FAV103 Komparativní teorie médií - archeologie interaktivity

Filozofická fakulta
jaro 2004
Rozsah
2/0. 4 kr. Ukončení: k.
Vyučující
Mgr. Tomáš Dvořák (přednášející), doc. Mgr. Pavel Skopal, Ph.D. (zástupce)
Garance
doc. Mgr. Pavel Skopal, Ph.D.
Ústav filmu a audiovizuální kultury – Filozofická fakulta
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 9 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Komparativní teorie médií Archeologie interaktivity Cílem kursu je představit a kriticky zhodnotit současné koncepce interaktivity prostřednictvím archeologie samotného pojmu interaktivity i tzv. interaktivních postupů a praktik. Pojem interaktivity v dnešních mediálních a sociálních teoriích obvykle označuje nový typ recepce či interakce s mediálními technologiemi, jenž bývá vymezován vůči tradičním formám konzumpce zejména vůči představě pasivního příjemce tzv. masových médií (uvažuje se o přechodu od diváka k uživateli atp.). Jedno z hlavních východisek kursu spočívá v přesvědčení, že tento způsob tematizace interaktivity svůj předmět přehnaně idealizuje a mytizuje: důvodem je v první řadě jednostranná a taktéž mytizující představa o recipientech masových médií (tisku, filmu, rozhlasu, televize...), na niž drtivá většina současných koncepcí mediované interakce reaguje a vůči níž se vymezuje. Z tohoto důvodu bude kurs klást značný důraz na genezi moderního, masového diváka, vytvoření této figury v druhé polovině devatenáctého století a její upevnění a využití v rámci dominantního paradigmatu výzkumu médií ve století dvacátém. Popíše kritické hlasy, jež se na adresu takového pasivního, manipulovatelného a nereflektujícího recipienta začaly silněji ozývat od 60. let dvacátého století (zejména v kontextu neomarxistické filozofie a sociální teorie a kulturálních studií), ukáže však, že jsou typickým příkladem toho, jak jeden extrém plodí extrém opačný: často jen nahrazují jednu metodologickou fikci jinou, místo aby se pokusily formy recepce a interakce adekvátně historizovat. V pozadí kursu stojí právě tento obecný, metodologický problém: jak konceptualizovat historické proměny zkušenosti, recepce a interakce, a to zejména ve vztahu k vývoji mediálních technologií. Obecný rámec řešení tohoto problému představují obecná sociální teorie (zejm. problém jednání ustavení klasické sociologické dichotomie struktury a jednání, pokusy o její překonání a důraz na problém aktéra v současných přístupech a vztah problematiky recepce k otázkám publika a veřejnosti) a filozofie techniky a médií zabývající se vztahem člověk-stroj (analýza pojmů mechanizace, automatizace, kybernetizace, interaktivity, interfejsu apod.). Základní literatura: Margaret S. Archer, Culture and Agency: The Place of Culture in Social Theory. Cambridge UP 1996. Michail M. Bachtin, François Rabelais a lidová kultura středověku a renesance. Praha: Odeon, 1975. Jean Baudrillard, La société de consommation; Le systéme des objets. Gallimard 1968. Jay David Bolter Richard Grusin, Remediation: Understanding New Media. The MIT Press 2000. Roger Caillois, Hry a lidé: maska a závrať. Praha 1998. Michel de Certeau, LInvention au quotidien I: Arts de faire. Gallimard 1980. Jonathan Crary, Techniques of the Observer, The MIT Press 1990; Suspensions of Perception: Attention, Spectacle, and Modern Culture. The MIT Press 1999. Johan Huizinga, Homo ludens: o původu kultury ve hře. Praha: Dauphin 2000. George P. Landow (ed.), Hyper/Text/Theory. Johns Hopkins UP 1994. Lev Manovich, The Language of New Media. The MIT Press 2001. Marie-Laure Ryan, Narrative as Virtual Reality: Immersion and Interactivity in Literature and Electronic Media. Johns Hopkins UP 2003. Teorie vědy: archeologie interaktivity. Roč. 26, 2004, č. 2. Noah Wardrip-Fruin Nick Montfort (eds.), The New Media Reader. The MIT Press 2003. Noah Wardrip-Fruin Pat Harrigan (eds.), First Person: New Media as Story, Performance and Game. The MIT Press 2004.
Metody hodnocení
Požadavky k ukončení kurzu: vypracování kritické studie (cca 10 normostran) na jedno ze zadaných témat (po konzultaci s pedagogem si studenti mohou zvolit i téma vlastní). Jejich seznam, spolu s vybranými texty představujícími povinnou literaturu (cca 250 stran) a úplným seznamem literatury doporučené obdrží studenti na začátku semestru.
Informace učitele
Mgr. Tomáš Dvořák (1975) se věnuje teorii a dějinám médií. Pracuje ve Filozofickém ústavu AV ČR, přednáší mediální studia na Fakultě humanitních studií UK a na AVU, je členem redakce časopisu Teorie vědy. Podrobnější informace viz http://www.flu.cas.cz/stss/vse2/cz/people/dvorak.html
Další komentáře
Předmět je vyučován jednorázově.
Výuka probíhá blokově.
Poznámka k četnosti výuky: středa 20.4. 15.00 - 18.00 a čtvrtek 21.4. 10.00 - 12.30, pondělí 2.5. 11.45 - 14.45 a úterý 3.5. 10.00 - 13.00, středa 18. 5. 15.00 - 18.00 a čtvrtek 19.5. 10.00 - 13.00.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2005.