US_46 Kapitoly z dějin umění II.

Filozofická fakulta
jaro 2005
Rozsah
1/1. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Aleš Filip, Ph.D. (přednášející)
RNDr. PhDr. Milan Kreuzzieger, Ph.D. (přednášející)
Garance
PhDr. Petr Macek, Ph.D.
Ústav hudební vědy – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Vlasta Taranzová
Předpoklady
US_45 Kapitoly z dějin umění I.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem kursu je poskytnout úvodní orientaci o umělcích, problémech a tématech spojených s vizuální kulturou 19. - 21. století. Tento přednáškový cyklus by měl vést dialog mezi tradičním chápáním dějin umění (založeny na stylové analýze a chronologickém vývojovém řazení) a novějšími přístupy k interpretaci umění. Kritika universalistických teorií a zpochybnění reprezentace historie umění jako lineárně se odvíjejícího vyprávění vedla a vede k novému výkladu pojmů (jako například autor, umělecké dílo, kvalita, znak, kontext ad.) a novému pohledu na umění, umělce a jeho statut. Umělecké dílo je dnes chápáno v komplexu různorodých vztahů a vazeb (sociálních, politických ap.). Spíše než o autonomní dějiny umění jde o interdisciplinární analýzu vizuální kultury. Součástí předmětu jsou exkurze po českých a moravských uměleckých památkách (včetně Prahy).
Osnova
  • PROGRAM KURSU: Úvod: Od 80. a 90. let 20. století je možné pozorovat výraznou transformaci disciplíny nazývané dějiny umění. Tehdy došlo k zásadní reformulaci obou pojmů jak historie, tak umění. V posledním desetiletí se přestává hovořit o historii umění a hovoří se spíše o vizuální kultuře jako novém oboru (vysoké-nízké, film, fotografie, tzv. nová média, net art apod.). Podstatným důsledkem tohoto kulturního obratu je nové chápání uměleckého díla, které již není nevinný výtvor obdařený jen estetickými kvalitami. Dílo není součástí jednoho vývojového modelu, ale může být vykládáno z různých pohledů. Umělecké dílo je sítí vztahů a vazeb spojeno s dobovým kulturním, sociálním a politickým kontextem a jeho výklad je do značné míry určen současnou pozicí vykládajícího či vnímajícího diváka (příslušnost k určité kultuře, národu, společenské vrstvě, náboženskému vyznání, rase, rodu, specifické situaci ap.). Probráno v zimním semestru (doplněno o novou literaturu): Vizuální kultura, kánon a muzeum Polarita dějiny umění vizuální kultura kánon, muzeum umění jako instituce a jeho funkce Doporučená literatura: R. S. Nelson, R. Shiff, Kritické pojmy dejín umenia, Bratislava 2004 I. F. Walther (ed.), Umění 20. století, Bratislava 2004 (průřez světovým uměním 20. století) Kolektiv autorů, Dějiny českého výtvarného umění (DČVU), vydalo nakl. Academia - PŘÍSLUŠNÉ DÍLY TÝKAJÍCÍ SE 19.-20. stol. L. Kesner, Vizuální teorie, Praha 1997 H. Belting, Konec dějin umění, Praha 2000 Teória a prax múzea umenia, ed. M. Orišková, Bratislava 2002 (muzejní studia) Dějiny umění v české společnosti: otázky, problémy, výzvy. Příspěvky přednesené na Prvním sjezdu historiků umění, Praha 2004 L. Bydžovská, V. Lahoda, K. Srp, České umění 1900-1990, Praha 1998 (katalog stálé expozice GHMP v domě U Zlatého prstenu v Praze) L. Kesner, Muzeum umění v digitální době, Praha, 2000 