultury. Zásah keramiky tripolského, polgárského a lengyelského rázu. Eneolitické kultury. Základní přehled materiální kultury. 10. Neolit Německa. Kultura s lineární keramikou. Geografické členění a hlavní kultury neolitu a eneolitu. Přehled materiální kultury. 11. Neolit Karpatské kotliny. Problémy geneze a vztahů ke střední Evropě. Přehled jednotlivých kultur. Hmotné prameny a základní literatura. 12. Severský neolit. Geografické vymezení. Specifikace vývoje. Chronologie. Epipaleolitické kultury. Dolménové, chodbové a skříňkové hroby. Význam kultury nálevkovitých pohárů. Severská varianta kultury se šňůrovou keramikou. 13. Neolit Francie, Švýcarska a Beneluxu. Zásah středoevropských kultur. Projevy kultury se šňůrovou keramiku a zvoncovitých pohárů. Stručný přehled materiální kultury. 14. Neolit Itálie. Problémy geneze neolitu. Geografické třídění a periodizace. Stratigrafie v Arene Candide a její význam. Hlavní kultury neolitu Itálie. Postavení severní Itálie v době kultury zvoncovitých pohárů. Přehled materiální kultury. l5. Neolit Pyrenejského poloostrova a britských ostrovů. Problémy geneze a celková charakteristika. Otázky chronologické. Nejdůležitější kultury. Otázka šíření kultury se zvoncovitými poháry. Stonehenge. Periférní postavení britského neolitu a přehled materiální kultury.
Metody hodnocení
2 P, Zk
Navazující předměty
Informace učitele
Studijní literatura: ------------------- Archeologija Ukrajinskoj SSR. I. Tom. Pervobytnaje archeologija, Kijev 1985. Bakker, J. A. 1979: The TRB West Group, Amsterdam. Behrens, H. 1973: Die Jungsteinzeit im Mittelelbe-Saale-Gebiet, Berlin. Bouzek, J., Buchvaldek, M,. Košnar, L., Pavlů, I,. Sklenář, K., Sláma, J., Strouhal, E., Vencl, S. 1982: Nástin evropského pravěku, Praha. Breunig, P. 1987: 14 C - Chronologie des Vorderasiatischen, südost und mitteleuropäischen Neolithikums, Fundamenta Reihe A, Bd. 13, Köln-Wien. Buchvaldek, M. (edit.) 1979: Archeologický atlas Evropy a Československa, Praha. De Laet, S. J. 1972: Das ältere und mittlere Neolithikum in Belgien (von etwa 4300 bis etwa 2000 v.d. Z), Fundamenta A3, Va, Köln-Wien, 185-230. Danilenko, V. N. 1969: Neolit Ukrajiny. Kijev. Danilenko, V. N. 1974: Eneolit Ukrajiny, Kijev. Driehaus, J. 1960: Die Altheimer Gruppe und das Jungneolithikum in Mitteleuropa. Fedorov, G. B., Polevoj, L. L. 1973: Archeologija Rumynii, Moskva. Gollerl, K. 1972: Die Rössener Kultur in ihrem südwestlichen Verbreitungsgebiet, Fundamenta A 3, Va, 231-269. Grygiel, R. 1986: The household cluster as a fundamental social unit of the Lengyel Culture in the Polish Lowlands (Dom z podwórzem jako reprzentacja archeologiczna podstawowej jednostki spolecznej w grupie brzesko-kujawskiej kultury lendzielskiej, Prace i Materialy Muzeum Archeologicznego i Etnograficznego w Lodzi, Seria Archrologiczna nr 31, 43-334. Hensel, W.