SBA310 Srbská literatura 20. století II

Filozofická fakulta
jaro 2005
Rozsah
1/2/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. PhDr. Ivan Dorovský, DrSc. (přednášející)
doc. PhDr. Václav Štěpánek, Ph.D. (přednášející)
doc. PhDr. Václav Štěpánek, Ph.D. (cvičící)
Garance
doc. Mgr. Pavel Krejčí, Ph.D.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: doc. PhDr. Václav Štěpánek, Ph.D.
Předpoklady
Dobrá znalost srbštiny, přehledová znalost starší srbské literatury, schopnost pracovat s literárním textem.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Přednáška podává přehled srbské poeziea prózy od roku 1945.V próze se zabývá nejprve literaturou vymaňující se ze schematismu válečných románů a povídek (M. Lalić, Oskar Davićo, Branko Čopić, Vladan Desnica, Dobrica Ćosić, Antonije Isaković, Miodrag Bulatović), pokračuje generací autorů tzv. experimantální prózy, v mnohém podobné francouzskému novému románu (Radomir Konstantinović, Pavle Ugrinov, Bora Čosić) a představuje i poněkud mimo stojícího a generačně spolupracujícího Aleksandra Tišmu aj. Zevrubně si všímá nastupující generace šedesátých let (Danilo Kiš, Borislav Pekić, Mirko Kovać). Dále pokračuje generací tzv. srbských neorealistů,autorů, pracujících s novým lexikem (dialekty a zejména slang). Generačně spřízněn s autory toho proudu je Slobodan Selenič, pravými neorealisty jsou však až autoři jako Dragoslav Mihailović, Vidosav Stevanović, Milisav Savič, Miroslav josić Višnjić aj. Spolu s novorealisty představuje přednáška také prozaický proud postmoderní poetiky v čele s Miodragem Pavićem, následovaným poč. 90.let Draganem Velikićem aj. V protikladu vůči neorealistům stáli autoři moderní urbánní prózy (džínová literatura), reprezentovaní nejvýrazněji např.Momo Kaporem. Jako experimentátora s formou představuje přednáška Davida Albahariho, který ovlivnil tvorbu autorů 90. let, zejména Svetislava Basary, patřícího k vůdčím představitelům současné střední generace srbských autorů. Přednáška si všímá také nacionalistického proudu, který se v srbské literatuře začíná obejvovat od počátku 80. let 20.století a v této souvislosti se zevrubněji zabývá dílem Danka Popoviće a Vuka Draškoviće. Konstatuje se, že poslední desetiletí 20. století a začátek 21. století se v srbské literatuře projevil stylovou a námětovou pestrostí: Svetlana Velmarová-Jankovićová,generace v čele s Vladimirem Arsenijevićem, spisovatelem urbánní, rokerské generace, hledající svoji identitu ve společnosti, jíž vládne (resp. vládla) politická diktatura (dále Djordje Pisarev, Goran Petrović či Vadimir Bajac, Zoran Ćirić). V závěru kurzu je podán také přehled srbké poezie:Poezie Desanky Maksimovićové. Nová vlna modernistického hledačství: Miodrag Pavlović a Vasko Popa.Básnickýboo od 60. let: neosymbolismus, (Branko Miljković, Borislava Radović a Velimir Lukić); neoklasicismus, nejvýrazněji se projevující u Ivana V. Laliće či Jovana Hristiće; neoromantismus (Stevan Raičković, Dragan Kolundžija, Milovan Danojlić, Vuk Krnjević, Ljubomir Simović). Neoromantický výraz, oproštěný od tradičního subjektivního lyrismu, je typický i pro další básnické generace, zastoupené Branislavem Petrovićem, Matijou Bečkovićem, Vitem Markovićem aj. Tradici subjektivního lyrismu rozvíjí např. Slobodan Rakitić. Tradiční inspirační hodnotou srbské poezie (mýty, folklór, historické události) rozvíjejí M. Bečković, Gojko Djoga, Milorada Pavić aj., naopak poezii obrácenou k všem problémům moderní společnosti pěstují např. Raša Livada, Milan Komnenić, Stevana Tontić, Aleksandar Sekulić, Ivan Rastegorac, Adam Puslojić). Přednáška si všímá i nacionalistických prvků v poezii 80. a 90. let(Milan Komnenić, Matija Bečković aj.) a stanovuje základ soudobé srbské poetiky: postmodernismus, novolyrismus, novoverismus. Součástí kurzu je seminář,vněmž se analyzují jednotlivá díla na základě četby.