J. Wolff, Kulturní studia a sociologie kultury, v: Detail 1/2000, s. 9-11 G. G. Iggers, Dějepisectví ve 20. století, Praha 2002 C. Geertz, Interpretace kultur, Praha 2000 Across the Borders with Mieke Bal, rozhovor, Uměni 5/2001, s. 456-463 Četba - referáty: J. D. Herbert, Visual Culture / Visual Studies, v: R. S. Nelson a R. Shiff (eds), Critical Terms for Art History, University of Chicago Press 2003, slovensky: J. D. Herbert, Vizuálna kultúra / Vizuálne štúdiá, v: R. S. Nelson, R. Shiff (ed.), Kritické pojmy dejín umenia, Bratislava 2004, s. 511-523 N. Mirzoeff, Co je vizuální kultura, v: Umělec 2/2001, s. 86 - 96 N. Bryson, Umění v kontextu, v: L. Kesner ed., Vizuální teorie. Současné angloamerické myšlení o uměleckých dílech, Praha 1997, s. 237-261 M. Foucault, Řád diskursu, v: Diskurs, autor, genealogie, Praha 1994, s. 7 - 39 D. Crimp, Na ruinách muzea (1983), v: T. Pospiszyl ed., Před obrazem, Praha 1998, s. 127 - 140 Letní semestr: 1. Příroda - kultura Krajinomalba. Klasifikace krajin u J. M. W. Turnera. J. Constable. Německý romantismus. Barbizonská škola. Impresionismus (C. Monet). Expresionismus. Surrealistická krajina. Environment, land art, akce v přírodě v 60.- 70. letech 20. stol. Doručená četba: P. Morganová, Akční umění, Olomouc 1999 Příslušné kapitoly o krajinomalbě v Dějinách českého výtvarného umění (DČVU) 19.-20. stol. Film: Akční umění 60. let (akce v přírodě) 2. Vizuální kultura a rod (gender a queer studies), multikulturalismus Četba - metodologie: Sémiotika a Peirceho pojetí znaku: A. Potts, Znak, v: R. S. Nelson, R. Shiff (ed.), Kritické pojmy dejín umenia, Bratislava 2004, s. 47-61 M. Bal, Seeing sings, v: M. Cheetham, M. A. Holly, K. Moxey (eds.), The Subjects of Art History, Cambridge 1998, s. 115-142 E. Panofský, Ikonografie a ikonologie: Úvod do studia renesančního umění, v: Význam ve výtvarném umění, Praha 1981, s. 33 - 54 k tématu: L. Nochlin, Proč neexistovaly žádné velké umělkyně?, v: Pachmanová, Neviditelná žena, One Woman Press, Praha 2002, s. 25-65 A. Schopenhauer, Metafysika pohlavní lásky, v: Svět jako vůle a představa, sv. 2., Pelhřimov 1998, s. 389 - 412 L. Konečný, Pokus o interpretaci Mánesovy Švadlenky, v: V mužském mozku (sborník k 70. narozeninám prof. P. Wittlicha), Praha 2002, s. 184-199 S. B. Ortner, Má se žena k muži jako příroda ke kultuře?, v: L. Oates-Indruchová (ed.), Dívčí válka s ideologií. Klasické texty angloamerického feministického myšlení, vyd. nakl. SLON Praha 1998, s. 90-114 W. Davis, Rod, v: R. S. Nelson, R. Shiff, Kritické pojmy dejín umenia, Bratislava 2004, s. 382-398 M. Olinová, Pohžad, v: R. S. Nelson, R. Shiff (ed.), Kritické pojmy dejín umenia, Bratislava 2004, s. 368-381 Doporučená literatura: M. Pachmanová, Neznámá území českého moderního umění: Pod lupou genderu, Praha 2004 M. Pachmanová, Neviditelná žena, One Woman Press, Praha 2002 H. Taylor, Multikulturalismus, Praha 2001 P. Horská, Naše prababičky feministky, Praha 1999 M. Fafejta, Pohlaví, rod a feministická politika pokus o dekonstrukci pojmu přirozenost, v: Filosofický časopis č. 5, 2001, s. 805 818 M. Lenderová, K hříchu a modlitbě, Praha, 1999 M. Pachmanová, Věrnost v pohybu, One Woman