-Wislanski edit. 1979: Prahistoria ziem polskich, Tom II, Neolit, Wroclaw, Warszawa, Kraków, Gdansk. Itten, M. 1970: Die Horgener Kultur. Basel. Jazdzewski, K. 1984: Urgeschichte Mitteleuropas, Wroclaw. Kruk, J. 1980: Gospodarka w Polsce poludniowo-wschodniej w V-III tys, p. n. e. Wroclaw. Krzak, Z. 1980: Geneza i chronologia kultury ceramiki sznurowej w Europie. Wroclaw, Warszawa, Kraków, Gdansk. Lazarovici, G. 1979: Neoliticul Banatului, Cluj-Napoca. Lenneis, E., Neugebauer-Maresch, Ch., Ruttkay, E. 1995: Jungsteinzeit im osten Österreich, St. Pölten-Wien. Lichardus, J. 1976: Rössen - Gatersleben - Baalberge. Ein Beitrag zur Chronologie des mitteldeutschen Neolithikums und zur Entstehung der Trichterbecher-Kulturen. Bonn. Lichardus, J.-Lichardus-Itten, M. et al. 1985: La Protohistoire de l Europe. Le Néolitique et le Chaleolithique entre la Méditerranée et la mer Baltique. Paris. Lüning, J. 1968: Die Michelsberger Kultur. Ihre Funde in zeitlicher und räumlicher Gliederung, BRGK 48, 1-350. Lüning, J. 1988: Frühe Bauern in Mitteleuropa im 6. und 5. Jahrtausend v. Chr., Jahrbuch des RGZM 35, 27-93. Masson, V. M. a kol. 1982: Archeologija SSSR. Eneolit SSSR. Meier-Arendt, W. 1972: Die ältere und mittlere Linienbandkeramik im westlichen Mitteleuropa ein Überblick, Fundamenta A3, Va, 66-76. Modderman, P. J. R. 1972: Die Hausbauten und Siedlungen der Linienbandkeramik in ihrem westlichen Bereich, in: Die Anfänge des Neolithikums vom Orient bis Nordeuropa, V - Westliches Mitteleruopa. Köln. Mongajt, A. L. 1973: Archeologija Zapadnoj Evropy. Kamennyj věk. Moskva. Němejcová-Pavúková, V. 1991: Typologische Fragen der relativen und absoluten Chronologie der Badener Kultur, SlA XXXIX-1-2, 59-90. Passek, T. S. - Černyš, J. K. 1963: Pamjatniki kultury linejnolentočnoj keramiki na teritorii SSSR. Archeologija SSSR B l-11, Moskva. Petrasch, J. 1990: Mittelneolithische Kreisgrabenanlagen in Mitteleuropa, BRGK 71, 407-564 (Sonderdruck). Piggott, S. 1954: The Neolithic Cultures of the British Isles. Pleslová-Štiková, E. 1972: Hospodářský a společenský vývoj středoevropského eneolitu, ZČSSA 14, Praha. Pleslová-Štiková, E. 1977: Die Entstehung der Metallurgie auf dem Balkan, im Karpatenbecken und in Mitteleuropa, PA 68, 56-73. Praistorija Jugoslavenskih zemalja II: Neolitsko doba. Sarajevo 1979. Praistorija Jugoslavenskih zemalja III: Eneolitsko doba. Sarajevo 1979. Pobol, L. D., Tautavičjus, A. Z. (red.) 1988: Drevnosti Litvy i Belorussii, Vilnjus. Raczki, P. 1987: The late Neolithic of the Tisza Region, Budapest-Szolnok. Raetzel-Fabian, D. 1986: Phasenkartierung des mitteleuropäischen Neolithikums. Chronologie und Chorologie, Oxford. Roman, P. 1971: Strukturänderungen des Endäneolithikums im Donau-Karpaten-Raum, Dacia 15, 32-133. Ruttkay, E. 1983: Das Neolithikum in Niederösterreich. Forschungsberichte zur Ur- und Frühgeschichte 12. Wien. Sielmann, B. 1972: Die frühneolithische Besiedlung Mitteleuropa, Fundamenta A3, Va, 1-65. Süss, L. 1976: Zur Münchshöfener Gruppe in Bayern, Die Anfänge des Neolithikums vom Orient bis Nordeuropa, Teil Vb Westliches Mitteleurpa, Köln-Wien. Sochacki, Z. 1980: Kultura ceramiki prominienistej w Europe, Warszawa. Theocharis, D. a kol. 1973: Neolithic Greece, Athens. Titov, V. S. 1969: Neolit Greciji. Moskva. Titov, V. S., Erdeli, I. 1980: Archeologija Vengrii. Kamennyj vek, Moskva, 73-366. Todorova, H. 1979: Eneolit Bolgarii. Sofija. Todorova, H. 