CJBB37 Zvuková kultura češtiny

Filozofická fakulta
jaro 2001
Rozsah
0/2/0. 3 kr. Ukončení: z.
Vyučující
Mgr. Ilona Adámková, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Marie Krčmová, CSc.
Ústav jazykovědy a baltistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jaroslava Vybíralová
Předpoklady
Cílem semináře je poukázat na specifičnost a rostoucí význam mluvené podoby jazyka, seznámit posluchače se základními pravidly, jimiž se řídí výslovnost slov domácích i přejatých, a upozornit na některé problémové jevy týkající se české výslovnosti a jejího hodnocení. Chceme přitom demonstrovat vztahy mezi pravopisem a výslovností, reflektovat změny a vývojové tendence v současné výslovnostní normě a diskutovat o postojích k jednotlivým výslovnostním jevům. Nedílnou součást semináře budou tvořit rozbory mluvených projevů a Jejich hodnocení z hlediska zvukové kultury, ale také praktická cvičení-věnovaná dílčím jevům i souhrnná.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 15 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/15, pouze zareg.: 0/15, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/15
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
1. Mluvená podoba jazyka, její specifické rysy a prostředky. 2. Starší zmínky o výslovnosti češtiny, pokusy o její normování,platné příručky. Výslovnostní styly. 3. Správná výslovnost samohlásek. 4. Správná výslovnost souhlásek. 5. Ráz v češtině. Hiátové j. 6. Spojení dvou stejných souhlásek. 7. Asimilace znělosti. 8. Artikulační asimilace. 9. Výslovnost dalších souhláskových skupin. 10. Výslovnost slov přejatých. 11. Výslovnost cizích vlastních jmen. 12. Prozodické prostředky. 13. Úroveň zvukové kultury u nás.
Osnova
  • 1. Mluvená podoba jazyka, její specifické rysy a prostředky. 2. Starší zmínky o výslovnosti češtiny, pokusy o její normování,platné příručky. Výslovnostní styly. 3. Správná výslovnost samohlásek. 4. Správná výslovnost souhlásek. 5. Ráz v češtině. Hiátové j. 6. Spojení dvou stejných souhlásek. 7. Asimilace znělosti. 8. Artikulační asimilace. 9. Výslovnost dalších souhláskových skupin. 10. Výslovnost slov přejatých. 11. Výslovnost cizích vlastních jmen. 12. Prozodické prostředky. 13. Úroveň zvukové kultury u nás.
Literatura
  • HŮRKOVÁ, Jiřina. Česká výslovnostní norma. Praha: Scientia, 1995. ISBN 80-85827-93-X. info
  • HÁLA, Bohuslav. Výslovnost spisovné češtiny. výslovnost slov českých. Praha: Academia, 1967. info
  • ROMPORTL, Milan. Výslovnost spisovné češtiny : výslovnost slov přejatých : výslovnostní slovník. Vyd. 1. Praha: Academia, 1978, 318 s. URL info
  • HONZÁKOVÁ, Marie a Milan ROMPORTL. Čteme je správně? : slovníček výslovnosti cizích jmen. Illustrated by Václav Kabát. 1. vyd. Praha: Albatros, 1981, 343 s. info
  • PALKOVÁ, Zdena. Fonetika a fonologie češtiny :s obecným úvodem do problematiky oboru. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1994, 366 s. ISBN 80-7066-843-1. info
  • NEBESKÁ, Iva. Jazyk, norma, spisovnost. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1996, 159 s. ISBN 8071841447. info
Metody hodnocení
Podmínky udělení zápočtu: účast a aktivní práce v seminářích, seminární referát.
Další komentáře
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/jaro2001/CJBB37