Press, Praha, 2001, M. Pachmanová: Čeho se bojí dějiny umění, v: Rodové štúdiá v umení a kultúre, Bratislava 2000, s. 11 - 18 M. Vodrážka, Třetí pohlaví, v: Rodové štúdiá v umení a kultúre, Bratislava 2000, s. 69 - 81 Ženy umělkyně v 19. až 21. století. Proč se tak málo prosadily? Ženské umělecké spolky Kruh výtvarných umělkyň ad. Judy Chicago - The Dinner Party, 1996 queer studies Problémy ve vizuální kultuře: - přehodnocení role žen - umělkyň v dějinách umění. Feminismus a kánon. - přehodnocení praktik a psychologie tradičně spojované se ženou Rozvoj ženského emancipačního hnutí koncem 19. a na počátku 20. století, proces demokratizace společnosti. Chronologie feminismu od 60. let 20. stol. v západním světě. 3. Národ a vizuální reprezentace Různé definice a chápání pojmu národ v 19. a 20. století. Umění v procesu národní a postkoloniální emancipace. Národ, mytizace a heroizace dějin. Národ a nacionalismus. Národní divadlo a výtvarníci, kteří se podíleli na jeho výzdobě. Referáty - četba: Pojetí národa u různých autorů V. Macura, D. Třeštík, A. Gellner, J. Hobsbawm. T. Sinohara, Legitimizace historie a koncepce národních dějin, v: Dějiny a současnost 6/2000, s. 2-5 V. Macura, Sen o národě, v: V. Macura, Český sen, Praha 1998, s. 54-62 D. Třeštík, Vymysliti si český národ, v: D. Třeštík, Mysliti dějiny, Praha 1999, s. 121-135 D. Třeštík, Vymysliti si český národ, v: D. Třeštík, Češi. Jejich národ, stát, dějiny a pravdy v transformaci. Texty z let 1991 1998, Brno 1999, s. 43 - 48 J. Rak, Má vlast a české vlastenectví, v: Dějiny a současnost 2 /1996, s. 20-24 M. Křížová, Národy bez historie viz http://www.clavmon.cz/archiv/polemiky/ J. Hobsbawm, Národ jako novinka: od revoluce k liberalismu, v: J. Hobsbawm, Národy a nacionalismus od roku 1780, Brno 2000, s. 19 - 46 Doporučená četba: A. Matějček, Národní divadlo a jeho výtvarníci, Praha 1954 A. Gellner, Národy a nacionalismus, Praha 1993 D. Třeštík, Mysliti dějiny, Praha 1999 J. Rak, Bývali Čechové, Praha 1994 J. Hobsbawm, Národy a nacionalismus od roku 1780, Brno 2000 M. Hroch, Na prahu národní existence, Praha 1999 J. Boček, I z loma vše kamení na Němce vrhú v: Dějiny a současnost 1/2002, s. 35-39 4. Umění ve veřejném prostoru. Pomníky a památníky. Proměny významu díla ve veřejném prostoru. Pomník, památník a trauma. Sochy a sousoší na veřejných prostranstvích. Funkce pomníků, festivita. Countermonument Doporučená literatura: P. Wittlich, Kult pomníků viz DČVU Z. Hojda - J. Pokorný, Pomníky a zapomníky, Praha 1996 Umění ve veřejném prostoru. Sborník příspěvků vyd. Sorosovo centrum současného umění Referáty: J. E. Young, Pamäť / Monument, v: R. S. Nelson, R. Shiff, Kritické pojmy dejín umenia, Bratislava 2004, s. 277-292 F. X. Šalda, Pomníkový mor, v: F. X. Šalda, Hájemství zraku, Praha 1940, s. 52-54 Anketa k sochám a sousoším Karlově mostě Naše anketa v: Volné směry 1909, s. 221-236 Referáty z knihy Z. Hojda - J. Pokorný, Pomníky a zapomníky: Pomník císaře Josefa I. Husův pomník na Staroměstském nám. v Praze Pomníky našich Němců Jezdecká socha J. Žižky a Památník osvobození Stalinův pomník v Praze Osudy totalitních pomníků Pomníky po listopadu 1989 5. Moderna postmoderna