FAVc006 Filmové Brno II

Filozofická fakulta
jaro 2005
Rozsah
0/1/0. 3 kr. Ukončení: z.
Vyučující
Mgr. Markéta Dvořáčková (cvičící)
doc. Mgr. Petr Szczepanik, Ph.D. (cvičící)
Garance
doc. Mgr. Petr Szczepanik, Ph.D.
Ústav filmu a audiovizuální kultury – Filozofická fakulta
Rozvrh
Po 11:40–13:15 12
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 9 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Seminář "Filmové Brno" je součástí dlouhodobějšího kolektivního výzkumného projektu "Brno a kulturní dějiny filmu do r. 1939" (pracovní název), který má formu interdisciplinárního bádání o vztazích mezi filmem a širším rámcem umělecké avantgardy, procesy modernizace, internacionalizace a budování regionální identity města (v rovině urbanismu, průmyslového rozvoje, architektury, školství, hygieny, technického pokroku). Výstupem projektu bude v první fázi série případových studí s využitím nových primárních pramenů, které budou uveřejňovány v katedrových sbornících. Seminář bude mít formu delších (3- a vícehodinových) diskusních sezení, pořádaných jednou měsíčně, kde se bude hovořit o konkrétních projektech studentů, pedagogů nebo pozvaných hostů. V nejobecnější ideové rovině projektu bude Brno zkoumáno jako určité imaginární město v tom smyslu, že existovaly různé historicky specifické představy o jeho geografické, sociální a kulturní identitě, politickém významu, budoucím rozvoji atd. Pracovní hypotéza zní, že film jako text, ale také jako sociálně-kulturní praxe, průmyslové odvětví a nástroj výchovy či propagandy mohl při tvorbě těchto reprezentací a konstrukcí hrát důležitou roli. Film byl totiž 20. a 30. letech chápán jako progresivní médium s potenciálem vyjádřit nové sociální problémy a také pokrokové vize, často se dostával do zajímavých vztahů k průmyslu skrze avantgardu a reklamu a ke státním i městským institucím skrze cenzuru, školní filmy, vědecké filmy, zakázkové propagační a popularizační filmy. Na druhé straně měl samozřejmě kořeny v tradičních formách populárního umění a část elit jej chápala jako lidovou či pokleslou kulturní formu. Existuje řada důvodů, proč předpokládat, že kinematografie měla pro předválečné Brno velký význam: ještě za Rakouska-Uherska zde vznikly první filmový časopis a první stálé kino v českých zemích, ve 30. letech se plánovala výstavba velkých ateliérů na výstavišti, fungovaly tady na film zaměřené spolky a instituce z oblasti avantgardy, exaktních věd, školství a amatérské tvorby, řada premiérových kin z 20. a 30. let měla špičkové architektonické a akustické řešení, navazovaly se čilé mezinárodní vztahy (např. architekt a teoretik filmu a vizuální kultury Fr. Kalivoda udržoval kontakt s řadou uměleckých osobností světového formátu (Theo van Doesburgem, Bélou Balázsem a hlavně L. Moholy-Nagym), vznikla tady řada uměleckých časopisů píšících o filmu jako součásti moderního umění a kultury (Pásmo, Blok, Index, Telehor, Ekran ad.), stratifikace distribuce a uvádění filmů v kinech podle klíče centrum/periférie čili dělba na exkluzivní premiérová kina v centru a reprízová na dělnických předměstích přispívala k celkové kulturní diferenciaci města. Do rámce projektu patří samozřejmě i otázka filmového obrazu města ve fikčním i nonfikčním filmu a výzkum případných objevů z oblasti filmů točených na zakázku průmyslových podniků, architektonických ateliérů, odborů správy města atd., čili estetické, ideologické aj. otázky filmové reprezentace architektury a sociálního prostoru města. Perspektivně by se výzkum mohl rozšířit i na Zlín, kde vazby průmysl - filmová reklama - avantgarda - architektura/urbanismus byly pravděpodobně ještě zřetelnější. Způsob ukončení: vlastní projekt nebo jeho koncepce.
Další komentáře
Studijní materiály
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/jaro2005/FAVc006