1986: Kamenno-mednata epocha v Blgarija. Sofija. Trnka, G. 1991: Studien zu mittelneolithischen Kreisgrabenanlagen. Wien. Wetzl, G. 1979: Die Schönfelder Kultur. Berlin. Winiger, J. 1981: Das Neolithikum der Schweiz. Basel. Wislanski, T. 1970: The Neolithic in Poland. Wroclaw, Warszawa, Kraków. Zápotocký, M. 1992: Streitäxte des mitteleuropäischen Äneolithikums. Weinheim. Materiály ze sympozií: Symposium über den Lengyel-Komplex und die benachbarten Kulturen. Nitra-Malé Vozokany, 16. - 20. April 1967, ŠZ 17, 1969. Symposium über die Entstehung und Chronologie der Badener Kultur. 8. - 11. Dezember 1969, Bratislava 1973. Sympozium Těšetice-Kyjovice 1974: SPFFBU E 20-21, 1975-1976. Současné úkoly československé archeologie, Valtice 17. 10. - 20. 10. 1978, Praha 1981. Kultura pucharów lejkowatych w Polsce (studia i materialy), 23-25 října 1979, Poznan 1981. IX. Internationales Symposium über das Äneolithikum und die Bronzezeit im Donaugebiet, Nitra-Nové Vozokany 8.-12. Oktober 1979, SlA XXIX-l, 1981. Siedlungen der Kultur mit Linearkeramik in Europa, Internationales Kolloquium. Nové Vozokany 17.-20. November 1981, Nitra 1982. Atti del X Simposio Internazionale sulla fine del Neolitico e gli inizi dell eta del Bronzo in Europa. Lazise-Verona (8.-12.4. 1980 (1982). Mittelneolithische Grabenanlagen (Kult-/Befestigungsanlagen) in Zentraleuropa, Poysdorf-Laa/Thaya (Niederösterreich), 9. und 10. April 1983, Mitteilungen der Österreichischen Arbeitsgemeinschaft für Ur- und Frühgeschichte XXXIII-XXXIV. Band, Wien 1983-1984. Internationales Symposium über die Lengyel-Kultur. Nové Vozokany 5.-9. November 1984, Nitra-Wien 1986. Internationale prähistorische Konferenz. 9.-12. Mai 1985, A Béri Balogh Ádám Múzeum Évkönyve XIII, Szekszárd 1986. Urzeitliche und Frühhistorische Besiedlung der Ostslowakei in Bezug zu den Nachbargebieten, Nitra 1986. Neolit i poczatki epoki brazu na ziemi chelminskiej, Materialy z miedzynarodowego sympozjum, Torun 11-13 XI 1986, Torun 1987. Eneolit a raná doba bronzová (C14 3000-2000 b.c.) ve střední Evropě: kulturní a chronologické vztahy. Akta XIV. mezinárodního sympozia. Praha-Liblice 20.-24.10.1986. Praehistorica XV, 1987. Bylany. Seminar 6. - 10. April 1987. Praha 1989. Tagung über "Befestigte neolithische und äneolithische Siedlungen und Plätze in Mitteleuropa" im Jahre 1988: JfMV 73, 1990. Die Trichterbecherkultur. Neue Forschungen und Hypothesen. Material des Intrernationalen Symposiums Dymaczewo, 20-24 September 1988, Poznan 1991. Lichardus, J. (Hrg.) 1991: Die Kupferzeit als historische Epoche. Symposium Saarbrücken und Otzenhausen 6.-13.11.1988, Teil I und II, Bonn.
Další komentáře
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Výuka probíhá každý týden.
Posluchači volí některou ze zkoušek tak, aby v rámci druhého cyklu absolvovali při dvouoborovém studiu nejméně 2 zkoušky z těchto předmětů AEA_31/32, AEA_30, AEA_33, AEA_34/35; při jednooborovém studiu archeologie nejméně 4 zkoušky.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2002, jaro 2004, jaro 2006, jaro 2008, jaro 2010, jaro 2012, podzim 2014, jaro 2016, jaro 2018, jaro 2020, jaro 2025.