Avantgardy, utopie, manifesty, programy, konflikt starého a nového umění. Secese, expresionismus, kubismus, fauvismus, futurismus, dada, surrealismus, abstrakní umění, art deco ad. Výstavy moderního umění v Praze. E. Munch a české umění. Čechy a Francie: zvl. A. Rodin a A. Bourdelle v Praze, J. Mařatka. Spolky a umělci: SVU Mánes, Osma, Skupina výtvarných umělců, Tvrdošíjní, Sursum Referáty: Ch. Harrison, Modernizmus, v: R. S. Nelson, R. Shiff, Kritické pojmy dejín umenia, Bratislava 2004, s. 228-242 A. Gibsonová, Avantgarda, v: R. S. Nelson, R. Shiff, Kritické pojmy dejín umenia, Bratislava 2004, s. 243-258 H. K. Bhabha, Postmodernizmus / Postkolonialismus, v: R. S. Nelson, R. Shiff, Kritické pojmy dejín umenia, Bratislava 2004, s. 493-510 M. Camille, Simulakrum, v: R. S. Nelson, R. Shiff, Kritické pojmy dejín umenia, Bratislava 2004, s. 62-76 Moderní umění v USA T. Pospiszyl , Umění z druhé strany oceánu v: T. Pospiszyl (ed.), Před obrazem, Praha 1998, s. 13-30 C. Greenberg, Modernistická malba, v: T. Pospiszyl (ed.), Před obrazem, Praha 1998, s. 33-42 J. a J. Ševčíkovi, České umění 80. let, v: J. Ševčík, P. Morganová, D. Dušková, České umění 1938-1989. Programy, kritické texty, dokumenty. Praha 2001, s. 398-404 F. Lyotard, O postmodernismu, Praha 1993 W. Welsch, Naše postmoderní moderna, Praha 1994 Umění ve věku mechanické reprodukovatelnosti Rozvoj grafických a reprodukčních technik v 19. stol., vliv na vnímání uměleckého díla. W. Benjamin, Umelecké dielo v epoche svojej technickej reprodukovatelnosti, v: W. Benjamin, Iluminácie, Bratislava 1999, s. 194-225 Proměnlivý statut umělce a uměleckého díla A. Schopenhauer, O géniovi, v: Svět jako vůle a představa, sv. 2., s. 275-292 M. Foucault, Co je autor?, v: Diskurs, autor, genealogie, Praha 1994, s. 41 - 73 K. Moxey, Dejiny umenia po smrti smrti autora, v: Minulost v prítomnosti: Súčasné umenie a umeleckohistorické mýty, Bratislava 2002, s. 13-28
Metody hodnocení
POŽADAVKY K ZÁPOČTU zvládnutí základních dovedností (2.a 3. v písemné formě): 1. aktivní účast na přednáškách, 2. průběžné zpracování (asi) 1-2 teoretičtěji zaměřených textů v písemné podobě (podle rozsahu a náročnosti) k probíraným tématům, 3. závěrečná seminární práce (včetně poznámkového aparátu, rozsah asi 5 stran). Písemné práce budou předkládány průběžně (po jejich prezentaci), nejpozději však minimálně dva týdny před termínem zkoušky. SEMINÁRNÍ PRÁCE TERMÍN ODEVZDÁNÍ NEJPOZDĚJI DO 17. 4. 2005 : Studenti vypracují důkladný rozbor jednoho uměleckého díla, na němž prokáží jak schopnost dílo nejen terminologicky popsat, ale budou se snažit uplatnit interpretační strategie, metodologické a analytické nástroje, s nimiž se v průběhu kursu seznámili a osvojili si vlastní četbou. ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA: Východiskem budou probraná témata (umění a národ, umění a genderová problematika, příroda - krajinomalba, umění ve veřejném prostoru, moderna postmoderna, proměnlivý statut umělce, vztah umění k širšímu sociálnímu a politickému kontextu ad.). Vysvětlených základních pojmů (kánon, kontext, vizuální kultura, znak aj.).
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022.