AEA_10 Základy geodézie pro archeology

Filozofická fakulta
jaro 2003
Rozsah
1/1/0. 2 kr. Ukončení: k.
Vyučující
Ing. František Soukup (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Dobešová
Rozvrh
Út 9:10–9:55 VUT, Út 10:00–10:50 VUT
Předpoklady
Požadavky ke kolokviu: - dostatečná účast na práci ve cvičeních a semináři - přehled o přínosu archeologů pro dějiny zeměměřictví - znalost základních metod měření malých částí povrchu Země - základní orientace ve vybavení geodetickými přístroji při archeologickém průzkumu a mapování a způsobu práce s nimi
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
předmět má 6 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Anotace: Cílem přednášky a cvičení je získat přehled o základních měřických úkonech a metodách z nižší geodézie a topografie se zřetelem k potřebám archeologů. V přednášce je důkaz kladen na znalost geodetických a geometrických základů měření malých částí povrchu zemského. Z metod jsou vysvětleny: měření délek pásmem a opticky, měření vodorovných a svislých úhlů, z polohových měření hlavně metoda ortogonální a polární, vytyčování bodů, sítí a směrů, z výškových měření především určování výšek trigonometricky a nivelací. Ve cvičení a seminářích je důraz kladen na sestavení profilů, sestavení vytyčovacího schematu bodů a sítí, určování souřadnic bodů a kresbě místopisu bodů, určování nadmořských a relativních výšek bodů a demonstraci geodetických pomůcek a přístrojů. Při pětidenním terénním cvičení naučit se ovládat geodetické přístroje a metody natolik, aby posluchači mohli po jeho absolvování vykonávat jednodušší geodetické práce při archeologickém průzkumu a mapování.
Osnova
  • Sylabus přednášky: 1. Úvod do studia základů geodézie pro archeology. Dějiny zeměměřictví, doklady a archeologické nálezy. 2. Starověk: Egypt a Přední Asie - staré míry, geodetické základy významných staveb a přesnost měření, vyměřování pozemků. Řecké zeměměřictví - určování tvaru a velikosti Země, autoři, metody a přesnost. Římské zeměměřictví - staré míry, pomůcky, přístroje a metody a spolehlivost měření při stavbě akvaduktů, silnic. 3. Středověké arabské zeměměřictví - určování velikosti Země a praktická geometrie. Staré míry české a moravské, vývoj zeměměřictví v českých zemích. Určování tvaru a velikosti Země v novověku - stupňová měření, parametry základních elipsoidů. Míry rakouské a anglické, metrická soustava. 4. Význam a předmět vyšší geodézie. Geodetické a geometrické základy měření. 5. Trigonometrické sítě na území ČR. Starší síť katastrální - gusterbergská a svatoštěpánská. Vojenská trigonometrická síť. Jednotná trigonometrická síť katastrální - S-JTSK, základní sítě, řády, dokumentace bodů a možnosti jejich využívání při archeologické činnosti. 6. Výškové geodetické základy na území ČR. Historie vzniku nivelační sítě, její údržba a využívání. Výškové systémy - jaderský, baltský. Čs. jednotná nivelační síť ČSJNS. 7. Nižší geodézie - vyměřování malých částí povrchu zemského. Druhy rovinných souřadnic a sítí. Základní pomůcky a přístroje - olovnice, libely, měřidla, teodolity, nivelační přístroje. 8. Demonstrace pomůcek a přístrojů k lekci č. 7. 9. Měření délek: pásmem - pomůcky, postupy prací; opticky - pomůcky, přístroje, metody; nahodilé a systematické chyby, přesnost měření. 10. Měření úhlů: používané míry úhlové; úhly vodorovné, svislé, azimuty, směrníky; měření úhlů vodorovných - pomůcky, přístroje, postupy prací; měření úhlů svislých - pomůcky, přístroje a postupy prací. 11. Polohová měření: ortogonální metoda, polární metoda, grafické protínání vpřed. 12. Vytyčovací práce: vytyčování bodů, přímky, sítí - pomůcky, přístroje a postupy; vytyčování směrů jednoduchými pomůckami a přístroji. 13. Výšková měření: základní pojmy - výška absolutní, relativní, nadmořská; trigonometrické a barometrické měření výšek, geometrická nivelace ze středu, nivelace profilů, pomůcky, přístroje a postupy prací. 14. Tachymetrie: podstata tachymetrické metody, pomůcky a přístroje, metody a postup měření v terénu, organizace práce, výpočetní a zobrazovací práce. 15. Ukázky grafických výstupů vybraných geodetických metod. Shrnutí látky a příprava na terénní cvičení. Závěr kurzu.
Metody hodnocení
1 P, 1 S, k
Informace učitele
Studijní literatura: HONL, I., PROCHÁZKA, E.: Úvod do dějin zeměměřictví I., ČVUT, Praha 1990, 117 s. II., ČVUT, Praha 1992, 124 s. III., ČVUT, Praha 1990, 131 s. IV., ČVUT, Praha 1992, 153 s. POKORA, M. et al: Geodézie 1. GKP, Praha 1985, 548 s. SÜTTI, J.: Geodézia. ALFA, Bratislava - SNTL, Praha 1987, 475 s.
Další komentáře
Poznámka k ukončení předmětu: Pro získání kolokvia je nutná znalost odpřednášené látky.
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2001, jaro 2002, jaro 2004.