Osnova
  • 1.Schematická literatura národněosvobozovacího boje a první signály změn v próze. 2.Experimentální srbská próza. 3.Generace Kiše, Pekiće a Kovaće. 4.Srbští neorealisté. 5.Postmodernismus. 6.Srbská urbání próza. 7. David Albahari, Svetislav Basara a další formální experimentátoři. 8. Nacionalistická a populistická próza 80.a 90. let. 9. Próza přelomu tisíciletí. 10.Tradiční proud srbské poezie (Maksimovićová, Massuka aj.). 11. Neosymbolismus, neoklasicismus, neoromantismus. 12. Poezie inspirovaná mýtem a folklórem, novoveristé. 13. Poezie přelomu tisíciletí a závěrečné shrnutí.
Literatura
  • P. Palavestra, Posleratna srpska književnost, Beograd 1970
  • Jovan Deretič, Kratka istorija srpske književnosti, Beograd, 1983
  • DOROVSKÝ, Ivan. Slovník balkánských spisovatelů. Praha: Libri, 2001, 683 s. info
  • DOROVSKÝ, Ivan. Studia Balkanica et Slavica. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2001, 185 s. ISBN 8021026103. info
  • DOROVSKÝ, Ivan. O. In Studie z literárněvědné slavistiky. Brno: Vydavatelství MU, 1999, s. 161-165. ISBN 80-210-2212-4. info
  • DOROVSKÝ, Ivan. Balkánsko-mediteránní meziliterární centrismy. In Česká slavistika 1998. České přednášky pro XII. Mezinárodní sjezd slavistů v Krakově. Praha: Euroslavica, 1998, s. 249-254. ISBN 80-85494-41-8. info
  • DOROVSKÝ, Ivan. Balkán a Mediterán. Literárně historické studie. In Balkán a Mediterán. Literárně historické a teoretické studie. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1997. ISBN 80-210-1532-2. info
  • DOROVSKÝ, Ivan. Nekonečný modravý kruh. In Nekonečný modravý kruh. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1996. ISBN 80-210-1303-6. info
  • DOROVSKÝ, Ivan. K některým vývojovým tendencím poválečné básnické tvorby jugoslávských národů. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. 1995, roč. 1995, D41, s. 133-142. ISSN 068-2705. info
Metody hodnocení
Kurz je ukončen ústní zkouškou. Důraz je kladen na vlastní čtenářský zážitek.
Informace učitele
Další doporučená literatura: ŠUTIĆ, Milosav:Antologija moderne srpske lirike 19201995.Beograd 2002. STANOJEVIČ, Mališa LAZAREVIČ, Slobodan: Epohe i stilovi u srpskoj književnosti.Beograd kragujevac 2005. KVAPIL,Miroslav: Miscelanea slavica litteraria. Praha 1997. KVAPIL,Miroslav: Serbica. Litterarum memoria. Praha 1998. Povinná četba: Miloš Crnjanski: Seobe, Roman o Londonu. Ivo Andrić: Na drini čuprija, Travnička hronika, Omer paša Latas, povídky Dobrica Ćosić:Daleko je sunce, Deobe. dle vlastního výběru díla Mihaila Laliće, Oskara Daviča, Branka Čopiće či Vladana Desnici ,Antonije Isakoviće a Miodraga Bulatoviće Radomir Konstantinović: Filozofija palanke. Pavle Ugrinov: Zadat život, Egzistencija,Antiegzistencija. Bora Ćošić: Uloga moje porodice u svetskoj revoluciji. Aleksandar Tišma: Knjiga o Blamu, Upotreba čoveka, Kapo. Danilo Kiš: Grobnica za Borisa Davidovića,Bašta, pepeo Borislav Pekić: Vreme čuda, Besnilo, Mirko Kovać Moja sestra Elida ,Rane Luke Meštrevića. Slobodan Selenić: Ubijsto s predumišljajem,Timor mortis. Dragoslav Mihailović: Kad su cvetale tikve,Petrijin venac, Zlotvori . Vidosava Stevanoviće: Ostrvo Balkan. Milisav Savić: Hleb i strah, Ožilci tišine. Miodrag Pavić: Hazarski rečnik, Predeo slikan čajem. Dragan Velikić: Atrachán. David Albahari Cink, Kratka knjiga. Svetislav Basara: De bello civili, Ukleta zemlja. Vuk Drašković: Nož,Molitva, Ruski konzul. Danko Popoviće: Knjiga o Milutinu. Svetlana Velmarová-Jankovićová: Bezdno,Lagum. Vladimir Arsenijević: U potbalublju. Goran Petrović: Opsada crkve Svetog Spasa. Vadimir Bajac: Druid iz Singiduma.
Další komentáře
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2005, jaro 2006, jaro 2008.